LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

bradburyovská povídka, trochu nostalgická a trochu sentimentální, ale přesto jí nechybí pajšl a po dočtení se člověku nechce jen tak se hned vrhnout do další a radši chvíli dumá. teda, aspoň já jo.

Harlanu Ellisonovi se stýská po starých dobrých časech – po neuspěchaných časech dětství v polovině 20. století, kdy všechny rozhlasové pořady, filmy a knihy měly své kouzlo, vše bylo jaksi poctivější, lepší. Veškerý svůj stesk a nostalgii po dobách, které se nevrátí, vložil do této povídky o chlapci, co nestárne… a není to jeho jediná zvláštnost. Těch několik melancholických stránek rozhodně přiměje člověka k zamyšlení nad životními hodnotami. 88%

Táto poviedka sa od predošlých líši svojou silou a jednoduchosťou. Prvé dve príspevky boli mdlé a bez účinku na city, z tejto tryská zmes nostalgie (bez zatrpknutosti) a detského nadšenia z nájdenia časov dávno minulých, kedy bol svet väčší než sme si boli schopní predstaviť, no k dokonalosti nám stačil kryt v bunkri pod stolom zakrytým dekou. Krásna poviedka po práve ocenená cenou Locus.

Bylo by hezké zůstat pořád dítětem, ale má to i svá úskalí. Například jak to udělat, aby nestárl ani svět kolem nás? Krásné, smutné, krásné a smutné.

Na Harlana naozaj priamočiara poviedka, navyše v nekompromisnej kvalite. Tu niet o čom, totálna klasika. Zrejme som to kedysi dávno čítal, keď je človek starší, tak tomu akosi viac rozumie, čo chcel autor povedať. A navyše mám deti v rovnakom veku. Popisovať dej nemá zmysel, všetky potrebné informácie sú v názve. Emócie vyšponované na maximum, nostalgia funguje i keď sme 50 roky v USA nezažili a iný koniec by poviedke skôr ublížil. Až sa mi nechce veriť, že to napísal tento autor.