Poslední přidané komentáře
V úvodním díle Asimovovy série o robotech je vedle detektivní zápletky rozebírán vztah lidí k robotům a také pozemšťanů k Vesmířanům. Není to nic světoborného, ale ani propadák. Tento díl se mi zdá nejslabší, ale tvoří dobré zázemí pro díly následující.
Tak tohle mě naprosto dostalo. Výborně vykreslená mentalita lidí z planety Solárie, kteří se osobně navzájem téměř nestýkají, protože jim to přijde odporné. Do toho je zapleten zajímavý detektivní příběh o vyšetřování vraždy člověka, ke kterému by se přece nikdo nepřiblížil kromě jeho robotl, kteří by mu zase nemohli ublížit…
Nehledě na neujasněný název (větší nebo vyšší?) se jedná o knihu, která ve mně nezanechala žádnou hlubší stopu. Snaha o humorné podání prolínání germánských legend se současností je místy úspěšná, většinou se ale míjí účinkem. Navíc konec mi přijde nějak narychlo ukončený.Celkové hodnocení – uspokojí, ale nenadchne. Pratchett je jen jeden.
Inspirace třemi zákony robotiky od Asimova je zjevná. Nicméně jejich aplikace na lidské bytosti jim dává nový rozměr. Pecinovského lehce naturalistické popisy jsou dost dobrý – o to víc, když připočteme popis rozpolcenosti odlidštěného člověka, který se chová podle tří zákonů a zároveň se snaží uposlechnout protichůdné rozkazy či vykonávat příkaz, který je mimo jeho fyzické schopnosti.
Oproti prvnímu dílu trochu zdlouhavé. Zdánlivě se jakoby děj o ničem zajímavém, ale postupem času zjišťujeme, že se vše točí okolo hrozby Ledového draka. Přijde mi, že postavami je až příliš manipulováno, čímž je potlačována jejich osobnost. První díl se mi líbil mnohem víc.
Úvodní myšlenka je zajímavá – vynález přístroje pro duplikaci libovolné věci zapříčiní otroctví podle toho, komu se vynález dostane do ruky a komu ne. Ovšem následné rozvedení děje mě zklamalo.
Přestože spousta lidí o Stopařově průvodci říká, že je výborný, tak mě příliš nenadchnul. Adamsův styl psaní mi prostě nesedí – zmatený, místy absurdní děj asi není moc pro mě (někdy si říkám, jestli to je vůbec děj).
Pro mě je to jedna z nejhorších knih, které jsem kdy četl. Adamsovy úvahy a popisy ze života prakticky o ničem mi vůbec nepřišly zajímavé. Tak jsem se uklidňoval, že alespoň nedokončený Losos pochybnosti o něčem bude, ale to byl velký omyl. Povídka je nedokončena ještě dříve, než má čtenář možnost pochopit nějaké souvislosti a Adams zde používá absurdity ještě více než v jakékoliv jiné své knize.
První polovina byla dost ubíjející. Popis chování zaostalého Rika po psychosondaci a zotročené společnosti pro mě byl dost depresivní. Naštěstí kniha v druhé půli trochu chytla spád a Rik si začal vzpomínat na své schopnosti a stal se svéprávným. Zajímavý byl hlavně popis situace očima paranoidního nejmocnějšího muže „otrokářů“ a závěrečné rozuzlení celého „spiknutí“.
Zajímavá kniha, jen o chlup horší než Oblázek na obloze, ale občas je děj trochu rozvláčný. Na druhou stranu se můžeme docela pobavit nad hraným chováním strýce Gillberta (ale pouze v první polovině). Popis paličatosti hlavního hrdiny Birona Farrilla mě dost ubíjel, i když se nakonec ukázalo, že byla cílená.
Zprvu zmatený začátek s přesunem jednoho člověka časem přechází v zajímavý popis společnosti v Galaxii a konkrétně na Zemi. Postupně se stále více odkrývá zajímavý děj až do úplného rozuzlení. Dle mého názoru nejlepší kniha ze série (i když jen těsně za Hvězdy a prach). Má spád i nečekané zvraty, ubírá jí pouze některé méně realistické prvky a popisy (a nemyslím tím život na radioaktivitou zamořené Zemi).
Ne tak dobré jako předchozí dva díly. Hlavne zavěrečná bitva, která vypadala, jak vykradená z hollywoodu uškodila originalitě, kterou oplívají předchozí díly. Taky se mi nelíbílo jak lehce autor odepsal vosu a že se jí moc lehce a rychle zbavil.
