RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (758)30284 příspěvků celkem
kniha: Šprti a frajeři - Sněgoňová, Kristýna
minduton | ***1/2 | před 11 hodinami

Škoda, že to nemá žádnou hlubší pointu. Je to jen takové záchodové čtení, prostě. Možná by nebylo špatné si najít nějakého „scénáristu“, který by načrtl aspoň osnovu děje každého dílu a pak teprve něco psát…

kniha: Síň slávy evropské SF - Morrow, James
Morrow, Kathryn
quinnet | **** | před 22 hodinami

Morrowovci pripravili rozhodne zaujímavú zbierku, ktorá ukazuje žánrovú a štylizačne rôznorodú zmes poviedok zo starého kontinentu. Nad niektorými poviedkami som síce krútil hlavou, prečo vybrali akurát tieto (Neff, Arseňjeva, Barreiros) ale väčšina kusov ma takým či onakým spôsobom zaujala. Je dobré, že poviedky mali špecifický ráz, odrážajúci kultúrne osobitosti jednotlivých častí Európy. Za mňa najlespšie poviedky boli od Ribbecka, Evangelisti, Huberatha, Dunyacha a Cotrina.

povídka: Modré nebe bez mraků - Ribbeck, Bernhard
vyšla v: Síň slávy evropské SF
quinnet | ****1/2 | před 22 hodinami

Najlepšie nakoniec. Pred stáročiami kolonizovaná planéta čaká na svojho objaviteľa. Prinesie spásu alebo Hviezdna Koruna znamená koniec pre nový svet? Autor zaujímavo spojil symboliku Veľkej noci a vzkriesenia, hlavný hrdina je cez emócie veľmi dobre charakterizovaný. Zaujímavé je aj prostredie horskej dediny zasypanej snehom. Zápletka je špecifická, že je bez šance vopred čokoľvek odhadnúť. Ani sa nečudujem, že sa svojho času preložila do angličtiny a bola aj vo výbere najlepších poviedok roka.

pracovitost se za socializmu rozhodně nenosila, nota bene, má-li nadpřirozený charakter. tupé,a vtipně podané, semletí pohádkové bytosti systémem, v němž výrobní prostředky byly společným majetkem ;)

miniatura o střetu světa lampasů a špagátů s nadpřirozenem. praktická iracionalita zelených mozků poráží hrůznost záhrobí!

Xenopsycholog s obřím škraloupem z minula je najat, aby vyřešil podivné rituální vraždy kolonistů na drsné pouštní planetě, která je ale ekonomicky velmi zajímavá. Dodává totiž skvělé koření, pardon, džus z jakýchsi rostlin, který je nejlepším míně euforizujícím povzbuzovadlem v celé známe galaxii. Bez vedlejších účinků a závislosti, samozřejmě. Z vražd je podezřelý zbytek místní populace inteligentních Tanečníků, kteří neznají minulost, takže je to, že byli kolonisty bezmála vyvražděni, nechává v klidu. Nebo ne?

V medailonku k této povídce jsem se dočetl, že K. K. Rusch sekla s šéfredaktorstvím magazínu, aby se mohla věnovat psaní. Snad se v něm zlepší, protože Tančící jako děti je docela slabá práce, která selhává hlavně ve věrohodném vykreslení planetární ekologie, celého vesmírného společenství (samostatný registrovaný xenopsycholog má moc švihem razítka zahubit nebo ochránit celé druhy), společnosti Tanečníků a vykreslení pocitu viny hlavního hrdiny. A uznejte, být na planetě džusu a ani neochutnat? Tak tudy ne, paní Raušová.

povídka: Silná osobnost - Michal, Karel
vyšla v: Bubáci pro všední den; Gypsová dáma
Gaarq | ***** | před 2 dny

jako vstup do světa fantaskního šílenství údobí československého reálného socializmu úplně skvělé. zvláště konfrontace nadšeně vědeckého přístupu s pragmatizmem doby. úža bomba! a těch hlášek, člověk se musí pořád chlámat.

skoro by to mohl být i horor, nebýt toho, že autorem je KM, který z toho udělal satirickou frašku té nejvyšší úrovně. hlavního hrdinu jsem skoro i litoval, ale vlastně neskončil zas tak špatně ;)

povídka: Mrtvá kočka - Michal, Karel
vyšla v: Bubáci pro všední den; Gypsová dáma
Gaarq | ***** | před 2 dny

moje nejoblíbenější. způsob mluvení mrtvé kočky u nás v rodině zdomácněl, nehledě opět na úžasné hlášky, střílející si nejen z bolšána, ale z lidí obecně.

kniha: Inkoust a pečeť - Hearne, Kevin
snop | **1/2 | před 2 dny

Tohle se zvláštním způsobem nepovedlo. Ačkoli všechny jednotlivosti jsou přítomny a občas to vykazuje stejnou lehkost jako Atticus O'Sullivan (jehož camea se taky dočkáme), někde se to pokazilo a alespoň pro mě to prostě nefunguje. Příběhově se to rozpadá až k vloženým retrospektivním mikropovídkám, postav je tam jak na kostele, aniž by měl člověk pocit nutnosti (až do té míry, že to připomíná Simona Greena), politické názory autora z toho neorganicky čouhají a bijí do očí… To, co měla být jednohubka na jeden večer, jsem četl přes týden, protože mě to vždy po pár kapitolách přestalo bavit.

