Číslo věnované québecké dystopické literatuře. (Mimo díla uvedená pod «Téma» lze k dystopické literatuře zařadit i «Hovězí národ».)
Úvodník
Milí čtenáři, milé čtenářky, držte se – Plav k vám tímto
číslem promlouvá již podvousté. To ale není jediný důvod k oslavám.
Kromě završování ročníku jsme měli reálné obavy, že číslem uzavřeme
existenci časopisu vůbec. Ale díky vám a ostatním našim podporovatelům a
podporovatelkám se nám nakonec v Donio kampani podařilo vybrat tolik peněz,
že se apokalypsa Plavu s konečnou platností odkládá. Tímto vám všem ze
srdce děkujeme!
Existenciální tíseň nicméně prosákla i do tématu tohoto čísla.
Představujeme v něm svět „poté“, svět bez možnosti návratu, a to
skrze současnou québeckou prózu. V jejím středu stojí motiv
„zdivočení“, ve kterém se mísí hodnoty příslušníků prvních
národů s hodnotami pozdějších obyvatel. Zdivočelé alter eko se nese
v duchu sounáležitosti a vzájemné spolupráce autorů obou kultur. Ti se
setkávají i na rovině tematické – věnují se problematice identity a
společně kritizují konzumní způsob života – a na rovině žánru, jako
je postapokalyptické sci-fi, v jehož rámci se definuje vztah přírody a
kultury. Námi vybrané úryvky se vydají oběma těmito směry.
O vzájemném prolínání kulturních vzorců obyvatel amerindiánského a
francouzsko-kanadského původu i o jeho dlouhodobé tradici nás v úvodním
eseji zpraví autor koncepce Petr Kyloušek, v následném rozhovoru nás Eva
Voldřichová Beránková kromě jiného zasvětí do specificity québeckého
humoru – a to na příkladu odlišného přístupu k dystopii. V bilingvě
si můžeme přečíst báseň Myry Cree, v níž se naráží na obě
québecká referenda o autonomii.
Mytickou povídkou Michela Jeana se dostaneme daleko blíže ke kořenům
innuské kultury a k tomu, že se moudrost každého lovce nachází
v pokorném vztahu k přírodě. Dějiny útlaku původního obyvatelstva
zajímavě zpracoval Louis-Karl Picard-Sioui ve sci-fi povídce, ve které se
setkáme s Jacquesem Cartierem, rozpadajícím se časoprostorem
i s fanatickou náboženskou sektou. J. D. Kurtness nám ukáže, co se může
stát, pokud dojde k úplné negaci civilizace a jejích hodnot. Dystopický
román Christiane Vadnais může vyznít poměrně nepříjemně – dochází
v něm k proměně lidského druhu, k jeho hybridizaci. Přirozený důsledek
evoluce? Není na čase přehodnotit náš vztah k přírodě?
Po Novém roce se můžete těšit na moderní arabskou poezii.
Anna Lebedová
[https://www.svetovka.cz/2023/12/10-2023/]
Obsah: [překladatel uveden oddělen lomítken za jménem autora]
Kraťasy
Pavla Nejedlá, Jitka Jindřišková:Esej k tématu
Petr Kyloušek: Zdivočení québecké literatury
Rozhovor k tématu
Eva Voldřichová Beránková: Otevírání se postquébecké produkci
Téma
Michel Jean / Eva Ullrichová: Velké Stromy
Louis-Karl Picard-Sioui / Jan Škrob: Sekera a Meč
J. D. Kurtness / Tomáš Havel: Jelita
J. D. Kurtness / Petr Kyloušek: Pomstít
Christiane Vadnais / Petr Kyloušek: Faunové
Rozhovory o edicích
Alice Flemrová: Italianistická knižnice
Esej překladatele
Martina Šímová: Jako zmrazit ptáčka
Soutěž Jiřího Levého
Fernanda García Lao / Markéta Hlásková: Hovězí národ
Recenze
Karolina Válová: Zdánlivě obyčejný život na lisabonském předměstí
(Dulce Maria Cardoso: Eliete – obyčejný život)
Jiří Hubáček: Orientalistické stereotypy mezi poetickými záblesky?
(Octavio Paz: Indické odlesky)
