Selma Lagerlöf
Troldi a ľudia
Kategorie: fantasy
originální název: Troll och Människor
originál vyšel: 1915
Autorčina tvorba navazuje na tradice lidového vyprávění plného záhad a nadpřirozených bytostí – Trolové a lidé (1915) – které každodenně vstupují od našeho reálného světa.
Seznam příběhů
Historia jedného majera – dívka zachraňuje stádo dobytka před lupiči
Magister Frükštét – příběh magistra, předobrazu jednoho hrdiny
z knihy autorky
Legenda o dni sv. Lucie – o hodné Lucii, manželce šlechtice, a o svaté
Lucii
Črep – hrobník pozval lebku na štědrovečerní večeři
Artilerista – dělostřelec zabrání neštěstí
Hmla – mlha by měla skrýt válku
Troldiatko – výměna děti mezi selkou a troldou
Ráchelin plač – podivný pláč při různých příležitostech
Vatra pokoja – zajatec píše v táboře básně proti válce
Stratený kostol – zázračná květina, léčivý pramen a kostel skrytý
v lese
Babylonská princezna -Bůh lidem zmátl lidem jazyky a to i babylonské
princezně
Škriatok – skřítek má rád na statku pořádek, a pro něj udělá
cokoliv
Většina z 12 příběhů je o lidech, z tehdejší současnosti a minulosti. Fantastický prvek by mohl být ve 4 příbězích, a to vzpomínky babičky na údajný rozhovor trolů v horách, zásah svaté Lucie, o trolím dítěti a o skřítkovi na statku. Příběhy s uvedenou fantastikou jsou spíše pověsti. Obrázek na obálce nesouvisí s žádným příběhem.
zobrazit spoiler - obsah / děj knihySpoiler - obsah / děj knihy
HISTORIA JEDNÉHO MAJERA
Dívka Ragenchilda mačkala tvaroh na sýr a vzpomínala, jak babička kdysi
slyšela, jak se trolové v horách dohadují, kam se na zimu uchýlí a
vybrali si domek babičky. Babička tehdy sehnala dobytek a utekla s ním do
vsi. Najednou se otevřely dveře a do domu vešel lesní lupič. Když na
dívku vytáhnul nůž, popadla dívka vědro a chrstla lupičovi do obličeje
vroucí syrovátku. Lupič začal volat o pomoc, ale jeho kumpáni ve strachu
utekli. Dívka ve strachu z lupičů utíkala do vsi. Ale pak si vzpomněla na
babičku a uvědomila si, že je potřeba se postarat o dobytek. Doběhla za
pastýřem a spolu hnali dobytek do vsi. Když lidem oznámila, že jí
přepadli lupiči, lidé chtěli vyrazit chránit stádo. Byli překvapeni,
když zjistili, že stádo stojí u domu-A všichni dívce blahopřáli.
Na jaře Ragenchilda již jako mladá paní jede s manželem a stádem do hor.
Když docházeli k domku, začaly se krávy plašit- a muž našel v domku
mrtvého slepého lupiče.
MAGISTER FRÜKŠTÉT
Stará teta autorky vykládá, jak kdysi žila s manželem v Karlstadu,
manžel se připravoval na zkoušku na pastora. Spolu s ním se zkoušky
připravoval i Kalle Frükštét, kterého si zvolila autorka jako předobraz
svého hlavního hrdiny jedné knihy. Její manžel zkoušky udělal, Kalle
Frükštét sice často pil, ale nakonec zkoušky také udělal. Tety pozvala
všechny na oslavu a půjčila si od všech známých talíře a sklenice. Kalle
Frükštét měl na oslavě krásné přípitky na různá témata a všechny
uchvátil svou duchaplností. Po odchodu oficiálních hostů se ale opil a
převrátil nechtěně stůl a všechno vypůjčené se rozbilo. Ráno teta
s pláčem dávala dohromady rozbité věci. Přišel Frükštét, omlouval se
a ptal se, zda neudělal nějakou škodu. A tety pochopila, že tak
duchaplného člověka nemůže ponížit tím, že by mu vyčetla, co jí
vyvedl a tak mu škodu zatajila.
LEGENDA O DNI SV. LUCIE
V Vermlendsku žila lakotná stařena Rangel. Nechala postavit přes záliv
most a vybírala mýtné, které bylo trnem v oku místním lidem. Jejím
zetěm byl vlivný šlechtic Eskila z Bertscholma, který měl s její dcerou
8 dětí, a tak lidé mlčeli. Její dcera zemřela a Rangel si pospíšila
nabídnout Eskilovi za manželku Lucii, sestřenici své zemřelé dcery, Eskila
souhlasil. Lucie měla oblíbenou patronku svatou Lucii.
Jednou šli nemocní poutníci do kostela a chtěli jít zdarma přes most,
strážní je neopustili. V té době jela kolem na loďce Lucie a převezla
nemocné přes záliv. To se nelíbilo lakomé Rangel, ta se rozhodla, že Lucii
pomluví. Jednoho dne přiběhla za Eskilem, že se děti topí. Eskil běžel
k jezeru a slyšel, jak děti vykládali maceše, jak jim Rangel vyměnila
loďku za děravou. A Eskile viděl, že děti mají macechu rády a začal
více času trávit s dětmi.
