RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (670)26769 příspěvků celkem
kniha: Slza bohů - Feist, Raymond E.
Kiki-Jiki | *** | před 3 hodinami

Po zlepšení v druhém dílu krondorské série přichází zde bohužel kvalitativní pokles, i když se mi Slza zdá lepší než Zrada v Krondoru. Příběh je celkem napínavý, několik prvních kapitol dokonce strhující, ale počítačovohernost z knihy čiší skoro všude, což trochu kazí čtenářský zážitek.

kniha: Terminus - Sweterlitsch, Tom
trudoš | **** | před 5 hodinami

Znepokojivý thriller o cestách v čase. A rovnou přiznávám, že mě doslova uhranula myšlenka paralelních budoucností, které jsou nepředvídatelné a zanikají v okamžiku, kdy je cestovatel opustí. Což ještě dokonale podtrhuje všestravující šílenství, blížící se napříč prostorem a ohrožující podstatu existence naprosto všeho. H. P. Lovecraft ať pukne závistí.
Tom Sweterlitsch má bezesporu cit pro vytváření charismatických postav, jejichž charakter se zajímavě proměňuje v závislosti na drobných změnách v realitě. Díky tomu pátrání po zmizelé dívce a tajemných zločincích, ovlivňujících násilím předivo času, získává perfektní drajv. Jakmile se však vyprávění překlenulo do poslední třetiny, začal jsem se maličko ztrácet. Ani ne tak v tom, o co komu šlo, ale spíš v celé té časové smyčce, kde se přítomnost, minulost a budoucnost prolínají a scházejí. Jinak ale paráda.
Závěrem si ještě neodpustím poznámku, že po technické stránce jde o nejlépe zpracovanou knihu, co se mi v tomto roce dostala do ruky.

povídka: Splněný slib - Bailey, Robert Wayne
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 14 hodinami

Autor prinášajúci do tejto poviedkovej ságy nový vietor tu opäť preukázal svoje kvality. Ani nie tak vetrom ale doslova uragánom je v tejto poviedke znovu sestranica rankanského miestodržiteľa Kadakhitisa princezná – bojovníčka a expert cez chladné zbrane Chenaya. V tomto príbehu svojím konaním riadne zamieša politickými kartami v Asylu, preukáže svoje schopnosti a vyhrotí situáciu voči okupantom s rybími očami. Akčné, čítavé, zaujímavé, veľmi dobré…

povídka: Bohem vyvolený - Abbey, Lynn
vyšla v: Pád zimy
yerry | **** | před 14 hodinami

Molin Světlonoš je kňazom boha búrok a vojny Vashanku. Vashanka však už v tejto dimenzii neexistuje. Autorka v tejto poviedke opisuje jeho trampoty z toho vyplývajúce, pletichy s nekromantkou Ischade a problémy s dieťaťom, ktoré ovládol Molinovi neznámy boh. Zaujímavo a veľmi dobre podaný príbeh…

kniha: Archa 1 - Reynolds, Alastair
Madam Brbla | ****1/2 | před 2 dny

Reynolds je prostě špička moderní space opery. Chcete se vydat ke hvězdám, nechat se fascinovat vizemi podivných civilizací a technologií vzdálené budoucnosti, aniž byste bloudili v nějakých obtížně pochopitelných transcendentních dimenzích? S tímto panem spisovatelem snad nemůžete šlápnout mimo.
Třetí díl „Odhaleného vesmíru“ předpokládá znalost těch předcházejících, nelze jej číst samostatně. Zapomněli jste, co se dříve událo? Smůla, žádný souhrn se nekoná. Potkáme pár starých známých, seznámíme se i s několika novými charaktery: většinu jsem si oblíbila, občas jsem však měla problém porozumět jejich chování, některé činy poněkud postrádaly přesvědčivou motivaci.
Přiznávám, celá zápletka postavená na Zmarech, na vlastně nejasných záměrech tajemných strojů, mi připadala neuspokojivě podaná, přitažená za vlasy. Mnoho předpokladů, dohadů a teorií, na jejichž základě postavy jednají, přičemž já z pohledu (možná nepozorného) čtenáře neviděla dostatek důkazů hrozícího vyhlazení, tedy ani důvodů k panice.
„Archa“ se mi netrefila do správného období, začetla jsem se snadno, bohužel jsem každý den vyšetřila jen pár minut při čištění zubů, případně před nočním vytuhnutím. Tato skutečnost + desítky stran hard sci-fi informací, vyvolávajících v mé lebce „bože, já jsem tak dutá“ efekt, měly vliv při konečném rozhodování: tentokrát „jen“ 85%.

