LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Není to špatné. Jako studie fanatické společnosti poměrně působivé, ze závěru pak mrazí. Problematické je ovšem logické hledisko, zejména fakt, PROČ vlastně Janice Viktoriině žádosti vyhověla. Z toho důvodu hvězdička dolů.

Z technické stránky zamrzelo opakované střídání jména jedné vedlejší postavy (Cornelie / Cordelie), ale proti obsahu je tato chyba selankou. Protože pan Hrdlička napsal povídku sice zajímavou, ale natolik mentorsky pojatou, že přes některé její kvality nemohu jít s hodnocením výše. Na kolonizované planetě Velebná vedle sebe schématicky rozmístil technické a vědecky založené Federály, fundamentalistickou křesťanskou kolonii Nový Sión a osadu Haldolů, což je místní inteligentní, leč primitivní rasa. Potud dobré. Jenže HNT nenechal příběh volně plynout. On měl totiž plán – na takto rozestaveně šachovnici chtěl hlásat své názory na náboženský fanatismus a chtěl vyslovit varování před přílišným zasahováním vědy do přírodních zákonitostí. V podstatě rozvedl do praxe okřídlené rčení, že cesta do pekel je dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Schématičnost z povídky tak trčí, že jinak docela fajn příběh diskredituje. Např. zbytečné sexuální scény a dokonce masturbace – jako dokreslení fundamentalismu chápu, ale nešlo to méně bulvárními prostředky? A přízemní nenávistí k náboženství vedený fail vědecky založené Janice, to už není na ručník, to je na ránu.
Naštěstí není autor zase tak tupý a relativizuje, kde se dá, takže se z Hmyzu nestala nečitelná agitační záležitost. Jenže to je pořád málo a výslednou pachuť z úst nevypláchne ani sympaticky otevřený výklad, proč k tragédii na Velebné došlo. Na druhou stranu jsem si povídku i 23 let po prvním čtení pamatoval, což je je úkaz nevšední a Hmyz mohu doporučit minimálně jako studijní materiál na workshopy o psaní SF jako skvělý příklad, jak dokáže pár necitlivě použitých prvků a autorská zvůle pokazit dobré myšlenky i slušné rozvržení povídky.