RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (720)28762 příspěvků celkem

Hodnotím vysoko, pretože som cieľová skupina podobného humoru. Rovnako je z dielka zrejmé, aký široký historický a dobový prehľad autor musí mať, keď (miestami aj akoby mimochodom) rozprávanie dopĺňa komplexnými dobovými súvislosťami, názvami, osobami či udalosťami. Do toho vmiešava svoje originálne poňatie uhorského steampunku. Veľmi podarená a svojrázna záležitosť.

povídka: Vivaldi - McDonald, Ian
vyšla v: Ikarie 2000/05
jasonix | ***** | před 2 dny

Šmarjá to bylo tak ale tak dojemný! A výjimečně to nemyslím vůbec ironicky. SF rovina je relativně málo originální, ale paralelně s průzkumem černé díry se čtenář noří i do bolestného životního příběhu astrofyzika Hugha, vedoucího projektu. Horizont událostí má i symbolický význam ve vztahu k jeho vzpomínkám. Psáno s mimořádným citem pro detail a pro lidské slabosti. Snad až na trochu patetické Hughovo zvolání v úplném závěru to bylo podle mého gusta. Takto 99%.

povídka: Pomalý život - Swanwick, Michael
vyšla v: Ikarie 2004/06
jasonix | ****1/2 | před 2 dny

Dobrodružný příběh s přesahem. Základní výzkum v atraktivních kulisách měsíce Titanu přinese nečekané blízké setkání. Pro koho bude mít kulturní šok větší následky? A jako bonus vtipná komunikace ze sítě VoiceWeb. Když vám jde o život, jistě potěší hackeři nebo kněz na drátě.

povídka: Zastávka - Dedman, Stephen
vyšla v: Ikarie 2003/07
jasonix | **1/2 | před 2 dny

Civilizace ateistických hermafroditů v kontrastu k ortodoxnímu islámu a pohlavnímu dimorfismu. A na tomto pozadí si představte mezirasovou teenagerovskou romanci. Bohužel žádná SF verze Khaleda Hosseiniho to není. Ano, pár zajímavých námětů k úvahám o rovnosti, svobodě, toleranci a dokonce i sexuální identitě nejde autorovi upřít, ale bohužel to bylo zoufale nečtivé. Navíc lituji překladatele. Uhlídat, aby všechny osoby vystupovaly jako neutra, muselo dát strašnou práci. Pro představu asi ve stylu: „matka se mě zeptalo, jak jsem se mělo ve škole, otec při tom sedělo v kuchyni…“. Tak u téhle povídky jsem poněkud trpěl.

kniha: Herní tester - Atamanov, Michael
MartinJ | ***** | před 2 dny

O žánru LitRPG jsem zatím jenom slyšel, ale vyhýbal jsem se mu. Popis toho, jak někdo hraje hru, se mi zdál dostatečně praštěný. :-) Pak jsem si ale přečetl pár článků, pár pochvalných recenzí a neodolal jsem. A po první knize musím říct, že nelituji. Opravdu velmi zábavné, kniha se čte jedním dechem. Děj ve skutečném světě je sice trochu slabší, ale zabírá odhadem 10 % knihy a děj ve hře to více než kompenzuje, takže celkově si kniha 5 hvězdiček zaslouží. I když jde opravdu jen o čistou zábavu, nic hlubšího za tím není třeba hledat. A také nevím, jestli si hru užije stejně i někdo, kdo nikdy žádné RPG hry nehrál, ale ten, kdo nějaké povědomí o těchto hrách má, si četbu určitě užije.

