LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ragnar je po své minulé eskapádě převelen na Terru, kde má hlídat mocný rod navigátorů. Tentokrát proti němu tedy nestojí hordy démonů a uctívačů Chaosu, ale všehoschopní lidé, kteří si jdou tvrdě za svým. Autor se zde snaží utvořit spletitou hru rodů plnou přetvářky a diplomacie. Podle mě se mu to nepodařilo a kazí to celou atmosféru knihy.

Oddechovka, co se topí v krvi od záčatku do konce okořeněná popichováním Ragnara a Svena. V opravdu megalomanské závěrečné bitvě dojde k osvobození dalších nepřátel (to jsem zvědavý, kdy Vlci začnou své soupeře konečně ničit) a Ragnar, jak se zdá, udělá osudovou chybu. I když to myslel dobře. To se ale dozvíme v dalším díle.

Bravurně napsaný román! Autor zde s neuvěřitelnou lehkostí popisuje i poměrně obtížné fyzikální zákony. Navíc vše obalil skvělou zápletkou a napínavým plynutím děje. Velmi dobře odvedená práce od prvotřídního autora.

Přes maličko slabé finále je to stále dostatečně napínavé, aby mě to donutilo přečíst si další díl. Další Zaprodanec je ze hry venku (tím si ale ne,ůžeme být nikdy jistí). Objevují se nové otázky a záhady a jen na málo z nich zjistíme odpovědi. Co taky čekat v tak obrovském cyklu :)

Nevím čím to je, ale tentokrát mi vůbec nevadil utahaný a rozvláčný děj. Užíval jsem si každou stránku a bylo mi jedno, které postavě se autor věnuje. Zaprodancům nestojí v cestě ani vlastní smrt a Rand má na starosti tolik věcí, že má strach, aby to do Tarmon'Gaidonu všechno stihl, popřípadě, aby do té doby nezešílel.

Jako vždy pomalu se rozvíjející první díl ze dvou. Z věčného diplomatického dohadování nás vytrhne jen návarat Perrinova starého známého Elyase Machery a střetnutí Elain se Seanchany.

Snová krajina, bizardní stvoření a spousta sexu na všechny možné i nemožné způsoby. (možná je tam toho sexu až příliš, měl jsem chvílema pocit že čtu porno). Překlad mně nedělal problémy a nikde jsem se nezasekával. Příběh se točí kolem hollywoodských hvězd a závislosti na slávě vůbec. Jinak je to ten pravý Barker, žádný kompromis.

Hon na vetřelce tato kniha je pro mě zklamáním, velmi velkým zklamáním sice začátek vypadal slibně, ale s postupem se děj stává absurdní a poměrně nelogický, se spoustou tak ohromně do oči bijících hrubek že i když je příběh docela zajímavý jeho zpracování je absolutně mizerné, dobrý příklad je na straně 302 kdy Gill těsně před opuštěním hnízda odhodil prázdnou plazmovou pušku, ale na straně 303 sotva co vypadl na povrch už z vaku tahá zásobník a nabíjí onu prázdnou zbraň a vesele si střílí dál………. no Stone tomu dal 5* já zbožňuji vetřelce tak sem si říkal, jako fanoušek bych tuhle sérii mněl vlastnit dvě kila není zas tak moc a ještě těch 5*, slintajíc sem navštívil první knihkupectví co sem potkal a k mému překvapení vetřelce měli což bylo potěšující, bo už sem se viděl jak obíhám obchody a sháním a sháním no byl bych radši kdyby je neměli, tato kniha jen těží z úspěchu Fosterovy klasiky, ale jinak sní nemá vůbec nic společného jo není nad komerční slátaniny co z nás tahají peníze no Stonemu se to líbílo, pro mě jen slabší průměr, který doporučuji jen na vlastní nebezpečí.

Také jedna z klasik scifi – dokonale sugestivní popis co by se mohlo stát, kdyby …

Podle mě absolutní klasika a líbí se i lidem, které scifi zrovna nefandí. Jak prvotřídní nápad, psychologie postav a celkové zpracování je vynikající…

Zajímavá povídka s téměř nepřemožitelným :) hlavním hrdinou Heraldem, který, poháněn touhou po pomstě, dokáže bojovat i téměř zmrzačený na pokraji smrti, které se několikrát „dívá do tváře“, ale přesto jí zatím stále uniká… Trochu drsná, ale oddychová četba, kde čtenář příliš nemusí zapojovat mozkové závity (pokud nechce počítat mrtvoly). Kdybych tu miniknihu od Tritonu nedostal jako dárek, tak by mě ani nenapadlo ji číst.

