LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@idle[77]: Můžu tam být hlavní záporák? Hodím se na to! Prosím, prosím, prosím!

Tam bude všechno, samozřejmě. Jak jsme tady o pár příspěvků dříve probírali, ten zásadní příběh bude o zlých mimozemšťanech, kteří v obřích kosmických lodích pašují radioaktivní mutanty a pozemské skenery je nejsou schopné odhalit. Ubohý život kosmického celníka, nuceného v nelidských podmínkách kontrolovat rozsáhlá plavidla, nakonec skončí jeho vyhoštěním na Island, kde bude v malé vesnici posměchem všech tří místních dětí, které se nepoučí z vyprávění o tom, jak je vesmír zlý, a tak nakonec samy zopakují jeho trpké zkušenosti.

squire: To záleží na tom, v které z těch povídek budou radioaktivní mutanti, zlí mimozemšťané a obří kosmické lodě…

@squire[74]: Jaká galvanovna? Kyselá nebo alkalická? Závěs nebo buben, to mě docela zajímá :D

To by bylo skoro na anketu – kolik z nás, co má na kontě tak akorát pár povídek a může si tak směle říkat začínající autor, někdy pracovalo rukama?

Za sebe: od patnácti každé léto, později každou semestrální pauzu na brigádách. Uklízení kanceláří, roznos letáků, poštovní doručovatelka, výpomoc v cukrárně, dělnice v čokoládovně, za pokladnou v Tescu, obsluha pozinkovací linky v galvanovně, otrok (při tom tempu a podmínkách výroby se to jinak nazvat nedá) v pekárně, uklízečka v psychiatrické léčebně (tam bylo témat na psycho-fantasy povídky!)… už si ani na všechno nevzpomenu.

A za vydělané penízky se cestovalo. Island, Norsko, Turecko…

A teď se ptám: budete raději číst povídku o šestnáctileté holce vstávající každý den o čtvrt na pět, aby roznesla důchodcům jejich důchody, nebo povídku o sedmnáctileté holce zažívající dobrodružství na barevných skalách Landmannalaugar? Vsadím se s váma o co chcete, že to druhé. ;-D

@V.Š.[72]:

1.) Tohle je problém spíš u postav, které mají „hrdinství v rámci povolání“ jako třeba vojáci, soukromí detektivové, policisté. Tam se na tohle dříve či později narazí a řeší se to nesnadno – skoro všechny způsoby končí klišé. Anebo se to prostě neřeší, a pak jsme zpátky u té sociální vykořeněnosti.

2.) Tady nesouhlasím pro změnu já – ano, ty se o kulhánkovského hrdinu nesnažíš, ale většina hlavně začínajících autorů podle mě právě touto cestou jde. A pokud mají štěstí, že se osvědčí a dotyčná věc vyjde, často už ani moc nezkouší něco jiného.

3.) Zde naopak souhlas – přesně shrnuto. Ten problém jde ruku v ruce, k nezničitelným záporákům nezničitelný hrdina, a problém, který musí odpovídat významu… a bum, jsme u zachraňování světa. Ale opět uznávám, že potíž je i na druhé straně, viděl jsem hodně povídek prakticky bez zápletek, jejíž autoři doufají, že když napíšou hodně uměleckou (rozuměj: nesrozumitelnou) formou, jak jde chlap po obědě na WC a zpátky, můžou si říkat nekomerční a všichni budou sténat blahem. Proti tomu je i ta kočka na stromě napínavý thriller.

odstraněno autorem

@yerry[67]: No ještě aby ne :))

@BorgDog[69]: U děcek/mladých lidí to napasuješ na prázdniny. I to léto se hodí, neb můžeš popisovat křivky odhalených slečen…:))

Tenhle problém má podle mě tři části.

Za prvé, hrdina musí mít prostě čas na hrdinské činy. :-) Z toho plyne nutnost určité sociální neukotvenosti – s rodinou, prací ve fabrice osm hodin denně, apod. prostě není čas zachraňovat impérium. Jde to obcházet, a občas se to různě obchází, ale většinou špatně.