Společně s prvnímy dvěma díly zabývajícími se Mrakoplašem patří mezi nejlepší knihy celé série. To se týka zejména humoru, který se v pozdějších dílech vytrácí a mění se v obyčejné vyprávění. Knihu táhne Karotka, který se přidává k policii a jeho bezelstný přístup k řešení problémů společně s autorovým parodováním trpaslíků vyvolává záchvaty smíchu. Pokud máte rádi humornou fantasy, tak tohle je kniha, bez které se neobejdete.
Volné pokračování psané ve stejně dobrém stylu jako první díl. Bohužel děj je opět standartní a i když vývoj princovy situace v závěru trochu překvapí, tak naopak u zatrpklé knihovnice s magickým nadáním si jste předem jisti, že za a)nezůstane trčet navěky v knihovně a za b)se s tím mladým hezkým, nezadaným princem zcuchne a pokud bude dost neschopný, tak mu i zachrání zadek. Na to zachraňování (a evidentně i svatbu) ovšem budete muset počkat do třetího dílu, protože kniha je narozdíl od ukončeného prvního dílu násilně useklá.
Velice čtivá kniha i přes klasické schéma hrdiny zachraňující to, co nikdo jiný nedokáže. Velice svižný děj, neokoukané prostředí (kombinace středověku+kouzel a začátku 20 století+věk elektřiny v jednom) a neobvyklé způsoby kouzlení společně se zaměřením na necromancii dělá tuto knihu zajímavou. Styl vyprávění je velice přímý a vhodný i pro mladší věkové kategorie – přestože samotný obsah už tolik ne.
Druhý díl odehrávající se v Africe už netrpí vylidněností prvního dílu, zato hlavní hrdina trpí podstatně víc a na to jak tvrdě to schytá, je pořád až příliš plný elánu. Navíc dojem kazí shizofrenické rozhovory s rozdvojenou osobostí, které se mi moc nelíbily. Je jen škoda, že série není uzavřená a třetí díl byl napsán neznámým anonynem a ne autorem. Sice je to zdařilá napodobenina, ale Kulhánek to není.
Zajímavý scifi příběh začínající tradičně jak jinak v zemích koruny české zhazuje několik nelogičnoští záměrně dodaných, aby hrdina nepotkal ani živáčka, kromě chlapce kterého se rozhodne ochraňovat. Nebýt tvrdošijného trvání autora na tom že nezůstal nikdo další, tak kniha mohla být více uvěřitelná. Mimojiné je také vhodná jako reklamní materiál pro autorovy oblíbené značky.
Druhý díl si ve čtivosti nezadá s prvním. Vše je navíc umocněno častým střídáním exotických lokací, ale dojem poněkud kazí předvídatelný závěr.
Toto byla má první přečtená kniha autora a musím říct, že lepší úvod do tvorby páně Kulhánka sem si nemohl vybrat. Kniha vládci strachu se jí sice téměř vyrovná, ale je o chlup méně čtivá – děj je o něco pomalejší. Noční klub prostě nepřestanete číst, dokud nejste na konci a pak začnete horečně shánět druhý díl :-).
Ačkoli je to první autorův román, líbil se mi mnohem více než pozdější série cesta krve, která více spadá k bezúčelnému násilí. Kniha je asi nejvíce stravitelnou ze všech děl autora pro všechny odpůrce násilí. Příběh o pomstě není sám o sobě příliš originální, ale poutavou knihu dělá umístění děje do reálií naší země a doby.
Druhý díl se čtivostí plně vyrovná prvnímu. Dějové linie se tu spojují a hrdinové se navzájem ovlivňují. Poněkud zamrzí přílišný růst schopností Acháji a sled občas až příliš neuveřitelných náhod. Jinak je to typický druhý díl, rozvíjí děj, ale nechává jej neuzavřený a vyvolává netrpělivé očekávání zavěrečné části trilogie. Bez znalosti prvního dílu ho nemá cenu číst.
Skvělá fantasy pro příznivce tvrdší (čti realističtější) línie. Pokud chcete zkusit i něco jiného než zavedené klišé skupiny hrdinů/jednotlivce zachraňující svět před hrozbou skřetů/magů/jiné havěti za vydatne podpory nejbližšího krále/šlechtice/elfů/trpaslíků, pak zkuste určitě Acháju. V této military fantasy se s hrdiny nikdo nepáře, svět je plný intrik a každý se především stará o svůj vlastní krk. Zapomeňte na ideje, tady jde jen o přežití/bohatství/moc. Kniha je velmi čtivá, proletíte ji jedním dechem.
Vcelku zajímavá kombinace sci-fi a fantasy, podání ale jen průměrné. Děj místy rozvláčný, místy naopak zcela překotný. Bez znalosti předchozích knih jsem tápal, co to vlastně je ta Noční strana. Fanouškům autora doporučuji, podruhé se k tomu ale vracet nebudu.
skvélý horor trpící autorovou užvaněností a horším překladem. Základní premisa knihy je myšlenka, že existují mezi námi bytosti, které si udržují mládí tím, že ovládají lidí pomocí paranormálních schopností. Serie má skvělý závěr, který stojí za občasnou čtenářskou lopotu.