kniha: Dluh - Rus, Dmitrij
snop | *** | před 2 dny

Opět totéž: velmi čitelná povrchní jednohubka. Ve srovnání s Machaněnkem méně sevřené, autor trochu bloudí odnikud nikam. Zábavnost je ale stále stejná.

kniha: Poslední bůh - Lukačovičová, Lucie
snop | **1/2 | před 2 dny

Zvláštní kniha, promarněná příležitost. Všechny ingredience jsou připraveny tak, že to mohlo být velkolepé dobrodružství typu Indiana Jonese či Franty Franty. Výsledek je ale nemastný neslaný, nezajímavý a překvapivě i těžko čitelný. Proputujeme skoro celou Indii, setkáme se s nelidskými rasami, s tajemnými zbraněmi dávnověku, rozebereme problémy britské okupace, proletíme se vzducholodí, zachráníme svět (nebo alespoň Indii)… ale všechno je to hrozně neživé, nezajímavé, povrchní. Akce je v podstatě neexistující, napětí žádné. Snad jako scénář by to mohlo fungovat, jako kniha ale ne. Nakonec nejpropracovanější je linie vztahu mezi hlavními protagonisty, a i ta je taková meh, nehledě na opakované srovnání s Rámájánou, které má asi celý příběh posouvat do symbolické roviny, ale mně teda za celou dobu nesecvaklo, jak.

Velké zklamání.

povídka: O strašidelných příbězích - Kritzer, Naomi
vyšla v: XB-1 2019/06
yerry | *** | před 3 dny

S výnimkou jednej poviedky mi táto autorka doposiaľ priveľmi nesadla. Aj tento text je dosť preintelektua­lizovaný. Katalogizácia a triedenie paranormálnych javov je docela fajn, tu je ale len jedným aspektom poviedky, tým druhým je obyčajná duchárčina s dosť účelovým prvkom v závere. Viac pocitový ako fantastický text, cielený podľa všetkého na čitateľky stredného prúdu. Podobné moderné poviedky písané korektne a na výsledný efekt sa u mňa míňajú účinkom. Zostáva mi po nich pachuť produktu pre snobov. To je však len môj subjektívny pocit z textu, ktorý akosi nespĺňa základné atribúty science fiction alebo hororu, teda pocit údivu alebo mrazenia. Ty to samozrejme môžeš vnímať úplne inak…

povídka: Ledový obraz - Gilman, Carolyn Ives
vyšla v: XB-1 2019/06
yerry | *** | před 3 dny

Ach jaj, moderná fantastika. Dve ženy s lesbickými sklonmi, to je akože u dnešných autoriek povinná jazda, takže to už neriešim. Neriešim ani tých zopár feministických šprochov. To pomedzie medzi mystikou a science fiction bolo docela fajn, ale zasa len v náznakoch. Na autorkinu poviedku Na cestách s mimozemšťanem tento text ani zďaleka nemá…

úžasná kniha. po delší době jsem opravdu nadšený ze čtení. autor dokázal dobře sestavit hostinu, začíná sice triviálními a obyčejnými předkrmy, ale už i ty jsou chutné, postupně graduje neobvyklými kombinacemi známých chutí a ingrediencí až k samému vrcholu, hořkosladké tečce pointy. obzvláště si to jeden užije, je-li (v mém případě byl-li) sám autorem. spousta zábavné (sebe)ironie, ztřeštěných nápadů a citlivého rozumování. erittäin hyvä.

kniha: Autonomie - Newitz, Annalee
jirikk | ***1/2 | před 4 dny

Vlastně ani nedokážu pojmenovat, proč mě kniha nijak zvlášť nezaujala, protože na první pohled nabízí solidní sestavu ingrediencí – silné a nejednoznačné téma hackingu léků, otázku botů a jejich možné autonomie, zajímavé a v žádném případě černobílé hrdiny, vše je těžko nějak soudit z pohledu morálky. Není to ani špatně napsané nebo přeložené, přes to mě Autonomie prostě nějak nedokázala chytnout za srdce. Dost to zamrzí, i ve srovnání s autorčinou partnerkou Andersovou a jejími úchvatnými Všemi ptáky na nebi. Autonomie asi slibovala víc než román Andersové, nakonec ale dává o dost míň, Pročetl jsem ji bez nějakého většího ponoru do děje, trochu škoda.

