kniha » Noc v osamělém říjnu
v Top10 3 | chce si přečíst 2 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 22
hodnotilo: 30
80%
Koupit knihu:
Minotaur
Noc v osamělém říjnu

Roger Zelazny

Noc v osamělém říjnu

Kategorie: fantasy - detektivní

originální název: A Night in the Lonesome October
originál vyšel: 08/1993

vydání: Banshies (web) 2002

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
Jajoch  | ***** 23.05.2009 18:29

Kouzelná Zelaznyho hříčka. Lehce postmoderně si vypůjčuje obecně známé postavy typu Jack Rozparovače, Draculy nebo lovecraftovských Prastarých, načež s nimi roztáčí klasický boj Dobra a Zla, vše v příjemně pohádkové atmosféře vyprávěno očima psa. Paráda…

romusak  | **** 04.11.2010 10:28

Rogera Zelaznyho zrovna moc nemusím, kromě vyjímky všech vyjímek a to série Tajemný Amber, kterou mám i v TOP 10. Noc v osamělém říjnu ale zcela určitě stojí za přečtení, hlavně Čmuchal se Šedivkou a další pomocníci nemají chybu. Přečetl jsem za chvilku a svých 80% si určitě zaslouží. Jakmile někde vidím v názvu Říjen, hned si vzpomenu na Velkou říjnovou …, naštěstí jsem zvládl dočíst již 4.11. a tak snad nic obdobného roku 1917 nehrozí.

ledman  | ***1/2 16.01.2011 12:45

Příjemná svižná záležitost, přesně v Zelaznyho stylu. Humor, trocha akce a detektivního odhalování. Jen by mě zajímalo, kdo to vlastně přeložil, protože pár vět tam nedávalo smysl. (a pak potkan, který „vypadal tak pateticky“ – hádám, že v originále bylo „looked pathetic“)

Romison  | *** 16.03.2011 10:28

slusna jednohubka, docela pobavi, kor kdyz je to vypraveny cely z pohledu psa, pri cteni jsem mel dojem, ze uz jsem to nekdy cetl, ale nepamatoval jsem si kdy uz, holt starnu

Madam Brbla  | ***1/2 17.10.2012 11:48

Kdy jindy číst „Noc v osamělém říjnu“ než právě v říjnových večerech… Nebyla jsem si úplně jistá, co od knížky čekat, z výsledku jsem každopádně lehce rozpačitá. Částečně za to může místy kostrbatý překlad, doprovázený ne právě zanedbatelným množstvím překlepů a hrubek. Samotný příběh však na mě také neudělal kdovíjak silný dojem. Je poměrně jednoduchý, ovšem určitě ne pro děti (jakkoliv k tomuto předpokladu svádějí nezvyklí hrdinové i ošklivé ilustrace). Dějem nás provází pes Čmuchal, jeho očima sledujeme události, on nám představuje jednotlivé hráče, ve kterých rozeznáme různé hrdiny z románů i historie (Velkého detektiva, Dobrého doktora, Hraběte a nakonec i samotného Čmuchalova pána Jacka pro nás nebude složité dešifrovat). Část charakterů jsem nicméně měla potíže identifikovat, zřejmě patří k legendám, co se ve zdejších končinách běžně neinterpretují.
Čekala jsem více humoru, zvířecí postavy se chovají až ukázkově rozumně a ani s jejich (převážně) lidskými společníky není mnoho legrace. Postupně, jak odhalujeme účel a pravidla hry, houstne atmosféra, přibývají napínavé momenty a objeví se i pár psychedelických pasáží.
Docela bych nesouhlasila s Jajochovým zhodnocením o klasickém boji Dobra a Zla, vždyť Zelazny příliš nereflektuje na pověst jednotlivých osob a nedefinuje právě jasně, jakou změnu by Zemi přineslo vítězství „špatné“ strany (ta „dobrá“ prakticky jen zachovává status quo). Závěr mi přišel malinko zmatečný a zbytečně rychle useknutý.
„Noc v osamělém říjnu“ je hodně zvláštní knížka, američtí čtenáři si ji pravděpodobně užívají víc a s hlubším porozuměním – mě ta neznalost některých hráčů a s nimi spojených odkazů i legend poměrně štve (strýček Google není uspokojivě nápomocný). 68%

trudoš  | ****1/2 01.01.2016 03:34

Tomuto svéráznému nostalgicko-humoristickému románu by asi nejlépe slušel přídomek „rychle a zběsile“. Na začátku dostanete přibližně pět minut na seznámení se s hrdiny a pak už jen hltáte magický vývoj událostí. Žádné zbytečné popisy, žádné složité myšlenky a hlavně žádné nudné pasáže. Celé vyprávění je složeno převážně z dialogů, což je jeho velké plus, protože ty jsou svižné, vtipné a výborně napsané.
A pak jsou to postavy, na kterých to všechno stojí. Těmi hlavními jsou především zvířata, ale nejzajímavější kouzlo knihy sebou paradoxně nesou postavy vedlejší. Množství narážek a skrytých odkazů dokážou bez problémů rozklíčovat nejen milovníci klasických hororových příběhů. Nebezpečí spočívá snad jen v tom, že po dočtení člověka jímá neodbytné nutkání sáhnout po velikánech hrůzostrašného žánru, jako byli Edgar Allan Poe, Arthur Conan Doyle, Howard Phillips Lovecraft, Bram Stoker či Mary Shelleyová, nebo alespoň zkouknout kinematografické klenoty o vlkodlacích, upírech a jiné zvěřině.

louza  | **** 10.11.2022 10:24

Jedna z posledních Zelaznyho knih, kde autor potvrzuje svou literární proměnlivost a volí formu pro děti určeného vyprávění. Děj je ale, jak už to v jeho případě bývá, diskutabilní. Hlavní hrdina pes Čmuchal a jeho zvířecí kamarádi tu zabezpečují chod blíže neurčeného tajemného procesu, jehož účastníci vykazují rysy nezvykle podobné hororovým ikonám žánru. Najdeme tu personifikaci všech možných postav od Stokera, přes Doyla až po Lovecrafta, což i přes zvolenou formu a zvířecí side kicky vylučuje dětské čtenáře. Autor si dost libuje v referencích a asi se nedá čekat, že dětský čtenář bude mít načteno tohle všechno. Pro dospělé bude kniha příjemným, ale občas trochu natahovaným čajíčkem. Autor používá svůj typický trik a nechává si v záloze vysvětlení celé základní linie, které je ale tak triviální a nenápadité, že to mohl klidně vybalit už na začátku a nehrát si se čtenářem na schovku. I tak má pořád v rukávu pár zvratů. Kniha stejně jako třeba Tvorové světla a temnoty stojí hlavně na rolích jednotlivých protagonistů, které se časem mění, takže by stále bylo o co hrát. Jinak ale příjemný, vcelku originální, s hravostí napsaný příběh, která se dobře čte, i když sem tam zatahá za oči oděrkami v překladu zejména vlastních jmen.



WebArchiv - archiv českého webu