LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Povídka pozoruhodně podobná Chiangovu „Životnímu cyklu softwarových objektů.“ Egan jde na věc z jiné strany a jeho hrdina má také mnohem méně zábran než hrdinové Chiangovi. Podle toho to pak i dopadá. Přiznám se, že jsem podobný (nebo ještě horší) konec čekal, takže mě nepřekvapil, přesto se povídka čte dobře a není ani tak „hard“ aby se nedala s trochou snahy pochopit.

Vrchol tohto čísla XB-1. Nemôžem inak, iba dať maximum, nakoľko Egan to opäť raz dokázal a rozmašíroval ma na prášok. Myšlienka s „mini-civilizáciou v škatuľke“ tu už veľakrát bola (dokonca aj v Simpsonovcoch ;)), avšak toto spracovanie sa okamžite postavilo do čela. A tentokrát to nie je len o autorových skvelých vedeckých extrapoláciách, ale napríklad aj o (veľmi ľudskom) božskom komplexe. Vzťah Daniela s Primom a Lucienom by si určite zaslúžil rozšírené spracovanie. V každom prípade ide o jednu z najlepších ukážok transhumanizmu opierajúceho sa o výborne rozpracovaný predpoklad znalostnej singularity. Úplná paráda – pre takéto zážitky čítam SF.

Ke všeobecnému nadšení se nepřidám, přišlo mi to jako polívka z Písečníků (H.R.R.Martin) a Krabů na ostrově (Dněprov). Celou povídku jsem měl dojem, že už jsem ji četl a konec byl tudíž naprosto jasný. Pane Egane v téhle povídce převařujete už uvařenou kaši. Pro mě to byla nuda.

Také si neodpustím srovnání s Chiangovým Životním cyklem softwarových objektů, protože se prostě nabízí: jednak už v přístupu k vývoji umělých inteligencí (postup, který zvolila Danielova konkurentka, se velmi podobá Chiangovým digientům), ale také způsobem podání povídky samotné, kde má ale v mých očích Chiang navrch. Egan se soustředí na samotný výzkum a provede nás jednotlivými jeho kroky. Je to zajímavé sledovat, ale všechno nám podává poněkud suchým, akademickým způsobem: hlavní hrdina řeší jen profesionální problémy a osobně se ho dotýká jen celkový výsledek; o ostatních účastnících nevíme téměř nic. Takže v závěru vlastně ani není moc komu fandit.