povídka: Silvering - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
louza | ***1/2 | před 5 dny

Holdstock má opravdu nevšední talent psát to samé pokaždé na jiný způsob. Tentokrát s hodně šokujícími ingrediencemi a konotacemi, které člověk jen tak někde nevidí. V jádru skvěle zpracovaný text, který mi ale skrze hutnou hororovou atmosféru až tak neučaroval.

kniha: Nekonečný příběh - Ende, Michael
Adhara | *** | před 5 dny

Knižku som prečítala dávno po videní filmu, na základe recenzie, ktorá tvrdila, že kniha ide viac do hĺbky. Neviem, či to môžem potvrdiť. Kniha je skrátka… iná. Jej prvá polovica bola len voľnou predlohou pre prvý diel filmu a druhá polovica ešte voľnejším námetom pre druhý diel, pričom ale hlavná pointa druhého dielu je absolútne inde než hlavná pointa druhej polovice knihy. Čo nie je výlučne na škodu – druhá polovica knihy bola predvídateľná a z môjho pohľadu príliš výchovná. Vo všeobecnosti je ale svet Fantázie v knihe oveľa pestrejší než bol vo filmoch. Je zjavné, že niektoré veci sa museli vypustiť pre problematickosť sfilmovania, iné zase kvôli diváckym sympatiám – preto na rozdiel od knihy Bastián nie je škaredý, Atrej nie je zelený a Falco nemá hlavu leva, lež milého psa. Niektoré vypustenia však išli na úkor logiky filmu, napríklad skamarátenie sa Atreja s Falkom malo v knihe oveľa lepší dôvod. A mrzí ma, že v rámci vypúšťania sa vo filme úplne stratil aj dôvod toho, prečo sa to volá Nekonečný príbeh, v knihe tak pekne vysvetlený. Hoci… vypustený starec z hory bol nepochybne zaujímavou postavou, no jeho moc až priveľká, čo z literárneho hľadiska nemuselo robiť dobrotu.

Skrátka a jasne, Nekonečný príbeh v knižnom origináli je pre mňa neuveriteľne pestrou prehliadkou autorskej fantázie, v niečom lepšej a v niečom horšej než film.

kniha: Les kostí - Holdstock, Robert
Lucc | ***** | před 5 dny

Pestrá sbírka velmi kvalitních povídek. Unikátní možnost poznat mistra žánru i z jiných než lesních stran. S dílčími věcmi se dá polemizovat, něco se nemusí líbit všem, jak koneckonců píšu i v komentářích k jednotlivým povídkám, ale jako celek a počin je tato sbírka úžasná. Navíc jako jednu z mála žánrových knih ji ocení více zralejší čtenáři než mladá kůzlata. Po 15 letech od prvního čtení zvedám hodnocení z 80 na 100.

Holdstock mi při čtení vždy způsobuje podivné pocity. Znejisťuje. Mozek se snaží třídit a vyhodnocovat informace a dělat deduktivní závěry. Snaží se myslet v zajetých kolejích důvěry v poznání a v realitu, která ale čelí něčemu, co lze popsat jen zdánlivě. V Lesu kostí je střet exaktní vědy s něčím mystickým a chimérickým popsán velmi sevřeně a takříkajíc v prvním plánu. Když víte co a jak, je až groteskní, kterak se George Huxley a jeho parťák Edward Wynne-Jones snaží les pochopit, analyzovat, popsat jeho vnitřní procesy. O to tvrdší je obzvláště Huxleyho náraz, když se mu spolu s vědeckou snahou vymkne z rukou život jeho blízkých a jeho vlastní duševní integrita. V tomto i všech dalších ohledech je novela brilantní a je právem špičkou žánru. Obtojí jak samostatně, tak jako součást ságy.
PS: Při čtení jsem si říkal, proč nezafungovala Jennifer? Ženy v tomto bývají citlivé a striktně ochranitelské. Ale o čem by novela byla, kdyby George donutila se v půli děje z Dubového srubu odstěhovat :-D

