kniha » Brána ze slonoviny, brána z rohu
v Top10 1 | chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 11 | má v knihovně 73
hodnotilo: 59
87%
Brána ze slonoviny, brána z rohu Více vydání = více obálek.

Robert Holdstock

Brána ze slonoviny, brána z rohu

série: Les mytág
díl v sérii: 6

Kategorie: fantasy

originální název: Gate of Ivory, Gate of Horn
originál vyšel: 11/1997

vydání: Polaris (web) 1998; Argo (web) 2019

odkazy: 1x [recenze]




Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

Výpis příspěvků obsahuje skryté texty. Zobrazit příspěvky: spoilery

 [9] Lucc 10.01.2020 12:58  

Chápu, že nad tím asi moc přemýšlím, že to RH moc nehrotil a mastil páté přes deváté a jeho bujná fantasie dává logice občas na frak, ale toto mi přišlo jako podpásovka. Už proto, že Jen záměrně v předchozích knihách ignoruje, přestože je hodně důležitá postava a má velký tragický potenciál. Mám pocit, že RH obecně ženské postavy neumí tak dobře. Nedokáže podchytit jejich podstatu. Ne, že by to bylo jednoduché…

 [8] Lucc 09.01.2020 07:36  
spoiler Tento diskuzní příspěvek obsahuje spoilery - zobrazit?
 [7] Gaarq (editor) 08.01.2020 18:02  
spoiler Tento diskuzní příspěvek obsahuje spoilery - zobrazit?
 [6] Lucc 08.01.2020 17:17  
spoiler Tento diskuzní příspěvek obsahuje spoilery - zobrazit?
 [5] standa.e 02.01.2020 17:34  

@Hyperion[4]: OK. Dík. Takhle mi to stačí, tou předmluvou. Pochopil jsi správně.

 [4] Hyperion (editor) 02.01.2020 17:06  

Nevím, zda chápu otázku, nicméně vydávat překlad originálního znění nemělo smysl. Změny jsou oproti tomu českému v podstatě realizovány tak, že byly menší či větší části textu vypouštěny a tu a tam jsou provedeny drobné úpravy, aby čtenář vynechání textu nepoznal/nepos­trádal. Tzn. že jsme opět použili původní český překlad (jen jsme do něj ještě vložili pár chybějících vět). Geneze českého vydání je osvětlena v předmluvě Petra Kotrleho, doslov je z pera Roberta Holdstocka a tomuto se samozřejmě nevěnuje.

 [3] standa.e 02.01.2020 13:59  

Já mám Bránu také hodně rád. Mě ta kniha fascinuje i formálně. Když začalo Argo Holdstocka znovuvydávat, vyloženě si to řeklo o to, aby se do tohoto de-luxe vydání (i když pro mě budou tyto knihy už navždy spojeny s formátem Polarisu a ilustracemi Bouškové) nějakým způsobem – v doslovu, v poznámkách, prostě NĚJAK – promítla geneze českého vydání, které bylo vlastně tehdy jedinečné – viz článek Petra Kotrleho v interkomu 8/1998 http://interkom.vecnost.cz/1998/19980862.htm

Vždycky jsem snil o tom, že si tu knihu jednou budu moci přečíst – jako bonus, protože pro české vydání provedené změny mají smysl – i v „mezinárordním sestřihu“. Podařilo se? (ještě to doma nemám). Alespoň v doslovu?

 [2] Gaarq (editor) 20.12.2019 11:50  

@Lucc[1]: mně se popravdě brány líbí velmi dost. nepřijde mi, že autor nějak uhýbá nebo rozmělňuje svět lesa, baví mě i způsob vyprávění. celá situace kolem smrti jennifer je klíčová pro vnímání příběhu a já s ní nemám žádné problémy, plynule to přechází v les mytág. holdstock se nikdy neobtěžoval s nějakým uzavřeným příběhem, s nějakým jasným vhledem do příběhu. pracuje s náznaky, odrazy, mlžením – a především s tím, kdo či je nebo není mytágo; třeba sám srub se stává mytágem. možná je příliš velký kontrast mezi způsobem vyprávění lavondyssu a bran, ale to je tak pro mě asi vše. christian je především typický hrdina moderního, holdstockovského mýtu. autor se pokouší psychologizovat chování tradičního mýtického hrdiny, který je osobnostně silně rozporný, protože se v něm míchá kdejaký mýtus. a ten způsob se mi líbí, christian je živý – pochybuje, chybuje, snaží se napravovat, být soucitný, ale umí i nesmyslně a pudově nenávidět. sám akt smrti jennifer je vlastně nástrojem zobrazením vnitřního boje a přerodu hocha, který se změnil v muže a starce, člověk smýkaného osudem a vlastním já. je to neuvěřitelně silné, možná to nejsilnější, co RH o lese napsal (snad kromě vztahu huxleye k prvo-guiwenneth).

 [1] Lucc 19.12.2019 16:19  

Jak píšu v komentu, příběhově mne Brány rozladily. Co vy? Vnímáte příběh jako dostatečně uzavřen? Asi by se dalo říci, že Christiana nakonec mrzelo, že se rozhodl v podsvětí, jak se rozhodl a narůstal v něm hlad po Guiweneth do té míry, že v Legii způsobil převrat (nebo jen posbíral rozprášené zbytky? – Bahňák, Jestřábi) a vydal se nejistými cestami ven z lesa pro Stevenovu Guiweneth? Jak ale potom vnímat narážky, že ho vlastně znala? Kolektivní nevědomí mytág? A jak vnímáte postavu Jennifer? Nepochopil jsem, jak vlastně přežila. Jako Truchlivý hlas nebo jedna z Nitek? Proč ji ale Holdstock nějak jasněji s Christianem nekonfrontoval? Přehlédl jsem něco?

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu