LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Alegorie. Možná zamýšlená k tomu, aby lidé neztráceli naději…? Vzhledem k době vzniku pravděpodobné, avšak nevím. Povídka samotná se odehrává ve středověkém městě, které je sužováno krutovládou jistého Fausta. Jenže někde poblíž evidentně museli hrát Scorpions, protože vítr změny se blíží…

Případ Benjamina Balabána (avšak tato povídka vznikla až o několik let později než její straší americká sestra). Povídka je správně fantaskní, avšak nebyl by to Havlíček, aby tam nedal poměrně brutální obraz, který celou povídku o dost povznáší.

Začíná to jako pěkně ponurá črta, která výborně vykreslí prostředí…nu a pokračuje příběhem starým jako lidstvo samo. Kratší práce, poměrně dosti poetická, těžící hlavně z atmosféry vichrem zmítané okrajové části města.

Tak tohle byla parádovka. Smrt nazíraná dětskýma očima. Extrémně hutná atmosféra umocněná dobou, v níž se příběh odehrává – tedy v době, kdy už věda hraje prim, avšak stále nemá potřebné prostředky (antibiotika, očkování), jak zubatou odehnat – nejen – od dětí.

Naprostá paráda, tohle mi extrémně sedlo. Až se mi chce novelu (složenou z dvanácti menších příběhů, kdy každý příběh vypráví jeden den) okomentovat slovy: „Péťa Bajza potkává apokalypsu“. V Zániku městečka Olšiny se spolu skvěle snoubí satira maloměsta a obrazy vskutku hororové, které místy dovedou vyvolat mrazení v zádech. Ovšem ono mrazení příliš nevydrží, neboť jej autor spolehlivě rozbije humorem, stylem, jakým je text psán a – to hlavně – jejich dalším rozvedením, kdy je hrůza přetavena do absurdní grotesky. I přes jistou bláznivost se dílu daří udržet cosi k zamyšlení. Skvělé čtivo, skvělé.

První čtyři povídky jsou zajímavé, poslední tři jsou ale jen mácháním prázdné slámy, takže nemohu dát víc jak 7/10.

Prví povídka navíc, ač se nakonec rozjede, ze začátku čtenáře utápí v hrozném přívalu slov a frází, takže se na malý rozsah přesto trochu vleče.

Další z reprezentativ­ních, skvostných bichlí, kterými Argo představuje průřez tvorbou známého autora. Po Ellisonovi a Tiptree přichází Neil Gaiman a opět jde o záslužný a vydařený počin. Důvody, proč tentokrát nehodnotím plnou palbou, jsou dva. Nepatří mezi ně silný překryv s jinými sbírkami, znám Kouř a zrcadla, od vydání této knihy ale už uplynulo dost času a já si povídky pamatoval jen hodně matně. Navíc tentokrát přichází v jiném, evidentně kvalitnějším překladu, což usuzuji z toho, že jsem většinou svá dávná hodnocení jednotlivých povídek zvedal. Potíž je spíš v samotném Gaimanovi, jeho tvorba mě prostě pokaždé nezasáhne úplně přesně. Jistě, jsou tu i skvělé povídky (famózní Jezírko se zlatými rybkami například), většinou je to ale jen velmi dobré, nikoliv úplně ohromující. No a pak taky nerozumím tomu, proč musí být v knize nacpané i úryvky z románů, které notabene česky již dávno vyšly. Jako by ta kniha i bez nich nebyla dost tlustá, tyto „ochutnávky“ jsem všechny přeskočil. Ale přes mírné brblání skvělá kniha!

Označit tento produkt herního marketingu za gamebook, je trochu urážkou lidí, kteří se vývojem herních knih živí. Tohle má totiž k poctivému literárnímu dobrodružství daleko.
Je ovšem třeba vzít v potaz tu cílovou skupinu, která s podobným druhem literatury/zábavy nikdy nepřišla do styku. Rovnou tedy zapomeňte na sofistikované poučky, či, nedej bože, potřebu mít u sebe při čtení tužku, papír, nebo alespoň kostku. Nic z toho při první misi Cold Blood Coppera nepotřebujete, prakticky ani pravidla ne – proto tu také žádná nejsou. Ostatně, ono tady není příliš možností, jak vývoj událostí přímo ovlivnit.
Když ale přestanu srovnávat s umělecky mnohem propracovanějšími gamebooky, nemůžu knize upřít jednoduchost, s níž se vyprávění řítí kupředu. Až mi přijde, že se oba tvůrci příliš zaměřili na možnost okouzlit malého čtenáře přirovnáními, dostupnými jejich věku, než že by mu nějak zásadněji chtěli znepříjemňovat hru takovými obtížemi, jakými jsou špatné volby, slepé uličky či nenadálá úmrtí.

