kniha » Literární spolek Laury Sněžné
chce si přečíst 2 | má v knihovně 8
hodnotilo: 9
84%
Literární spolek Laury Sněžné

Pasi Ilmari Jääskeläinen

Literární spolek Laury Sněžné

Kategorie: fantasy

originální název: Lumikko ja yhdeksän muuta
originál vyšel: 2006

vydání: Paseka (web) 2015

odkazy: 4x [recenze]


Komentáře:
idle  | ****1/2 16.09.2015 22:17

Existence Literárního spolku Laury Sněžné mi málem unikla – před pár týdny jsem narazila na pochvalnou zmínku o anglickém překladu, aniž bych tušila, že kniha letos vyšla i česky. Můj radar je teď ale citlivější na zmínky o Finsku a navíc jsem už od autora četla jednu povedenou povídku, takže jsem si Lauru Sněžnou zařadila do čtecího seznamu a nakonec odhalila i český překlad. :)

Je to zvláštní příběh a žánru se vlastně dotýká jen lehce, zařazení do magického realismu (jak zmiňuje zdejší anotace) asi vcelku odpovídá. Dějí se v něm podivné věci, jedna z postav koneckonců sama říká, že „v každém okamžiku se může stát úplně cokoliv“. Přesto se většinou pohybujeme v reálném, současném světě – pokud připustíme, že v reálném světě mohou například knihy samovolně měnit svůj text a touto vlastností nakazit i své okolí…

Právě skrze takové knihy se mladá učitelka finštiny Ella Milanová dostane blíže k literárnímu spolku, který založila slavná autorka dětských knížek Laura Sněžná a v němž vychovala z devíti nadějných dětí úspěšné spisovatele a scenáristy. A protože Ella je přirozeně bádavá, nedá pokoj, dokud těm podivným věcem nepřijde na kloub.

Výsledek působí lehce detektivně a lehce pohádkově, což podporují nejen podivné úkazy, ale i do češtiny přeložená jména – ale dětská knížka to rozhodně není, hrdinové jsou dospělí a s výjimkou vzpomínek na mládí řeší dospělé problémy. A protože titulní literární spolek je v centru příběhu, hodně se mluví o knížkách a o psaní, což je mi obzvlášť sympatické.

Za mě tedy spokojenost.

trudoš  | *** 29.04.2019 14:26

Přes množství vynikajících motivů mě kniha nepřesvědčila o genialitě sobě vlastní, a to především proto, že až příliš mnoho otázek nechává nezodpovězených. Jako nonsens fajn, ale v tomhle ohledu nejsem právě ta správná cílová skupina. Alespoň, že závěr přišel s jakou takous pointou, která dává na srozuměnou, že autorovi při psaní románu nebylo všechno jedno a nějaký cíl tu byl.
Každopádně samotný základ, tedy literární spolek kolem tajuplné spisovatelky, se mi líbil moc, stejně jako některé další nápady mimo hlavní dějovou linii. Jenže tyhle drobnosti jsou nakonec tím jediným, co si z příběhu odnáším. Jak Pasi Ilmari Jääskeläinen vyprávění pěkně načne a celou první polovinu je plný překvapení, v té druhé se začne soustředit pouze na tři věci z deseti načatých a těch zbylých sedm prostě nechá v plén budoucím generacím. Což není fér, tedy alespoň z pohledu takového plantážníka jako jsem já. Milý je ovšem bezděčný odkaz na Emila Zátopka. A překlad Vladimíra Piskoře je jednoduše skvělý.

Gaarq  | ***** 14.07.2019 16:35

úžasná kniha. po delší době jsem opravdu nadšený ze čtení. autor dokázal dobře sestavit hostinu, začíná sice triviálními a obyčejnými předkrmy, ale už i ty jsou chutné, postupně graduje neobvyklými kombinacemi známých chutí a ingrediencí až k samému vrcholu, hořkosladké tečce pointy. obzvláště si to jeden užije, je-li (v mém případě byl-li) sám autorem. spousta zábavné (sebe)ironie, ztřeštěných nápadů a citlivého rozumování. erittäin hyvä.



WebArchiv - archiv českého webu