kniha » Krev pro rusalku
chce si přečíst 1 | má v knihovně 21
hodnotilo: 35
81%
Krev pro rusalku Více vydání = více obálek.

Kristýna Sněgoňová

Krev pro rusalku

série: Centrála
díl v sérii: 1

Kategorie: urban fantasy - alternativní historie - detektivní

originál vyšel: 2018

vydání: Epocha (web) 2018; Epocha (web) 2021

odkazy: 12x [recenze], 2x [ukázka], 1x [info]


Komentáře:
FerryH  | ***1/2 11.12.2018 15:44

Docela drsna vecicka…
…na ceske pomery dost hodne drsna… :O)
Tak trochu alternativni historie (Stredni Evropa – Polsko, Cesko, Slovensko a Madarsko – se ve 30.letech spojili do Pospolitosti a nasledne pak vyhrali valku, s velkou pomoci masozravych drsnackych vil…
Dej se odehrava asi nekdy v letech 80. – presne to neni nikde uvedene… Jinak jde o takovy mix noir-urban-fantasy s detektivkou jak vystrizenou z klasicke drsne americke skoly – a to spis Hammetta nez Chandlera – krvave a drsnacke popisy vrazd nekdy znacne prekonavajici i toho Hammetta :O))

Nevim jestli v Cechach ma tenhle styl nejakeho jineho autora (neni to kulhankovina!!)… spis asi ne… a z tech zahranicnich, u nas prelozenych, by se take dost nesnadno neco podobneho hledalo…
Kazdopadne zajimavy svet! Jsem zvedavej na dalsi pokracovani – trochu vice akce by neskodilo! a pak bychom tu meli jednu z nejzajimavejsich serii za poslednich par desetileti…

gokudo  | **** 31.12.2018 12:50

Slapat chodnik v Brne neni zadny med a zvlaste kdyz jste rusalka, divozenka nebo meluzina. O nic lepsi to neni pro policajta Dominika, ktery jede stale na praskach a je jeste k tomu hrozny blb. Autorka micha urban fantasy s Eddem McBainem a gulasek velmi dobre funguje. Jenom ten hlavni heroj je tak trochu achilovka.

trudoš  | ****1/2 03.01.2019 11:21

„Amor hominum nostra lex.“
Jednoznačně nejlepší debut minulého roku. Kristýna Sněgoňová překvapila jak po stránce stylistické, tak žánrové. Urban fantasy v posledních letech čím dál víc sklouzávala do osidel otřepaných romancí a v jejím podání získala zpět kouzlo cynického noiru, který nemá daleko k hororu. A přitom tu jde v první řadě o víly, takže by jeden nečekal, jak moc depresivní román to vlastně bude. Ovšem člověk míní a spisovatelé mění, pročež Amálka už pro mě nikdy nebude bezelstně naivní figurkou.
Krev pro rusalku rozhodně není akční jízdou, autorčina síla tkví především v perfektně rozehrané psychologii postav. Hned v první kapitole navíc rozdá karty takovým způsobem, že i těm největším optimistům musí být jasné, že jinak než katastrofou to skončit nemůže. Přesto člověk hltá další a další stránky téhle pochmurné detektivky a tajně doufá, že finální konfrontace přinese alespoň zdání morální satisfakce. Jenže to by člověk musel číst pohádku a k té má tahle kniha hodně daleko.

dva mraky  | ****1/2 21.01.2019 11:05

Neotrela kombinace fantasy, alternativni historie a detektivky z drsne skoly. Rozhodne to neni zadna akcni lahudka, hlavni hrdina je zhusta ve vleku udalosti a osobnich problemu. A vlastne to neni kdovijaky sympatak. Cetba navozuje dojem kontinualni stupnovane kocoviny. Tajemstvi se vynoruji jako utopenci z kalne vody a kazde je hnusnejsi, nez to predchozi. Nebyt chvilkami urcite prekombinovanosti a berlicky typu deus ex machina, dojem by byl naprosto dokonaly.