Ve spleti různých „neoConanů“ člověk nečeká žádné zázraky a je proto mile překvapen, když zjistí, že i zcela neznámý autor dokáže napsat skutečně čtivou knihu. Pravda, Howard to není, ale dílko se čte jedním dechem, pro mrtvolu není kam šlápnout, souboj střídá souboj, i na kouzla a lásku dojde, tedy vše co má tato literatura mít. Ve srovnání s většinou ostatních epigonů kniha nadprůměrná.

P.S. Skutečně by mě zajímala skutečná národnost (a jméno) autora, protože přes údaje o překladu se domnívám, že se jedná o pseudonym českého autora. Pokud tomu tak je, klidně se může k činu přiznat, protože stydět se nemá za co.

Konrad opravdu rozporuplná kniha kdo má rád warhammer ten na ní jistě nedá dopustit, ale na mě moc velký dojem neudělala. Začátek ještě šel, útok na vesnici jak zabil bestii a stáhnul ji s kůže, kterou si následně oblek dobře to se dá taky skousnout, ale ten konec jak sám pozabíjel stovky skřetů no nevím možná to je reálné kdo ví, ale nejvíc mě dostalo jak obdivoval kamenné mosty nevím jestli to bylo tím že ve vesnici, kde žil byl jen dřevěný, ale jako komická vsuvka dobrý i tak 4* warhammer se vcelku dobře čte a jako pohodovka do autobusu je optimální.

Informačně hodnotná kniha,hlavně pro člověka co fantasy moc nečte, vadilo mi příliš filmů a televizních zpracování fantasy děl na úkor částí o knihách. Bohužel naprosto katastrofální překlad.

Na rozdíl od jiných mne nadchly mnohem víc kapitoly popisující nové vědecké výzkumy(několik z nich jsem po dočtení s potěšením přelouskal ještě jednou). Asi je to tím, že rád čtu populárně-vědecké knihy. Někde na obalu by mělo být upozornění, že se _nejedná_ o román, ale spíše o populárně naučnou literaturu, protože většina čtenářů očekává něco jiného, než tam najde. A je to dvojnásobná škoda, protože řada informací zde přinášených je nová a velmi hodnotná. Podle mě žádná Zeměplocha kromě Malých bohů za ***** nestojí, ale tohle je přece jen jiná káva.

Hyperion není vlastně ani tak román jako sbírka povídek (či spíše novel) propojená jedním světem a zlověstným Štírem, který se v každé z nich alespoň v jemné souvislosti mihne. A nemá smysl na něj pět ódy:Kdo zná, pěje své vlastní, a kdo ne, ten si povinně přečte. Chci upozornit na dvě z nich. Úvodní „Muž, který hledal Boha“ je spolehlivým filtrem k odrazení těch čtenářů, kteří hledají jen dobrodružný příběh(ověřeno na několika známých,kterým jsem knihu půjčil). Nic proti nim, ale pro takové Hyperion opravdu není. A příběh „Hořká je chuť řeky Léthé“ bych bez váhání zařadil do svého povídkového Top 10 pro jeho úžasnou emocionální sílu a mocný filozofický náboj.

Prelouskat tuto sbirku mi trvalo asi 3 mesice, coz se musi odrazit na hodnoceni. Obecne muzu rict, ze cim pozdejsi povidka v rade, tim se zvysuje jeji kvalita. Muzete tu sledovat vyvoj „scifi“ zanru povidek – Co jen matka ci Zrozen z muze a zeny jsou takove -jednoduche-; Posledni vykrik mody nebo Prijemna teplota se mi zdaji zase prekombinovane; a dle hesla TO NEJLEPSI NA KONEC pak clovek lapa po dechu u Chladna rovnice, Kytky pro Algernon a Ruze pro kazatele. Ty si nenechte ujit!!!