Za druhé, je mnohem snazší psát „kulhánkovského“ hrdinu. Psát „slabého hrdinu“ je podstatně těžší a vyžaduje komplikovanější příběh, aby vůbec zůstal naživu, natož aby zvítězil věrohodným způsobem. Většina autorů to neumí a většina se o to ani nesnaží – tady podle mě fakt udělal špatnou službu „kulhánkovský stereotyp.“

Za třetí, je podle mě až moc velký tlak na „osudové zápletky.“ Chápu, že zachraňování světa je napínavější než zachraňování kočky, ale zdá se mi, že je toho už moc. A vyžaduje to zas typ „silného hrdiny“ popsaný výše.

@yerry[67]: Myslím, že sociální ukotvenost není možné do textu uměle vpasovat. Pokud máš potřebu ji vyjádřit, tak se tam objeví přirozeně. Pokud ji v oněch dílech nenacházíš, tak autor asi cítí (často ne zcela vědomou) potřebu vyjádřit jiné téma. Osobně nepovažuju témata jako riziko zničení světa lidskou činností, boj za své hodnoty, jejich hledání či třeba psychologii války za o nic méně „hluboké“ téma, než je problematika sociální (ne)rovnosti, po případě sociální mobility.

@yerry[57]: Jo no…ten systém, to je hrozná věc. Člověk chce hezky v potají tepat veršíky na oslavu Gottwalda a pracujícího lidu…a hned jak začne, okamžitě se mu na prsou zhmotní laserový zaměřovač nějakého snipery…tak holt místo Klémy zas obligátní prasečinky :)))))))))

@idle[61]: @Vlask[59]: Přesně tak, kontroluje se po přistání do místa učení. A nebo pokud trváš na kontrolování nákladu po cestě (třeba namátková kontrola) celník ti stačí jen jeden. Ten bude popíjet kafíčko s kapitánem a náklad bude kontrolovat armáda malejch robotků. Viděl bych to na pavoukovitý typ. (V minority reporu byl myslím vhodný model na kontrolu budov) :) A pak může mít loď třeba 2Okm prostě setam vypustí jen víc robotů. Tak co pomohli jsme ti VLASKu?

@V.Š.[64]: Velmi pěkně napsané. Yerryho frustrace pramení z témat okterých se píše. Očekávat to co mu chybí od knihy jako je třeba Vyhlídka na věčnost je scestné :)

@odstraněno autorem

@yerry[57]: když mi svého času bylo též píšícím kamarádem vytýkáno, že nepíšu s přihlédnutím k „sociálním otázkám“, vyjádřila jsem se v tom smyslu, že když něco řeším ve skutečném životě, nemusím tím otravovat ještě svoje hrdiny. (Tolik k vysvětlení, proč se mi spodina a proletariát neroztahují po textovém editoru.) A také bych si troufla poznamenat, že „sociální ukotvenost“ hlubší myšlenku nedělá a když už autor píše text, kterým se vyjadřuje k nějakému tématu, honit další myšlenkové zajíce by nadělalo víc paseky než užitku. ;)

@Vlask[59]: Kontrola lodí prolétajících systémem je nesmysl, to je jako bys chtěl proclívat každé letadlo, které ti proletí nad územím; komunikace a evidence ano, pravděpodobně se usadí nějaké zavedené (energeticky výhodné) trasy a tam bude třeba usměrňovat provoz. Kontrola zboží či osob, pokud už bude probíhat, tak po přistání na stanici nebo spuštění na planetu. Případně před odletem. Jestli se bude lítat ve větších objemech, tak se na to nejspíš stejně budou muset vyprdnout, jinak by nedělali nic jiného, nebo se spokojit s namátkovými kontrolami.

A pro malé lodě si holt najmou celníky z toho miniaturního národa. :)

yerry: Máte pravdu. Bude to i tím, že většina (hlavně těch mladších autorů) se nikdy manuální prací neživila.

