LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jan Weiss

Lidé ve zvěrokruhu

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka

vydání: Melantrich 1980

Komentáře:

jasonix  | ***1/2 08.10.2020 06:53

Říkal jsem si, že povídky od autora Domu o tisíci patrech budou určitě mimořádné. A až na pár výjimek musím souhlasit. Autorův styl je magický, až surrealistický, místy uhrančivý. Čistokrevná sci-fi tu není ani jedna. Což jsem vlastně ani nečekal. A upřímně řečeno fantastické motivy jsem našel jen ve 3–4. Z nich se mi nejvíc líbil Apoštol, svou atmosférou, obrazností a závěrečnou nejistotou, ve které autor čtenáře nechá – byl dotyčný týpek opravdu z hvězd, nebo jenom šílenec? Zrcadlo, které se opožďuje a Odvážný zbabělec využívají fantastický nebo magický prvek hlavně ke studiu lidských povah a psychologie. Já, Lajka II není sci-fi svým dějem, ale jen perspektivou vyprávění z psího pohledu. Takže je to SF asi podobně jako Já Baryk :) . Další (podstatná) skupina povídek se odehrává v prostředí zajateckého tábora v Rusku, kde řádí tyfus (Weissova autobiografická zkušenost). Apokalyptická atmosféra (zejména Barák smrti) může připomínat SF nebo postapo, ale opět je to hlavně příležitost, aby autor v karikaturním a tragikomickém hávu předvedl panoptikum lidských povah a jejich interakce. V tom pekle si každý snaží urvat aspoň kousek štěstí v podobě kapky alkoholu nebo špetky tabáku. V kontrastu k tomu honorace důstojníků, propíjejících prachy určené pro tábor. Úplnou fraškou je Bláznivý regiment, kde fanatický lékař spolu s šíleným důstojníkem sestaví frontovou jednotku z pacientů psychiatrických ústavů. Originální nápad skýtá Hvězda na africkém nebi, která je vlastně celá psána formou „kódovaných“ zpráv afrických kmenových bubeníků. Škoda, že jinak skvělou povídku lehce kazí skrytá adorace sovětského člověka, protože právě on jediný je schopen vypustit novou hvězdu (Sputnik) na nebe. Ovšem úplně největší a nejškaredější kaňkou v jinak poměrně kvalitních textech je Milostpaní, jež je vysloveně socialisticko-komunistickou agitkou, ubírající knize celkově cca 15%. Tak trochu do počtu mi připadaly povídky Nosič nábytku nebo Miluj bližního svého, které jsou v podstatě anekdotami. V prvním případě s tragikomickým a ve druhém s detektivním prvkem. Shrnuto: fajnšmekrům mohu doporučit prvních 6 a poslední 2 povídky. Pokud by vyšel takovýto soubor, hodnotil bych 95%. Bez ostatních se lze obejít.