Poslední přidané komentáře
- Všechny typy
- Knihy
- Série
- Povídky
Je to niečo medzi Kalderou a Pujčovnou masa, len lepšie. Číta sa to jedným dycho – má super spád a hlavne to nieje bezduchá krvavá zlátanina – má to nápad a super vykreslenie postáv. Moje TOP
super kniha – je to troška v duchu Strugackych, len v modernejšom ponatí so super nápadmi.
dle mého názoru je podobnost s Egypťanem Sinuhetem M. Waltariho jen zdánlivá, a to skrze hrdinu-„Egypťana“ a obecně malý počet děl podobného obsahu/stylu v češtině, takže vypadají jako sebou inspirovaná. samotná těžiště obou děl jsou od sebe vzdálená na hony. tam, kde Sinuhet neustále tápe mezi deziluzí, touhou milovat a být milován, tam Ptah Hotep nejen tápe, ale i nachází. Sinuhet je skeptik i idealista v jedné osobě, kdežto Lucinid je muž s vizí, byť ta, konfrontována s realitou, se spíše vyjasňuje než mění, až dochází naplnění. Sinuhet se nechává svými blízkými klamat a vydírat v domnění, že oni sami pochopí, že zraňují (nepřehlédnutelná inspirace křesťanským postojem), ale Ptah Hotep se z chyb dokáže poučit a nakonec dokáže odvrátit zlo jen silou vlastního příkladu. pro mě osobně Sinuhet zosobňuje nepraktickou vizi křesťanství, které nedokáže zvrátit lidskou přirozenost slovy o jednosti a univerzálnosti světa, naproti tomu Ptah Hotep prostřednictvím této přirozenosti nachází smír ve světě rozmanitosti a protikladů. oba příběhy jsou literárně velmi kvalitní, ale podobné jsou si jen vnějškově.
Výborná akční SF, Kingovo vypravěčské mistrovství se nezapře. Krutá budoucnost, ve které se chudí nechávají najímat do vražedných reality-show pro pobavení veřejnosti. Kniha má rychlé tempo, nenechá čtenáře vydechnout. King opravdu umí vytvořit sympatického hrdinu a tady se mu to povedlo. Ještě upozornění pro ty, kteří viděli stejnojmenný film s Arniem v hlavní roli – tím filmem se nedejte odradit, tohle je o moc lepší a hlavně něco úplně jiného.
Ptáte se co dělal Belphégor tak dlouho v mikrosvětě než se vrátil sem k nám? Podle všeho navazoval kontakty s duchy země. A hodně se mu to vyplatilo! Nyní ovládá obrovskou armádu červů a opětovně sestavuje svoji skupinu služebníků. Když připočítáme výskyt Železného anděla, vychází velmi zajímavá kombinace. John to zde nemá lehké a v jednu chvíli mu nepomůže ani mocný Ezechielův kříž. Ale po předchozích dvou extrémě zdařilých dílech, je toto pokles a proto „pouhé“ čtyři hvězdičky.
Xenocida by mohla být jednou z nejlepších knih, jakou jsem četl, nebýt konce… Samozřejmě, není to 100% happyend, to by u takového vypravěče jako Card snad ani nešlo, ale „jenom“ 99%… Je to z mého pohledu u tak dramatické a myšlenkově bohaté knihy obrovská škoda. I pro způsob, jakým Card svůj svět až do této chvíle realizoval. Myslím tím onen pocit, který mám u opravdu dobré SF, totiž, že tak nějak by se to opravdu mohlo stát. A ještě poznámka k překladu : Přeložit „Human's life“ jako „Humanův život“ je na pobl… Ale aby to vše nevyznělo tak negativně, musím napsat, že Xenocida je až na poslední dvě kapitoly vynikající kniha.