@yerry[57]: Sociální neukotvenost chápu, protože je to pro autory potom lehčí. Těžko chtít po máti po 40tce s děckama a manželem na krku hrdinské činy a hromady mrtvol. Ne že by to nešlo, ale napsat něco s obyčejným člověkem z lidu, tak aby to bylo zajímavé a uvěřitelné bude asi těžký oříšek. Víc mi vadí, že se často řeší problémy globálních rozměrů, ale málokdy narazíš na ty malé každodenní. Většina postav je buď těžce nad zákonem, nebo si s tím vůbec nedělá starosti a řeší se to násilím. A všichni jsou hlavními silami, které problém vyřeší – čtenář se nikde nedočká příběhu z pohledu oněch poskoků, které hrdinové využívají k různým úkolům, nebo posílají na smrt po desítkách. Jako příklad potencionálně zajímavého tématu mně napadl například život celníka v mezihvězdné civilizaci. Jak chcete kontrolovat několik kilometrů dlouhé nákladní lodě prolétající přes váš systém. Zejména když budou zvenku ještě ověšené pláty olova, či jiného kovu na ochranu po cestě před meteority a na prodej v cílové destinaci. To je potom ani nepůjde proskenovat a celníci budou muset prohledávat náhodně celou loď. A jak se to bude dělat s loděmi stavěnými pro mimozemštany velkými např. jen půl metru – to se budou muset dveřmi plazit (zajímavé, že ve všech scifi jsou všichni velcí jako lidé nebo větší, aby se to nemuselo řešit). Jak se budou domlouvat s lodmi neznámých ras. To nechají proletět kolem všechno, co jim neodpoví srozumitelně, nebo všechny rozstřílí na kousky?

@yerry[57]: Já bych to možná formulovala jinak: autoři vycházejí z toho, co znají.

Já to mám se psaním různě. Někdy přijde zajímavá myšlenka a hned od začítku vím, jak příběh dopadne. To beru jako tu lepší variantu, je v tom méně chaosu i zpětného přepisování. Jindy si ale třeba napíšu jen úvodní větu a nechám popustit uzdu fantazie. V takovém případě nemám šajnu o ničem, ale postupně neaepuji děj, postavy, zvraty apd. Možná to není ideální způsob, ale jako autora mě baví víc :) Minulý rok dopadl velmi dobře, tak sem zvědav, co bude letos :)

@Reader[54]: Takovéhle ambice nemám, ale nějakou šanci by mít mohla. I pouhá publikace by byla vítězstvím ;)

@KeB[53]: V pohodě KeBe, však si ji budu moct přečíst v lednovém XB-1, což?

@Lucc[39]: @Meluzína[49]: Beru vás za slovo oba! Sorry Readere, ale o makabrózní výtoky z chorých mozků, či kterej jinej hajzl si to sliboval, asi nemám žaludek ;) Pošlete mi prosím do PM vaše kontaktní emailové adresy. Máte čas do do cca 15, května. Co vy na to?

@Reader[38]: Těžko říct…stále píšu – celkem účelově – takové ty básničky, na něž se dobře loví emařky/gotičky (teď mě zrovna vyděsilo, že jsem objevil báseň, o níž jsem nevěděl, že jsem ji napsal…holt skleróza, nebo náměsíčnost :)). Na něco serióznějšího nejsou podmínky.

@BorgDog[32]: Borgdogu, ty jsi ale sympatický chaotik. Kdybych psala, tak to asi dělám stejně, pro zábavu.

Na druhou stranu, pak asi vznikají povídky, které si víc užije autor než čtenář :)

@Reader[48]:

Vzhledem k faktu, že jsem právě zadala do googlu, co k čertu znamená slovo makabrózní (ano, mám světlejší odstín barvy vlasů a nemám ráda vtipy na toto téma), přeji všem talentům hodně odvahy…

Jsem jazykově laděná (bez dvojsmyslného podtextu)a bude mi potěšením se nabídkou korektury podílet na hledání talentů v oboru, jež má můj obdiv a nehynoucí zájem. Nejsem asi schopna posoudit uměleckou hodnotu vašich děl, ale mohu být užitečná při nudné korekci chyb, které textovému editoru v počítači unikly.

@Lucc[47]: Yep, máš recht. Taky by mne zajímalo jaké ovoce se může urodit v hlavinkách zde přítomných. Má nabídka na makabrózní…ehm seriózní alfareading též platí. Doprznil jsem!

@Reader[46]: Když to bude hambaté, tak to pošli idle raději mně. Já se červenat neumím.

Ale konec srandy. Pokud fakt někdo chce, má nabídka na seriózní betareading platí. Zájemci prosím přes PM. Tím končím a nechám toto vlákno dále prznit jiné.

@idle[45]: Jen pokračuj ve fabulaci milé dítě, třeba z toho bude povídka. Jen to nepřeháněj s tím mokrým textilem, aby to nebylo příliš hambaté. Musel bych se při čtení červenat.