„Všechno bylo temné, pochmurné a strašlivé. Na konci tunelu nebylo žádné světlo – a i kdyby, byl by to přijíždějící vlak.“

Zima, za okny tradičně bláto, nálada celorepublikově extra blbá, protože covidová opatření jsou ekonomicky ničivá na celé generace dopředu, aniž by se počty nakažených dařily držet na přijatelné úrovni. V tomto natlakovaném emočním papiňáku jsem se rozhodla přechodně opustit četbu o zločinech komunismu a zakousnout se raději do něčeho veselého. A co může pobavit lépe než konec světa?
Armageddon v podání pánů Pratchetta a Gaimana jsem poprvé absolvovala coby dvacetiletá trubka – s výsledkem „dobrý, ale čekala jsem více legrace“. S dvojnásobnými životními zkušenostmi už jsem se usmívala / chechtala od začátku až do finiše, s výjimkou těch pasáží, kde se má čtenář zamyslet nad bezohledností lidstva, devastujícího rodnou planetu. Jsem člověk ekologicky smýšlející, kterého ovšem zelení fanatici v politických řadách naprosto odpuzují a stala jsem se díky nim alergická na podobná moralizování (jakkoliv v obecné rovině souhlasím a chovám se podle toho). A za ten dětinsky zjednodušující pohled na problematiku, jenž nafouknul stránky ve střední třetině, ubírám půl hvězdy. Další půlku za to, že se veškeré trable ve finále vyřešily jaksi lusknutím prstů.
Jinak jsem si perfektně užila postřehy ohledně prolínajících se vlivů Nebe a Pekla, čutání do biblických nesrovnalostí, oblíbila jsem si Crowleyho (no jistě, démona), Agnes Magorésová zdatně zakonkurovala Bábi Zlopočasné, přepočítala jsem si bradavky na počest lovců čarodějnic, nasmála jsem se u osmi apokalyptických motorkářů, nostalgicky zavzpomínala na dětství – zvláště prázdninové měsíce na chalupě… „Dobrá znamení“ jsou zkrátka ideální volba, potřebujete-li rozhýbat bránici a zároveň si podumat o různých podobách člověčenství. 80–85%

P.S.: Detailní znalost Bible není nutná, ovšem doporučuji před četbou absolvovat film „The Omen“ a trochu se orientovat v hudbě kapely „Queen“.

Perfektní kniha pro děti, které jsou fascinovány přírodními vědami a nebojí se je zkoumat. Formou devíti humorných bajek má čtenář možnost seznámit se s hydrostatikou, termodynamikou, entropií, setrvačností, kvantovou mechanikou, elektrostatikou, gravitací či teorií relativity, superstrun a vůbec všeho. Samozřejmě nejde o publikaci, jež by vám pomohla dotyčnou látku komplexně pochopit a obratem z ní maturovat, ovšem pro základní představu v čem spočívá jádro pudla, to bohatě stačí. Markéta Baňková je rukou otevírající dveře do neznáma a už je jen na rodičích a učitelích, zdali tou fascinující říší divů své malé génie dokážou provést.
Nejde o úplně snadné čtení a snaha autorky celou věc odlehčit skrze komickou povahu mezilidských vztahů asi ne u všech padne na úrodnou půdu, ale za mě naprostá spokojenost. Ono podobných titulů v knihkupectvích moc nenaleznete, navíc titulů, které by kvůli neodbornému překladu nechybovaly v základních pojmech. Takže za každý podobný přírůstek jsem jen rád.

Pokus o záchranu zraněného člena posádky hvězdoletu daleko ve vesmíru. Nečekejte ale žádnou akční spaceoperu, žádné hyperpohony, skoky v časoprostoru ani pokročilé technologie. Pojďme si raději dát společnou meditaci. Znělo by to jako špatný vtip, pokud by ovšem záchranný tým netvořila parta telepatů. Povídka má ještě další zajímavou rovinu – úvahy o etiologii úrazu, respektive havárie, jež k němu vedla. Ale ani tady to není žádná detektivka. Spíš trocha statistické teorie a jak jí jít naproti. Dobrá práce!

povídka: Zpomalené obrazy - Edwards, Malcolm
vyšla v: Ikarie 1991/10
jasonix | ****1/2 | před 4 dny

Minipovídka odehrávající se uvnitř časoprostorové anomálie vytvořené jadernou explozí. Dočasný ostrůvek skoro všedního života. Velmi velmi sugestivní.

povídka: Ohnivá vejce - Schweitzer, Darrell
vyšla v: Ikarie 2003/05
jasonix | ***** | před 4 dny