Myšlenku knihy lze vyložit asi takto: člověk je parazit na těle planety, která jej může ale nemusí tolerovat. Co se zpracování týče, tak části jsou zajímavé, většinou se čtenář ale musí prokousávat planým tlacháním planet, řešícím své rodinné problémy – za to body dolu. Autorovi se nelze divit, že to těsně po válce neviděl s budoucností lidstva nijak optimisticky. I proto zasadil vyhynutí člověka do roku 2003. I zde se chválabohu mýlil.
Knížka je napsána tak, že se nejprve díváme na detail, který nám vcelku nic neříká, ale postupně jak se obraz vzdaluje se začíná odkrývat větší celek, který uvidíme celý až po přečtení poslední kapitoly. Takže začínáme v rodině tkalce a postupně se jednotlivými osudy a příběhy dostaneme až k neobvyklé pointě. Určitě je to jedna z knížek, kterou by bylo škoda nepřečíst, protože minimálně konec si zapamatujete na hodně dlouho. 9/10
Z téhle knížky je cítit inspirace (inspirací nemyslím, že to je kopie) Sinuhetem. Jak formou, tak částečně i obsahem. A pokud považuju Sinuheta za geniální dílo, pak Hotep je „jen“ výborný.
Prokletí Chalionu bych přirovnal ke C.Berg a její sérii rai-kirah a to nejen tím, že hlavní hrdina je také bývalý otrok, ale i podobným stylem psaní. I když musím uznat, že postavy Bujoldové jsou přeci jenom živější než u Bergové. Je to dobrá fantazy, kde hrají hlavní roli dvorní intriky a magie je používána spíš okrajově. Nic nového pod sluncem, ale když máte chuť právě na takovýhle typ knížky tak s touhle chybu neuděláte.
Krásný příběh o muži, jehož jeho objev principu neviditelnost dovedl k záhubě. Jeho osudy jsou velmi zajímavé a celé se to čte velmi pěkně, kniha si udržuje poutavost celou dobu a slabá místa se objevují pouze sporadicky. Nápad a celkové vysvětlení pokusu, který vedl k potlačení viditelnosti, je na velmi vysoké úrovni a zní to tak, že by se to tomu teoreticky dalo i uvěřit… Velmi zajímavě je taky vylíčen psychický vývoj doktora Griffina, zvlášť působivé a silné bylo to filosofování o hrůzovládě. Opravdu fascinující kniha o velmi zajímavém vývoji neobyčejné osobnosti… 80%
Tuto knihu bych asi nikdy nečetl, kdybych nevypracovával esej o J.R.R. Tolkienovi. Ze všech zdrojů, z nichž jsem čerpal, mi tento byl nejvíce nápomocen. Obrázky mi sice moc nepomohly, ale rozebraná legenda o Nibelunzích a Beowulf ano. Pro fanoušky je nutnost to vlastnit a pro průměrného čtenáře je to zajímavé zpestření dnes již klasického světa.
Skvělá záležitost, která se bohužel tváří spíše jako první tři kapitoly z knihy, než jako povídka. To je velká škoda, protože příběh je správně rozjetý a doufám, že časem na tu knihu dojde (a ne jen jednu).
V tomto díle opět poznávám starého dobrého Knaaka. Děj plný kouzel, vše se stává horší a horší, až se zdá konec nevyhnutelný, stále se něco děje. Ale přesto je děj dobře pochopitelný a na rozdíl od předchozích dvou dílů není zahalen do tajemného hávu, kdy ani hlavní hrdina pořádně nevěděl, co se děje nebo co má dělat. Vzhledem k tomu, že tímto dílem jsem dával této sérii poslední šanci, tak prozatím se u mě zachránila.
