Jana Rečková
Ale co ten poslední verš?
- Komentáře:
-
fialka | *** 19.12.2011 09:03
Spolery!
Emzaci su svine. Ukazu vam pekne obrazky a pritom vam zozeru mozog. Nikto nevie odkial prisli, nikto ani nevie co je ich cielom, ale co hlavna hrdinka vie, je, ze ich treba znicit. V rozoznavani jej pomaha iskrenie, ktore vydavaju napadnuti jedinci a nie kazdy je schopny ho vidiet. Dokopy treba eliminovat desat kusov emzakov. Aby to nebolo take jednoduche, dokazu sa presuvat medzi obetami, vedia sa aj rozdelit na casti a dokonca utocit aj zo zalohy (rozumej z pocitaca..). Na pomoc je povolany aj svalovec intelektual a dusevne postihnute dvojca (s ktorym do urcitej miery funguje telepatia na dialku). Je to akcne sci-fi, bez potokov krvi, laserov a hviezdnych lodi (aj ked na lodi to zacalo..). Velmi ma to nenadchlo ale dalo sa. Koniec dobry, vsetko dobre.
jasonix | **** 29.11.2020 12:09Slušný předkrm před nedělním obědem. Rozsahem nevelký, takže člověka nestihne přesytit. Svébytný SF thriller, v němž telepatka Martina originálně a s nasazením vlastního těla likviduje invazi/infekci vetřelců, zavlečených na Zem kosmickou výpravou.
Jak jsem u Rečkové zvyklý, proud vyprávění je nelineární, zadrhávající, styl neučesaný, má ale své kouzlo. Čtenáře vtáhne do děje a to nejen díky první osobě vyprávění (navíc rodu ženského a atraktivního), ale i díky znalosti prostředí, kde autorka opět těží ze svých medicínských zkušeností. Kulisy jsou částečně takové roztomile domácké, nesvadbovské, ale promísené i s atmosférou noirových detektivek. Sem tam poetizované meteorologickými a světelnými efekty. Dialogy autentické, české, takhle by američtí hrdinové nikdy nemluvili. Porce fyziologie cizinců, využívajících k inkubaci elektronické systémy, nám Rečková dávkuje jen tak mimochodem. Gradace děje je narušována sondami do rodinné anamnézy hlavní protagonistky. Ale ty nejsou samoúčelné, vysvětlují její zvláštní vztah k duševně nemocné sestře Kátě. Jelikož jde o jednovaječné dvojče a taktéž telepatku, přímo se nabízí dočasná výměna rolí.
Samozřejmě, mnohé scény jsou přitažené za vlasy, někdy je té akce až moc, nelogicky chybí jakákoliv činnost oficiálních vyšetřovacích týmů, ale to k době i autorce tak nějak patří… Beru to trochu jako parodii a čtení jsem si užil.