LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Náhodou,já jsem se při čtení tohohle dílka bavil skoro celou dobu, na to že je to fantasy docela slušný dílko…

klasický bradbury, klukovská romantika v kombinaci s hororem. děsivá pouť života a smrti očima dětské představivosti. mistr se nám maličko vykrádá, neboť většinu hlavních nápadů si může najít v různých jednotlivých povídkách, ale budiž. ať tak či onak, jeho psaní je nedostižné. takřka.

K tomu co pise Doubravka neni co dodat… vycerpavajici komentar a plne se s tim shoduji.
…snad jen dodam – military a veskere hradky s Army v SF a F (zelene mozky ruleeess!! :O) vyslovene nesnasim, takze proto jeste drsneji hodnoceni nez Doubravka… :O) … v dalsich komentarich zminena ‚originalita‘ me vlastne prinutila napsat tento komentar… jinak by me cela serie nestala ani za namahu s psanim … Autor komentare asi necetl takovou klasiku jako je Den Trifidu + Hvězdná pěchota … nemohu si pomoci, ale Gerrold proste pouze pouziva to co jini slavni autori davno napsali a mnohem lepe… tohle neni nic jineho nez radne protrepany koktejl z napadu jinych autoru… Originalita?? Proboha kde?? :o))

jedna z mich top5 serii co jsem cetl, poutavé , zajmave, napadite, myšlekove je celá serie dost vyspela, jde hlavne o originalitu kterou se s prectenim spousty knih straci ale tady ne, nastesti Gerrold se dovedl odpoutat od klasickeho idealizovaneho podani deje standartniho pribehu idealizoveho zivota, a ukazal svet drsny, lidi s chybami, coz kazdy vetsi ctenar oceni, tato kniha neni jako ostatni, a to je jeji hlavni klad

Hlavní problém této knihy na jedno odpoledne je v tom, že už od poloviny je jasná pointa a kniha prakticky až do konce ničím nepřekvapí. Jinak literárně to není špatné, ale chybí pointa a napětí. Knize by víc slušel formát povídky, pak by mohla zabodovat.

Tak jízda ve stylu jedničky pokračuje,byť chvílemi je taková již méně výrazná,nicméně závěr to plně vynahradí.Kdo má rád černý humor je to jasná volba.

Páralovy knihy tvoří vlastní subžánr „české vztahové sci-fi“ – Párala vždy zajímají reakce obyčených lidí na mimořádné podmínky. Země žen není výjimkou. Popisuje společnost, kde převzaly vládu nad věcmi ženy a odsoudily muže k převýchově – násilím a izolací z nich chtějí vytlouct všechno samčí, dominantní a výbojné. Páralova otázka zní – mohlo by to tak fungovat? Kniha naznačuje že spíš ne, ale víc tu nebudu prozrazovat. Kvalitativně se určitě jedná o jednu z lepších knih, byť jí trochu chybí tempo a spád. Své místo na českém sci-fi výsluní si ale zaslouží, stejně jako její autor.

Tak tato kniha mne zaujala. Velmi zajímavý svět ve kterém se pohybují lidé, kteří přežili „hvězdný mor“ s podivuhodným prokletím. Sice jsem se trošku ztrácel ve jménech i názvech jednotlivých prokletí (asi je to způsobeno stejnými koncovkami jmen), ale to mi nebránilo v orientaci dějem. Asi má román mnoho nedostatků, které by literární vědec odhalil, ale mě – prostého čtenáře – příběh bavil. A dokonce bych se do tohoto světa rád zase někdy vrátil.

dobré řemeslo, nápady žádné. nudný traktát, který by vydal na jakž takž zajímavou povídku. pro, řekněme sečtělejšího, čtenáře jsou i filozofické úvahy obsažené v díle triviální a žádný nový pohled na ně nepřinášejí. ztráta času.

