Jozef Alexander Tallo
Zelená planéta Zem
Kategorie: sci-fi
vydání: Slovenský spisovateľ 1960
odkazy: 1x [recenze]
Děj se odehrává v časech kdy i odpad z jaderných elektráren je
odhazován do vesmíru. Idylu naruší objevení se neznámého kosmického
tělesa, přilétajícího z vesmíru.
Neznámé těleso je planeta, která se umístí na oběžnou dráhu kolem
Slunce mezi Marsem a Jupiterem. Umístění je v místech, kde kdysi měla být
nějaká planeta, nyní tam byl pouze asteroid Vesta (viz česká Wikipedie),
který najednou zmizel.
Pozemšťané pojmenují nové mimozemské sousedy Vesťany. Komunikace mezi
civilizacemi vázne, dojde k nedorozuměním a ke vzájemnému ničení raket a
mrtvým.
A do toho se odmítne stanice na Marsu řízená Slovákem Svitákem podřídit
rozkazům ze Země. Je vyslána raketa s posádkou vedenou slovenským
kapitánem Lomnickým, která má situaci na Marsu vyřešit. Cestou dojde
v raketě k několika nehodám.
Po přistání kapitán zjistí, že situace na Marsu je jiná, než se
předpokládalo.
V knize jsou vzájemně přehozeny 1. řádky stránek 90 a 91.
Spoiler - obsah / děj knihy
Do Sluneční soustavy přiletěla cizí planeta i se svým měsícem.
Planeta je o něco větší než Země a její měsíc je 2× větší než
Měsíc Země. Planeta se umístila se na oběžné dráze mezi Marsem a
Jupiterem na místo, kde obíhal asteroid=planetka Vesta (Vesta viz česká
Wikipedie), asteroid náhle zmizel. Tím zůstala zachována rovnováha
přitažlivostí planet v rámci Sluneční soustavy.
Pozemšťané pojmenují nové mimozemské sousedy Vesťany. Komunikace mezi
civilizacemi vázne, dojde k nedorozuměním a ke vzájemnému ničení raket a
mrtvým.
A do toho se odmítne stanice na Marsu vedená Slovákem Svitákem podřídit
rozkazům ze Země. Je vyslána raketa s posádkou, která má nějaký vztah
ke Slovákům, a má situaci na Marsu vyřešit.
Když dorazí kapitán na Mars, zjistí, že vše je jinak.
Lidé pomohli zapálit Vesťanům jejich Měsíc, aby měli malé Slunce pro
svou planetu. A Vesťané zase na oplátku pomohou pozemšťanům zapálit
marsovský Měsíc Phobos jako nové marsovské Slunce.
Děj knihy je dobře popsán v recenzi Lenony (viz odkaz u knihy,
v recenzi jsou chyby: robot se nejmenuje Banjamin, ale Benjamin, Vesta byl
asteroid kroužící kolem Slunce, ne pozemská stanice kroužící kolem Marsu,
planeta se usadila na místě asteroidu Vesta, tedy ne na oběžné dráze kolem
Marsu).
Poznámky k obsahu:
Zprávy jsou lidstvu předávány vždy jednotně celému světu naráz (jak
to známe z Babuly: Signály z vesmíru nebo z Fauknera: Explorer III)
pomocí ampliónů, lidé vybíhají do ulic, aby slyšeli zprávy spolu
s ostatními, v kolektivu.
Rozhodnutí vždy dělá jeden profesor, akademik, či úzký okruh lidí, vždy
direktivami bez diskuzí, rozhodnutí se přijímají spontánně, s obdivem a
potleskem.
Profesor vydá kapitánovi kosmické lodě rozkaz zamořit Mars radioaktivitou,
aby ho nemohli mimozemšťané obsadit. Po odletu profesor zjistí, že vydal
špatný rozkaz a pokouší se vydat kapitánovi opačný rozkaz.
Direktivy jsou napsány formou pověřovacích listin, listinou se například
legitimuje kapitán rakety po přistání na Mars.
V raketě je pouze jeden chronometr a jeho číselník je zobrazován
televizemi na mnoha místech rakety.
Za letu rakety se objeví poruchy, rozbije se zasouvání tyčí do reaktoru,
musí přijít hrdina, co je ručně zasune, tím je ozářen (v Černobylu by
nešlo tyče zasunout ani ručně) a pomalu umírá.
Vybuchne strojovna, další kosmonaut je zabit. Když je pohřbíván do
vesmíru, selže katapult a mrtvé tělo letí spolu s raketou a nárazy
poškozuje vnější vybavení rakety.
Raketa je zasažena meteority a kosmonauté marně hledají trhlinu, kudy se
syčením utíká vzduch.
Kosmonauté jsou ozbrojeni pistolemi.
Na komunikaci se používá i morseovka.
Kosmonauté mají s sebou robota Benjamína.
Na lodi a všude jinde se kouří cigarety.
Na stole ve strojovně rakety leží sklenice s nebezpečnu kyselinou a
kosmonautům hrozí nebezpečí poleptání.
Jeden kosmonaut se zavře v radiové místnosti a vysílá na zem poplašnou
zprávu, kosmonauté musí dveře otevřít paprskometem. Kosmonaut a
kosmonautka se na Marsu zbláznili, vyběhli ven a zemřeli.