povídka » Jemnější
hodnotilo: 65
78%
přebal jedné z knih obsahující tuto povídku

Paolo Bacigalupi

Jemnější

originální název: Softer
originál vyšel: 05/2007


Komentáře:
Gaarq  | ***** 10.12.2010 13:04

tahle povídka je pecka, pecka čenichovka, jak s oblibou táta říkaval dobře mířenému direktu. opět, kraťoučká povídka, rychlé tempo, příjemná ich-forma a základní námět, ze které mi je na zvracení a není to jen tím, že jsme včera měli předvánoční besídku a já šel spát ve tři ráno. autor přišel s úžasnou situací, která krásně ukazuje konflikt vědomého a ne-vědomého, odmaskovává další mýtus o člověku, mýtus svobodné vůle a zodpovědnosti. dělá to způsobem dosti naturalistickým, jako když si strháváte náplast z chlupatější části svého nebohého těla. víte, že musíte, a víte, že to bude svinsky bolet. dost dobrý.

Madam Brbla  | ****1/2 15.12.2010 17:53

Poslední povídka poněkud vybočuje ze sbírky – postrádá totiž futurologické prvky. Četla jsem a mráz mi běhal po zádech, nejen kvůli zápletce samotné, ale hlavně proto, že všechny ty pocity a duševní pochody hlavní postavy působí neuvěřitelně autenticky. Palec nahoru – velmi zajímavá a hrůzná sonda do lidské duše. 94%

Dilvermoon  | ****1/2 15.08.2011 12:59

Na závěr povídka zcela non fiction o tom, jak částečně nezamýšlený zločin může přispět k vybřednutí ze stereotypu života. Trochu drsný způsob, nicméně účinný. A musím říci, že při četbě se mi vybavovalo jedno jméno – Ray Bradbury. Stylem i obsahem mi připoměla některé jeho povídky o obyčejných lidech v „obyčejných“ situacích.

lamahe  | **** 03.09.2011 12:19

Posledným zásekom zbierky Čerpadlo 6 sa dostávame z osídiel science fiction a presedlávame na psychologický thriller. Veľmi autenticky spracovaný príbeh bežného človeka v neobvyklej situácii. Je podaný tak prirodzene, až sa z toho čitateľovi zatočí hlava (s ohľadom na to, čo je predmetom popisu). Science fiction prvok mi síce chýbal, ale literárne kvality sú nesporné. Pár bodov strhávam za poslednú vetu. Nejak som ju nepochopil – ale nepopieram, možno mi niečo uniklo.

epco55  | **** 06.01.2012 14:31

Poviedka akoby ani nepatrila do tejto zbierky. Námetová rozdielnosť, ale nebráni aby sa autor opäť neponoril do vnútra človeka ktorý rieši svoju interakciu z okolitým svetom. A tak je nám priblížené vyvrcholenie jedného stereotypu, opustenie jednej ponorky a následný dopad na konanie hrdinu, ktorý si až do momentu kedy začal konať neuvedomoval že mu niečo vadí a niečo chýba. Mrazivé, opäť neskutočne autentické, klobúk dolu.

GeRony  | **** 07.01.2012 18:17

Na koniec zbierky nezanrova poviedka. Napriek tomu, ze jej chyba vyraznejsi koniec a plynie tak povediac do neurcita, priebeh prave svojou „obycajnostou“ vyvolava zimomriavky.

Majkl  | *** 23.12.2012 10:06

Tak trochu obyčajná poviedka so skratovo jednajúcim hrdinom a v ich-forme. Niežeby som neoceňoval myšlienkové pochody vystupujúcej postavy, ktoré znejú naozaj autenticky, ale chýbalo mi niečo výraznejšie. Zdá sa, že táto poviedka bola zaradená ako ukážka Bacigalupiho neSF tvorby, ktorú by som však bez znalosti autora nespájal s Bacigalupim. Akosi to nie je on :)

Methat  | ***** 06.09.2014 16:31

Posledná Bacigalupiho poviedka v zbierke Čerpadlo 6 a ja jej dávam plný počet, aj keď zo žánru katastrofických scenárov 21. storočia úplne vybočuje. Poviedka ma dostala kvôli svojej jednoduchosti a preto aj bola úžasne pútavá a ľahko sa čítala. Krásny psychologický pohľad na jedného na prvý pohľad obyčajného a riadne pracujúceho človeka.

„Johnathan usoudil, že si sice naprosto zničil život, ale má to tu výhodu, že si ho konečně může užívat.“ :D

bnmbnm  | **** 01.10.2021 12:39

BTW neproháněl se v otřískaném BMW, ale na BMX a jelikož tehdy nebyl v páťáku, alébrž páťák, tak si nejen pro sladkosti jezdil, nýbrž za ně utrácel celé kapesné, obrubníky neřezal, ale skákal a nekradl chromované poklice, jen čepičky na ventilky. Pět chyb v jedné větě není málo, ovšem perličkou je, že tady jde o překladatele zakladatele ceny Koniáš blahé paměti. Ještěže to není sci-fi; to by se nebožtík něco naotáčel.

jasonix  | ***** 10.02.2022 23:29

Zločin jako statistická povinnost, imperativ. Tohle se Bacigalupimu povedlo. Miluju takové ponory do psychiky, byť je trochu šílená a scestná. PB se do ní noří po lidsku, s pochopením pro malé člověčí slabosti a v postatě s humorem. Čtenář chtě nechtě musí s hrdinou sympatizovat a ani si nestačí uvědomit, že nejde o SF. Upřímně: vůbec to nevadí.



WebArchiv - archiv českého webu