LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jeden z nejklasičtějších starých řadových dílů. John tu až do poloviny příběhu hraje vedlejší roli a vše se točí kolem dvou zločinců, kteří uvízli ve vesnici, kde straší. O půlnoci přijíždí ďáblův kočár a unáší nevinné oběti na hrad. Takže John má před sebou nejenom démona Kelema, ale také lidské zločince. V ponuré a cizí vesnici musí John zapojit všechny své dovednosti, aby dovedl tyto dva případy do konce.

Jak už naznačil Avatar2, kniha je naprosto výborná – nenechte se odradit sračkovitým filmem, který má společný jen název a skutečnost, že v ději jde o drsnou reality show budoucnosti. Hlavní hrdina není superman, jen obyčejný člověk, který se obtížnou finanční situaci své rodiny rozhodl řešit účastí v soutěži o život. Je to psychicky perfektně propracovaný sympaťák, jakému chtě-nechtě musíte držet palce při jeho boji. Jedna z mých oblíbených kingovek, snad to tak zůstane i po druhém přečtení po letech;-). 95%

Wow! Opravdu jsem pana Greena podcenil! Nevěřil jsem, že opravdu dojde ke konečnému střetu Johna a jeho matky. Celá kniha je v podstatě jedna velká rubačka a válka. Nejsilnější moment je podle mě náhled na bitvu z pohledu všech postav co se v předešlých dílech objevili. Povedené.

Klady

úplně nový svět nepodobný žádnému jinému

originalita

velké množství nápadů, které by jinému autorovi vystačilo na několik knih

Zápory

– neuhlazený, téměř amatérský styl
- chabý popis prostředí
- velké množství nápadů (stále nové a nové věci mohou někdy působit až rušivě)

Tato kniha vyšla až po skvělé Legendě o Humovi a tak jsem od ní očekával alespoň stejnou kvalitu. Proto jsem byl překvapen velmi nevyrovnaným stylem vyprávění – někdy se zdá, jako by měl autor tolik nápadů, že než pořádně rozepíše jeden, už se vrhá na další a čtenář má pak pocit, jako by mu něco uniklo, nebo spíše, jako by v knize něco chybělo. Zamrzí i slabý popis prostředí, kde se děj odehrává, což zabraňuje tomu, aby se čtenáři scény zobrazovaly přimo před očima. Tyto „drobné“ nedostatky však mnoho čtenářů Knaakovi rádo odpustí za ten originální svět, který nám v knize představuje. Celkově ve mně kniha zanechala pocit, jako bych shlédl skvělý film, který byl ale z nějakého důvodů sestříhán z původních tři hodin na pouhou hodinu. Akce, akce, akce… a krátký závěr. Lepší styl vyprávění a lepší popis míst a mohlo to být 100%. Takhle je to „jen“ 85%.

Naivní román, který dějově předchází Troskovy trilogie Kapitán Nemo a Zápas s nebem. Příběh o tom, jak chudý vynálezce Farin vymyslel všemocné paprsky smrti a snažil se jejich pomocí změnit svět v lepší místo. Román mohl z dobrého námětu vytěžit mnoho, bohužel však zůstalo u sladkobolné zápletky o nešťastné lásce a zázracích příšerně mirkodušínského vynálezce Farina. Jinak vid9me klišé znám8 z jiných Troskových románů – fascinaci vědou a obavy ze zneužití vynálezů. Kniha je celkově slabší než jiné Troskovy romány.

Tahle knížka mě naprosto fascinovala a byl jsem jí dokonale unešen. Děj má bezvadný spád, je plný zvratů a nikdy nenudí. Gully Foyle, na začátku příběhu nevzdělanec schopný se vyjadřovat jen v jednoduchých větách, projde během příběhu pozoruhodným vývojem na jehož konci je z něho filozof, který „ví“ co je pro lidstvo nejlepší. K tomu ještě zlatý hřeb v podobě „promíchání smyslů“, kdy hrdina vidí zvuk… Tato scéna je neotřelá a jedna z nejoriginál­nějších a budu na ní ještě dlouho vzpomínat. Prostě spousta superlativů a já mohu jen vřele doporučit!!

Úvodní díl velkopelé ságy pro náročné. Nenechte se odradit vleklými úvodními pasážemi, budete odměněni nezapomenutelným literárním zážitkem. Jako jediná slabina tohoto díla se mi jeví příliš uspěchaný závěr, zřejmě se autor zalekl počtu již napsaných stran.

