kniha » Lux Perpetua
chce si přečíst 12 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 113
hodnotilo: 114
85%
Lux Perpetua Více vydání = více obálek.

Andrzej Sapkowski

Lux Perpetua

Kniha vyšla i pod názvem:
Svetlo večné
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Husitská trilogie
díl v sérii: 3

Tato kniha je částí i jiných knih:

Kategorie: fantasy - historická

originální název: Lux Perpetua ˙
originál vyšel: 2006

vydání: Slovart 2007; Leonardo 2008; Leonardo 2010

odkazy: 4x [recenze]


Komentáře:
Gaarq  | **** 27.03.2008 14:51

poslední díl nehodnotím ani víc nebo méně než ty předchozí, ale tím, že v něm autor směruje příběh někam, odpadá nuda nekončících bezcílných zvratů. skvělý sloh dělá knihu velmi čtivou, historické pozadí je příjemně rozverné a autor si z nás střílí, co to dá, byť velmi kultivovaně. tento čtenář je spokojen.

Gwin  | *** 15.09.2008 20:42

Poslední díl této trilogie je pro mě zklamáním. Ani nevím přesně proč, ale zdálo se mi to výrazně slabší než předchozí dva díly, takové nedokončené, nepromyšlené.

knedle  | **** 14.01.2009 21:35

Vzhledem k tomu, že jsem předchozí díly čet někdy předloni, jsem se ztrácel v těch desítkách postav, o kterých říkal Raynevan „toho znám“. Čímž mi nedocházely souvislosti a já tápal občas v důvodech chování postav.
AS příjemně překvapil smrtí několika z hlavních postav; velmi zajímavě si pohrál s úmrtími historických postav – člověk by mu to i věřil :)

Nicméně dosud mám v některých otázkách nejasno a tak nejsem úplně spokojen – tak asi stejně jako u dílu dva. Na úvodní knihu série to nedosáhlo…

SiriusChico  | **** 03.05.2009 23:53

Lepší jak druhá, horší než první kniha této série. Končí zde příběh a autor se nebojí nám tento konec okořenit smrtí několika hlavních postav. Jako vždy knížka je napsána skvěle a příběh mi plynul pod rukama. Horší to bylo s tím marastem postav, které na čtenáře vyskakují už od prvních stránek knížky. To bylo jenom: Pomurnik? To mi něco říká, moment není to ten co se mění v ptáka? A vidíš jsem ti to říkal. Ha a Konrád to je ten,… ten,… vždyť víš. Božíčko? Ten je novej, ten tam nebyl. Sakra… Konrád jo to už vím! Jinej Konrád, sakra sakra… Lindenau, Královec, Brázda z Klinštejna, Elenče, Otto Beess, Jutta, Petr Polák, otec Felicián, Czibulka,...... to chce panáka :-) ale i díky tomu má tato knížka (a celá série) svoji nezapomenutelnou atmosféru.

avatar2  | *** 10.05.2012 22:54

V posledním díle trochu opadl spád. Taky se mi přestalo pozdávat jednání postav (proč se hlavní trojka stále držela husitských barev a aktivně se zapojovalo do jejich akcí, i když jim bylo jasné že to není menší svinstvo než dělá druhá strana?), trochu to napravil závěr, ale stále mám z posledního dílu smíšené pocity.

SONP  | **** 20.07.2016 21:12

Consummatum est! Třetí a poslední díl husitské trilogie v prvních dvou třetinách navazuje na Boží bojovníky. Stále je tu hodně tehdejší politiky, a to zejména té středověké polské, o které jako český čtenář vím docela málo a tak jsou některé pasáže dost náročné na porozumění. Já si musel místy vzít na pomoc Wikipedii, ale díky tomu pro mě čtení bylo i historicky poučné.

Zhruba ve dvou třetinách nastává obrat od všech těch biskupů, hercoků a knížat a snad moc nebudu spoilovat, když napíšu, že kniha dostává velké grády, jakmile Reynevanova femme fatale Jutta uprchne z kláštera a je (pro)následována kladnými i zápornými hrdiny knihy. Tahle pasáž by ode mě musela dostat snad šest hvězd – nedalo se od ní zkrátka odtrhnout. Škoda, že tahle dobrodružná linie je trochu zastíněna tím obrovským množstvím historických reálií, ale Sapkowski prostě tentokrát chtěl napsat něco jiného než analogii zaklínače z husitské doby. I tak ale celá trilogie stojí za přečtení, z málokteré knihy tak dýchá středověký život jako z tohoto rozsáhlého díla, a navíc nelze být nefascinován tím, kolik toho má Sapkowski načteno z historie. A pro nás scifisty je tam i něco navíc. 80%

Lucc  | **** 03.02.2018 08:37

Oproti druhému dílu zlepšení. Sice se ještě pořád objevuje tendence vláčet postavy tu do Slezska, Prahy, do Saska či na Moravu a bloudit v krajině i ve svém nitru, ale takový je život. Plný slepých uliček, tápání ve vlastní motivaci, a bojů o neztrácení ideálů. Ale musím poctivě přiznat, že mě čtení už tolik nebavilo, přitom objektivně je to dobrá kniha. Pak ale přišel konec a já zjihl. On je to celkem oprávněně takový konec nekonec, prostě život jde dál a historie uhání na splašené herce, ale Sapkáč dokázal většinu linií uzavřít, i když se s tím tedy moc nepáral. No a některé dokázal i proplést a naznačit, že přes všechen ten marasmus, krutost a bezcitnou vypočítavost okolo je pořád naděje, že světlo, byť asi ne zrovna lux perpetua, může lidem zasvítit do životů. Alespoň na chvíli.



WebArchiv - archiv českého webu