A máme tu další premiéru! Říše Aibon, jenž bude hrát důležitou roli ve věcích budoucích. O tuto zemi má silný zájem sám Asmodis a proto posedne mladou ženou, přes níž se chce do Aibonu dostat. John potká svou starou známou Miriam di Carlo a vrhá se do boje. Když připočteme ještě Věštce tak nám to dělá opravdu silný díl. Tyto postavy a schéma by fungovalo i kdyby o nic nešlo :)
Úžasné! Temné bytosti ukradnou Johnovi jeho nejvzácnější zbraň! Kříž! Dozvíme se poměrně dost věcí o této vzácné relikvii a Makabejských. Dokonce se i jednou z makabejských jeptišek setkáme. Jestli jste si mysleli, že to bude dobrá duše, opravdu se pletete. Mrcha jedna :)
Velmi slabé. Kdyby na konci nebylo lákadlo v podobě Černé smrti, tak by to byl nejspíš propadák. Příběh o dvou znepřátelených skotských klanech a létajícéch lebkách mě zrovna dvakrát nenadchnul.
Špičkový díl s Černým srťákem v hlavní roli. Po předchozím podrůměrném díle zde zesnulá ďáblova pravá ruka rozjíždí vše na plné pecky. Jedna ze základních postav série má šanci na návrat do pozemského světa a pokračovat v boji proti Johnu Sinclairovi. Vyjde to?
Co se stane, když vás škrábne tygrodlak? Za rok se jím stanete taky! To je hlavní náměť tohoto docela průměrného dílu okořeného minihoničkou a pátračkou ve vlaku. Děj by měl zpříjemňovat Will Malmann, což se podle mě neděje…
Tento díl se mi líbil o něco víc než předchozí a o dost dramatičtější Princ Kaspian. V tomto díle se žádných zásadních zvratů nedočkáme, to spíš laskavého humoru a lehkého moralizování. Princ Kaspian si dva z malých hrdinů Narnie zavolá jako společníky na cestu za ztracnými starými narnijskými lordy. Cestou po moři zažívají různá dobrodružství, ovšem žádné velké bitvy jako v předchozích dílech. O to víc místa má autor pro trochu filosofie, kterou vpašuje do každé své knihy. A není to na škodu.
Skvělá kniha, plna nečekaných zvratů, prolínání mezi součastností a minulostí. Velice rychle jsem se spříznil s komisařem Gauntem a jeho Duchy...... Co víc dodat? Kdo má zájem o knihu plnou zběsilých bojů na bitevních polích, úzkých jeskynních prostorách, na orbitálních lodích nechť si ji přečte, pro ten zbytek ať to ani nedělejají a nehodnotí.....
Dost rozporuplná kniha. Na jednu stranu nepřesvědčivý popis světa, ve kterém už zavládl jakýsi absolutní komunismus (pracovat se nemusí, nejsou žádné peníze…) a stejně nepřesvědčivá „felicistika“, hloupě se hrabající v lidských citech. Na druhou stranu kniha nabízí dost zajímavých momentů – Páral správně předvídal, že lidé budou hledat stále nové drogy a nabízí jednu novou – stimulaci nervů správně dávkovanou elektřinou. Celkově bych knihu označil za průměr, nenadchne ani neurazí.
Píše se, že je to napínavá a inteligentní space-opera. Ano, s tím mohu jen souhlasit (ač přesně nevím, co je to space-opera). S knihou a dějem jsem byl spokojen až na dvě maličkosti (popis rozmnožování dio-daů – rodič prý po narození potomka umírá, ale někteří dio-daové měli až tři děti – a konec). Ač autor asi ve třetině odhalí, proč je kniha rozdělena na sedm částí a je celkem jasné, co se v nich bude dít, rozhodně to při čtění nevadí. Popisy nových světů, planet, tamních inteligentních tvorů a hlavně jejich chování a schopností jsou vskutku fascinující. Zároveň se postupně doplňují střípky skládačky Martinova pátrání. Jenže ten konec… Martin přežívá díky nevysvětlitelným jevům a možná až náhodám, popis chaotických útržků z jeho mysli, které mají doplnit celou skládačku, a jiné. Přesto dávám 5*, protože to stojí za to.
Kromě první povídky (tu ale Howard nenapsal), je to všechno hrozně ploché, téměř veškerou náplní je neustálý boj, příběh je podle jednoho scénáře a celkově je to slabé. Pokud máte rádi vikingy, raději si přečtěte trilogii Vlčí Věk od Mosteckého, jestli Howarda, tak zůstaňte u Conana.