kniha: Krev a kosti - Esslemont, Ian C.
trudoš | *** | před 5 dny

Na to, kolik má kniha dějových linií, mě nakonec bavila pouze jediná – tažení Armády spravedlivého trestu. Tady autor dokazuje, že má cit jak pro humor, tak pro horor, přičemž zápletku perfektně graduje a dokonce si nechá záležet i na pointě. Samotný postup džunglí je přitom tak uhrančivý, že ani nevadí, nakolik to vlastně ani není moc fantasy. Kdyby se Krev a kosti netočily kolem ničeho dalšího, byla by to sice stostránková novelka, ale brilantní.
Ovšem, a to s dovolením bez jakýkoliv invektiv, těch zbylých cca čtyři sta padesát stran mi přišlo jen jako tvůrčí nutnost dostát renomé Stevena Eriksona. Je tam toho příliš, ať už známých figur, nebo nenápadných odkazů na tu kterou událost. Zatímco Golamům příběh funguje naprosto precizně pro svou bezvýznamnost, všechny ostatní buď vyznívají do ztracena, protože je jim prostor věnován jinde, nebo končí náležitě teatrálně, aby mytologie neztratila svou velkolepost. Erikson tohle umí skloubit mnohem lépe, a proto napříště zůstanu už jen u něj.

kniha: Obsidio - Kristoff, Jay
Kaufman, Amie
Methat | **** | před 6 dny

Tretia kniha pokračuje v štýle predchádzajúcich dvoch a je aj príbehovo podobne poskladaná. Za mňa rozhodne najslabšia z trilógie, no stále sa skvelo číta. Trilógia celkovo je jedinečná, odporúčam každému.

povídka: Scarrowfell - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
louza | *** | před 6 dny

Staré rituály ožívají v myslích vesnických lidí i v moderní době a věci z hlubin věků stojí za prahem. Povídka na hraně horroru je napsaná velmi svižně a sugestivně, poselství je jasné…jen mě nějak výrazně neuhranula. Podobná scéna se slavností propojující mytologickou minulost s přítomností byla i Lavondyss a i tam neseděla, byť jde v jádru vcelku dobrý nápad.

Ak by si sa chcel pozerať na túto poviedku dnešnými očami, veľmi by ťa asi nezaujala. Skús sa ale preniesť v čase do roku, kedy bola poviedka prvý krát zverejnená a jej malebnosť sa ti ukáže v celej svojej kráse. Kľudne sa posaď k elektrónkovému rádiu veľkosti menšej skrinky a ak si vyladíš patričnú stanicu z chrčiacich reprákov si môžeš vypočuť aktuálne správy o nástupe Hitlera k moci a Noci dlhých nožov v Nemecku alebo o tom, ako si Al Capone odpykáva už tretím rokom svoj trest v Alcatraze. Na domácej pôde práve v tomto čase uznalo Československo de iure Sovietsky Zväz a prezident T.G. Masaryk menoval v Lánoch 13. česko-slovenskú vládu.

Hlavný rozprávač v poviedke popisuje svoju cestu marťanskými planinami, ktoré nie sú až také pusté ako sa zdajú. Autor pripúšťa, že tamojšie bytosti môžu byť aj inteligentnejšie ako človek a že môžu rozmýšľať inak. Prínosom je aj tvrdenie, že nie všetky tvory musia byť tvorené na báze uhlíka, tie z bázy kremíka by konali asi inak a ich časové vnímanie by bolo tiež asi úplne iné. Ich spodobnenie v poviedke je dnes trochu úsmevné ale plne zapadá do kontextu doby.