Pěkný soubor povídek. Nejsou nijak světoborné, jsou jednoduché, ale zato velice čtivé, zábavné a napínavé.

Kdyby se zde nevyskytovalo několik názvů měst, nebylo by jak poznat, že se jedná o prostředí Asterionu.

Ondřej Neff ví jak napsat přitažlivý příběh. Neomylně zapojil všechny ingredience, které na tuzemského sci-fi fandu platí – reálie české současnosti, nové technologie, nadnárodní korporace, spodina společnosti a hlavně literární záhada – osud Součkova nikdy nevydaného rukopisu Tušení světla. Výsledkem je velmi čtivý román bez zjevných slabin, který od úvodu chytne a nepustí. Téma – dceřinná společnost jedné mamutí firmy začně vyrábět mobil nové generace, který je sice naprosto úžasný, cílem této firmy je ale něco trochu jiného než dát na trh mobilní telefon… Sice se mi zdálo, že asi sto stran před koncem začlo tempo upadat, ale závěr přesto stál za to. Podle mě Neffovi vyloženě svědčí, když opustí vzdálenou budoucnost a vesmír (například celkem slabý Reparátor) a soustředí se na domácí více-méně současnost (třeba Tma). Tam si je jistější v kramflecích a aspoň mne víc zaujme.

Blahořečme neohroženého hrdinu, který opět zachránit náš svět! Musím dát za pravdu všem kritikům a souhlasit s tvrzením, že se jedná o mimořádně povedené fantasy dílo protkané originálními prvky a nečekanými situacemi. Pouze zakončení bylo předvídatelné již 50 stran dopředu.

Autor se nevyhnul některým protichůdným a nelogickým dialogům, ale to mu snad odpustíme.

1. díl, strana 164: Zedd: „On je příliš silný. Magie Ordenu ho v průběhu jeho roku hledání chrání. Když se pokusíš použít meč, budeš mrtev dříve, než se k němu dostaneš.“…„Pouze proti Darkenovi Rahlovi, on nebude fungovat proti němu! Já jsem to kouzlo nevytvořil, já pouze vím, jak funguje.“
2. díl, strana 288: Denna: „Od teď kontroluji magii tvého meče. Když si jen pomyslíš, že proti mě zvedneš prst, bolest magie tě srazí na kolena.“

Poslední dobou vycházejí samé kvalitní díly. Dokonce i ty řadové. Vše je řádně zvládnuto a okořeněno přítomností bohyně Bastet a Osirise. John se k případu dostane jako slepý k houslím ve chvíli, kdy se snaží najít východisko z unesení Billa a Sheily. Tomu se budou věnovat další díly.

I přesto, že vydavatel uvedl u nás tuto knihu jako 5. díl série, jedná se ve skutečnosti o 1. díl trilogie, která předchází celé sérii. Skutečným 5. dílem je The crystal dragon.

Velmi akční záležitost obsahově přípomínající Noční hlídku, bohužel s podstatně jednodušším dějem. Velmi dobře se to čte (kniha na jeden zátah), ale na konci zjistíte, že je to jen souhrn krátkých povídek popisujících téměř výhradně bojové akce.

Po dlouhé době opravdu originální svět jen velmi málo podobný čemukoliv, co jsem doposud četl. Hlavní hrdinská trojice se nám představí hned na začátkiu knihy – prostitutka Rapsodie z rasy lirinů, nadmíru zjizvený nejobávanější nájemný vrah celého světa Achmed z rasy bolgů a obrovský válečník Grunthor, dřívě kapitán vojsk rasy firbolgů. Zní to zajímavě, že? Každý z trojice před nečím utíká a tak spojí své síly, kupodivu ne proto, aby se společně postavili svým nepřátelům, ale aby společně utíkali. Jejich útěk však není ledajaký, vede přímo středem Země a ústí do minulosti. V podobně překvapivém duchu se nese celý děj knihy. Kniha má spád, čte se velmi dobře, jen je místy hodně patrný ženský rukopis. Ten se projevuje zejména v chování lidí – Grunthor ač strašlivý válečník dokáže být i velmi jemný, Rapsodie, která vyrůstala bez rodiny si vytváří novou rodinu z postav na které náhodně naráží… I přes to všechno je kniha natolik čtivá a originální, že musím dát 100%.

