LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Vlny patří k SF, která domýšlí další vývoj lidstva až k neuvěřitelným a spíše abstraktním koncům, o moc víc než tuto vizi ale povídka nenabídla. Na autora Papírového zvěřince jsem se hodně těšil, ukázalo se, že zbytečně.

Struktura příběhu nabízí srovnání s nedávno v XB-1 publikovanou „Velmi rychle a potichu“ od Valenteové, jenže tam, kde Valenteová vršila horu slovní vaty, Ken Liu nabízí briliantně vybroušený text. Opravdu krásný jazyk.

Vícegenerační mezihvězdná cesta, jejíž pravidla se v průběhu změní. A koneckonců se mění postupně celé lidstvo. Tyhle příběhy s větším časovým rozpětím jsou ošemetné, můžou ohromit, ale hůř se do nich proniká. Tohle bylo fajn, ale mezi mé nejoblíbenější asi patřit nebude.

Vzdálená, velmi vzdálená budoucnost mezi hvězdami, velmi zvláštní, přesto dobře pochopitelná a možná i smysluplná. Dnes už se mi to nestává často, ale sense of wonder se tentokrát dostavil. A ilustrace ho jen zdůraznily. Jedno z toho nejlepšího, co jsem poslední dobou četl.