Co jsou tyhle podivné artefakty zač? Dekorace, receptory, či návnady? Nebo snad dokonce andělé, jak tvrdí někteří? Kolik teorií může vzbudit naprosto inertní objekt… Zcela neakční povídka, spíš meditace o lidské důstojnosti, osamělosti a bezmoci. Zanechala mě ve zvláštním rozpoložení. Jakýsi krásný smutek.

povídka: Poslechněme si Brahmse! - McKee Charnas, Suzy
vyšla v: Ikarie 2003/06
jasonix | ***** | před 4 dny

Velmi subjektivně pojatá studie mimozemské civilizace, která inspiraci kulturou zaniklého lidstva dovedla ke zvrácené dokonalosti. Vzdálené srovnání nacházím snad jen s Knihou zvláštních nových věcí, ovšem v „Brahmsovi“ se ta fascinace netýká náboženství, ale zejména (i když zdaleka nejen) hudby. Navíc uvnitř této antiutopie prožívá zajímavou transformaci i hrstka přeživších pozemšťanů. Hodnotím převysoko.

kniha: Brána z obelisků - Jemisin, N. K.
dva mraky | **** | před 4 dny

Plynule navazuje kde předchozí kniha skončila. Takže je to těžká disciplína, protože u čistokrevného románu na pokračování jsou ty druhé díly prostě nevděčné, hodně trumfů už je vyložených a hodně toho taky musí zůstat otevřeného do dalšího dílu. Úplně tomu nepomáhá ani to, že druhý díl je komornější a většina ze dvou hlavních dějových linií se odehraje v malém podzemním městě a odlehlé vesnici. A vyprávění se ještě více ponoří do duší hlavních postav. Jinými slovy, klub náročného čtenáře pokračuje. Jemisin „prokletí druhých dílů“ vzdoruje se ctí, přidala informace o svém fascinujícím světě, zajímavé dějové zvraty, konflikty, bitvu… ale přesto, druhý díl mě zaujal výrazně méně, než první a čekání na další nebyly žádné velké nervy.

kniha: Elak z Atlantidy - Kuttner, Henry
louza | ***1/2 | před 5 dny

Rád bych napsal, že sbírka je skrytý klenot, ale Kuttner bohužel není Howard a Elak není Conan. Meč a magie v autorově pojetí dostává místy dost astrálních nádech, který v některých chvílích funguje, někdy vytváří jen zmatečnou sekvenci obrazů a nepřehledných dějových obratů, což je v kombinaci s jeho nikterak barvitým a plochým stylem psaní docela vražedná kombinace zaručující ztrátu pozornosti čtenáře. Kuttnerovi ale nelze upřít některé opravdu dobré nápady a výtečné fantaskní výjevy. Jen by to chtělo, aby byl lepší spisovatel a netlačil tak na pilu. S decentností Howarda a Lovecrafta by dokázal ze svých textů vykřesat rozhodně více. Takhle je to jen mírný nadprůměr.

povídka: Dračí měsíc - Kuttner, Henry
vyšla v: Elak z Atlantidy
louza | ***1/2 | před 5 dny

Osud Atlantidy a právoplatný Elakův trůn je zase jednou ohrožen. Tajemná bytost přichází ze stínů uchvátit moc nad Atlantidou i celým světem. Proti ní stojí jen Elak s po boku věrně ožralým druhem a druidem Dalanem. Příběh je fajn. Má zajímavou zápletku s identitou zla na níž je třeba nejdřív přijít, je tam skvělá bojová řežba i tklivé vyústění, které je prohrou i výhrou zároveň. Škoda jen, že autor opět neodolal hrdinu astrálně vytáhnout z reality mimo prostor a čas na finální souboj. I tak ale fajn povídka, která se vcelku dobře četla.

Vtipná a ve všech směrech originální sonda do partnerských vztahů, v tomto případě mezidruhových. Ale paralely najdeme i intraspecies, sami u sebe. Jak praví citát z povídky: Vždyť první přikázání každého manželství zní přizpůsobíš se.