Naprostý souhlas s willisem a KainIXem. Příběh ze začátku vypadá velice zajímavě, jenže jak se rozjede, tak se na kraji hradeb města zarazí a odtud vede od ničeho k ničemu. Zajímavé to sice je, ale veškeré názory, které se v knize objeví nic nevysvětlí a celé se to nakonec utopí v průměrné nudě, která tak ani dopadnout nemusela. Dle obsahu a samotného začátku příběhu jsem si představoval, jak čtu něco úžasného, ale později mě to opravdu zklamalo. (6/10)

No – co k tomu dodat.. Obrův stín pokračuje ve stejném duchu jako Hegemonův stín a Stínové loutky, takže jedinou výjimkou v téhle sérii je Enderův stín, místy paralelní s dějem Enderovy hry. Snad proto jej mám nejraději – že je o něčem JINÉM než ostatní díly Stínové série. V Obrově stínu zabírají valnou většinu děje mezinárodní události, popisy válečné či mírové strategie, politikaření a jen okrajově se dozvídáme něco o tom, co si myslí naši hlavní hrdinové. V knize se setkáváme se všemi postavami z předchozích dílů, které zůstaly na Zemi, a sledujeme Petrovu snahu vrátit úřadu hegemona nějakou váhu a Fazolkovo pátrání po ztraceném potomstvu a možnostech léčby. Card má neoddiskutovatelně skvělou představivost, takže na jeho straně problém nebude, jen mě osobně rozbory mezinárodní situace prostě zas už tolik nebaví a mnohem raději bych si přečetla něco ne o vývoji válečného úsilí ale o vývoji jednotlivců. Komu se ale líbí tyhle představy “coby kdyby” a jak by svět mohl vypadat, ten si užije. Jinak bych Cardovi vytkla snad jen to, že se na můj vkus až moc nakazil všeobecnou nevraživostí k islámu a místy se snaží do děje propašovat i Spojené státy coby ty “hodné strážce míru”. Souhrnně  – kniha je jako obvykle napsaná skvěle a komu je její téma blízké, ať neváhá. Jo, a skutečně se mi nezdá, že by tohle měl být úplný konec ;) A navíc doufám, že případné pokračování nabude už trochu jiné dimenze a bude se podobat víc třeba Xenocidě či Mluvčímu za mrtvé, potenciál by na to byl :)

Velmi příjemné překvapení z pera pro mě neznámého autora. Po malinko rozpačitém, nicméně krátkém úvodu, je čtenář společně s šesticí mladých hrdinů vržen do úmorného vlhka a vedra mexické džungle. Původně dobrodružný příběh brzy přerůstá v thriller a postupně v děsivý, brutální horror. Dvě ženy a čtyři muži jsou nuceni čelit nejen tajemnému a krutému nepříteli, ale také vlastním slabostem a chybám. Spisovatel si dal záležet na psychologii postav, jejich různorodé charaktery i komplikované vztahy jsou důležitou, neoddělitelnou součástí beznadějného boje se strašlivou situací, v níž se hrdinové ocitli. V knize je pár nechutně krvavých, velmi sugestivně vylíčených scén, nelze ji proto doporučit čtenářům se slabším žaludkem. A nakonec připojuji důsledné varování: pokud si tento skvělý horror opravdu chcete vychutnat, NEČTĚTE ŽÁDNÉ INFORMACE Z PŘEBALU KNIHY!!! Vyhněte se úryvku, který prozrazuje až moc o nepříteli, jehož byste měli odhalovat po částech. A raději zavřete oči, abyste ani okem nezavadili o „anotaci“ na okraji přebalu – ta totiž hodně precizně (včetně pořadí umírajících) stručně popisuje děj až do strany 393 (román má 430 stran). Já jsem bohužel i při letmém pohledu zjistila podstatně víc, než bylo vhodné:-(. Tvůrce této necitlivé pseudoanotace bych s gustem nakopala do pr*ele. Až na tento nedostatek mohu příznivcům drastických příběhů „Ruiny“ jedině vřele doporučit.

Výborný román, téměř tak perfektní jako Solaris. Jedna z mých oblíbených klasických SF. Napínavý, originální, nutící k přemýšlení, zkrátka skvělý :-).

