LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

První díl tetralogie Muži a Slova. Hlavní hrdina, mladík Rap, vyrůstá v blízkosti hradu v severní části země. Kamarádí se s princeznou Inos a snaží se stát vojákem. Ve světě, kde žije, existuje magie založená na Slovech moci. Kolik těchto slov je, nikdo neví a každé dodává svému majiteli různé nadpřirozené schopnosti. O Slova se nikdo s nikým nedělí, protože tak se jejich síla rozdělí mezi všechny, kdo je znají. Rap ke svému zděšení zjištuje, že mu nebude dopřáno žít spokojený a obyčejný život, ale že jedno z těchto Slov zná. Umí ovládat zvířata a také má prostorové vidění a dokonalou orientaci i při naprosté tmě. Princezna Inos je zrovna na dlouhodobé návštěvě ve vzdáleném jižním království, když do hradu dorazí cizinec, který si všechny podmaní svou světoznalostí a šarmem, dokonce se zná i s králem. Avšak král je nemocen, jeho konec se blíží a na království si brousí zuby sousední země. Cizinec vyláká Rapa na cestu za Inos, aby ji spravili o situaci a přivedli domů. Rap ovšem neví, že onen cizinec jsou čtyři muži zakletí v jednoho a vlastnící Slovo. Samozřejmě chtějí další Slovo od Rapa, navíc vede cesta nebezpečnými a zasněženými pláněmi obývanými gobliny. Opravdu suprová kniha, jedna z mála, která je tak dobrá, že jsem ji přečetl dvakrát během jednoho týdne. Bohužel se velmi těžko shání druhý díl, zatím jsem jej nesehnal.

Pomalejší než předchozí dva díly, netáhlo mně to tolik k tomu, abych knihu dočetl, je tu více cestování a méně akce. Navíc děj byl docela předvídatelný a nemohl jsem se zbavit dojmu, že sem tohle už někde viděl. Plus má u mně jen konec, který se už čekat nedal. Alespoň se konečně dozvíte něco z minulosti Magiery a v dalším díle asi Leesila.

Pokud jste to nečetli a milujete humor tak si to přečtěte sou tam takové seky že se smějete od začátku do konce. Stručně kapitán jedné lodi i s posádkou vypijí elixír života a stanou se nesmrtelnými což je fajn, ale má to jeden problém strašně smrdí jen jednou za sedm let mají měsíc kdy smrad pomíjí to se někde vylodí a chlastaj, jinak tráví čas sebevraždami a výrobou zlata, co jiného se taky dá u prostřed oceánu dělat. Tento počin můžu jen doporučit, ale zásadně jen do soukromí nebo hodně noční tramvaje ať nepohoršujete smíchem okolí.

Doporucuju – sam sem to cet take na doporuceni a vubec nelituju. Kniha pro me mela ale 3 casti: prvnich par stranek, uvedejici ctenare do deje, me suverene odradilo vubec tuto knihu cist, musel sem se zeptat, jestli opravdu ctu Tu Vychvalovanou Knihu = nenechte se jimi odradit!!! // stred – pro me zacal vstupem male Novinhy do deje – je vynikajici a dlouhy – vase mozkove zavity pracuji ze vsech sil v privalu indicii, aby jste se alespon trochu vyrovnali Enderovi // treti cast – konec – zacinajici vyjednavanim s Zenami – mi pripadal jako dojezd a priprava na dalsi dil.

Přestože se mi první díl dost nelíbil, vytrval jsem a začal číst i druhý. Popisy a prostředí tentokrát už nejsou tak šílené jako v prvním díle a celkově si myslím, že je to nejlepší kniha z této série. Ale vadily mi některé náhody, které zachránily Corumovu misi.