5 let pred filmovým Dnem nezávislosti vyšla tahle satirická verze. Očekával jsem obehranou parodii na téma emzáci versus nástrahy Země… a vlastně se mi jí i dostalo, v jakési lihově-military formě. Nic třeskutě originálního ani hlubokomyslného. Misty to docela skřípe, místy ale pobaví.

Poklábosit si cestou na Europu o životě se žárlivým kyborgem, který řídí vaši loď, nemusí být bez nebezpečí. Já tento druh klasických povídek shledávám půvabným. Nejedná se přitom vůbec o humoristický žán­r.

Experiment, v němž spolu dialekticky vedou spor simulace dvou historických osobností, vzdálených od sebe jak chronologicky, tak eticky. Silverberg potvrzuje svůj statut přemýšlivého a originálního autora, který umí nastolit otázky morálky a svědomí. A přitom zůstat čtivý a svým mrazivě sarkastickým způsobem vtipný.

Jedna z mých „bestofek“. Za posledních 30 let jsem ji četl 3× a vždycky si říkám, že ačkoli je SF produkce plná telepatických mutantů, X-menů nebo reinkarnací ďábla, tenhle podivuhodný tříletý chlapeček všechny překonává. Baví mě pohledy do Tomíkovy bizarní psychologie (vždyť on to vlastně všechno myslí dobře :) ), postupně odkrývané vztahy a vzorce chování v téhle izolované vesničce, hororově pohádková atmosféra i ten ironický název… Dokonalé!

povídka: Za Fénixem - Kuttner, Henry
vyšla v: Elak z Atlantidy
louza | ** | před 5 dny

Docela děsná spatlanina se slušným začátkem, kdy Elak selže jako tělesný strážce krále a snaží se následně selhání napravit následováním jeho posledního přání, které ho zavede do zvláštního zásvětí, jehož spojitost s mrtvým králem je vágní a kde proti sobě soupeří dva strážci jejichž nástrojem se Elak stává. Zmatené propriety v druhé části povídky, zmatený děj, Elak jako deus ex machina vedený rukama božských přisluhovačů se zázračně objevuje přesně tam kde je třeba… Ne. Tohle nefunguje. Kuttner to s fantasií tentokrát trochu přehnal a neukočíroval.

kniha: Více než lidé - Kuttner, Henry
louza | ***1/2 | před 5 dny

Konglomerát dvou naprosto odlišných Kuttnerových poloh. Velmi slušný román Mutant patří do vážně tvorby, která se tu věnuje rasové diverzitě po atomové válce, po níž vznikl na zemi další typ lidí nadaný telepatickými schopnostmi. Mutant má hloubku, řeší reálná, dobře uchopená témata, autor v něm disponuje se zajímavými myšlenkami i propracovaným světem. Zbývající čtyři povídky o Hogbenech zachycující autora v jeho rozverné podobě. Duch i jazyk povídek je srovnatelný s těmi ze sbírky Roboti nemají ocas. Výkvět Kuttnerovy tvorby to úplně není, zub času taky úplně neustály a míchat tyhle dva póly je poměrně zvláštní editorské rozhodnutí. Knihu tak celkově trochu srážejí. Ale i tak jde hlavně díky Mutantovi o jednu z Kuttnerových lépe řemeslně zvládnutých, nenudných knih i když esence čtivosti to ani tady úplně není.

kniha: Mutant - Kuttner, Henry
louza | **** | před 5 dny

V série povídek propojených tématem do jednolitého románu na ploše několika stovek let autor přibližuje svět po atomové válce, která kromě decimace obyvatelstva způsobila i mutaci některý lidí díky níž mají schopnost číst myšlenky. Situace ale není tak jednoduchá. Obdaření lidé jsou na první pohled nápadní a navíc v jejich komunitě existuje část, která si chce zbytek lidstva podrobit. Kuttner tu vytváří dokonale funkční prototyp post apokalyptického světa i naprosto logické problémy, které by patrně v podobné situaci vznikly. Má skvěle propracovanou psychlogii telepatiků žijící v komunitách i do hloubky rozpracovaný svět trapperů žijící na okraji společnosti. Krásně pracuje s dějovou linkou, kterou rozvíjí zručně rozvíjí, klade své hrdiny před opravdu zásadní životní dilemata. A výjimečně ani netrpí svou charakteristickou antičtivostí. Text sice není výrazně krajinomalebný, ale na poměry románu jeho forma dostačuje a ani na delší ploše nenudí. Velmi slušné sci-fi na němž není osm dekád skoro vůbec znát. Dobrá práce.

