LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Krutě ironická povídka poučeného autora o posedlosti sběratelů bibliofilských vydání a extrémů, do nichž může jejich obsese zajít, zvlášť v případě, že si za objekt svého zájmu zvolí Barkerovy Knihy krve. Newman dokázal na několik stránek vměstnat spoustu zajímavých informací, jak o tomto oboru, tak nejen o Barkerovi, ale i dalších významných autorech hororů (Ramsey Campbell a Dennis Etchison).

Jelikož jsem po přečtení originálu nahlédl ze zvědavosti i do českého překladu, musím se ještě zmínit o jeho úrovni, která je bohužel tristní. Na prvních dvou stránkách se to hemží přehmaty typu „strangler = cizinec“, „daughter = vnučka“, hlavní postava je skromná tam, kde se nemůže dočkat, až se bude chlubit, kromě řady vynechaných nebo naopak přidaných informací apod., takže se obávám, že místní čtenář si přečte něco poněkud jiného, než autor původně předložil.

Bez výhrad se připojuji k noirovi. A to navzdory ne až tak dobrému překladu Martina Jandy, který je ovšem na classické poměry ještě slušný. Tahle povídka je skvěle vygradovaná, plná sžíravého humoru, a přitom stále slušně děsivá.

Já prostě nedokážu hodnotit horory. Děj mi přijde banální a předvídatelný. Podobné povídky vytržené z místa a času jsem psal jako dítě na psacím stroji. Psal jsem tedy tenkrát horory? A nebo byl horor to, že nemaje počítač jsem se učil psát na psacím stroji, abych měl náskok až budu mít PC a budu psát na něm.