biafra  | ****1/2 14.02.2019 10:49

Jedná se o vynikající román, který v sobě spojuje prvky drsné školy klasické detektivky, prvky severské detektivky, psychologický román a také klasický Bildungsroman. Hrdina se vyvíjí – na počátku knížky je to nesympatický kretén, na konci už ne tak úplně nesympatický kretén. Napsané je to parádně, dialogy jsou přirozené, všechno do sebe zapadá, každý další zvrat a posun přirozeně vyplývá z předchozího (žádné deos ex machina jsem nenašel). Děj je zasazen do atraktivního prostředí alternativních dějin, ale plyne dost pomalu – právě proto, že se snaží (kromě samotné detektivní zápletky) postihnout vnitřní přerod hlavního hrdiny. Sněgoňová má nesporný literární talent. Její spisovatelská suverenita je obdivuhodná; zvlášť ostře je patrná například ve srovnání s rutinérstvím podle mě přeceňovaného dua Hlávka a Vybíralová.

romusak  | **1/2 18.04.2019 10:56

Kniha napsaná českou autorkou, poměrně vysoké hodnocení, slušné komentáře, pustím se do ní (tedy myslím do knihy ne do autorky i když možná …). A teď vidím, že se dokonce odehrává v mém rodném Brně!

Rusalky živící se lidským masem pomůžou vyhrát jakousi válku ve prospěch Pospolitosti (což je vlastně dnešní V4), společenství Čechů, Moravanů, Slezanů, Slováků, Poláků a Maďarů. No nevím co zmohly proti kulometům tankům, letadlům, ale dobrá. Zásluhy mají, to je jasná věc, ale co dál s nimi? Založíme Centrálu speciálních činností, která bude na víly dohlížet a držet je při zemi. V Centrále pracuje i Dominik, hlavní hrdina a zde je i hlavní problém knihy. Ten člověk se motá od ničeho k ničemu, je jen ve vleku událostí a pro jistotu nedělá raději vůbec nic, samá migréna, věčně ho někdo zachraňuje, připadá mě spíš jak „dívka v nesnázích“. Ghetto na Vinohradech mě připadá taky dost ulítlé, proč ne raději Husovice, Zábrdovice? Asi by si starousedlíci s rusalkami pili krev a možná se i žrali navzájem.

Nemůžu říct, že je to vyloženě špatná kniha, příběh je dobře vymyšlený a vesměs zábavný. S akčnějším Domem bych hodnotil hodně vysoko, ale takhle jen slabší průměr.

Madam Brbla  | ***1/2 24.11.2019 09:02

Tak trochu jiný svět, ve kterém opravdu existují víly. Zapomeňte ovšem na něžná, éterická stvoření, co s líbezným zpěvem pletou z květin věnečky a tancují při měsíčku, tyhle „fešandy“ mají odlišné potřeby a figuruje mezi nimi krev, ideálně lidská. Jak naložit s někdejšími válečnými spojenci, opovrhovanými a nebezpečnými? Trvalý dohled má na starosti speciální jednotka, jejímž členem je i hlavní postava románu. Záměrně odmítám použít výraz „hrdina“, protože Dominik Stolbenko ve mně permanentně vyvolával dva duševní stavy: chuť nakopat ho do míst, kde záda ztrácejí slušnou pověst, často i zepředu + chuť mu ob stránku mlasknout pár facek. Přehnaně citově a mentálně rozervaný, extrémně protivný, fyzicky i psychicky neschopný, sorry, tento průvodce dějem mi způsobil opruzeniny na mozku a zasloužil se o stržení celé hvězdy. Půl astry odebírám za občas kapku kostrbaté věty a příliš mnoho trojteček v dialozích. Nejsem na to extra přecitlivělá, ale tady bylo přerušených vět a různých odmlčení přes míru. V řeči je to sice přirozené, leč při čtení to poněkud štve.
Detektivní zápletka s konspiračním pozadím je patřičně temná, finále jaksepatří krvavé, atmosféra ucházející, zkrátka povedený debut. Dalším knihám Kristýny Sněgoňové se určitě nebudu vyhýbat, nicméně doufám, že příští mužský charakter nebude zapšklá, labilní hysterka. 70%

Lmslaver  | **** 07.03.2020 14:02

Zasloužených osmdesát procent za skvělý originální námět, bravurní zpracování, temnost, akci a pro mě finále s překvapivým koncem. Jedinou větší slabinou téhle knihy, které sráží body z plného hodnocení je hlavní postava a vypravěč příběhu Dominik, uplakánek, psychicky labilní sebelitující posera, který se nechá vláčet dějem jako zmačkaný papír ve větru. Mimo tuto výhradu je to každopádně výtečně odvedená práce, kterou je radost číst.



WebArchiv - archiv českého webu