LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Povídka v bissonovském stylu. Na světě platí pravidlo, že lidé stejné barvy plati se spolu prakticky nemohou brát. Mladý černošský pár se snaží získat povolení k sňatku a díky tomuto pravidlu Bisson rozehrává plejádu humorných, absurdních, překvapivých i smutných situací při jednání páru s úředníky. Doporučuji.

Tahle povídka mně dostala – je sice psána humorným tónem, ale mně při jejím čtení mrazilo. Byrokratický aparát zde prožene svými vnitřnostmi mladý pár, který se chce vzít, protože čeká dítě. Bohužel to je ve světě s problémy s ozónovou dírou, která hendikepuje bílé, protože jsou na slunce citlivější. A svatba mezi černými se logicky musí považovat za zločin mrhání cenným, slunci odolným, genofondem… skvěle zvrácené.

Povídka složená z dialogů nasbíraných při průchodu bykrokratickým mlýnkem. Všichni lidé mají nárok na stejné podmínky – čili i na stejné genetické zdroje. To přece dává smysl, ne?

z téhle povídky na mě táhla regulérní zima a ač to byla čistá konverzačka, je to horor non plus ultra. bisson využil extrapolace jednoho populárního jevu (ozonové díry) k nastínění totalitní společnosti, která ve jménu „obecného blaha“, ať už to je cokoliv, dělá z lidí řiditelný dobytek. při čtení se mi vybavila současná francouzská stávka proti důchodové reformě. úřednické a politické implikace možných řešení vždycky zavání tupým popotahování občanů na vodítkách. jenže, kde svoboda končí? je možné protestovat proti faktům (špatná demografická křivka) nebo přírodním jevům (ozónová díra)? je možné je řešit, ale umí to lidská společnost založená na zastupitelské (tj. přímé zodpovědnosti zbavené) demokracii? mám obavy, že neumí. ani homo sapiens sapiens není dost moudrý, aby poznal, kdy je třeba couvnout. konec konců mě těší, že nejsme tedy tak výjimečnými organizmy, a naše pýcha také jenom přechází pád ;)

Typický Bisson – úsporný, černohumorný, znepokojivý. Není to až tak ostré jako třeba Emka, ale i tak to s přehledem stačí na 90%

Známé schéma – průchod byrokratickým aparátem jako noření se do močálu, tentokrát s nádechem mrazivé absurdity, která tomu dává ještě jeden level navíc.
EDIT: V absurditě kovidového a nyní rusobijského šílenství obzvláště šťavnatě vynikne tato citace z úst vysoce postaveného úředníka (plukovníka): „Právo je spravedlivé, ale dokáže být tvrdé k těm, kteří se snaží sabotovat jeho duch pokryteckým dodržováním jeho litery.“

A další perla:
„Trest? Vždyť jsme ještě ani nebyli pravomocně odsouzeni“!
„Už se zase hádáte o detaily, slečno?“

Dal bych víc než 10 hvězd, kdyby to šlo.