Kniha mi celkem dělá problémy s novýma názvama, snad se to pořeší až budu mít celou původní sérii od Planety9. S tím souvisí, že mi občas kniha přijde jako od jiného autora, styl psaní/ překladu je prostě trochu jinej.

Děj odsýpá, postavy opět skvěle napsaný, zajímavej úvod do novýho děje. Některý věci mi přijdou trochu na sílu, aby mu to vyšlo do příběhu. A nejsem si jistej jak tohle v pouhých třech knihách ukončí. Jinak spokojenost, těším se na další díl

Trefná je bočná línia príbehu – to, ako pseudoekologické riešenia liberálov idú proti reálnym riešeniam klimatickej krízy a dôsledkov preľudnenia – riešeniam, ktoré by síce nevyhnutne obmedzili práva a možností ľudí, ale pomohli zachrániť budúcnosť. Pretože táto línia je vykreslená tragicky trefne: „Velká část obyvatel planety nebude ochotná přijmout omezení, jež jsou na nové ekologické cestě nezbytná. Je to paradox. Dlouhá desetiletí chodily milióny lidí na demonstrace a požadovali přesně to, co je dnes uplatňováno v praxi. Politici dříve váhali a stavěli ochranu přírody na druhou kolej, dnes prosazují ekologickou politiku a široká veřejnost se najednou staví proti.“

Realistickosť hlavnej dejovej línie, naopak, upadá do naivnej roviny, o akej môžeme všetci len snívať. A mimo ideologických spektier: očakával som viac akcie a napätia; je ťažko si obľúbiť (alebo zneľúbiť) nejakú postavu, keďže psychológia postáv takmer absentuje. Ide jednoducho o priamočiarejší eko-politický príbeh bez hlbších vzťahových zápletiek. Ale čítať sa to každopádne dá!

Standardní „krmnou“ fantasy (rozsahu delší povídky) posunuje o kus výš překvapivá pointa. Když ji znáte, nic moc navíc už nezůstane.

Mile střelené krátké příběhy, určené jednoznačně nejmladším čtenářům.

Poviedka založená na jednom odbornom článku. Zaujímavá téma, premyslené kulisy príbehu, uveriteľní protagonisti a typicky neurčitý záver. Ale v tomto prípade som to bral.

Muž bez pamäte a s ťažkou formou nespavosti je hospitalizovaný na miestnej klinike. Keďže insomnia ho ohrozuje na živote, je povolaný špecialista zo spánkovej kliniky. Autorka sa ani nesnaží niečo vysvetľovať, skôr ju zrejme zaujala samotná diagnóza. Rozuzlenie zaujímavej zápletky sa nekoná.

Oproti původní třídílné verzi je text nejen značně zkrácen, ale i výrazně přepracován, a je to ku prospěchu, je tak mnohem čtivější. Prospělo i zredukování (i když ne úplné odstranění) komunistické propagandy, hrdinové už si neříkají soudruhu a ubylo i padoušství postav západního původu, i když ti nejhorší lumpové jsou pořád z (bývalé) kapitalistické části světa.

Milá fantasy variace na Campbellovu/Car­penterovu Věc. Oproti „Jako sama smrt“ je kniha díky (až na pár flashbacků) jednotě místa, času i děje sevřenější a přehlednější. Nelze samozřejmě čekat nějakou vysokou literaturu, ale ve svém žánru vyvražďovaček je to i díky sympatickým hlavním postavám jednoznačně nadprůměr.

Oproti predchádzajúcim baklyovkám je učíte pozitívne rozšírenie dejových línií. Sledujúc hlavnú postavu dostaneme očakávanú porciu drsnej akcie a extrémnej zarputilosti hlavného hrdinu. Bonusom sú teda ostatné linky (najmä tá Zuzanina), ktoré do knižky vnášajú fajný ekonomicko-magicko-špionážny rozmer. V neposlednom rade je určite zaujímavé aj to, čo sa zatiaľ deje v kanáloch pod mestom. Trošku mi vadí na „stredovekú“ fantasy až príliš moderný slovník a pojmy v priamej reči či uvažovaní postáv. Príbeh je useknutý v polovici, takže je určite dobré mať hneď po ruke ďalšiu časť a plynulo čítať ďalej :)

Trvalo to síce dva roky, ale nakoniec som túto antológiu vianočných fantastických príbehov dočítal. Čítať to v iných mesiacoch ako je december či január, nemá zmysel, pripravili by ste sa o tú správnu atmosféru. Poviedky sú tu rôzne – od 40-ich rokov po koniec tých 80-ich, sci-fi, fantasy či fantaskné motívy sa tu náhodne striedajú a ťažko povedať, ktoré vám viac padnú do nálady. U mňa to boli kusy od Connie Willis a Raymonda Banksa, zvyšok takisto neurazil. Takýchto kníh nie je veľa a priebežne sa ku nej budem vracať. Samozrejme v správnych mesiacoch.