@Lucc[44]: Zkouším si představit, co to znamená být „hodnej“ a zároveň „nenechat nit suchou“. Zatím jsem došla k takovému tomu rozprašovači, co se s ním rosí kytky.

@Reader[43]: Klidně buď alfa i omega. Vždyť jsem psal, že budu hodnej.

Ne sračka. Pokusil bych se o absolutní kritickou, metapsychologickou dekonstrukci jejich díla. Vcelku se mi ten nápad páčí, ale jen když budu moci být alfa… a omega. Ty můžeš být klidně beta, pro mě za mě.

@Reader[41]: Takže si milí autoři vyberte. Buď text dáte do spárů Readerovi, který vám řekne, že je to sračka hned, nebo mně, kde si na stejný verdikt počkáte o něco déle. Ty, Readere, nezaložíme si firmu? Název už taky máme: betaReader

Ty budeš zlej a já hodnej reader.

@Lucc[39]: Já jsem zamýšlel nenechat ani tu nit. Já mám fůru volnýho času, ale nečekejte, že budu číst každou vaši dětinskou variaci na téma jak v sobě chudý sirotek objevil nevídané schopnosti(dost na tom, že jsem teď dočetl Mistra písní). Chci jen solidní, řídké výtoky chorého mozku! A ne, ptát se jak něco řídkého může být solidní, není cesta správným směrem.

@Lucc[39]: Jo, drsnému betareaderovi je potřeba dodávat čtení v předstihu tak jako tak, aby pak měl autor ještě čas se psychicky sebrat a dílo patřičně doladit. :)

@Reader[38]: Vidíš, dobrý nápad. Pokud by někdo stál o drsného betareadera, který na textu nenechá niť suchou, tak se taky nabízím. Ale potřebuji mít text trochu víc dopředu. Nemám až tolik volného času, abych reagoval např. do druhého dne.

Vidím, že tu zavládla spisovatelská horečka. Lepší než ta chřipka co dneska vobráží chalupy. Kdybych nebyl takovej línej, netalentovanej dysgrafickej panchart, asi bych se taky nechal nakazit. Teda tou horečkou, chřipku už vlastním(vlastně se ji již několikátý den snažím vyvlastnit). Kdyby někdo toužil po korektuře, tedy nejen té jazykové(rád vytrhám i velké části textu a nahradím třeba Králem Ubu, nebo Iliadou, v originále), jsem k službám. A Biolite, kdy ty plánuješ nějakou báseň v próze(podle mě by bylo přiléhavější a přesnější označení „próza v básni“) v žánru fantastiky?

@BorgDog[32]: Díky, já už se bála, že jsem sama divná. Nikdy nic neplánuju, vše se odvíjí od situace/posta­vy/nápadu… nadechnu se a jedu :-) Občas se tím pádem zaseknu, někdy se vracím, upravuju, rozjíždím znova a asi tak píšu méně a pomaleji, než kdybych využívala osnovu. Dvakrát jsem výjimečně věděla, jak povídka dopadne, co se rámcově stane… a mně ji pak vůbec nebavilo psát. Chyběl mi tam moment překvapení. Asi jsem napůl čtenář-autor, jsem ráda překvapena dějem i u svých textů. A ani nespočítám, kolik osnov jsem vytvořila pro JFK a kde jim je konec :-)

@BorgDog[32]: Hm, když už něco píšu, tak to rozhodně není na blind, ale podle pavučiny. Prostor pro improvizaci pochopitelně zůstává a značný k tomu, nicméně vedle toho dost přesně vím, čeho chci dosáhnout, jakými prostředky a cca i s jakým výsledkem. Hlavní zábava pro mě přitom spočívá právě v té komponovačně-strategické části a přípravách, nu, možná právě proto toho vyprodukuju ven tak málo. :)

@KeB[34]: Už nějakou dobu mám „na skladě“ rozepsanou povídku, která začala právě takhle, počáteční zajímavou větou („Je to úžasné, pane senátore, něco tak reálného jsem v životě neviděl!“) a nejmíň ještě jednu plánuji, první větu už mám. :-) No a ještě nesmím zapomenout na farmaceutickou Frankele&Mengen­steinová Inc. :-)