V závěrečném díle o Corumovi se opět setkáme s trochu šíleným dějem, kdy se hlavní hrdina Corum v relativně rychlém sledu dostává z jedné reality (Plánu) do druhé, ztrácí svou lásku, shledává se se svými dvěma alternativními bytostmi, kteří dohromady tvoří Tři, jenž Jedním jsou. Opět Corum nerozhoduje, ale spousta věcí je v rukou jeho průvodce Jharyho. Nakonec se setkávají s bohy a Corumův úspěch závisí na jejich rozhodnutí, zda mu pomohou, ač nemusí.

Občas dost morbidní až nechutné, celkově divné, moc se mi to nelíbilo. Děj tak nějak upaluje dál s popisem na pár řádcích, některé věci se dějí jakoby mimochodem. Ale vlastně je to dobře, aspoň to nebylo tak dlouhé. Hlavním hrdinou Corumem je na můj vkus až příliš vláčeno.

Kniha s bohatým dějem, který má spád a několik zvratů (ze začátku až příliš, ale rozhodně to není na škodu). Trochu to sráží velké množství překlepů a korektorských chyb. Z dějové stránky mohu vytknout pouze příliš hrdinské výkony většiny hlavních postav v bitvách.

První kniha trilogie Elénium. Děj je docela prostý. Jde o putování za jasným cílem, ale nejasnými cestami s spoustou léček a bitev. Je to první kniha, kde jsem se setkal s tím, že opravdu celý děj je o putování a hledání. A musím říct, že je to příjemná změna oproti knihám, kde vystupuje nepřehledné množství různých postav, dějových zápletek a cílů. Zde je jasné, kdo je ten dobrý, a kdo ten zlý a co je třeba udělat. To ale neznamená, že by tímto jednoduchým určením byl děj nějak nudný. O bitvy tu není nouze a na řadu příjde i spousta magie.

Vcelku nudná kniha ve srovnaní s předchozími díly kvalitativně o úroveň horší. Hlavním záporem je děj, který dvě třetiny knihy popisuje nudné pátraní po magii a akce se objeví až v závěru knihy.

Skvělá akční sci-fi kniha. Začíná trilogii (pentalogii) toho nejlepšího v tomto směru od Harrisna. Hlavní postava, Jason dinAlt, je profesionální hráč kostek a příjme od „velvyslance“ Kerka nabídku na největší hazardní hru, co kdy hrál. S dostatečným vkladem má v kasínu pro Kerka vyhrát co nejvíce peněz. To se podaří a Jason dychtiv dobrodružství se vydává s Kerkem na jeho podivnou,údajně smrtící planetu. Už jen přitažlivost 2G ho sráží k zemi, nemluvě o smrtících živočišných a rostlinných formách života. Jason se pouští do boje s tím vším, ale i osadníky a jejich předsudky. Jen ten kdo umí tasit zatraceně rychle přežije, o trochu déle než si i jeho najde smrt v ještě horší podobě, než si vůbec umí představit. Podle mého názoru jsou Planety smrti klasikou sci-fi a nikdo by si je neměl nechat ujít.

Tak proto mi to nesedělo. Příliš mě kniha nenadchla a některé části mi také připadaly jako z filmu (třeba útěk Deckarda z rozpadající se budovy s dívkou v náručí).

Tahle knížka není pokračováním díla Blade Runner:Sní androidi o elektrických ovečkách? od P.K.Dicka ale pokračováním filmu Blade Runner z roku 1982 a přímo navazuje na jeho konec.

U Gibsona doporučuji raději se vyhnout překladů pí. Bartesové neboť je to hrůza

Nejen, že Asimovovy povídky (a především ty o robotech) dle mého názoru vůbec nejsou špatné, tak v této knize dávají navzájem smysl a jsou více či méně provázané. Kniha je totiž pojata jako série rozhovorů či vzpomínek a vyprávění Susan Calvinové, jedné z prvních robopsycholožek.