Molekulárne replikátory a Vianoce. Stačí to vhodne zabaliť, dať správny návod, ktorý toho moc nevysvetľuje a rozposlať po celej Zemi. A okrem dobrého jedla dostanete aj malý bonus. Už je len na vás či záver zoberiete ako happy end alebo nie.

Predloha k slávnemu filmu „It's a Wonderful Life“, ktorý mal premiéru o tri roky neskôr. Bankový úradník nespokojný so svojím nudným životom takmer skočí do rieky. Dostáva však zaujímavú ponuku od tajomného cudzinca. Vzhľadom na vek poviedky je nezmysel frfľať nad jednoduchosťou námetu, vianočný príbeh spĺňa všetky kritéria pre navodenie príjemnej vianočnej atmosféry.

Milá vianočná poviedka, ktorá je však strašne kostrbato vyrozprávaná. Zápletku sa dozvieme za pomoci umelých dialógov, zdvorilostná etika je am akosi navyše – celé to zachraňuje záver, síce vytiahnutý z kúzelníkovho klobúka, ale vykúzli akú takú spokojnosť nad vyznením celej poviedky.

Befana podľa talianskej povesti je škaredá ale pri tom dobrá čarodejnica, ktorá v dobe narodenia Krista akosi netrafila do Betléma. A Gene Wolfe tento príbeh rafinovane využil v príbehu jednej návštevy priateľského šesť-nohého domorodca u pozemských imigrantov. Nie je záruka, že to čitateľ ocení po jednom čítaní.

Život po živote nemusí byť pre každého. Pomerne banálne spracovanie, ktoré nešlo moc do hĺbky. Skôr som mal pocit, že hlavná postava je zbytočne neurotická a mala by problém aj v reálnom živote.

Exotické kulisy hypotetického Siamu sa nepodarilo plne využiť, ale pribehovo to bolo zaujímavé. Kyberpunk v čistej podobe napísaný zrozumiteľne aj pre nováčikov v žánre.

Skúsený nájomný zabijak sa dostáva do pasce a zisťuje, že je len figurkou v politickom komplote. Nenudilo, ale prah priemernosti sa nepodarilo prekonať.

Toto musím okomentovat, snad i vysvětlit absolutní hodnocení. Po prvním přečtení jsem povídku ohodnotil jako nesmysl, nicméně nedalo mi to a krátký text jsem si hned zopakoval. Stále nedokáži říct, o čem to sakra bylo, jen, že se mi to vlastně strašně líbilo. Pokud bych měl použít možná nepřesný příměr k vlastní zkušenosti, podobná záležitost jsou některé z nejlepších písní mého oblíbeného Boba Dylana. Také je nedokážu převyprávět či nějak rozumně vysvětlit, vím jen, že mě opravdu berou za srdce. Tohle je sice literatura, ne muzika, nedokážu ale teď tuhle povídku vidět jinak.

Mne zmena tempa ku koncu nevadila, previazanosť s koncovou scénou bola zrejmá. Mexikánci sú naozaj zaujímavé postavy, ideálne pre kontroverzných hrdinov. Páčilo sa mi aj výborne opísané prostredie krajiny plnej rančov aj celková mystickosť príbehu.

Príjemné teplé leto z pohľadu chlapca, túžiaceho sa schladiť na miestnom kúpalisku. Zlo ľudské aj nadprirodzeného pôvodu, všetko kulminuje v lenivom, hypnotickom tempe.

Začiatok zbierky je viac ako obstojný. Zúfalý telefonát kamaráta odštartuje príjemne desivý pohľad na dávne želanie, ktoré sa stalo skutočnosťou.

Vlastně ani nevím, jestli se mi to líbilo. Mám pocit, že celá věc logicky trochu hapruje (v Londýně El snad nic nepodpírala, nebo ano?), nicméně o to ani nejde. Reálně jsme celou dobu v hlavě El a skoro z ní nevystoupíme. Přitom z prvních dvou dílů jsem tenhle pocit neměl – přišlo mi, že tam bylo víc vyrovnané to vnitřní fňukání a vnější akce. U tohoto dílu jsou ostatní aktéři až na výjimky vlastně jen v roli kulis a celá kniha je o tom, co si v sobě a pro sebe řeší hlavní hrdinka.

Ale přečetl jsem to za dva dny, takže minimálně čtivé to bylo dosti.

