Mike Resnick
Návrat domů
Kategorie: sci-fi
originální název: The Homecoming
originál vyšel: 04/2011
- Komentáře:
-
louza | ***1/2 16.04.2012 11:30
Resnick je skvělý vypravěč, kterému SF slouží spíše jako prostředek, aby mohl psát o něčem co je nám důvěrně známé v kontextu naprosto cizím. Nejinak je tomu i v této celkem slušné povídce. Přesto mám pocit, že je její nominace na cenu Hugo 2011 přehnaná.
idle | ***1/2 23.04.2012 23:01Podobně jako předchozí komentující mám dojem, že povídka je dobře odvyprávěná a zaměřená hlavně na postavy, které ji obývají, ale na druhou stranu nepřichází s ničím úplně novým. Podobný průběh by mohla mít i podobná setkání s menší, nefantastickou mírou odcizení.
lamahe | ***1/2 07.05.2012 18:30Môj výsledný dojem (ohľadom motívov) je niekde medzi Pohlovým „Man plus“ a Cameronovým „Avatar“. Veľmi komorný príbeh, čo sa týka atmosféry, prináša výdatnú porciu ľudskej emocionality vzťahu rodičov a ich detí. Samozrejme trochu netradičnom vzťahu. Príjemná poviedka s citlivo stavaným textom.
Dilvermoon | ***1/2 14.05.2012 08:44Po stránce literární velmi jemná až melancholická povídka, řekl bych ano, dost „resnickovská“. Fantastická složka mi připadá nepodstatná, vzhledem k tomu, co se autor snaží říci. V podstatě se jedná o vylíčení rodinných vztahů, kdy by ta fantastická složka mohla absentovat, resp. být hladce nahrazena jiným, zcela reálným motivem, a nic by se nestalo. Co se týče SF dávám 2, za emoce 4,5, příběh (?) 4. Takže celkově je to za 3,5.
quinnet | ***1/2 27.06.2014 07:09Chlapík podstúpi náročnú morfologickú premenu aby mohol skúmať cudzí svet. U otca nenachádza pochopenie… Poviedka sa číta veľmi dobre, čo jej u mňa zachraňuje body, lebo podobné námety sa v literatúre už opakujú snáď 2000 rokov.
jasonix | **** 13.03.2021 09:58Intimní noční dialog rodičů a syna. Jenže syn je monstrum à la Řehoř Samsa a matka je ztracená v alzheimerovském bludišti. Její perseverace upomínají na absurdní drama. Z dojmů převládá bolestná nostalgie a osten konfliktního vztahu syna a frustrovaného otce. Nepřekvapí, že „ti odlišní“ najdou společnou řeč snáze. Myšlenkou nic převratného, ale konverzačně a emočně z toho Resnick vydestiloval poměrně dost. Začátek mě nadchnul. Při nepřekvapivém happyendu jsem si zívnul.