Toto je jedna z knih, kterou bych nazval sci-fi klasikou. Sice poněkud starší, s méně prky sci-fi, ale kdo ji nečetl, o hodně přišel. Trifid je něco jako inteligentní rostlina, chovaná/pěstovaná pro kvalitní olej. Může se pohybovat a zabíjet jedovatým žahadlem. Poté, co většina obyvatelstva planety shlédne nádherný roj meteoritů a následující den oslepne, není již přežití lidstva jisté. Bill Masen má to štěstí, že je jedním z vidomých, snaží se přežít, jak se jen dá, spolu s hrstkou dalších lidí. Bojovat musí nejenom s narůstajícím počtem trifidů, ale také s dalšími skupinami, které přežily. A zásoby jídla, zbraní a nafty pomalu docházejí…

Velice pěkná temná fantasy se slušným překladem a originální obálkou od M.Whelana. Vypadá to, že další díly bohužel nevyjdou. Klidně si to ale sežeňte, protože příběh je uzavřený takže nebudete zuřit, že další dva díly nemáte.

Odysseus zkameněl v roce 1854 při pokusu s molekulami hmoty. Všechny jeho atomy ustali v pohybu. Asi za 20 milionu let procitl nevěda kde, ani co se sním stalo. Stále byl ještě na Zemi, ale ta se podstatně změnila. Lidstvo už nevládlo, pravděpodobně byl poslední svého druhu. Zemi obývalo mnoho odlišných tvorů vyvinutých z opic, koček a mývalů. Pokládali ho za Boha, a očekávali jen jedno, že porazí Wutarana, ohromný inteligentní stromovou entitu pokrývající celé kontinenty, a hrozící že pokryje celou Zemi. Odysseus chce ale pouze nají opravdové lidi, o kterých už zbyli pouze neurčité legendy. Opravdu strhující scifi-fantasy, které se dá i číst několikrát dokola.

Asi nejlepší kniha o robotech, kterou jsem kdy četl. Hlavní zásady a myšlenky pocházejí od Asimova, ale je poznat, že je to kniha spíše psaná Allenem. Je zde značný akční spád a spousta napětí. Jak se asi zachová robot bez tří zákonů ve společnosti, která roboty opovrhuje ?? Štvanice na něj začíná.

Velmi dobrá kniha s tématikou cestování časem. Hlavní postava, Judson, pracuje v časové cestovce, jako průvodce doprovází skupinky turistů do minulosti. Samozřejmě se občas stávají různé časové paradoxy, např. když se vrátí o pár minut zpět, aby zachránil jednu turistku, přičemž jeho starší já stojí jen pár metru opodál. Na další výpravě jeden chytrý turista objeví způsob, jak sám ovládnout cestování časem, a Jud při zpětné snaze zabránit tomu, způsubí opravdu pěkný paradox a výsledkem jsou dva Judsonové..... V knize je napětí i akce a také trocha erotiky. Výstižně zobrazuje problematiku cestování časem. Rozhodně doporučuji, podle mě uplně nejlepší sci-fi s touto tématikou.

První půlka knihy se tváří jako standartní fantasy pokračování, ale v druhé odpadne většina slabších akčněji založených čtenářů a jen ti s opravdu silnou vůlí to dočtou. Zato romatické duše zaplesají nad tím, jak to té původně chudé vesničance s tím korunním princem vychází – scénář jak z telenovely a spousta zamilovaných pohledů, velké lásky a trocha sexu do toho. No prostě větší slaďák jsem ještě nečetl.

Celá tato kniha je o intrikách a politice. Mladá Paní domu Mara jde tvrdě za svým cílem pomstít svého otce a bratra a zachovat čest domu (rodu). Celé se to točí kolem Hry rodů, kde se jednotliví vůdcové snaší dosáhnout co nejvyššího postavení porážkou svých nepřátel nebo vhodným spojenectvím. A Mara, ač mladá Paní domu, se ukáže v této Hře vyjimečně dobrá. Ale knize chybí akce, napětí a rychlý spád.