Magazínu rozhodně prospělo, že vychází „jen“ čtvrtletně. Kvalita vybraných povídek grafického vzhledu i překladů je výborná. Na Carda jsem se moc těšil a nebyl zklamán. Neznámou pro mne byl Robert Reed, ale ihned po přečtení jeho povídky se zařadil mezi mé favority. Jen tak dál:)

Hodně psychologicky laděné scifi s velkým důrazem kladeným na člověka a city.Rozhodně stojí za přečtení, obzvlášť, pokud se Vám líbila koule od Crichtona.Jako jediný zápor mi přišlo místy až přehnané líčení solaristických škol a výzkumníků,ale o to víc jsem se těšil na pokračování přímého děje.

Zajímavý námět a několik zajímavých myšlenek nespasí 600 stránkový tlustopis. Hlavní hrdina totálně nezajímavý, akce nula. Kniha je odladěna do pochmurného realistického tónu, takže víte, jak to všechno dopadne už dlouho před koncem. Což samozřejmě nevadí, když vás budou zajímat osudy všech hrdinů a způsob psaní. Nic z toho však zajímavé není a kniha se utápí v dokola omýlaných myšlenkách. Pokud chtěl autor prodat pár zajímavých námětů zabalených do tlustého svazku, měl si nejprve přečíst Dunu, aby věděl, jak se to dělá. Ještě nikdy jsem nečetl knihu přes měsíc, alespoň nějaký rekord si u mě Říše strachu vybojovala.

Příznivcům tvorby Petry Neomillnerové (a nejen jim) vřele doporučuji nakouknout pod ošklivou, kýčovitou obálku knihy „Smolné povětří“. Rachel Caine nabízí skoro totéž, co Alraune, ovšem přeci jen v trochu jiném podání: čtenáři se dostane více humoru, více akce, dynamické zápletky s dobrou ústřední myšlenkou (Správci počasí), nadpřirozených bytostí (džinové a démoni), nějakého toho sexu… a méně sprostých slov:-). Hlavní hrdinka Joanna není zrovna drsňačka, naopak, jde o lehce střelenou dívčinu, pečlivě dbající na svůj vzhled, která zbožňuje rychlá auta a opalování v bikinách. Co jí schází na fyzické síle, to dokáže bohatě vynahradit schopností manipulace s počasím. Jenže život není peříčko a Joanna má problémy… Děj ubíhá velmi svižně, chytne hned od první stránky a nezpomalí – s výjimkou pár romantických scén. Největším kladem knihy je příjemný, ironický humor. Slabinou je z mé strany ta občasná červená knihovna (já to přeskakovala, ale pro někoho to jistě bude naopak velké plus:-)). Celkově jde o nadprůměrně dobré, zábavné, odpočinkové čtení.

Kniha má středověkou a současnou dějovou linii. Ta středověká je celkem pomalá, ale přetrpět se to dá (až na milostné scény jako vystřižené z červené knihovny). Současná linie je pravý opak, připomíná spíše knihy páně Kulhánka – nepřetžitá akce, napůl nesmrtelný hrdina, jen těch mrtvol tu není tolik. Celkově mírný nadprůměr, ale hororem bych to opravdu nenazíval…

Není to špatné a goblinsko orcský začátek je místy i docela vtipný. Později se ale kniha zvrtne do vážné elfské roviny a tam už je z toho jen průměrné fantasy dílo.

Ender in Exile by mělo česky vyjít v průběhu roku 2009. Docela dost informací o této knize je na http://www.enderverse.wz.cz/ender_exile.htm

Jen bych chtěl dodat, že na rozdíl od jiných klasik žánru mi přišlo, že v Dni trifidů není žádné hluché místo.Příběh plyne dál bez zbytečných odboček a nekončí pohádkovým happyendem.100%.

Bombastický návrat legendárního hrdiny české fantasy. Vlka samotáře považuji za stokrát lepšího než všemi oceňované Na ostřích čepelí a to mi nikdo nevyvrátí.