Jo, autor nezapře, že vede kurzy tvůrčího psaní. Projede si Řím (nebo koupí si průvodce) a přečte pár knížek o historii náboženství a dá dohromady thriller a spojí fakta, takovým způsobem, že by se za to nemusel stydět ani Danniken. Román nelze upřít jednu věc a to, že je čtivý a na letní dovolenou tak ideální. Ale jak se autor snaží ke konci vystupňovat tempo tak si začíná pomáhat náhodami a nelogickými událostmi. A závěrečné odhalení jakoby vypadlo z díla Járy Cimrmana (něco jako nejsem tvoje babička, jsem tvoje sestra). Knížka vypadá, že byla psaná jako scénář k filmu a autor počítal s tím, že to prodá a my se budeme moct těšit na jeden pěkný sobotní večer na Nově ;). Pokud S. King o sobě prohlásil, že dělá hamburgry, tak tohle jsou trochu připálené hranolky: Když má člověk hlad tak je taky shltne, ale nijak moc si nepochutná.

Nesouhlasím s panem administrátorem, děj je sice velice komplikovaný, ale při soustředěné četbě ho není problém sledovat. V _žádném_případě_ to není kniha do autobusu. Doporučuju pro ty,kdo náhodou neznají,rezervovat si volné odpoledne a v tom případě se do toho začtete a zapomenete na všechno kolem. Po stránce atmosféry je Neuromancer něco zcela jedinečného, a stále znovu mne uchvacuje přestože jsem jej četl už minimálně pětkrát.

Pratchetta čtu vysloveně pro oddych, přednost dávám trochu jinému typu knížek, nicméně Malí bohové jsou pro mne nejlepší pro silný myšlenkový náboj, zcela nezvyklý ve většině Pratchettových knih.

Poprvé jsem četl Cizince v osmnácti a kniha mne naprosto uchvátila. A od té doby ji čtu zhruba 1× za rok, protože vždycky vidím myšlenky,které obsahuje, v jiném, novém světle… a některé mi připadají,jak stárnu, ještě mnohem aktuálnější…

Tento druhý díl těsně navazuje na první. Hlavní postavy jsou opět popisovány stejným způsobem, každá kapitola se soustřeďuje na jednu z nich. Děj se posunul o kus dál a prohlubuje se. Rozbíhá se válka do které se postupně přidávají snad všechny frakce a každá z jiného důvodu, ale v podstatě jde o moc, nebo o pomstu. Tentokrát už se kromě intrikaření, politikaření a zrazování konečně taky bojuje, takže děj je více akční než v předchozí knize. Pro mě trochu zklamáním je nepřítomnost magie, na druhou stranu, ale vyprávění o tom, jak se děti postupně mění na muže a ženy, vědoucí co je čest a odpovědnost a jdoucí za svým cílem, je uchvacující. Sága je to opravdu obrovská a trochu odrazuje, že pokud se chce někdo dobrat nějakého konce, musí ji přečíst úplně celou.

V tomto případě název knihy přímo odpovídá ději. Hlavními postavami jsou především členové rodiny pobočníka krále. Prozatím děti, které mají každé jiný cíl a tužby.

Každá kapitola v knize je pojmenována po jednom z asi 9 hlavních postav příběhu, na kterou se soustřeďuje. Ze začátku je to docela zmatek, když děj skáče z jednoho

místa na druhé, ale časem se konečně začnou objevovat zajímavé souvislosti a některé postavy vyniknou více než jiné. Děj se rozehrává do velké šíře a popisuje mnoho

lidí, míst a událostí a zaměřen je spíše na politické pletichaření. I když je to, alespoň z počátku, trochu nudné, děj se pomaličku rozjíždí a dá předpokládat, že

další díly by mohly být lepší.

Moje první sci-fi kniha, kterou jsem četl.Její výjimečnost spočívá především v začlenění psychologických a hororových prvků bez nichž by se jednalo o obyčejné invazivní sci-fi.Jednoznačně vrchol tvorby autora. škoda, že Wyndhamovy další knihy značně zaostávají.

Pro mě nejlepší román P. K. Dicka, je sice trochu složitější, ale naprosto bezchybný.

Kulhánek bravurně a trochu nečekaně zakončil Patejlovu sérii.

