kniha » Kniha posledního soudu
v Top10 1 | chce si přečíst 6 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 39 | antikvariát
hodnotilo: 40
83%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Fantasya.cz
Kniha posledního soudu

Connie Willis

Kniha posledního soudu

série: Cestovatelé historií
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi

originální název: Doomsday Book
originál vyšel: 06/1992

vydání: Triton (web) 2012

odkazy: 4x [recenze], 1x [ukázka]



Komentáře:
jirikk  | ***** 25.05.2012 09:44

Skvěle napsaný román o pomíjivosti lidského bytí, o umírání. Nevěřil bych, že je možné podobné téma zpracovat tak zábavně a místy vyloženě humorně (a nesklouznout přitom k parodii či ironickému šklebu). Brilantní.

idle  | ***** 05.06.2012 21:40

Výborně. Zase jednou se mi do ruky dostala kniha, která mě nutila otáčet stránky nedočkavostí a pohltila mě svojí atmosférou. Když jsem cestou od metra (kde jsem si půl hodiny četla) kráčela domů rychleji než obvykle, nebylo to ani tak kvůli tomu, abych se mohla co nejdřív vrátit do rozečteného světa – v tom jsem v myšlenkách zůstala – ale proto, že to odráželo tempo a napětí příběhu.

Jistě, jako u všeho, pár výtek by se našlo. Za prvé, na knize je poznat, že je dvacet let stará: dneska by asi nikoho nenapadlo, že v polovině 21. století se budou lidi nahánět především po telefonu a že vzdálený přístup k počítači je něco neobvyklého. Za druhé, pravidla (zřejmě technická omezení) pro přesuny v čase mi úplně nesedla a dalo by se o nich diskutovat. A třetí bod snad ani není výtkou, jenom mou vlastní nespokojeností: některé zvraty se daly domyslet předem, dřív, než k nim došly samy postavy, takže čtenář byl ochuzen o překvapení. Na druhou stranu bych rozhodně nechtěla tvrdit, že byl příběh předvídatelný, a i tak zůstal velmi silný.

Určitě musím pochválit míru detailů, které doprovázejí každou scénu. Mohly by se zdát zbytečné, ale dokreslují a oživují dění, prostředí, atmosféru i povahy jednotlivých protagonistů a vtáhnou čtenáře do děje – možná právě proto jsem se od čtení tak těžko odtrhávala. 95 %

Schramm  | ***** 22.06.2012 19:30

Śpičková kniha, perla žánrové literatury, pro mně je to zatím jedna z nejlepších knih roku 2012!

Dilvermoon  | ***** 03.08.2012 14:53

21. století v Oxfordu a 14. století nedaleko.
To jsou dvě scény, sice propojené strojem času, ale jinak většinou oddělené, z nichž zvláště ta středověká by mohla klidně existovat v podstatě samostatně jako historický román. A to román velice čtivý a hlavně lidský a dojemný. Plasticky vylíčený drsný život na malé vísce v drsné době. Pryč s romantikou středověku, tady máte realitu.
Část, odehrávající se v blízké budoucnosti, sice taky nepostrádá problémy, ale děj je odlehčený humorem a kontrast se životem ve středověku je enormní. Oboje má ale společnou lidskou hloupost (ve středověku celkem pochopitelnou, v naší době už méně), se kterou musí bojovat obě hlavní postavy.
Je sice pravda, že některé dějové zvraty, které asi měly být překvapivé, jsou odhadnutelné předem a párkrát jsem měl pocit, že se něco řeší příliš dlouho, takže čistých 5* to není, ale klady vše jasně přetlučou, kniha mne nadchla a jsem zvědav, jestli opravdu vyjde volné pokračování, které slibuje Triton.
Ještě něco – středověká malá pětiletá Agnes místo slova „cizoložnice“ používá „cizí lyžnice“. :-)