Nechal som počas čítania popustiť uzdu fantázii a docela som odrelaxoval :)

povídka: Silvering - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
Lucc | ****1/2 | před 7 dny

Hustý! Při první proměně tulenky jsem si říkal OK, to znám. Ale při druhé a třetí (a další?) jsem prostě jen zíral, kam na to autor chodí. Malá mořská víla, O labuti, Žabka carevna, … to všechno na kvadrát. K tomu samota a moře. A samota. A vina. A samota.
Zcela jiný, přesto pořád stejný Holdstock.

povídka: Scarrowfell - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ****1/2 | před 7 dny

Dovolil jsem si přidat tag horor. V jiných povídkách je to na pomezí, ale tady už to jde na dřeň.
Zatímco v některých dalších povídkách jsem hledal reálné kořeny, zde už se ošálit nenechám. Lidové zvyky a jejich prastaré kořeny jsou sice reálné až dost, ale Scarrowfell, Oozer a další dědinky jsou, podobně jako průvod harlekýnů v povídce od Thomase Ligottiho, podle mne kompletně vymyšlené, stejně jako zastřený příběh o kdysi padlém hrdinovi. I tak…mocca káva o inkarnaci, obětech zaklínaných pomocí dětských říkaček a další temné ingredience dělají z povídky záležitost fantasmagorickou a ujetou až až. Škoda poněkud uspěchaného a nevyjasněného konce. Chtělo by to více symboliky nebo alespoň vysvětlení, proč se věci odehrály, jak se odehrály (chlapec?). Přesto – supertuper temná povídka, která čtenáře vleče jak splašená herka a nepustí, dokud on či ona duši nevypustí.

povídka: Thorn - Holdstock, Robert
vyšla v: Ikarie 1994/04; Les kostí; Les kostí*
Lucc | **** | před 7 dny

Líbila se mi syrovost povídky a prorůstání starého a nového náboženství. A prospěchářství starého. Kristus touto nectností nevyniká, hřeší pouze jeho ovečky. Že by se lidem přece jen dařilo postupně lépe, když je i jejich Bůh lepší?

povídka: Démon - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ***** | před 7 dny

Nejlepší povídka sbírky. Ucelený, uspokojivě zaoblený a zakončený příběh o 2 rovinách, které se magicky protínají až splývají. Nejsem jediný, který si všiml podobnosti s klasičtější fantasy (A. Sapkowski, P. W. Lech, …). V povídce také silně rezonuje a je až křivoústě zesměšněn artušovský mýtus. To chce od anglického autora koule. Dokonalost povídky mi kazí jediná věc, se kterou jsem se v Holdstockových povídkách potkal častěji – jeden detail, který znevěrohodní jinak skvělou práci. Vlkohlav připodobňuje svůj plášť sešitý z různobarevných kožek k Jákobovu. Takový plášť měl ale Josef, jak ví např. díky muzikálu spousty lidí jinak judaismem a křesťanstvím nepolíbených, notabene ti sečtělí. Chtěl jsem za to půl hvězdy strhnout, ale už jsem byl k Robertovi dost přísný v předchozích povídkách, tak přimhouřím oko.

povídka: Čas stromu - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | **** | před 7 dny

Člověk prožívající vývoj krajiny po době ledové přímo na svém těle. Přepsal jsem tagy na fantaskní + SF (zmínky o pokusu s DNA v kryokomoře a havárii). Výjimečný text jak v rámci sbírky, tak celkově co jsem četl. Trip. Antropo-enviro trip. Škoda jen docela laciné ekoagitky a destruktivního, doslova DEM konce, byť je uvěřitelný. Čekal bych spíš srůst s krajinou a ztrátu vědomí. Velmi zajímavá povídka.

V této povídce Robert naplno rozehrává své umění „uvěřitelné“ fabulace. Až na jeden magický prvek jsem měl pocit, že se to takto stalo a že příběh má své historické pozadí nebo alespoň indície, které jej spájejí s realitou (princezna Riannon či jak se jmenovala). Ale zároveň mi, tak jako v jiných jeho povídkách, některé reálie skřípaly. Území Belgů na východě a uprchlík i pronásledovatelé přišli přes oceán? Chvíli jsem si myslel, že jsme v Americe, ale na co by tam pak byli ti Belgové. Že by to bylo záměrné nemyslím, možná jde o chybu nebo jsem jouda já. Mám tedy pohlížet na povídky vědecky nebo raději ne? Vybral jsem si druhé – historicky neřešit a spíš jej brát jako univerzální mýtus. A v tom je tato povídka na jednu stranu silná (mystérium ukryté země, zavrhovaný nadaný chlapec a jeho jediný přítel, který je schopen velkých obětí), na druhou stranu slabá (zmatený a plytce emopudný příběh v příběhu o princezně, zkáze její země a naději na obrodu). Takže je to plichta s pachutí podvodu na jazyku. Proto nemohu jít s hodnocením výše. Jde o jednu ze slabších povídek sbírky, protože ji Holdstock neukočíroval, a to včetně úplného konce. Jinak mohlo jít o top.
PS: Znovu jsem si přečetl onu pasáž a je sice poněkud zmatená, ale chyba byla asi na mé straně. Belgové na západ od osady, přeplul oceán, hm, asi myšleno spíše moře. Nebo že by návrat z Vinlandu? Že by princezna Riannon byla Boudicca? Samé otázky. I tak se musím Robertovi omluvit a povídku to v mých očích trochu rehabilituje.