Kniha která se sice výborně čte, zároveň ale nezapře několik chyb, které by se v knihách biografické povahy něměly vyskytovat. Ale popořádku: pozitiva lze přičíst na vrub tomu, že autor umí psát a témá je velmi zajímavé. Negativa vidím dvě: absenci korektora, resp. odpovědného redaktora, což způsobilo velké množství překlepů a jiných chyb, a za druhé autorovu přílišnou zaujatost tématem. Vyhýbá se sice nekritickému zbožšťování, ke kterému také mohl sklouznout, ale neobjektivitě se nevyhne. Nejprve nahodí sporné téma (komunismus, alkoholismus, ufologie), poskytne názory pro i proti, aby pak svou práci znehodnotil tím že Součka začne obhajovat a podsouvá lidem svůj, veskrze pozitivní a ospravedlňující, názor. Kniha je dobrá a velice čtivá. Určitě po ní sáhněte, máte-li rádi životopisné záležitosti, Ludvíka Součka nebo obojí, ale s chybkami které jsem naznačil počítejte.

Knihu lze číst i bez znalosti předchozí trilogie „Věk rozvratu“, protože je pouze volným pokračováním s jinými postavami a nenavazujícím dějem… ale samozřejmě je pro lepší zážitek vhodné tuto trilogii znát:-). Jedná se o dobrodružně-horrorovou fantasy z alternativní současnosti, kdy se na svět vrátili dávní bohové a poslali moderní civilizaci do kytek. Autorovi se podařilo obstojně vystihnout temnou atmosféru a úpadek lidstva. Příběh má tentokrát jediného hlavního hrdinu a několik vedlejších postav s rozdílnou důležitostí. Mallory je uzavřený cynik s temnou minulostí, co koná dobro takřka proti své vůli a přesvědčení. Jeho přátelé rovněž nemají vyloženě kladné povahy – najdeme mezi nimi měkké naivky, zbabělce i fanatiky, schopné vraždit pro svou víru. A právě kolem víry a lidské povahy se točí většina děje. Postavy se dají rozdělit mezi tři tábory: jsou zde různé mýtické bytosti, pohané a především věřící osazenstvo katedrály. Ti první reprezentují v podstatě přírodu – umí být krutí, ale zrovna tak i pomáhat, jak se jim zachce či jak jim káže přirozenost. Pohané jsou jedinou vyloženě kladnou skupinou, co se navrací k přírodě a starým obyčejům. Naproti tomu církev a její ovečky nejsou v tomto románu ušetřeny velmi tvrdé kritiky, hrají úlohu těch „zlých“, byť ani jim autor neupírá některé kladné vlastnosti, schopnosti a motivy jednání. Časté filozofování hrdinů na toto téma je zcela jasné, srozumitelné a bohužel také jaksi násilné, křečovité, z mého hlediska by neškodilo jej omezit. Oproti předchozí trilogii je „Ďábel v zeleném“ méně putovní a také zápletka je decentnější – nejde o záchranu světa, „jen“ o spásu lidské duše, o zodpovědnost k sobě i ostatním, odvahu, lásku a podobné „maličkosti“:-). Celkově se kniha četla docela svižně, přesto působí jaksi nedotaženým dojmem a ne zcela využitým potenciálem. 75%. Snad příště…

na rozdil od originalniho Jumpera – te puvodni PREDfilmove serie – je tahle cast umyslne napsana tak aby navazovala na dej filmu… a je ji to hoodne na skodu…
Kniha je stale ctiva… to ano ..ale film je take napinavy! .. presto nijak moc nevybocuje z bezneho hollywoodskeho prumeru… to ovsem kniha Jumper z predfilmove serie vybocuje znacne! Az na nekolik malo minut na zacatku filmu, kdy je hlavni hrdina jeste dite, pak s filmovou podobou nema povodni Jumper naprosto co delat …

Griffinovym pribehem se autor nejspis chtel nejak filmove predloze priblizit a ten svet Skokanu kniznich s tim filmovym nejak spojit… a take si nedelejme iluze – zcela evidentne se autor chtel prizivit na filmem ziskane popularite … a podle me udelal chybu…
Na prodejnosti puvodnich knih ze sveta ‚knizni verze‘ Jumperu – tak jak byli puvodne napsany – by se s dalsim pokracovanim ve stejnem stylu a svete nic nestalo… lide by si to urcite koupili a radi a HODNE :O)…