Johna zde čeká několik premiér. Největší z nich je objevení se jeho zlého dvojníka vytvořeného doktorem Smrt. Díky němu přijde také ke své jizvě jakožto památku na svého soupeře. Dále zde cestuje dimenzní bránou a jeho přátelé jsou v ohrožení smrti. Když k tomu připočítám závěřečnou minihoničku a způsob smrti jeho dvojníka, tak hodnotím čtyřmi hvězdičkami…
Dokonalá kniha.. Jakmile si začnete myslet, že už to chápete objeví se zase něco, co vás naprosto zmate :) To ale neznamená, že nemá cenu to číst, právě naopak. Vžít se do světa osadníků je naprosto úžasný pocit, zvlášť ještě když si dáte nějakou tu fiktivní drogu… Příběh je zase zkrátka geniální, jak bývá u Mistra Dicka zvykem… ale čtení je to opravdu složité… 90% PS: Když to někdo pochopíte, ozvěte se! ;) (to byl vtip…)
Naprosto skvělá kniha popisující jak dům dokáže ovládat člověka skrz jeho slabiny. Atmosféra je nezaměnitelná, já osobně jsem se v určitých pasážích bála docela hodně. Opravdu další Kingovo mistrovké dílo. Jediný a základní problém vidím v závěru knihy – naprostý happyend… Když to tak vezmete tak jediný, kdo v knize umře je posedlý Jack, tzn. zlý umře, dobří přežijí – jako v pohádce a navíc všichni skončí kdesi na pláži spokojení jako želvy… Tohle je zkrátka moc optimistický, nějaká ta vraždička by tomu jen prospěla… ale jinak není co vytknout… 95%
Čtivý příběh, který je na svou dobu nečekaně odvážný. Nese atmosféru gotického románu, zápletka je však z kategorie fantasticko-romantických. V Praze si kdosi podmaňuje a znásilňuje ženy. Vyjde najevo, že je to robot vyrobený láskou zklamaným profesorem. Jako sci-fi to není bůhvíco, ale čte se to pěkně. Až zas bude někdo psát práci na téma „sex ve sci-fi“, tohle dílko by neměl opomenout.
Knížka je čtivá, srozumitelná, výborně se zde uplatňuje Lewisův vyprávěcí talent a jazykový cit. Některé pasáže jsou psány přímo pro děti (v domácnoti pana a paní Bobrových), ale některé jsou alegoriemi s hlubokým poselstvím i pro dospělé (Aslanovo povstání z mrtvých – jako Ježíš)… Knížka je prostě jednoduchá, bez nějakých složitých zápletek a charakterů postav. Inspirace Biblí se nezapře, ale nijak moc na škodu to není… Příběh má pár absurdních a nelogických momentů, ale toho si běžný dětský čtenář ani nevšimne… Zkrátka na dětské fantasy si to zaslouží 75%
Tak nevím, tuhle knihu jsem asi nepochopil. Sci-fi to není, ale to jsem ani nečekal. Odpustil bych i zmatenost děje, který nerespetuje zákony čehokoliv, ale nemohu odpustit že mne to nudilo. Nevím, co tím autor myslel. Jestli to měla být společenská kritika (jak tvrdil doslov z totalitních dob), tak jsem ji nenašel. Je těžké začíst se do příběhu, ve kterém je možné cokoliv a který se nesnaží být věrohodný. Ale ostatním se to podle hodnocení asi líbilo. Tak nevím.
Četl jsem dvakrát – poprvé před 12 lety a je to podle mě něco mezi Fantasy a Pohádkou. Ale chytne a nepustí dokud nedočtete. Zas musím doporučit všem! Ale pro mladší ročníky je to určitě bomba. A ještě větší super je to, že je to od české autorky. DOPORUČUJI
Přesně jak píše „Olorin“ je to excelentní a doporučuji všem ať si ji přečtou i dalšími 4 díly. Feist umí psát až na ty jeho urychlený konce kdy se to vyřeší hned na posledních pěti stránkách. Feist a Wurts jsou dvojka – doufám, že ještě spolu něco sesmolí.