povídka: Šaman - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí; Les kostí*
Lucc | ***1/2 | před 7 dny

Oproti jiným povídkám je tato sevřenější, kratší, úderněji napsaná, inu jak už raná tvorba umělců bývá. Přesto se mi líbila méně. Chybí mi pevněji podchycená motivace malého šamana. Celkově mi povídka přijde jako děsivější YA; asi svou šablonovitostí (zlý vůdce lovců a otec, (ne)vědomá pomsta dítěte vs. vědomá léčka dospělého, …) a nepatláním se v pojmech jako dobro a zlo. Ale zase moment, kdy žena nastavila nohu… inu, má to něco do sebe, ale chytlo mě to prostě méně.

povídka: Země a kámen - Holdstock, Robert
vyšla v: Les kostí
Lucc | ****1/2 | před 8 dny

Ani ne fantasy, jako spíš magický realismus s prvky SF. Vědec a zároveň eskapista z budoucnosti se vydává ke kmeni Tuthanachů, aby nalezl stopy po svém předchůdci a také odpovědi na otázky okolo stavby neolitické observatoře New Grange a na mnoho dalších. Nachází ale něco, co nehledal a ani nedoufal, že kdy najde – smysl života. Sice poněkud fantasmagorický, ale silný. František Novotný poukazuje ve svém eseji na kosmický universalismus. Inu, proč ne. Země a kamen je každopádně silná povídka a pecka na úvod fantastické sbírky.

Carlton Mellick III ma oravdu bujnou fantazii. ZJSD je tak ujete, ze musim hodnotit peti hvezdama. Kez by to nekdo nekdy chtel zfilmovat!

Umírající město má svá tajemství, část z nich může čtenář odhalit ve střídavé společnosti detektiva a podvodníka. Atmosféra byla patřičně temná, jak se na žánr noir sluší, ovšem se zápletkou jsem v závěru trochu zápasila – poslední pár stran jsem četla 2× a stejně si nejsem jistá průběhem událostí. Asi to budu muset zkusit potřetí, až se někdy vyspím do růžova. 70–75%

povídka: Parogotik - McMullen, Sean
vyšla v: XB-1 2019/04
Lucc | ****1/2 | před 9 dny

Povídka mate tělem. V prvním plánu okouzlí atmosférou namíchanou z goth a steampunk propriet, aby sama sebe na druhý pohled znechutila nelogickou konstrukcí příběhu s a melodramatickou pachutí. Na tomto skončil yerry a chápu jeho rozčarování. Jenže pak přijde třetí pohled – ponor. A na ten už musíte být patřičně (ne)vybaveni. Mám za to, že čím jsem starší, tím méně řeším nelogičnost a chyby v konstrukci, které povídka beze sporu má, ale umím si vychutnat prostou imaginaci, která se s věcmi jako logika, reálnost a uvěřitelnost nešpiní. A v tomto povídka exceluje. Je magická. Jasně deklaruje, že síla některých věcí je taková, že změní realitu, změní běh dějin. V tom je konzistentní. Aeronaut je takovou věcí a zcela očekávaně to také udělá – změní vše. V tomto ohledu mne překvapil jen úplný závěr. Smysl poslední věty jsem čekal opačný. Ale proč ne. Beznaděj jako protijed na nasládlost celé povídky? Velmi dobrá, suverénně napsaná provokativní práce.