Když snesete trochu krve a cynismu, tak je to nezapomenutelnej zážitek.

Skvělej děj, pořádná dávka sarkasmu a krve.

Celkem nářez. Rychlý spád, hodně krve, cynismus. Skvělé koření pro českou sci-fi.

Klasika v knižní podobě všem jen vřele doporučuji k zakoupení, já už to četl asi šestkrát a stále nemám dost jo pořádný sci fi horor jak má být.

Jestli se tohle řadí k humorné fantasy tak nevím, asi sem pokus o humor někde při čtení minul a tento fakt mi došel až na konci, spíš bych řek že tato kniha je něco jako příručka co funguje lépe demokracie, monarchie a fanatismus škoda ještě tam mohli přimíchat komunismus a bylo by to dokonalé v kombinaci s nadrženou hraběnkou co by ošoustala kdekoho i s nižší vrstvy oproti seržantovi jež je ve svých 30 letech stále panic sex zná tak možná s obrázku o pejskovi a kočičce a jeho nejlepší přítel je Anička Dlaňová, pak není divu když na něj nahá hraběnka bafne ze křoví že mu hukne a poblázněn jak sám říká se smyslem pro čest a udělá co ji na očích vidí, je to taková slátanina kde se monarchie střetává s republikou meče s mušketami kouzla s realitou a když jste jednou čestný chlapec tak mate se sexem utrum až do svatby, jo jako idealisticky výchovná knížka pro malé čtenáře by se to ještě dalo, ale za humornou fantasy to opravdu můžou považovat jen zarputilí puritáni, co mají sex jen jako udržení populačního limitu na adekvátní hranici.

Perfektní zakončení předchozí knihy. Tento díl tak těsně navazuje, že by se dalo říct, že jde o jedinou knihu, která je pouze pro velký počet stran rozdělena na dvě části. I když je z popisků dalších knih v sérii jasné, že hlavní hrdinové příběhu uspějí v zastavení mága Darkena Rahla a přežijí to, nijak to nesnižuje požitek z četby. Děj je místy dosti drsný a surově popisuje spoustu ukrutných věcí, při kterých se až čtenáři roztřesou ruce. V závěru by sice mohlo mít dobro trochu obtížnější cestu k vítězství, ale v tomto případě šlo hlavně o vítězství myslí a vůlí. Příběh, začínající v předchozí knize, je zde zakončen a další knihy série jsou volným navazováním, vždy dvojice knih s samostatnějším příběhem.

Skupina asi 100 ľudí je vyslaná na prieskum susednej galaxie (odporúčam všimnúť rok :) Po príchode objavujú dve obývane planéty, pričom na jednej dokonale funguje komunizmus a na druhej sú vyhostený imperialisti. Čo do deja, žiadna sláva, ale strašne pekné podanie komunizmu. Pre tú srandu odporúčam prečítať.

Toto je jedna z kníh, ktoré ma dostali k celému sci-fi. Neviem síce ako by som ju vnímal dnes, ale vtedy bola najlepšia.

Bohužel jedna z mála Zeměploch, která mě příliš nezaujala. Hlavní dějová linie mě do sebe vůbec nevtáhla, pátrání po tom, jak byl zabit trpaslík krak Šunkozboř mi nic neříkalo, to navíc ověnčeno tajuplnými trpasličími symboly. Zajímavější už byly vedleší dějové linie. Navíc se mi moc nelíbily časové přeskoky v ději. Jindy Pratchett přeskakuje z jedné linie do druhé, ale časové uspořádání dodržuje tak, jak děj plyne. Tentokrát často začne něco popisovat, přeskočí na jiný děj a k původní se vrátí až úplně na konec a co dělo uprostřed se dozvídáme později retrospektivně.

Příběh tak trochu z nemocničního prostředí, kde počítačový expert Harry Benson trpí tzv. psychomotorickou epilepsií a zároveň utkvělou představou, že počítače/stroje chtějí ovládnout svět. Při záchvatu je Harry nebezpečný svému okolí, protože neovládá své chování. Proto je mu udělána svého druhu první operace, kdy je mu implantován počítač zabraňující jeho záchvatům. Ovšem vše není tak, jak by mělo být.