… dalsi co mne velice velice ‚dozralo‘, je to, jak spolu s filmovou slavou, se autor tak rychle naucil delat stejne unfair ‚ksefty‘ s ctenarem, jako to delaji filmovi producenti s divakem … ukoncil Griffinuv pribeh doslova uprostred deje… a ctenari pockej si rok ci dva na dalsi pokracovani, kde se dovis jak konci tenhle prvni pribeh … a nakousnem i ten druhy pribeh, ovsem konec se dovis opet zas az ve tretim, ovsem nakousnem ctvrty.. avsak.. no fuj…;O(

Takze i kdyz kniha se dobre cte.. ve srovnani s originalnim Jumperem (puvodni serie knihy) je to jen amputace.. proto tak nizke hodnoceni ode mne

…ctyri hvezdicky z deseti … a jen ta ctivost ji zachranila pred brakem… :O))
Fakticky to totiz brak je… brak vezouci se na popularite skorobrakoveho akcniho filmu, ve kterem je par svetlych okamziku.. paradoxne prave tech prevzatych z toho originalniho puvodniho knizniho Jumpera… smutne, ze?

Zase mě po čase něco příjemně překvapilo. Poutavé fantasy se zajímavými charaktery a to včetně dračích protagonistů (už to nejsou jen obrovské bezduché příšery, ale osobnosti se svojí minulostí a vlastními záměry). První kniha kronik ze světa dragonlance rozhodně stojí za přečtení a fandové fantasy si příjdou na své. I když mě některé pasáže připomněli Pána prstenů (Raistlin zavírající dveře zaklínadlem), ale přes tuto drobnou výtku dávam 5* .

Fajn knížka, podobné prostředí jak v knížkách s J. Taylorem. Knížka se četla dobře.

Oproti zbytku série „Sága o Impériu“ se mi tato kniha nijak zvlášť nezamlouvala – na můj vkus je to příliš snadno předvídatelná červená knihovna. Pro romanticky založené jedince to však může být nejlepší část této vynikající ságy.

Klasika literatury pro mládež. Do nebezpečných situací se skupinka vědců dostává hlavně svým naivním až bohorovným chováním. Ono není nejlepší lézt na sopku před výbuchem. Každé druhé zvíře které potkají zastřelí, aby ho mohli prozkoumat a následně zkonzumovat:). Překvapuje mě, že se nevyskytuje T-Rex, nebo nějaký jiný masožravý dinosaurus, tady jsou nejnebezpečnější obří mravenci.

Super příběh, postavy, prostředí, záporáci a mega hlášky :)

Podle mě naprostá hvězda mezi knihami…

Pravda je, že si Kulhánek nastavil předchozími knihami extrémně vysokou laťku, ale tahle knížka je vůči ostatním docela slabá. Kapku nezáživné v určitých pasážích, ale pořád je to dobrá kniha, kterou stojí za to si přecíst i vícekrát. Doufám, že Kulhánek nezanevře na toto „nové“ prostředí a další knížka bude perla.. Držím palce!!

Zatím jednoznačně nejlepší díl série JFK co jsem četl. Upírská tematika mně baví, dramatický, ale přehledný děj, zajímavé postavy včetně charismatických záporáků. Tak to má u akčního děje být. Jen tak dál.

Brak a nic než brak. Knížka pro lidi, kteří v životě nic podobného nečetli. Půjčila mi to sestřenice a myslel jsem, že jí to omlátím o hlavu. Fakt děs.

Dost slabá kniha, plná planého moralizování, naivity a sociálně-kritického podtextu, která tak nějak zapomíná na to hlavní – na děj. Toho se příliš nedostává a tak kniha nudí. Fantastickým prvkem je tu jen jakýsi důlní razící štít, který má v příběhu jen okrajovou úlohu. Tuhle knihu nemohu doporučit. Autor má sice mile archaický sloh, ale to je asi tak všechno.

