Více vydání = více obálek.
John Connolly
Černý anděl
série: Charlie Parker
díl v sérii: 5
Kategorie: fantasy - sci-fi - detektivní
originální název: The Black Angel
originál vyšel: 2005
vydání: BB art (web) 2005; BB art (web) 2007
odkazy: 1x [info]
- Komentáře:
-
Madam Brbla | *** 03.11.2018 17:28
„Ten, kdo má manželku a děti, poskytuje rukojmí Štěstěně.“
Nevím, nevím, jestli pro mne nenastal čas udělat této sérii pá-páá. Nechápejte mě špatně, oblíbila jsem si Charlieho Parkera i jeho teplé kumpány, vznáší se kolem nich fascinující směs temnoty a bolesti, zároveň však dokáží rozesmát. Mám je ráda natolik, že jsem autorovi odpustila občasné zdlouhavé místopisné pasáže, hypertrofovaný smysl pro detail a byla jsem dokonce ochotna přetrpět špatné až příšerné překlady u pár předchozích dílů. Také „Černý anděl“ obsahuje několik kopanců, přesto odvedly překladatelka s odpovědnou redaktorkou lepší práci proti většině svých předchůdkyní.
Kniha mě prudila v jiných ohledech. Zápletka zaklekla do startovních bloků, na prvních 50-ti stránkách zvedla zadek a dalších bezmála 350 stran jsem čekala na startovní výstřel, aby děj mohl střemhlav sprintovat 50 stránek do finiše. Toho přešlapování na místě, točení se v kruhu, omílání stejných informací stále dokola a odbíhání k různým (někdy absolutně nedůležitým) postavám bylo tentokrát prostě příliš. Díky nezvládnuté gradaci jsem se musela do čtení nutit. Časté přednášky z dějepisu rovněž nepomohly ke zrychlení tempa, jakkoliv měl zapadlý vlastenec ve mně jásat nadšením při zmínkách o českých městech a historii. To by ovšem fakta nesměla působit tak suchopárně, jako obšlehnutá z učebnice.
Posledním šutrem do kobky Černého anděla je náboženská tématika. Padlí andělé, touha po odpuštění a návratu k Bohu, zkrátka záležitosti víry… snažila jsem se, ale nebyla jsem schopná se na tuto (byť očekávanou) vlnu naladit. A podoby Zla mám radši v abstraktnější, náznakové rovině, personifikace v tomto románu je pro mě až moc přitažená za pačesy.
Ještě dám Charliemu Parkerovi šanci, možná i dvě, pokud však na mě dál bude mávat křížem, předčítat z bible, cákat svěcenou vodou a k tomu zdlouhavě pitvat kdejakou bezvýznamnou hnidu, budeme se spolu muset navzdory sympatiím rozloučit.