Děj je prokládán popisem operace (což nemusím, ale dalo se to přežít), psychiatrickými a filozofickými úvahami. Crichton se prostě nezapře – vystudoval lékařství. Na Kmen Andromeda to nemá, ale je to dobré a hlavně čtivé, pouze mě zarážela neschopnost policajtů :)

Velkolepé a fascinující! Už dlouho jsem nečetl tak mistrovsky napsanou fantasy. Hlavním námětem je magie zasazená do originálního příběhu. Zlý a krutý mág Darken Rahl má neomezenou moc téměř na dosah a nic jej nemůže zastavit. Přesto se mu Richard, jeho průvodkyně Kahlan a poslední velký čaroděj Zedd postaví na odpor. Vědí, že mají jen minimální šanci uspět, ale také vědí, že nemohou nic ztratit, pokud by jej nechali zvítězit, tak vše živé bude zničeno. Richard v sobě postupně objevuje sílu Hledače pravdy a je na něm, aby našel způsob jak zvítězit. Hlavní hrdinové, jejich charaktery a vzájemné vztahy jsou velmi dobře popsány. Kniha je také dost o hledání pravdy, pravých důvodů různých lidských činů, záměrů a pohnutek, o přátelství a důvěře. Konec to žádný nemá, na to je potřeba si přečíst další díl, a další a další…

Další, snad ještě lepší, díl této ságy. Posouváme se o pár let dál po skončení událostí popsaných v první knize. Tulákovi není dopřáno jen tak si v klidu dožít svůj nyní již ne osamělý život a vír osudu jej opět vrhne do středu dění krvavé války. Několik nájemných vrahů nemá proti Tulákovi a jeho dceři Miriel šanci, ale opět se objeví protivníci bojující temnými kouzly a jde tu o víc než jen obyčejnou vraždu pro peníze. Navíc Tulák zjistí, že jeho druhá, již provdaná, dcera nežije ve městě na jihu, ale zemřela při pokusu o znásilnění. Výprava za pomstou začíná. Stojí ale i proti mocnému šamanu Žu Čaovi, který touží ovládnout celý svět a ve vláknech osudu viděl Tuláka jako svou zkázu. Zestárlý Tulák snad ztratil maličko ze své rychlosti, ale to dostatečně vynahradí jeho dcera Miriel, vytrénovaná legendárním zabijákem, jím samým. Tentokrát není celý příběh jen o Tulákovi, časem se rozdvojuje a popisuje cestu Miriel a několika dalších přátel (i když v tomto světě žádní skuteční přátelé neexistují). Rozhodně skvělá fantasy se spoustou filozofických úvah, která stojí za přečtení.

Jedna z mích asi úplně nejoblíbenějších knih. Přečetl jsem ji asi 6×. Jednoduchý, přímí a pěkný děj. Trochu vědátor a flegmatik Denis se dostane do cizího světa, kde se setkává s jedním odlišným fyzikálním zákonem, který všichni zajímavě využívají, zavádí modernizaci, např. slivovice :), zahraňuje království, vyhrává válku, dostane svou princeznu … prostě nádhera, a navíc je to dost humorně napsané.

Povedený fantasy příběh. Hlavní hrdina Tulák je zabiják bez skrupulí, bezcitný a odhodlaný dělat jen to, co je výhodné pro něj. Sám projíždí krajinou a jen jednou klopýtne a zachrání jakéhosi mnicha a už se veze. Přes všechno své odhodlání a dlouhý samotářský život nedokáže odolat tajemnému vlivu mnicha a postupně se mění. Zanedlouho už cestuje s ženou a dvěma dětma a vede je do bezpečí. Tulákovi postupně přestane záležet jen na sobě samotném, a ať už se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, rozhodne se udělat správnou věc. Kdysi za peníze zabil Drenajského krále a jeho duch teď k němu přišel s žádostí, kterou neodmítne. Musí najít Bronzovou zbroj, aby jako symbol pomohla zachránit Drenaj v zuřící válce. Pronásledován mnoha nepřáteli se pouští do předem prohrané štvanice a nakonec se vše točí kolem jedné otázky : „Může člověka páchajícího téměř celý život jen zlo zachránit jediný hrdinský čin ?“.