Madam Brbla  | ***1/2 10.10.2012 10:03

Nastal čas na kritický hlas:-). V první řadě: autor/ka anotace by si zasloužil/a namlátit pravítkem přes prsty a zavěsit za uši do průvanu. Connie Willisová vytrvale mlží, maximálně sem-tam něco naznačí, karty odhalí až na stránce 361, ale anotace čtenáři už druhou větou vpálí přímo do ksichtu, co se vlastně na cestě do středověku zvrhlo. Místo sílícího podezření a postupného objevování pravdy mi tak hlavou běželo: „Sakra, kdy už to konečně vybalíš?!“ První polovina románu skutečně vyžadovala obrovskou dávku mé trpělivosti, je totiž nesmírně rozvláčná. Nevyčítám smysl pro detail, ovšem dost otravný pro mě byl spisovatelčin (zlo)zvyk zdůraznit momentální problémy hrdinů v každé kapitole přinejmenším 3× až 5×. Zatímco středověká linie jakž-takž hned od počátku šlape a drhne jen místy, peripetie z budoucnosti (která se odehrává za 40 let, nicméně nápadně připomíná 80. léta minulého století) mě zoufale nebavily a přivítala bych jejich výrazné zkrácení, upozadění. V podstatě tam pořád někdo někoho marně sháněl, přesvědčoval, osočoval a prudil. Absurdní kontrast k životu ve 14. století, jistě, přesto nuda. Až poslední třetina mi přišla o něco čtivější (s výtkami k závěru).
Mnohem lépe jsem si vychutnala poznávání středověku, i tady bych však měla pár výhrad. Třeba logika shozu mi přišla pochybná; vůbec se neřešily stopy po přepadení, po příjezdu těžkého vozu atd. Také jsem úplně nepochopila Kivrininy pasáže se zabijákem – nejprve ospravedlnitelné, leč později bych od slečny z pokrokové doby čekala něco víc než předsudky na základě vzhledu. Psychika postav mi přišla podána docela povrchně a díky tomu jsem postrádala silnější emocionální dopad. Ano, při sugestivním popisu utrpení a bezmoci jsem přirozeně posmutněla, ale slza mi neukápla, přitom potenciál byl na spoustu promáčených kapesníků.
Jako gigantické plus vnímám schopnost autorky doslova čtenáře vtáhnout do daného prostředí. Nepotřebovala k tomu žádnou akci, vystačila si s naprosto všedně působícími situacemi a pravděpodobným stylem života v dávných dobách. Významný je samotný myšlenkový přínos: tohle je jedna z těch knih, co člověka donutí vážit si toho, co má a považuje za samozřejmost.

Jak shrnout své dojmy z této knihy? Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla… a že ji mám konečně za sebou. Za linii z „budoucnosti“ dávám tři upachtěné hvězdičky, za minulost by to bylo pět s jednou napůl ukousnutou, zprůměruji to tedy na nějakých 70–75%.

Skot II  | **** 24.07.2013 16:09

Mé druhé setkání s aautorkou . Po skvělé I když půjdu roklí šeré smrti boužel sestupná tendence. Obálka i vazba dobré , anotace zbytečně prozrazuje zápletku, redakční práce průměrná. Děj je celkem předvídatelný a často vychvalovaný humor mi připadá na úrovni televizní estrády – starostlivá matka atd. Charaktery jsou lehce ploché a k jejich výrazném rozvinutí nedochází. Jádro knihy je samozřejmě v paralele děje epidemie ve středověku a dnes lépe řečeno v budoucnosti.Snaží se ukázat , že lidský charakter se nemění je člověku vrozen nebo dán od Boha, tomu bohužel přizpůsobuje i fakta, včetěn vlastního klinického průběhu choroby ( něco o tom vím) i zborazení fungování zdravotnictví za několik desítek let. Je znát , že kniha je dvacet let stará a některé technické vymoženosti jsou překonny již dnes. Na závěr : předvídatelný děj a ploché zobrazení charakterů po rychlém rozdělní na dobré a zé nedovoluje dát plnné hodnocení

trudoš  | ***** 17.06.2017 05:23

Je těžké nezaujatě mluvit o knize, která získala tolik cena jako tato. Člověk má až strach, aby nebyl buď za blbce nebo za inťoše. Ale když vás příběh strhne natolik, že nepřestáváte s četbou ani ve tři ráno, kašlete na nějaké literární předsudky. Protože Kniha posledního soudu je kromě všeho především neskutečně napínavou záležitostí. Přitom zápletka neoplývá převratným nápadem či zádumčivou myšlenkou. Je prostě jen dobrá. A to bohatě stačí.
Connie Willisová v sobě nezapře skvělou vypravěčku, díky čemuž má šanci zaujmout jak skalní fanoušky sci-fi, tak klasický mainstream. Nezabývá se sáhodlouhými úvody, stejně jako funkčností kdejakých vynálezů. Pouze s přesností metronomu graduje dvě dějové linie, v nichž nejde ani tak o záchranu světa, jako spíš o život jedné ztracené cestovatelky časem. Do toho autorka občas přijde s vtípky na pokračování, které jsou tak nečekané, že vás často nachytají nepřipraveného. A to, že má román na krku už dvacet let, si při všem tom shonu ani neuvědomíte.

avatar2  | ***1/2 04.07.2017 18:21

Z knihy jsem byl méně nadšený než bych dle ohlasů ostatních čekal. Asi se mi potvrzuje, že mi fanstastika psaná ženami zkrátka moc nesedí. Co mi zde vadilo: autorka kombinuje dramatický děj (většina) s humornými prvky (některé figurky v „současnosti“, zejména Colin). Nefunguje to, aspoň na mně ne. Dále: Kivrin se v minulosti často chová jako blbka. Několikrát vyzradí že hledá místo shozu, věty co si má jen myslet říká nahlas. První půle je rozvláčná. Ale abych jen nekritizoval: druhá půle už má spád a čte se fajn, celkově bych knihu hodnotil jako lehký nadprůměr, ale bohužel asi jen lehký.



WebArchiv - archiv českého webu