povídka: Plémě Dagonovo - Kuttner, Henry
vyšla v: Elak z Atlantidy
louza | **** | před 6 dny

Čelní srážka Howarda a Lovecrafta. Elak tu dostane v podivnou chvíli nabídku na nájemnou vraždu místního čaroděje, která se ale ukáže být něčím trochu jiným. Předvídatelný děj, ničím nevynikající poetika. Přesto povídka obsahuje, jak už je u Kuttnera zvykem, vcelku zajímavé nápady a autor si občas dovolí i mírný záchvěv humoru. Text se dobře četl, což u Kuttnera není samozřejmost. Dobrá povídka.

povídka: Hromy za rozbřesku - Kuttner, Henry
vyšla v: Elak z Atlantidy
louza | *** | před 6 dny

V některých momentech silná, jako celek ale fádně fungující novela, kterak se Elak a jeho přátelé v doprovodu druida Dalana vydávají osvobodit Elakova bratra z osidel čaroděje. Kuttner má skvělé nápady a jeho chvilkové záblesky z jiných světů, kde hrdina potká faunskou dívku, nebo uvidí nastrčené světy jimž v oblouzení vládne jeho bratr, jsou skutečně výborné, stejně tak jako některé postavy. Dalanova moc i zhrzený kníže, který je hrdinům v patách má svoje kouzlo. Co je to ale platné, když novelka drží po hromadě jen málo, v textu jsou ostré hrany dějových zkratek a formulace je plochá a nezáživná.

kniha: Lavondyss - Holdstock, Robert
Strýček Biolit | ****1/2 | před 7 dny

Zatímco předchozí kniha je dobrodružným příběhem se vším, co k tomu patří (akce, přátelství, krásná žena, padouch), Lavondyss pomalu plyne a na první pohled se nic tak dramatického neděje. Jenže zdání klame – děje se toho spoustu, jen to čtenář netuší. Pro maximální zážitek z knihy by to zřejmě chtělo – hned po dočtení – začíst číst znovu, dokud má člověk v hlavě detaily, dokud ví, na co se soustředit, neboť i na první pohled nepodstatná část textu může v dalším pokračování příběhu znamenat hodně. I kdybych to ovšem udělal, nemyslím si, že bych pochopil vše – minimálně skeptický k autorovým hrátkám s časem bych zůstal. Na druhou stranu, autor sám píše, že Les si s časem rád hraje, takže bych s námitkami asi neuspěl. Příběh je uzavřen (a docela slušně, řekl bych), nezodpovězených otázek ovšem zůstává stále dost…ještě o nich musím popřemýšlet.

povídka: Nos to závaží! - Pecinovský, Josef
vyšla v: Abbey Road; Ikarie 1991/09; Kočas 1987
jasonix | ***** | před 7 dny

Drsná antiutopie, pro Pecinovského typická. Nestvůrnost totalitního systému v celé kráse. Začarovaný kruh, z něhož není úniku. Tohle autor umí nejlépe. Dokonalé a děsivé.

povídka: Vzpomínky těla - Tuttle, Lisa
vyšla v: Ikarie 1991/09
jasonix | **** | před 7 dny

Na téma robot-dvojník či robot-obětní beránek už jsem nejednou cosi četl. Nicméně tohle zpracování námětu, kterak se svérázně vypořádat se vztahem, mi docela sedlo. Po tarantinovském začátku je zbytek spíš konverzačka, kde se propírají emoce a vztahy „mezi námi děvčaty“. Ovšem ta děvčata jsou svérázná a rozhodně to není oddechové čtivo. Mě ale moc bavilo.

povídka: Kvantová noční můra - Sheffield, Charles
vyšla v: Ikarie 1999/08
jasonix | ****1/2 | před 7 dny