Poslední Burroughsův rehabilitovaný spis, který už nestihl dokončit. Ingredience jsou klasické a typické pro pozdní stadium jeho tvorby. Výprava ztracená v pralese hledající tajemné město naráží na padouchy dezertované z legií. Cíl mají stejný, úmysly se liší. A do toho všeho se zamíchá Tarzan. Další potenciálně zbytečná kniha z Tarzanovské série, kterou zachraňuje Lansdale jehož imitace raného Burroughse je věrnější, než vlastní autorův sloh. Nese to s sebou i pro Tarzana netypickou horrovou atmosféru a velmi pěkné vyústění celé knihy, kde Lansdale elegantně posílá hrdinu do síně slávy. Co naopak ruší jsou občasné násilné efekty, utrhané ruce a hlavy, či jiné popisy explicitních nechutnostní, které Tarzanovskou dobrodružnou romanci trochu ruší a které si autor dojížděč mohl odpustit. I tak ale kniha obsahuje množství zapamatování hodných momentů, což se minimálně o deseti jejích předchůdcích moc říci nedá.

Původní verzi vydalo komiksové nakladatelství Dark Horse, které má ke kvalitním výtvarníkům velmi blízko a Paseka naštěstí v tomto případě odolala pokušení svěřit knihu ikonickému Tarzanovskému przniči Richardu Pešekovi, takže je ve výsledku plná povětšinou vynikajících dobrodružných ilustrací od renomovaných amerických výtvarníků jako je Thomas Yeates, nebo Charles Vess. Velká škoda, že tak nevypadá i předchozích 24 knih. Šance byla. Leč pozdě Fibigera honit.

kniha: Tarzan velkolepý - Burroughs, Edgar Rice
louza | **1/2 | před 9 dny

Tarzan velkolepý? Tak to určitě ne. Předposlední před smrtný román o Tarzanovi přináší vcelku fádně pospojovaná témata jako je domorodci unesená a vychovaná bílá dívka, dvě domorodé soupeřící vesnice z nichž každá drží diamant s nadpřirozenými schopnostmi, nezbytné výpravy do džungle, které se nesutále ztrácí, různě rozpadají a zase scházejí. Celý „román“ působí jako několik podivně poslepovaných povídek. Autor rozpracované dějové linky buď neuzavírá, nebo je uzavře nedbale a šmahem. Vrcholem všeho je naprosto neočekávaný a úplně nelogický návrat do prostředí knihy Tarzan a město zlata v poslední třetině velkolepé jízdy. Tato poslední část působí jako druhý díl města zlata, nebo několik jejích závěrečných nevydaných kapitol. Celé to vypadá jak kdyby autor slátal dohromady několik povídek a fragment připravovaného románu, nijak výrazně se nezatěžoval redakčními pracemi ani logikou a poslal to na pulty. Těžko uvěřit, že tuto knihu psal stejný Burroughs mající na svědomí prvních pět Tarzanů.

kniha: Horečka - Meyer, Deon
trudoš | **** | před 9 dny

Deon Meyer se ve světě prosadil především jako autor thrillerů s Bennym Griesselem, které mu vynesly i několik žánrových ocenění. Že se švec drží svého kopyta, ačkoli mění svůj obvyklý záběr, dokazuje hned úvodní věta Horečky: „Chci vám vyprávět o vraždě svého otce.“ Váhavý čtenář nechť se však neobává, té detektivky je v příběhu minimum a v důsledku přijde na přetřes až v úplném závěru. Jinak se celá kniha nese v duchu postapokalyptické fantastiky, okořeněné exotickým prostředím Afriky. Meyer perfektně kombinuje dobrodružnou poetiku Merleho Malevilu, drsnou realističnost Forstchenovy Vteřiny poté a vztahovou melancholii McCarthyho Cesty. Poctivě si hraje s velkými myšlenkami a lidskou malostí, přitom nesklouzává k otřepaným klišé, či předvídatelným zvratům. Drží se při zemi, přestože si celosvětový konflikt vysloveně říká o rozpracování do mnohem většího dramatu. To se však neblaze odráží na překombinovaném finále, jež nečekaně (a zbytečně) sklouzne k osudovosti starořecké tragédie.