Jednoho roku byla velká nadúroda. A najednou začali přicházet lidé, že
nepřátelské vojsko spálilo jejich vesnice a ukradli dobytek. Lucie si
vzpomněla na chování svaté Lucie, a protože manžel byl právě pryč,
naložila několik korábů jídlem a vyrazila se služebnictvem a dětmi pomoci
postiženým lidem na březích Vennerského jazera. Jeden starý kněz Kolbiern
s posledních sil zvonil na zvon a tím Lucii přivolal a ta zachránila jeho
farníky. Lucii také vedlo vytí hladového psa na statek k sedlákovi, holubi
jí zavedli ke zbožným ženám, pláč dítěte k hladové rodině kupce
Krämmera. Jen co vrátila domů, přijel její manžel, kterému vše vzkázala
Rangel. Manžel jí nařídil na další den hostinu. Lucie ví, že se manžel
se může hněvat, když rozdala jeho majetek.
Její patronka Lucie, když to viděla, rozletěla se ze Syrakus pomoci Lucii.
Vešla do pokoje Lucie a naplnila pohár sicilským vínem, Eskila se napil a
zase usnul. Svatá Lucie donesla další poháry vína i vojákům. Eskile se
probudil pozdě. A začala snídaně. Lucie začne vyprávět, jak jela pomoci
postiženým lidem. A zjišťuje se, kněz Kolbiern je přítelem jejího
manžela, že sedlák je jeho přítel z mnoha válečných výprav, jedna
žena je byla tetou a Krämmer byl jeho známý kupec.
Eskil pochopil, jak vzácnou a zbožnou má manželku a mlčel a nevěděl, co
říci. Svatá Lucie pošeptala Lucii, aby manžela požádala, aby byl
častěji doma. Přiběhl správce a řekl jim, že lidé zabili Rangel. Eskil
mu řekl, že nebude pátrat po vrazích, že si to Rangel zasloužila.
A slíbil, že postaví kapličky na počet svaté Lucie.
ČREP
Chudý hrobník obcházel své sousedy a zval je ke svému štědrovečernímu
stolu, ale nikdo jeho pozvání nepřijal. Šel smutný domů a cestou našel
lebku z hrobu, který včera vykopal, tak pozval mrtvého k sobě na večeři.
Hrobník bydel ve městském domě, kde byl i městský sál. Když přišel
domů, řekl ženě, že Štědrý den budou slavit v městském sále. Žena
to odmítla s tím, že pokud bude živa, tak v sále večeře nebude. Muž
přinesl pušku a vystřelil na ni, žena stačila uhnout. Žena utekla a muž
nanosil jídlo do sálu a pochvaloval si, jak ženu naučil poslouchat. A aby
nebyl sám, vydal se pro lebku. Žena se uchýlila k sousedům v šoku, že na
ni muž vystřelil. Synové souseda se šli podívat do oken sálu a hlásili,
že hrobník si tam s někým připíjí. Najednou se její muž objevil ve
dveřích, divně vypadal a omluvil se jí. Oba odešli dom a muž jí tam
ukázal lebku, která byla prostřelená. A oba zjišťují, že lebku jim
poslal bůh, aby je varoval před zlým chováním.
ARTILERISTA Do domu přiběhne nějaký muž a zakřičí na
ženu, že její manžel skočil před dělo a to ho zabilo. Včera ženě její
manžel, dělostřelec, vykládal o armádě, o děle, které při střelně
bez nábojů míří na tribunu. Žena doběhne na náměstí, kde jí zastaví
generál. Říká jí, jak se její muž vrhnul před dělo v okamžiku
výstřelu, protože si vzpomněl, že zapomněl v hlavni děla vytěrák.
A aby vytěrák nezabil lidi na tribuně, zakryl hlaveň děla svým tělem.
HMLA
Je podzimní den roku 1914. Člověk označený jako Pokojamilovný sedí na
zahradě u usedlosti, válka jde mimo tento kraj. Kolem něho je mlha a nevidí
nic ze světa. Slyší jen hluk války a hlas šílené ženy, která prosí
Boha o milosrdenství k válčícím. Člověk přemýšlí, jak zastavit
válku. Přemýšlí, jak by to dopadalo, kdyby mlha zakryla jeho usedlost a
okolí a nikdo ji nenašel. Že by pak žil jako na nějakém ostrově a bez
války. Člověk se modlí, aby mlha zůstala do té doby, než pomine válka.
Mlha mu otupí bolest a válka mu přestala vadit. Na věčném soudu je
Bohotcem dotázán, proč mlčel a schovával se před válkou. Člověk mu
odpověděl, že jeho křik by byl zbytečný, jako křik šílené ženy. Ale
Bohotec mu řekl, že křikem si žena připravila cestu k věčné
blaženosti. A člověk padá zpátky do mlhy.