Četl jsem poprvé asi před 13 lety. Dnes už mám přečteno asi 4× a myslím, že do důchodu 10× udělám:o)) Prostě fantasy pohádka pohádek.
Celkem čtivá kniha (nebo rozsáhlejší povídka), na které je znát záměr zaujmout spíš mladší cílovou skupinu. O něco akčnější než jiné z Asimovových roboticko/detektivních prací, s humorně působíci dvojicí detektivů. Zatímco v jiných robotických detektivkách od Asimova najdeme dvojici detektivů člověk – robot, tady je to dvojice sekáčsky působící sympaťák – cholerický mrňavý Marťan. To ale knize neubírá na kvalitě, příběh je zkušeně vystavěný. Toho kdo zná jiné věci od Asimova toto nenadchne, ale ani neurazí. Dobrá věc pro někoho, kdo si chce čichnout ke sci-fi, nebo pro sběratele Asimova. Jinak spíš ne.
Pro mě jakožto fanouška Doylova Sherlocka Holmese byla tato kniha velkým zklamáním. Doyle se na stará kolena stal propagátorem spiritualismu a tato kniha je popisem obrácení skeptiků směrem k okultním vědám. Jednou větou – zarytý odpůrce všeho mysteriózního profesor Challenger kapituluje tváří v tvář nezvratným důkazům o přítomnosti duchů zemřelých mezi námi. Dvě hvězdičky dávám jen za milou staroanglickou atmosféru, kterou mám vážně rád.
Dobrá kniha, zpočátku dost nepřehledná, což je zřejmě autorův záměr. Chvíli trvá, než si čtenář ujasní co jsou lidé o kterých se píše zač, kde žijí a o co jim jde. Závěr je sice předvídatelný zhruba od tří čtvrtin knihy, to jí však neubírá na originalitě. Hvězdiču srážím za počáteční zmatení, které mi nesedlo. Jinak doporučuji.
Tak pokud jsem zkritizoval první díl Vědy na Zeměploše, tak tento díl musím ještě více. Ne, není to špatná kniha. Jen mě „vědecké“ úvahy v této knize zaujaly ještě méně než v té předcházející, ale někomu se líbit mohou – je to spíš otázka vkusu a ten já mám v tomto směru minimální. Bohužel ale i zeměplošský příběh byl takový slabší.
Velka skoda, ze dej v teto knize zacne byt zajimavy temer od poloviny. Takovy prostor k rozjezdu je na ctenare trochu moc (ja vydrzel). Ale az se obe dejove linie spoji, zacne kniha byt nejen zajimava, ale i napinava. I kdyz ne nejak extremne. Nicmene kniha urcite potesi ty, co neradi ctou „klasickou fantasy“…
Klasika horrorového žánru, jena z mnoha variací na faustovské téma. Notorický hráč a hazardér zístá věčnou přízeň štěstěny, ten kdo mu ji dal, to ale neudělal zdarma. A když přijde čas splácet dluhy, dlužník se obklopí bodyguardy. Tak nějak začíná výborný román mistra horroru. Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale jakmile se čtenář zorientuje ve všech postavách, děj se roztočí ne plné obrátky. Nositelem hrůzy je zde „sympaťák“ Mamoulian, obdařený schopností dělat z mrtvých nemrtvé, sám však nesmrtelný není. Tuhle knihu jsem četl dvakrát a po druhé se mi líbila ještě víc než poprvé.
Prvních pár povídek je dobrých, ale za polovinou to přestává bavit a konec lze dočíst snad jen ze zvědavosti. Povídky jsou čím dál tím víc kratší a méně propracované. Kdo ještě neměl tu čest číst knihy tohoto autora, nechť se raději obrátí na známějšího Conana, který si svou slávu opravdu zasloužil. Z Kulla by mohl být zklamaný.