Zdařilá dystopie s poněkud otevřeným koncem. Mocenské hrátky vrchnosti v ní poněkud evokují rok 68 a pokusy o „socialismus s lidskou tváří“. Malou slabinou je, že autor jako by se nedokázal rozhodnout, zda má text být „vážnou“ literaturou nebo satirou, a tak občas zabíhá až do bizarnosti. Mimochodem: anotace, převzatá z Adamovičova Slovníku, postihuje možná ten nejméně podstatný moment textu.

Jedna z nejsilnějších povídek, kterou jsem za poslední roky četl. Po zásluze oceněna Hugem, Nebulou, Locusem a Pamětní cenou Theodora Sturgeona.

Velmi chytré členění knihy: pop je opravdu takový lehký socpopík, rock přitvrdí a punk je esence dřevního českého kyberpunku. Jen ten metal nějak neocením, ale já ho moc nemusím ani v hudbě.

Robiť experimenty na vlastnom tele sa nevypláca a to ani v prípade že ide len o virtuálnu realitu. Prekvapivé asociácie vôní zkomplikujú hlavnej hrdinke život. Poviedka by sa dala asi aj lepšie literárne spracovať, pôsobí skôr ako koncept, ale nápad je dostatočne výživný na udržanie pozornosti čitateľa.

Automatická továreň, zabudnutí ľudskí správcovia a blížiace sa Vianoce. Lákavo vyskladaný príbeh, ktorý ale ako natruc nič nevyzradí a koniec vás zanechá v rozpakoch.

Vianočný let na Mars mal byť pre malého chlapca niečím výnimočným. Zúfalí rodičia hľadajú náhradné riešenie. Bradburyho fascinácia vesmírom v neriedenej forme.

Uplynulo osm let od událostí Smrtné noci a svět od té doby balancuje na hraně zkázy. Tisícihlavá armáda Tevanne ničí jednu lidskou osadu za druhou, zatímco Krasedes na druhém konci pevniny nadále sní o konci magie, nehledě na milionové oběti. Nejlepším plánem na přežití se tak zdá být uzavření smlouvy s ďáblem…
Robert Jackson Bennett je podobným inovátorem epické fantasy, jako byl ve svých počátcích Brandon Sanderson. Nápaditým způsobem pracuje s tradičními motivy, vymýšlí ohromující světy a do hlavních rolí obsazuje sympatické hrdiny. Zatímco první díl trilogie Záhutí představil originální principy čarování, ne nepodobné modernímu programování, v druhém díle jsme byli svědky zrodu „umělé inteligence“ v magickém slova smyslu. Boj o přežití je tedy logicky motivem závěrečné knihy, jen namísto terminátorů se válčí s oživlou magií, jež je rozhodnuta svět natvrdo restartovat. Klíčotepci tak ve mně zase jednou vyvolali ten báječný pocit úžasu nad tvůrčí fantazií a svéhlavým dobrodružstvím.

Je to jízda! Jenom nastoupit a moc se nedívat z okénka, protože krajina vám může pŕipadat povědomá. Jde v první řadě o bohaté emoce: hlavních i vedlejších hrdinů a koneckonců i čtenáře. Teorie kvantového multiverza jako berlička pro sebezpytnou analýzu k kulisách hollywoodského thrilleru :-)

Hezké pásmo povídek pospojovaných v jakýs takýs román. Povídky se dobře čtou a člověk z toho má takový hřejivý pocit. Hrdina je sympatický, meč vtipný, autorovo pero odlehčené, zápletky zajímavé. Jediné, co bych vytknul, jsou úplně zbytečné rádobyvtipné narážky na Rowlingovou a Tolkiena. Kdyby to editor vyhodil, tak by to ničemu neuškodilo a kniha by byla žánrově čistší.

O dinosaurech toho mám načteno dost na to, aby mne popisy jejich možného života neposadily na zadek. Krom těch krátkých kapitol je tohle obyčejný americký thriller s tajnými státními organizacemi a vesmírným tajemstvím, čekajícím na odhalení. Děj sleduje především dva pro akční literaturu stereotypní mužské hrdiny- truchlící vdovec, který přišel o těhotnou manželku, a šťastný ženáč s největší kočkou v okolí, co se o sebe dokáže postarat až do chvíle, kdy ji zlouni chtějí využít při vydírání manžílka. Všichni jsou- pochopitelně- finančně zajištění. Přece bychom si nechtěli dělat hlavu s účty, když se pátrá po pokladu, že? Kdyby se autor zaměřil více na toho dinosaura a jeho jedinečnost, a vynechal ty konspirační bláboly, mohlo jít o mnohem zajímavější knihu.