Andrzej Sapkowski
Hlas rozumu
Povídka patří do světa: Zaklínačův svět
Kategorie: fantasy
originální název: Głos rozsądku
originál vyšel: 1993
- Komentáře:
-
firen | ***** 07.01.2009 12:07
Co je silnější hlas srdce nebo hlas rozumu.?????? Povídka, která by jako tvořila maltu mezi jednotlivými povídkovími cihlami.
papuja | **** 17.06.2009 21:56Povídka nepovídka:o)) Je to taková spojnice mezi ostatními povídkami se svým malým a částečně vtipným příběhem.
Gaarq | ***** 06.08.2009 08:02sada sedmi mikropříběhů spojených pobytem geralta u nenneke po odčarování wyzimské strigy. geralt si snaží uvědomit, kým vlastně je a co očekává. právě těch sedm částí velmi dobře vykresluje jeho povahu od počátku, kdy rozpráví s přáteli (a nejen to ;) až po finále, kde dojde ke konfrontaci s lidskou hloupostí, začastým jeho protivníkem. detaily z geraltova života před začátkem sapkowského vyprávění v povídkových sbírkách umožní pochopit mnohé, co bylo předtím jen naznačeno.
Izmalius | **** 20.07.2011 19:11Možná je to podivné, ale mě tahle povídka oslovila nejvíc z celé sbírky. Přemýšlel jsem nad tím, čím to může být. Řekl bych, že důvod je jednoduchý – nepřipomíná to pohádku. Sem tam se v ní objeví i něco k zasmání. Oživení přinesl i trpaslík. Věřím, že „meč osudu“ bude lepší. 80%
Methat | **** 13.01.2016 19:12Poviedka rozdelená medzi ostatné poviedky, ktorá pekne vyplňuje miesto.
louza | ***** 03.01.2017 15:44Povídka podtrhuje co bystrý čtenář odhalil už dávno. Že Sapkowski nepíše jen povídky o zaklínači, ale vytváří funkční svět v krátkých příbězích, někdy až téměř mezi řádky. Svět založený na bajkách a legendách, přesto někdy až bolestně reflektující realitu. Svět protikladů, který je plný pohádkového klišé a přesto na hony vzdálen běžnému konzumnímu fantasy. Tato povídka je rámec, který vše spojuje dohromady a zastřešuje téměř do podoby románu. Vytržená z kontextu působí jako plácnutí do vody, ale vhodně použitá vytahuje autorovo dílo ještě o stupínek výše.
Lucc | **** 22.12.2021 07:39V prvopočátku, před skoro 30 lety, jsem byl z povídky rozčarován. Toto rozkouskované cosi má být povídka? Je to přece spíš série předmluv k povídkám, zasazení do děje, poodhalování dalších zákonitostí Zaklínačova světa. Ale ono to funguje. Dá se přečíst i samostatně. A pokud čtete celou knihu víceméně naráz, což není u superčtivého díla, kterým Poslední přání bezesporu je, žádný problém, udržíte v paměti celou její osnovu až do konce, který korunuje dílo, a v kterém se ocitneme na počátku osudové sympatie Geralta a trpaslických hrdinů. I tak je ale nutné přiznat slabiny povídky. Vzhledem k tomu, že musela přijmout tvar jakéhosi kapesního průvodce spojujícího střípky z části Geraltova života, nemůže fungovat naplno. Ale funguje slušně. Čili jí odpouštím a beru ji jako takový Sapkowského experiment na poli funkční literatury. Který se povedl.
Polinius | ****1/2 08.12.2023 20:57K vysokému hodnocení napomáhá až samotný závěr s akční scénou.