kniha: Bytost - Kahuda, Václav
Gaarq | *** | před 9 dny

skoro by jeden řekl, že jde o klasické dílo v žánru pajtlujícího autora nežánrového. evidentně má nastudováno a sebevědomě trousí exoskelety, apokalypsy a tak. na druhou stranu dělá něco, co zpravidla žánroví autoři a to ani ti okrajoví a přesahoví nedělají – rozněžňuje se nad krajinou, poeticky reflektuje lidské osudy, nostalgicky vzpomíná. ačkoliv mám rád originální uchopení fantastiky (a především zajímavými nežánrovými autory), tady jsem se nějak nedokázal ani začíst, ani nějak sblížit s příběhem. začal jsem číst bytost hned po křesadlovi, mezi tím zvládl dočíst jiné knihy, a byl to moc velký kontrast. tam kde křesadlo dokázal hravě kloubit fantastiku a docela vážná a dotýkavá témata, tam jsem totéž u kahudy najít nedokázal. oba dva pojali svá fantastická cuvée velmi jinak a to kahudovo mi nesedí. jo, psát umí, stylisticky je to koherentní a dobré, ale to už mi dnes nestačí. nedokázal jsem najít jiný důvod k dočtení, než zvědavost. k tomu sebekriticky podotýkám, že jsem literární barbar a nic jiného jsem od autora (zatím) nečetl, takže nemohu srovnávat, nakolik je to autorský přístup nebo jen ojedinělý experiment.

kniha: Farnhamův únik - Heinlein, Robert A.
yerry | *** | před 10 dny

Balistické strely prichádzajú ako prvé samozrejme z východu. Tí zlí sú samozrejme rusáci. Tak toto u Heinleina nie je nič prekvapujúce. Je to však len povinná šablona pužitá v úvode. To gro je v tom, že vďaka atómovému výbuchu sa Farnham a jeho rodina prenesú o nejakých 2.000 rokov do budúcnosti…

… a tu to začne byť zaujímavé… Ani nie tak po literárnej stránke ako po stránke kontroverznosti. Text je totiž poriadne kontroverzný, rasistický a ultra-konzervatívny. Určený hlavne bielemu američanovi. Biely sever planéty Zem sa totiž navzájom vybombardoval jadrovými zbraňami a civilizačné opraty v tomto prípade prevzali čierni s moslimskými koreňmi, žijúci na juhu. Bieli tu slúžia buď ako otroci alebo ako potrava…

Text asi nie je tentokrát príliš vhodný pre ľavičiarov, mierových aktivistov, slniečkárov a pod.. Napriek pomerne nevyváženému a dosť pochybnému obsahu, nájde sa aj v tomto Heinleinovom románe pár dobrých myšlienok. Tou ústrednou je individualizmus hlavnej postavy a voľba medzi dostatkom v neslobode alebo slobody v neistote a samozrejme vzbura voči samotnému systému…

Uvažoval som ísť v hodnotení ešte viac dolu, zvrátilo to však pár myšlienok použitých v texte napriek tomu, že tentokrát som sa s autorom nemohol priveľmi stotožniť…

finské podivno je docela originální, možná místy může působit až samoúčelně, ale tím trpí i new weird. co je nové, to jsou náměty, tu zajímavější, tu méně, ale přinášející neokoukané kulisy a umožňující nahlédnout za jiné opony. rozhodně zajímavý a chvályhodný editorský i nakladatelský po­čin.

o hó, to je bomba. temná pohádka jako kdyby ji někdo zapsal v XVIII. století. drsný příběh o jinosti a mezilidských (přímo rodinných) vztazích. námět je sice silně aktualizovaný, ale působí organicky a hlavně je velmi silný. výborné!

konečně něco zajímavého. svět zvláštního soužití lidí a ptáků, jejich úplně odlišné mentality a problémy, které přesto ústí v zajímavý osobní vztah. úžasné je, že vlastně kulisy nedávají vůbec smysl, ale pro samotný příběh jsou nejen vhodné, ba přímo nezbytné. snad jen jsem se namlsal a čekal trošku víc, než jsem dostal.

tohle vypadá jako 40 let stará povídka, stylisticky, částečně i námětem. kdysi silné, ale dnes už stokrát přežvýkané myšlenky podané bez omáčky a nového přesahu. a ta nesmyslná psychoanalýza! si chápu potřebu něco takového napsat, ale způsob nebyl zvolen šťastně.

tak, tady jsme se s autorem minuly na světelné roky. imho zbytečně přepoetizované a přetajnosnubněné. emoce se mnou nerezonovaly, tajemno mě nudilo. uznávám, že je to silně subjektivní, ale tohle se mi opravu moc nelíbilo.

12345678910poslední (670)26769 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu