LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Lucc[9]: „budu pro královnu první a jediný a taky si spolu pořádně zašukáme“, to ano, ale „budeme žít spolu šťastně až do smrti“? to žádný chlap, co chce to první, nechce. ale jak říkáš, projekce je projekce ;)

@Gaarq[8]: Ano, promítám. Jasně, že lhal, ale myslím, že jaho přání, které mu Alys Šedivá nebo jak se jmenovala, proti jeho vůli splnila, prostě nebylo „budu pro královnu první a jediný“, ale spíš „budu pro královnu první a jediný a budeme žít spolu šťastně až do smrti a taky si spolu pořádně zašukáme“, a to se mu nesplnilo. Martin v povídce tvrdí, že Alys plní přání, tady podle mne splnila jen část přání. Ale to už jsme opět u toho promítání čtenářovi osobnosti do postav :)

@Lucc[7]: splnění každého přání patří do alysiny osobní hry. žije dlouho a má moc, a její hrou je plnit každé přání tak, aby se pobavila. co jiného chceš dělat, když jsi nesmrtelný? buď se zblázníš nudou nebo si vymyslíš hru s opravdu tvrdými pravidly a pak ji hraješ; my, upíři, o tom něco víme. a proč zlomyslnost? ten chlap lhal a nakonec dostal, co skutečně chtěl. vždyť na konci ani nepípl, když mu to „prozradila“. příliš promítáš do postav své představy a nějak opomíjíš to, co dělají „ve skutečnosti“, v textu ;) on se prokecl už na začátku, a hájil se další průhlednou lží, že paní nezrazuje, ale myslí na její dobro. chtěl se u ní jen dobře zapsat, počítal, že jí za měsíc vysvětlí, před jakým zlem ji ochránil a ona mu pak padne vděkem do náručí a budou žít šťastně až do smrti. chlapi jsou tak průhlední ;) a to říkám jako jeden z nich, ó, stejné triky jako pan rytíř jsem také v mládí zkoušívával, než mi došlo, že ženské většinou nejsou úplně padlé na hlavu :-)

povídka je jen jinou verbalizací starých bájí o dvojsečnosti přání, rozšířená o tu rytířovu lež; ty se v těch bájích a mýtech většinou nevyskytují. martin, stejně jako erikson, holdstock nebo bakker, zjistil, že psychologizací mýtů se dá dělat super literatura.

@Gaarq[6]: Mno, spíš jako samoúčelné násilí autora na postavách. Celý ten konec je takový jakoby moc násilně vtěsnaný do tvaru, který chtěl autor vytvořit. Kde se vzala u čarodějnice motivace obě přání splnit? Ten drahokam? Cha chá. Zlomyslnost? To mi nesedí. A rytířovo přání asi nesplnila. On si přece určitě nepřál, aby byl u paní první a jediný. Dle přirozenosti spíš chtěl s paní jako jediný muž jejího života panovat v lásce šťastně až do smrti, což se mu tedy určitě nesplnilo. DEM to tedy není, to jsem napsal blbost, ale to násilí na postavách ano.