TROLDIATKO
Kmotřička Trolda šla lesem a nesla své ošklivé dítě, o kterém si
myslela, že je nejhezčí na světě. Jel okolo ní povoz, koně se lekli
Troldy a splašili se. Z povozu spadlo dítě. Trolda položila své dítě
vedle něj, podívala se na obě a rozplakala se, jak bylo lidské dítě
krásné. Sedlák se s ženou vracel pro dítě, Trolda popadla lidské dítě
a nechala tam své. Selka našla troldí dítě a poznali, že jim trolda dítě
vyměnila. Vzali troldí dítě domů a řešili, co s ním. Lidé jim radili,
že mají dítě bít, aby hodně plakalo a že matka si pro něj přijde. Matka
ale dítě bránila. Nevěděli, co mu mají dát jíst, až přišly na to, že
jí myši a žáby. Troldí dítě rostlo a bylo čím dál ošklivější.
Jednou šli na jarmark a selka viděla, že její muž chce dítě hodit do
rokle, zabránila mu v tom.
Uplynuly dva roky.
Malý trol zapálil dům a zůstal v hořícím domě. Selka ho vynesla, al
muž ho hodil zpátky do plamenů, selka ho opět zachránila. Muž jí řekl,
že odchází, že s troldím dítětem žít nebude. Sedlák šel do lesa a
potkal dítě a poznal, že je to jeho syn. Syn mu říká, že je trolda
sledovala a že když chtěli ublížit jejímu dítěti, že ho chtěla zabít.
Ale když trolové viděli, že selka troldí dítě zachránila z plamenů,
ztratili nad dítětem moc a to se mohlo vrátit domů.
RÁCHELIN PLAČ
Je horko, všude klid, vtom se ozve se divný zvuk. Po chvíli se lidé
rozběhli hledat jeho příčinu.
Jedna žena při hledání vzpomíná na cestu z Jeruzaléma do Betlému, kdy
jeli kolem hrobky Ráchel a ozvaly se podobné divné zvuky. Průvodce jim tehdy
řekl, zvuky vydává beduínka, co prosí o uzdravení svého syna. Lidé
našli zdroj zvuků, vydávala je matka, co jí vzali syna n vojnu. Jako by se
všechny matky naučily vydávat stejné zvuky, aniž by tušily, že takové
zvuky existují
VATRA POKOJA
Zajatecký tábor na Sibiři. Dánský voják skládá básně, aby zahnal
depresi zajateckého tábora. Sní o tom, jak jeho verše obletí svět a lidé
pod jejich vlivem naházejí vše vojenské na vatru a zapálí to. Voják má
tyfus a ví, že zemře a ptá se, zda jeho verše budou žít dál.
STRATENÝ KOSTOL Traduje se, že v jednom lese roste
zázračná květina, že tam pramení léčivý pramen a že tam stojí kostel.
Kostel tam stojí, je celý zarostlý mechem a vypadá jako hromada kamení,
proto ho ještě nikdo nenašel. Žena hledá květinu, pramen, kostel ne. Ale
za války chtěla kostel najít, aby se v něm mohla skrýt před hrůzami
války, jako se kostel ukryl před lidmi.
BABYLONSKÁ PRINCEZNÁ Matce se nelíbí, jak otec pětileté
dceři stále vykládá, jak je krásná jako princezna. Otec večer vykládá
dceři, jak se stavěla Babylonská věž a jak Bůh lidem změnil jazyky, aby
se nedomluvili.
V Babylonu tehdy žil král, královna a princezna. A princezna najednou
začala mluvit tak, že jí nikdo nerozuměl. A tak jí rodiče poslali do
světa. Princezna šla světem a mluvila na lidi, ale nikdo jí nerozuměl. Až
jednou večer vešla do jedné chaloupky, pozdravila a zjistila, že jí lidé
v chaloupce rozumí. Požádala rodinu, aby tam mohla zůstat.
Dcera pohádku vyposlechne a řekne rodičům, že až vyroste, odejde zpátky
do Babylonu.
ŠKRIATOK Jeden statek byl pečlivě uklízen, čeledíny se
prý bojí skřítka. A vypravěč vypráví, co se stalo před 200 lety.
Za jedné noci šla hospodyně do konírny, kde spával starý sluha, právě si
při svíce četl. Hospodyně sluhovi říká, že jejich pán, rytmistr,
prohrál v kartách skoro vše, co vlastnil. Rytmistrovi zbyl nakonec jenom
ostrůvek na jezeře, který nechtěl dát do sázky. Je ale vyprovokován do
další hry, když spoluhráč nabídne do sázky svého koně a jde pro něj.
Skřítek rytmistrovi říká, že když mu splní ráno jeho přání, pomůže
mu vyhrát vše zpět. Rytmistr souhlasí.
V další hře vyhraje vše rytmistr zpět. Ráno rytmistr řekne manželce,
že si skřítek přeje, aby na statku hospodařil jeho bratr. Rytmistr osedlá
koně a po molu dojede na konec a tam skočí i s koněm do vody. A skřítek
měl radost, že na statku bud