Hororovo-detektivní příběh odehravájící se v chudobě a horku přelidněné Kalkaty.
kniha by moná byla skvělá, kdyby neměla zmršený překlad, takhle musím říct no bohužel…
Katastrofické romány patří k mým oblíbeným, tato kniha sice není jednička v mém žebříčku, ale určitě stojí za povšimnuti, děj se odehrává v Anglii kam pomalu směřuje virus jež likviduje trávu po celém světe, sleduje příběhy dvou bratrů jeden má malou usedlost v horách a druhý žijící v Londýně se k němu snaží dostat přes anarchii se zmítající zemi plnou násilí a vražd. Zajímavý příběh, který má jen jediný problém, když vás vtáhne do děje tak končí což je škoda toto dílko mohlo být delší, jinak ale mohu jen doporučit za přečtení to myslím opravdu stojí.
Tuhle knihu jsem dostal na doporučení Gotreka za což dík, začal jsem sice číst tehle díl jako první, ale nelituji. Zajímavé pojetí budoucnosti počítačů. Myslím si ne zas až tak daleké. Pro nadšence do počítačů doporučuji, stejně tak i pro ostatní. Zajímavé je prolínání skutečné reality s virtuální. Teď se dávám do čtení zbývajících dílů. Uvidíme jaké budou i ty.
Tahle kniha ma u me podivnou pozici: ma v sobe originalni a zajimavy namet, nekolik skvelych postav – pana Croupa a Vandemara, nejnebezpecnejsi z nebezpecnych postav co znam; markyz de Carabas, cynicky tvrdak drsnejsi nez ocelovy smirkovy papir a Hunter, ac toho moc nepredvede, salaji z knihy jeji schopnosti lovce/vraha/strazce jak teplo pres moje stare bytove dvere. Ale i pres tyto klady me kniha nevcucla do deje jako nektere jine a tak nedosahla na plnej pocet hvezd…
Podle mého názoru nejlepší kniha ze serie Zeměplocha. Výborně napsaný příběh, skvělý autorův humor, vynikající překlad. Prostě tuhle knihu si nesmíte nechat ujít …
K Warhammeru 40 000 mně přivedl Templar_Aric za jenž jsem mu vděčen. Celá série je sice krásně přímočará a víme že Ragnar je nejlepší ze všech, neohrožený hvězdný vlk, ale jak se lidově říká někdo to dělat musí. První část jak se z barbara Ragnara stane nelítostný Hvězdný vlk je podle mě s celé série nejlepší a mohu ji jen vřele doporučit.
Doupě je ještě lepší než Krysy, slastný horor který můžu jen vřele doporučit. A při tom jsou krysy tak roztomiloučka zvířatka milá, přítulná, hravá kdo by řek to jsou tak žravé mrchy.
Sice se nejedná o knihu ze serie RD, ale neztrácí nic na čtivosti a humoru, který neodmyslitelně patří ke knihám Roba Granta. Vřele doporučuji i fandům Červeného trpaslíka …
Zatím poslední kniha ze serie RD. Tentokrát ji napsal Rob Grant sám ale na kvalitě to nic nemění …
Další z výborných knih od Roba Granta a Douga Naylora. Opět budete mít o zábavu postaráno …
Druhá kniha přináší opět spoustu zábavy a skvělého humoru. Určitě po této knize šáhněte …
Výborná a zábavna kniha. Vřele doporučuji všem fandům RD a nejenom jim. Určitě se pobavíte …
Naprosto souhlasim s Duirinem, jen v jediném ne. A to je hodnocení. Dvě hvězdičky si nezaslouží asi ani jedna Zeměplocha. Už jenom příběh, ač je rozkouskovaný, kde vystupuje Mrakoplaš stojí minimálně za čtyři hvězdičky. Tento by měl na pět ale v ucelené verzi by byl krátký proto mu dávám čtyři hvězdičky a všemu ostatnímu dvě. Takže to máme 4+2 je ééé jo už to mám 6. Jelikož ale maximum je pět – tak je dávám. Jediná rada pro lidi kteří zase tak moc Zeměplochu „nežerou“: nekupujte jen si pujčte, byly by jste zklamaní …
Originální a skvělá kniha. Pro někoho možná méně pochopitelná – viď gotreku – ale dobře čtivá. Myslim, že si méně než 4 hvězdičky nezaslouží. Pro mě – maximum …
Výborná kniha ale druhé místo bych ji určitě nedal, nicméně nebyla by ani nikde v posledních řadách. Pro mě trošku nostalgie – první kniha co jsem od Pratchetta četl …