Na pozadí vědeckého experimentu se odehrává vyřizování účtů mezi dvěma bratry. Autor tam dokázal nacpat všechno, nespokojil se s demonstrací nepředvídatelných fyzikálních jevů nebo s akčním příběhem blízkým space opeře, ale modeluje i bizarní kulisy (umíte si např. představit 8km velkého Ježíše na oběžné dráze?), konstruuje účelovou lovestory coby fintu, a kritizuje komercializaci vědy a náboženství, nebo ohlupování mas jejich prostřednictvím. Mimořádně originální a dobře napsaná povídka. Jako bonus je k ní přiřazen autorův doslov, objasňující vědecké principy experimentu s kvantováním.

kniha: Nové jaro - Jordan, Robert
MartinJ | **** | před 7 dny

Po pomalejším rozjezdu sledujeme, jak se osudy Moirain a Lana nezadržitelně dostávají tam, kde jsme je potkali na začátku Oka světa. (Pokud by někdo četl Nové jaro jako první, tak „kde je potká na začátku Oka světa“.) Finále knihy je stejně strhující, jako kterýkoliv jiný díl celé ságy. Pro milovníky Kola času je to současně trochu nostalgický návrat do Bílé věže a dalších známých míst, protože žádná další kniha nás tam už opravdu, ale opravdu nevezme…

kniha: Půl světa - Abercrombie, Joe
trudoš | **** | před 7 dny

Typický druhý díl trilogie, kdy se rozvíjí zápletka předchozího dílu a připravuje se scéna pro velkolepé finále. Přesto mě to bavilo hlavně kvůli tomu, že motiv putování přes půl světa mi byl mnohem bližší, než dějově obehraný hrdinův pád na dno a jeho snaha o opětovné dobytí vrcholu (viz první kniha). Je však pravdou, že Joe Abercrombie se nesnaží zaskočit originální zápletkou a spíš spoléhá na sympatie, které buduje mezi čtenářem a protagonisty. Jde přitom na jistotu, Trnku si člověk oblíbí kvůli její divokosti, Branda zase pro jeho dobré srdce a Jarviho protože…, protože je to prostě Jarvi. Trochu mi sice lezlo krkem neohrabané tokání dvou mladých milenců, ale o to víc jsem pak prožíval moment, kdy se konečně dali dohromady. A přestože má tahle série přídomek young adult, od klasického fantasy mainstreamu ji rozeznáte těžko, snad jen, že tematicky má blízko k vikingům. Desetiletému výrostkovi bych to na čtení asi nedal, ale věk třináct až sto třicet je podle mě naprosto ideální.

povídka: Slunce z obou stran - Garcia, R. S. A.
vyšla v: XB-1 2021/01
jirikk | ** | před 7 dny

Je mi trapné to přiznat, ale povídku jsem prostě nepochopil. Po slibném začátku se rozjela směrem, který jsem nedokázal sledovat. Považuji se spíš za náročného čtenáře, ale tohle bylo nějak moc. Bojoval jsem s textem tři dny a na konci nebyl o nic moudřejší než cca ve třetině, kdy se vše začalo zamotávat. Buď už stárnu nebo mi prostě nesedla, napsaná ale určitě není špatně, jen mi chyběl kód, který jsem nedokázal objevit.

povídka: Létající žena - McCarron, Meghan
vyšla v: Trochu divné kusy 3
Lucc | *** | před 7 dny

Střípky z života létající ženy. Mám rád, když je něco nereálného napsáno tak suverénně, jakoby to nebylo nic podivného, prostě brnkačka. Lesbické téma povídku ozvláštňuje, ale je to spíš o touze po lásce než o touze. Pěkná tečka za antologií. Tak akorát poetická, tak akorát lidská.

povídka: Nikdy jsi tu nebyl - Rickert, Mary
vyšla v: Trochu divné kusy 3
Lucc | **1/2 | před 7 dny

Těžko srozumitelná emo povídka. Temná a těkavá, neujasněná. Tísnivá, ale nejasností je tolik, že se jen stěží dotkne čtenářova nitra. Podivná nemocnice, podivný cestující, který se tam ocitne, podivný personál a podivné rozuzlení, dá-li se tomu tak vůbec říct.

povídka: Neuskutečnitelné sny - Pratt, Tim
vyšla v: Trochu divné kusy 3
Lucc | **** | před 7 dny

Kouzelný krámek na počátku 21. století a dvě filmem posedlá srdce. Je to napsané s láskou a přehledem, ale zároveň dost sladké. Jednou za čas proč ne.