Hobita jsem četl až po Pánu Prstenů a přiznám se, že napoprvé jsem se nedokázal prokousat první kapitolou. Vrátil jsem se k němu až po několika letech. Není to špatné, ale pohádky nemám rád, což také ovlivňuje mé hodnocení.

Toto pojmu jako hodnocení celé této obrovské série Kolo času. Je asi jedna z úplně největších mezi fantasy knihami. I když to podle prvního dílu Oko světa moc nevypadá, děj brzy získá potřebné obrátky a napětí. Rozehrává se zde velmi dlouhý a složitý příběh mnoha hlavních postav, jejichž dobrodružství je popisováno na přeskáčku v kapitolách, proto jsou knihy tak velké a je jich mnoho. Rozhodně doporučuji, i když dočíst celou sérii až do konce je přimo heroické úsilí. Naštěstí jsou díly 2 či 3 knih dějově rozumně ukončeny. Jsou zde dobré popisy bojů a různých bitek.

Spolu s předchozím dílem Král a žoldnéř, na kterou tato kniha tesně navazuje, jde o velmi dobré zakončení Falkenbergovi legie. Sám Falkenberg zde moc nevystupuje, ale jsou zde jiné vůdčí typy. V těchto dvou knihách již Pournelle značně přitvrdil v popisu krutosti války a bojů. Hlavní záporák (vlastě v tomto případě záporačka) je posána tak, že ji budete opravdu nenávidět a její krutost a fanatismus odsuzovat jako by to byla skutečnost. U určitých pasážích sem měl skoro strach pokračovat v čtení. Ale samozřejmě nakonec všechno dobře dopadne a rozrůstající se Falkenbergova legie si konečně najde místo k životu.

Není to úplně špatný ale ke spokojenosti mi stačí Asimovova povídka, rozšíření do románu se mi zdá zbytečný.

Opravdu málokdy dám za knihu víc než 100 kč, tuhle jsem koupil v výprodeji (za 100 kč) na základě toho, že jsem si tam přečetl prvních pár stránek, a už v tom obchodě sem musel dusit smích. Je to výborná humorná fantasy, hlavní hrdina, v širokém okolí nejznámnější a nejpohlednější princ Neodolatelný bojuje proti mágům, bestiím a jiné všelijaké havěti. Jeho specialitou je ale neustálé zachraňování sličných princezen, nebo alespon mladých pěkných děvčat týraných macechou. A co je mu odměnou ? Často jen letmý polibek nebo přátelské poplácání po rameni. A tohle už samozřejmě našeho mladého dokonalého prince dost štve, takže má co dělal aby v této knize odolal hned třem kráskám, které ho chtějí každá využít k něčemu jinému.

I když jsem to nečekal a tuto knihu četl jen pro doplnění informací ze pána prstenů, už v polovině knihy sem usoudil ,že je mnohem lepší než serie Pán prstenu. Bilbo dokazuje čeho všeho sou někteří hobiti schopní, putuje s bandou trpaslíků vyfouknout poklad drakovy Šmakovi. Cestou nachází Prsten.

Další z příběhů o prohnaném a kluzkém Jimovi. Z celé této humorné scifi serie asi ten nejlepší. Tentokrát je děj zaměřen na armádu kam se náš hrdina schová, doslova z donucení narukuje, aby ji prošel křížem krážem a ukázal nám jak směšná je to instituce. Jim je vážně krysa.

Pokud někdo, jako já, si říkáte že Pratchett toho napsal spoustu a nedá se to stihnout všechno přečíst, takže si vybíráte, tuhle knihu si rozhodně přečíst musíte. Je první ze dlouhého cyklu o noční hlídce. Humorná je samozřejmě a navíc má i napívavý děj, který dokáže donutit čtenáře přemýšlet ne se jen smát. Poprvé se zde oběvuje postava Karotky, který má rozhodně nekonvenčně přímé myšlení. Pro větší požitek z dalších knih o noční hlídce doporučuji si tuto první přečíst.