Od téhle knihy jsem docela dost čekal, ale zklamala mně :( Děj se točí kolem mocného krystalu Crenshinibonu s jehož pomocí chce podřadný čaroděj Akar Kessell dobýt Desetiměstí. Jeho plány mu však chce překazit temný elf pohrdající svou vlastní rasou, Drizzt Do'Urden a je zcela zjevné, jak to asi dopadne. Svět ForgottenRealms znám hlavně z her Neverwinter Nights a tak jsem se na tuto knihu hodně těšil. Přistupoval jsem k ní s vědomím, že se jedná o autorovu prvotinu a že již vyšla poměrně dávno, přesto jsem se ke konci musel přemáhat, abych ji vůbec dočetl. Salvatore u mně prostě nezabodoval. 50%.

Kniha nás provází životem sebepodceňujícího Solamnijského rytíře Humy, procházejícího jednou bitvou za druhou. Pozorujeme jeho seznámení s minotaurem Kazem a také jeho první a poslední láskou. U téhle knihy asi dost záleží na tom, v jakém rozpoložení ji zrovna čtete. Já jsem ji četl jako první knihu z DragonLance po několika letech od přečtení Kronik, v době, kdy jsem hledal nějakou originální fantasy z pestrého světa a tato kniha splňovala vše, co jsem hledal. Kdyby byly postavy trochu lépe popsány a chovaly se reálněji, dal bych určitě 5, takhle jsou to jen 4. Přesto je to ale opravdu skvělá kniha.

Zajímavá variace na Kulhánka, které ovšem do dokonalosti chybí větší množství oněch krátkých a řádně temných hlášek. Nicměně nemůžeme chtít úplné kopírování. I tak je to velmi chytlavá akčňárna. Jen je škoda, že se čtenář v knize nic pořádně nedozví – je to takový rozjezd pro druhý díl.

Něco tak slabého jsem už hodně dlouho nečetl a to nejsem moc náročný čtenář. Nelíbily se mi i jiné knihy, ale to bylo způsobeno zaměřením na jinou skupinu čtenářů – nicméně tohle je evidentně slabota, ať už je to určeno pro kohokoliv. Začněme například tím hlavním – zápletkou – nic jednoduššího asi nikde nenajdete. Navíc se celý děj odehrává v rámci cca jednoho týdne a připomíná spíš velmi jednoduchý quest z nějaké hry a ne knihu (bež do města sehnat ukradený meč, dones ho zpět a na konci jako vždy odprav bídáka). Parta hrdinů má klasicky rozdělené rasy, abychom to měli rasově vyvážené, tak tu máme nějakou náhodou půlelfa, trpaslíka, lidského mága a šotka. Do toho ještě chrabrou děvčici od krav, aby se měl do koho zamilovat doslova na první pohled jeden z hrdinů (a aby byl důvod odpravit jednu z vedlejších postav – přece si to na konci nemůžou rozdat ve trojce, nýbrž musí oslavovat hrdinství také zamilovaného, ale mrtvého spolubojovníka). Jinak řečeno je tohle ta největší sbírka klišé neuměle zplácaná dohromady a to ještě tak mizerně, že to nemá obdoby – hrdinné skupince se děje neuvěřitelně hodně náhod, které ji zachrání.

Co k tomu říct? Postavy „placaté“ jako Zeměplocha, příběh ohraný jako oblíbená pornokazeta a pocit, že jsem četl další knížku, která zanechala na Paolinim hlubokou stopu.

Zajímavé čtení z biblických dob. Autor nastiňuje příběh, ve kterém je řada zázraků popsaných v Bibli dílem mimozemských technologií a pokusů, které na zaostalé Zemi prováděli mnohem vyspělejší mimozemšťané. Ti jsou sice technicky na výši a vše dělají s nejlepšími úmysly, ne pokaždé se to ale povede. Příběh proroka Eliáše se dobře čte, pokud vám nevadí historická beletrie říznutá sci-fi a nečekáte-li moc. Popravdě, už jsem četl i lepší věci, ale vyloženě špatné to také není.