Omylem jsem si v knihovně půjčil z této série již druhý díl, ale když jsem se začet, nedokázal jsem odtrhnout oči. To se mi poslední dobou stává málokdy, ale přecijen. Kniha je klasickou teorií, kdyby tak by…která má základnu v historii a odehrává se v dnešní době. Příjemně se to čte, také hlavně proto, že o akční kapiotoly nebude nouze. Možná je to trošku bráno s nadhledem, ale o to jsem se u toho více bavil. 7/10

Výborný nápad zrozený v hlavě Martina Šusty mě od začátku dosti zaujal. Výběr povídek je solidní, komentář k povídce od autora povídky a autora této knihy je luxusní, co více k tomu všemu dodat. Snad jen to, že jsem se skvěle bavil a ačkoliv ne každá povídka mi sedla, rozhodně jsem držel v ruce knihu, kterých příliš po světě neběhá, kór v naší malé ale hrdé zemičce.

příběh jako bahenní sopka, něco se děje, ale vy cítíte jen podivný zápach, sem tam bublinka, jinak ticho po pěšině. kombinace magického realizmu s existenciálním příběhem. náročné čtení, bohatý jazyk, který více zamlžuje, než osvětluje. musel jsem číst dvakrát ;)

dustojny ‚konec‘ serie … jen ma clovek pocit … hmmm … jeste by to chtelo neco …neco … neco dalsiho!! :o))

a zda se ze nam autor vysel vstric – 11. 11. 2008 vyjde nova kniha z Enderova sveta, tentokrat opet roman z hlavni Enderovi serie >> Ender in Exile http://en.wikipedia.org/wiki/Ender_in_Exile
a ted jen cekejme co na to cesti nakladatele, jak budou rychli … :O)
Pro fanousky Fazolka a Enderova bratra Petera se take blizka na casy .. autor ohlasil umysl napsat jeste jednu knihu z teto Stinove serie – Shadows in Flight je pracovni nazev .. nic moc se o ni zatim nevi jen tohle >> http://en.wikipedia.org/wiki/Shadows_in_Flight

..tak se nechme prekvapit a tesme se … Ender je genialni serie …cela! jak hlavni vrstva, tak ta stinova… !!;O))

Děj knihy zavádí čtenáře do doby, kdy roboti neslouží lidem, jak byl původní záměr, ale kdy lidé slouží robotům, kdy lidská populace na Zemi pomalu vymírá, kdy roboti páchají sebevraždy, kdy nic nefunguje jak by mělo, kdy lidé jsou přežívajícími troskami, jejichž myšlení a plodnost jsou eliminovány pomocí drog a dokonalého vymývání mozků. Je to svět, ve kterém knihy pozbyly významu, protože není, kdo by je uměl přečíst. Svět plný zkázy s velmi tíživou depresivní atmosférou. Jelikož ale naděje umírá vždy jako poslední, i v tomto světě zdánlivě odsouzeném k brzké záhubě vzklíčí semínko naděje… Stále se nemohu zbavit pocitu, že se autor nechal silně ovlivnit Orwellovým 1984, byť s přibývajícími stránkami se děj Zpěvu drozda více a více liší. Je až k nevíře, že v tak depresivní atmosfěře může kniha skončit šťastně. A z lesa sem zaznívá jenom zpěv drozda.

Těžká kniha, těžší než většina jiné sci-fi. I když sci-fi – tohle je řádně říznuté fantasy, mytologií, legendami – zkrátka mix všeho možného, mix, který až na výjimky perfektně funguje. Zpočátku mi dělalo dost problém zorientovat se ve zcela odlišných dějových liniích, odlišných žánrově a také prostředím. Jamile jsem si ale ujasnil kdo je zhruba kdo, začal pravý literární požitek – požitek z robotů diskutujích o literatuře a z universitních profesorů sledujících válku o Tróju. Později se děj začne komplikovat a tempo trochu upadat, přesto je to však fantastika výtečného kalibru.