Jo, mě se taky líbilo, tahle knížka ma ten správný drive.

Od tohoto autora jsem přečetl už skoro od každé serie několik knih, ale tato první kniha ke všem seriím o je rozhodně nejlepší ze všech. Opravdu umí chytnout a donutit přečíst si ji v kuse :) Je zde sledovám postup mladíka Puga, jeho přerod v mága a muže, oběvuje v sobě nečekané schopnosti stejně jako jeho přítel Tomas. Pro lepší pochopení ostatních knich doporučuji přečíst si tuto první.

Do tohoto jsem se pustil s nadšením protože to mělo 100%, od 7 lidí. O to vědší bylo moje sklamání. Z mého pohledu dost nudná knížka, ale každej hledáme ve fantasy a scifi něco jiného. Zde je originální děj, téma cestování v čase a prostoru, rozbýhá se zde příbeh, popis celého světa. Ale není tu akce, žádné typicky vedoucí postavy, spousta divných názvu což vytváří zmatek zádné souboje a bitvy. Rozhodně ne styl např. Feist.

Opravdu suprová humorná fantasy, jedna z nejlepších co sem kdy četl. Spousta narážek na „moderní dobu“. A oslík je vážně stvoření k pohledání, opravdu originální.

Barbar Ronan, není nikdo drsnější než mladý barbar s hlavou plyšového medvídka na krku mluvící oslík Koťátko, který slintá sotva uvidí flák hovězího a Tárl čaroděj amatér zato profesionální ochlasta, originální fantasy kterou vřele doporučuji všem co se chtějí od srdce zasmát.

Jakož to hráč počítačových her jsem na hře Doom1 vyrostl a sem tam se k ní ještě vrátím tak jak sem na pultech zahlédl velmi známy obrázek na přebalu knihy tak jsem si řek klasika vyšla knižně našel v mé věčně prázdné peněžence nekřesťanských 229 korun a slintajíc jsem si to šinul domů. To zklamání po přečtení několika málo prvních stránek se dá snad přirovnat jen k tomu že jdete na rande naslepo očekáváte krásnou dívku příjemných tvarů a místo ní přijde 160 kilové monstrum co má rádo při sexu když je na hoře, ne že by to byla špatná poloha, ale při této vaze už jde opravdu o zdraví zlomení pánve, kila a podobně. No přelouskal jsem to do konce, ale trpěl jsem jako zvíře nejvíc mně asi dostalo že se dá plavat v kyselině aniž by to mnělo nějaké následky na hrdinův organismu našel bych i další nedostatky, ale na to bych potřeboval tak asi deset stránek neboť jich je opravdu hrozně moc. Pokud hodláte do této knihy investovat koupíte si asi ten nejdražší drsněný toaletní papír na trhu neboť optimální místnost na čtení je WC a stránkami se hned po přečtení utřete. Stone nějak nechápu jak si tomu mohl dát dvě hvězdičky beru je to věc názoru ale myslím že i ta jedna moje je docela hodně.

Od téhle sbírky jsem čekal víc, teď nevím přesně kde je problém, jestli na straně autorky, překladu nebo mojí.

Tady se Tolkien teprve rozjížděl. Na rozdíl od PP je ale Hobit určený převážně dětem.

Popisy jsou nádherně plastické ale tak po dvou stránkách čtení se mi vždycky zavírali oči.

Sestilete deti co premysli o budoucnosti lidstva, uci se bojove formace a historii valek… Tohle scifi, je na me az moc scifi. Ale cte se to skvele, ma to napad a pointu. Stranky vam budou utikat pod ocima, kdyz budete Enderovi fandit v boji proti vsem tem „padouchum“. — Tahle kniha je typickym prikladem, proc me scifi az tak moc neberou – hlava totiz tu cast s detmi neskousne a neskousne. proto ty 4*