Opozdene, ale prece pridavam svuj komentar k tomuto debutu neznameho cz autora (bartos je pseudonym). // Mam ke knize celkem ctyri vytky: 1/ chybelo nejake pojitko k vysvetleni, co bylo s roboty – ano, vysvetleni bylo nastreleno, nejak me to tam cele k sobe poradne nesedlo 2/ netusime co presne se stalo skupine plukovnika Reinharda – tato cast deje je nedotazena. 3/ kapitanka Fahreyova a jeji skupina tam byla uplne zbytecna – bud mela byt vyuzita jako doplnek uz zname nasi skupiny zoldaku o novou krev, coz by byl prijemny novy impuls, nebo bych ji uplne vynechal – Vorosilov by si v tomto pripade svuj romanek prozil s nekym z personalu a vubec by to deji nevadilo 4/ asi nejzasadnejsi chyba z meho pohledu: pokud ma skupina malo lidi, bylo by vhodne dat kazdemu mrtvemu z nich dustojnou/hrdinskou ale hlavne podrobnou smrt

Ale co, tohle jsou jen pripominky pro dalsi autorovu knihu – musim knihu doporucit – prijemne cteni na poli military sf (kde jeste ale nemam poradne nacteno)

Neco tak schizofrenickeho a paranoidniho se jen tak nevidi. Proto to taky byla takova zabava cist.

Pokud chce John s definitivní platností zabít svoji matku, musí se vypravit do minulosti a zjistit její slabinu společně s důvody, proč vůbec stvořila Noční stranu. Po boku mu stojí Suzie Brokovnice a existenciální detektiv Tommy Zapomnění. Partička však musí vyřešit několik problémů a setkat se starými známými, než dojdou do finále. Závěrečný souboj byl povedený, ve skutečnosti však nic nevyřešil. Odpočinková četba, které prostě nemůžu dát 5* ani kdybych chtěl.

Tato knížka, je podle mne nejslabším autorovým dílem. Jako obvykle jsou dobře popsané postavy. Člověk knihu po vtáhnutí do děje už dočte. Problém je, že celá zápletka je prakticky rozuzlena během několika kapitol a posledních 120 stran je naprosto zbytečných a nereálných (nejsem odborník na americké právo). Myslím, že volba psycholigického thrilleru je špatným krokem, se kterým nemá autor žádné zkušenosti. Pozadí příběhu je velice nepropracované a chybí tomu hloubka. Tento žánr potřebuje puntičkářskou přesnost a složitou zápletku, která zde chybí.Není to kniha, kterou bych chtěl číst dvakrát.

Ano, učme se, jak silný nástroj je marketing a dokáže zmanipulovat tisíce lidí. Pokud by vydání téhle knihy nepředcházel obrovský mediální humbuk a vyšla by jako valká většina jiných fantasy knih – ve formě paperback, zapadla by do šedého průměru a znal ji z nás málokdo. Ale jelikož se filmové zpracování LOTRa ukázalo velmi výnosné a nemající obdoby, distributoři chtěli vyvolat další vlnu nadšení a maximálně z toho vytěžit. Kniha sama není špatným dílem a těžko ji lze vinit za neoriginálnost. Originálních nápadů ve fantasy světě je totiž jako šafránu a autoři se mezi sebou inspirují navzájem. A proč byla vynesena na trůn právě tahle kniha? Je určena široké veřejnosti, tzn. lidem fantasy světem zcela neovlivněným i 12-ti letým dětem, které po přečtení knihy donutí své rodiče vypravit se do kina. Nás, protřelé čtenáře Feista, Williamse a mnohých dalších slavných autorů tato trilogie asi ničím neohromí.

Průměrný příběh o cestování v čase a o marné snaze nezasahovat do běhu dějin a neměnit budoucnost. Průměru se vymyká snad jen nadprůměrným množstvím násilí, sexu a pochmurnou náladou. Úplně špatná kniha to ale není, čte se celkem dobře, jen z ní dost čiší autorova spisovatelská nevyzrálost.

Smekám před Mistrem pera a uctivě se klaním k zemi. Nápaditostí ve své literární tvorbě a vyjadřovací úrovní mě vždy dokáže nadchnout. Nedivím se, že se série Xanth stala inspirací Pratchetta pro počátek Zeměplochy. O to více lituji, že z Xanthu byly u nás publikovány pouze 2 díly.

V předchozích 3 dílech se autor do děje natolik zamotal, že už snad ani nebylo možné vhodným způsobem příběh zakončit. Ale přesto, S OTŘESNĚJŠÍM ZÁVĚREM KNIHY JSEM SE JEŠTĚ NESETKAL. Je mi líto, že díky úspěšným knihám Vládci strachu a Cesta krve se autor odváží vpustit mezi čtenáři i takovýto brak.