Krátká výplňová povídka vhodná pro okamžiky, kdy vám zůstane jedná stránka volná a nemáte tam co dát. :-)

povídka: Bourák - Zelazny, Roger
vyšla v: Ikarie 1991/08
jasonix | ***** | před 8 dny

Perfektní parafráze westernů, pohádek, prostě příběhů o zločinu a pomstě. Jednoduchá, přitom nepostrádající šmrnc a morální konflikt. Nástroj této pomsty je vražedný a zároveň svým způsobem křehký a vlastně sexy. Z dnešního pohledu už je samozřejmě postižen určitým technologickým hirsutismem, ale kritizovat to by bylo asi jako vinit Old Shatterhanda, že si místo medvědobijky nepořídil emšestnáctku, nebo že Hatátitlá nemá GPS.

povídka: Devítka - Cartmill, Cleve
vyšla v: Ikarie 1997/08
jasonix | **** | před 8 dny

Víc než pointa, ostatně očekávatelná, nebo než zaběhnutá schémata ve stylu „lehce nabyl – lehce pozbyl“, mě k zamyšlení vedla úvaha, komu všemu by se experimenty se zvyšováním lidské inteligence nemusely hodit do krámu. Jinak překvapivě roztomilá a minimalistická záležitost.

povídka: Pěšcův gambit - Zahn, Timothy
vyšla v: Ikarie 1998/07
jasonix | ****1/2 | před 8 dny

Na téhle šachovnici jde o víc než jen o osud partie. Dialog hráčů sympaticky připomíná rozhovor samurajů. Maji svou zodpovědnost i čest. Potvrzuje se, že schopnost taktiky a strategie znamená vic než síla armád. Zejména, když je tu ten třetí. Jen jsem lehce nepochopil, jak se Achranae na základě Kellyho nápovědy dokazal vrátit na zakladnu Stryfů. Ale to je asi moje minus. Líbilo moc!

povídka: Vánoční prorada - White, James
vyšla v: Ikarie 1992/12
jasonix | ***1/2 | před 8 dny

Parta capartích X-menů při pátrání po tajemstvi vánočních dárků rozpoutá globální průšvih, který ale skončí pointou naivňoučkou až hrůza. Kdyby to byla slohová práce zaníceného člena pionýrského oddílu na téma „Za antiimperialis­tickou solidaritu, mír a přátelství!“, zasloužil by si jedničku s hvězdičkou, ale takhle hledám polehčující okolnosti marně… Když to shrnu: nápad dobrý, začátek velmi slibný, pár scén působivých, ale zpracování a zejména vyznění mi moc nesedělo.

Skoro deset let od posledního komentáře? Sorry jako ale Legie je mrtvá databáze. ;-) Druhé čtení po letech. Už mám blíže čtyřicítku, než třicítku a stejně mě zase HP dostal. Opět jsem zalitoval, že kniha není silnější a že tam není více věcí ze školního roku, který je v knize líčen po poměrně velkých skocích. Tahle kniha je jako kukačkové hodiny které mají v sobě obludné velká kolečka která mají křivé zuby a ne úplně do sebe zapadají, ale jako celek to funguje. Prostě to funguje ačkoliv skoro všechno vevnitř by šlo napsat/udělat o trochu lépe. Jaká je ta Rowlingová čarodějnice, že dokázala uhranout alespoň jednu celou generaci. Já jsem nadšen z toho, že jsem žil v době, kdy žádný HP neexistoval a teprve se čekalo na každý další díl a opravdu to bylo šílenství.

12345678910poslední (720)28762 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu