Jaroslav Olša jr.
Zdeněk Rampas
Přemysl Houžvička
Pramlok: Cena Karla Čapka za rok 1983
Kategorie: fantasy - sci-fi - antologie
Pravý krajník ve směru letu nechť svítí zeleně
Jsem analytik
A pak…
A přece platí!
Sen o Tróji
Nová hvězda
Tolik bych nechtěl být sám
Experimenty s kulovým bleskem
Vynálezce
Obdivuhodná symbióza
Důkaz rozumu
Vynálezce
Trofej
Výročí
Přednáška
Úplné informace najdete pod záložkou povídky
Tento Pramlok představuje výběr vítězných povídek za rok 1983, tedy výběr z počátků Ceny Karla Čapka.
***
Ročník 1983 Ceny Karla Čapka se od předchozího, prvního, lišil
v několika směrech. Zatímco účast v prvním ročníku byla pro mnoho
autorů jen otázkou náhody, díky níž se dověděli o nenápadném
inzerátu v Mladém světě, o rok později již bylo povědomí o existenci
soutěže značně rozšířené a ukázky své práce poslala velká část
tehdejších adeptů scifistického řemesla.
Zásluhu na tom mělo několik článků v denním tisku, které se o Ceně
Karla Čapka 1982 zmínily, ale hlavně setkání autorů soutěžních prací
a fanoušků science fiction v Pardubicích konané právě před třiceti
roky, které o rok později založilo tradici dodnes pořádaných Parconů.
I díky tomu mezi oceněnými najdeme autory, kteří v soutěži v několika
následujících letech zvítězili.
Oproti předchozímu ročníku vzrostla nejen celková kvalita soutěže, ale
i kvantita zaslaných příspěvků. Místo dvou stovek došlých povídek jich
tentokrát před porotou leželo více jak dvojnásobek, přesně čtyři sta
třicet sedm. Tento počet byl v třicetileté historii CKČ překonán zatím
jen v roce 1989, kdy se lidé už přestali bát, ale ještě nemuseli
‚makat‘ – tehdy jich bylo ještě o dvacet šest více.
Aby to odborná porota mohla nějak zvládnout, vzniklo takzvané předkolo,
v němž trojice obětavých hodnotitelů (Pavel Křivka, Petr Hanuš –
držitel 3. místa z roku 1982 – a Zdeněk Rampas) v sebevražedně
krátkém čase přečetla všechny příspěvky a každý z nich nakonec
dvacítku nejlepších (podle svého vkusu) poslal do finálového čtení.
Vzniklý výběr pak hodnotili Zdeněk Volný, Jaroslav Veis, Ivo Železný,
Ondřej Neff a zřejmě také editor nakladatelství Mladá fronta Vojtěch
Kantor, kteří se nakonec sešli v redakci Světové literatury, kde vybrali
vítězného Ivana Kmínka, v následujících letech jednoho
z nejpozoruhodnějších českých spisovatelů SF.
K řadě povídek z tohoto ročníku se pojí zajímavé příběhy, některé
dané dobovými okolnostmi osmdesátých let.
Ročník 1983 Ceny Karla Čapka je mimo jiné zajímavý tím, že na něm
zahájil své několikaleté soužití se science fiction Eduard Martin;
přispěl tehdy svou možná nejlepší povídkou Nová hvězda. Autor
pořadatelům Pramloka napsal:
Tahle povídka měla zajímavé osudy… Byla první, kterou jsem v žánru,
pokud se pamatuji, napsal a vůbec mi tehdy nešlo o žánr, šlo mi jenom
o představu, jaké to je, když se najednou objeví literatura někde, kde
o ní nevědí… vpád fantasie do světa…
Potom si ji přeložili Němci (dokonce ji užili i v poněkud pozměněném
názvu Neue Sterne… pro název celé knížky) a byl jsem po čase pozvaný
ředitelem Svazu rakouských spisovatelů (to až po revoluci), abych ji ve
„Švýcarském dvoře“ (Schweitzer Hof) ve Vídni četl… Ale to bylo
v době, kdy jsem už od žánru ustupoval… a tak jsem se představováním
téhle – první – povídky, vlastně zase loučil…
Je třeba připomenout, že soutěž byla ve svých prvních letech přísně
amatérská. Cenu Karla Čapka mohl získat pouze autor, který doposud knižně
nepublikoval ani neměl knihu přijatou k vydání v některém
nakladatelství. Tvrdost této podmínky dopadla v roce 1983 na autorskou
dvojici Zdeněk Rosenbaum a Ladislav Szalai. Přesto, že část porotců
pokládala jejich povídkový pandán Vynálezce za velice zdařilý, bylo
předem rozhodnuto, že autoři obdrží pouze čestné uznání, protože obě
povídky již byly součástí k vydání připravované knihy Dvojnásobný
dvojník (Profil 1983).
V tomto ročníku se Ceny Karla Čapka poprvé zúčastnil tehdy brněnský
autor František Novotný. Přispěl povídkou Přednáška, která porotce
dílem nadchla, dílem zaskočila. V atmosféře obav o další existenci
ještě mladé a nezavedené soutěže si porota nedovolila upozornit na
odvážné dílko příliš vysokým umístěním a ocenila je čestným
uznáním, které navíc chybou v organizaci ceremoniálu ani nebylo předáno.
Povídku ale naštěstí v několika exemplářích namnožil hlavní
pořadatel soutěže a Parconu Pavel Poláček, a tak se nakonec přece jen
dostala do povědomí a mytologie fandomu. Přednáška vyšla až v roce
1991 jako literární příloha Interkomu, Pramlok je její první knižní
vydání.
U povídky Výročí (Jana Rosípalová) si zase porotci nebyli jisti, zda
nejde o provokaci, nicméně asi právě pro mnohost možných čtení a
výkladů, které dovolovala, a také proto, že autorka ještě nebyla
plnoletá, získala její práce Cenu pro autora do osmnácti let.