Žamboch umí napsat knihu mnohem lépe, tohle dílo je jeho silný podprůměr, příliš se v něm inspiroval Kulhánkem. Nic nemůže být horšího, než hlavní hrdina rozsekaný na kousky a přesto pomocí magie obživnutý. Ani přímé spojení prvků hard sci-fi a fantasy mně příliš nenadchlo.

Zajímavá sci-fi, která nápaditě kritizuje komunismus a náladu lidí v něm. Autorova fabulace spočívá v tom, že lidé na vedoucích úlohách, kteří bezohledně honí druhé a neustále se skrývají za nezobsažné fráze jsou mimozemšťané, kteří nahradili původní lidi a veškeré jejich aktivity slouží k ekonomickému podmanění většinového obyvatelstva. Kniha se dobře čte, autorův styl nepostrádá vtip a trefné postřehy. Škoda, že je toto jeho jediná SF záležitost.

Až šílenost, se kterou se spisovatelka této značně ubohé knihy soudí s J. K. Rowlingovou a jejím Harry Potterem je značně rozostřená. Sice se postupem času uklidnila, ale i tak se mi zdá, že chtěla na svém románu-nerománu vydělat nějaký prachy a tímhle si udělat reklamu. Já to koupil v Levných knihách za tři pětky. Asi jsem měl tušit proč to je tak levné. Ani pro děti mi to nepříde dost srozumitelné a vhodné a těm by to mělo být určeno především. 1/10

Kniha je již o něco málo propracovanější než byl Eragon. Pokud bude Paoliny pokračovat ve vzrůstajícím tempu, může se dočkat skvělého autora fantasy. Myslím si, že by měl po napsání posledního dílu opustit svůj první vytvořený svět, kterému chybí hloubka.

Obdivuji autora za jeho odvahu, pustit se do trilogie v tak ranném věku. Co se týče příběhu, je dle mého názoru velice přímý. Svět není dostatečně propracovaný. Chybí tomu něco, co odděluje pohádku od fantasy ( teda tak to pojímám já) Stejně tak jako u série Harry Potter zde chybí jakékoli propracování užívání magie. Postavy jsou se znalostí kouzelných slov neporazitelní. Zde se má Paoliny co učit. Rozodně knihu nepovažuji jako vrchol žánru fantasy.

Co si máte myslet o knize, ve která hned ještě než ji otevřete naleznete na rubu nápis: „Těště se na film!“? Je to těžké takhle hodnotit, to je skoro jako kdyby Christopher Paolini psal knihu jenom proto, aby vznikl fantastický film, který by předčil i Pána prstenů, což je další problém. Plno lidí srovnává právě Eragona s Pánem prstenů leč dělají chybu. Společného opravdu něco má, ale stejně by mohli nadávat příznivci Harryho Pottera nebo Hvězdných válek. Autor si prostě ze všeho vzal trochu a nechal vzniknout této sice epické přesto nicneříkající fantasy, která na první pohled jistě zaujme, ale po půl roce na ní s takovou radostí čtenář už vzpomínat nebude. Doufám jen, že Paolini svojí trilogii dokončí. Film dopadl otřesně a už nezbývá nic jiného než čekat, co z toho Paolini nakonec smíchá a nechá vydrápat na povrch. 7/10

Pohroma rodiny Conollyových pokračuje a z malého Johnyho se stává sirotek. Ani Sinclair se svým parťákem Sukem nezmůžou nic proti samotnému vládci pekel – Asmodisovi. Mohou jen sledovat jak jim další přítel mizí v plamenech věčného utrpení. Nyní musí čekat na vhodnou příležitost k záchranné výpravě.

Pokračování jedné z nejlepších prací Mirka Žambocha. Co dodat? Snad jen jedno – rozhodně to čtěte ihned po prvním díle.

První knih páně Žambocha, kterou jsem kdy četl. Mirek Žamboch se díky ní stal mým oblíbeným autorem. Pro mě osobně je to jeho nejlepší knížka.

Příjemné překvapení loňského léta. Skvělá kombinace sci – fi a gangsterky. Obzvláště povídka Šlápnout do… mě potěšila pro svou míru detektivky Peter Schink se ihned zařadil mezi mé oblíbené autory.

TOTÁLNÍ ZKLAMÁNÍ. V MÉM ŽEBŘÍČKU ZKLAMÁNÍ TO MÁ NUMBER ONE

Velice kvalitní military sci-fi. Občas je předem jasné, kam se bude děj ubírat, ale na kvalitě to vůbec neubírá.

Je zde vidět i jistá podobnost s Dunou Franka Herberta a Vetřelci.