Navíc ačkoli se to odehrává ve světě Železného druida, postava a funkce Pečetníka je nepříliš věrohodná a jeho magie překvapivě utahaná. Autor se ani nesnaží vysvětlit, co a jak, jak to ti pečetníci zvládají, proč by se třeba Zeus měl podřizovat Brighid, jak vysvětlit události právě z Železného druida, a tak dále. Ale zato se dozvíme, co si autor myslí o obchodování s lidmi, o vztahu podnikatele a zaměstnanců, o genderu a tajných službách.

kniha: Harrow Devátá - Muir, Tamsyn
snop | ***1/2 | před 2 dny

Hrozně zvláštní kniha, která čtenáře zavede do labyrintu šílenství, ve kterém pořádně není jasné, co se stalo, nestalo, co se komu zdá a tak. Pokud někdo doufal, že se dozví víc o světě, ve kterém se příběh odehrává, tak ne, nedozví. Dokonce i centrální konflikt je tak vágní, že ani není jasné, jestli je jeden, nebo dva, nebo kolik. Ale na druhé straně, ta snová atmosféra (nebo atmosféra noční můry?) je vykreslena výtečně, takže člověk nikdy necítí nutkání knihu odložit a už se k ní nevrátit. Jakkoli pořádně neví, co se děje a oč jde.

Oproti minulému dílu jde tedy mnohem víc o jakýsi experiment. K jehož plnému vychutnání je dobré mít právě tento minulý díl v živé paměti, ne zapadlý s matným povědomím. Což je samozřejmě slabina knihy, ale mi se to celkem povedlo, takže osobně si nestěžuju.

Mimochodem, postava věčného císaře a jeho suity je vykreslena velmi pěkně, připomnělo mi to Stena (Bunch & Cole).

I přes zcela odlišné reálie, dystopický rámec a hrdiny připomínající spíš teroristy, jsem si nemohl nevzpomenout na Mordor s jeho temnou mocí. Jenže u zrodu téhleté říše byl, jak už to chodívá, dobrý úmysl a její strůjce vzbuzuje mj. i lítost. Kromě zajímavě zkonstruované enklávy a jejího zasazení do alternativních dějin oceňuji i slušné tempo, které nenechá čtenáře vydechnout. Bravo.

povídka: Podivný ráj - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ***1/2 | před 3 dny

Lidská „zvířeckost“ a primitivismus v konfrontaci s vyšší rasou vymykající se pochopení. Je to trochu jiný Dick, než na jakého jsem zvyklý. Tak jako jiní neodolal a v rané tvorbě podlehl pokušení mýtů. V této roztomilé povídce se jedná o kosmickou parafrázi jednoho profláklého motivu ze Starých Řeckých bájí a pověstí.

povídka: Oddaný sluha - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | **** | před 3 dny

Svět sto let po válce, lidstvo zalezlé v krytech, zamořený povrch, jen šrot a trosky zbraní. Scenérie x-krát v SF popsaná. Nebyl by to ale Dick, aby temnotu světa ještě „nepřitemnil“ morální konfuzí hlavního protagonisty, jehož ideály se tváří v tvář dvěma pravdám otřásají v základech.

povídka: Váhavec - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky; Výplata
jasonix | ****1/2 | před 3 dny

Společensko politická antiutopie. Krutá, jak se dá u PKD očekávat. Depresivní mj. i tím, že neukazuje nic úplně nového. Nastavuje zrcadlo trendům, jež v době vzniku povídky byly teprve v zárodku a dodnes vesele bují a narůstají. Doba stále přeje extrémům a zlatá střední cesta se nenosí.

povídka: Pouhá skořápka - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ***** | před 3 dny

Hrstka trosečníků na cizí planetě si láme hlavu, zda za útoky, které je ohrožují, stojí emzáci nebo oddíly jejich vlastních krajanů. Ale možná je realita ještě bizarnější. PKD dotahuje do extrému téma, v němž se cítí jako ryba v … ehm močále.

Jedovatá karikatura společnosti ovládané agresivní reklamou. Říkám si, jestli už před těmi skoro 70 lety, kdy to PKD psal, byly všudypřítomnost reklamy a její nátlakové metody natolik brutální, nebo měl autor skutečně tak prorocký dar. Morrisovo jednání je sympatické a inspirující, byť dopadne, jak dopadne…

Co peklo jednou schvátí, to už nenavrátí. Jenže tohle není tak úplně peklo a navíc jistá chybička způsobí že … ne ne, víc nepovím. Velmi romantický začátek ve stylu tajuplné fantasy či ur-New Weirdu, pak se ale rozjede psychedelická jízda a parádní SF horor.

povídka: Na mušce - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | **** | před 3 dny

Lidská ješitnost dostává na zadek tváří v tvář čemusi transcendentálnímu. Námět jednoduchý ale atraktivní; opět mi nejde nevzpomenout na Szalaiův (pozdější ale pro mě iniciační) „Hlad“, kde je hodně styčných ploch. Dickův prazáklad je komornější a spíš cynický než humorný.

povídka: Mezi řádky - Cotrina, José Antonio
vyšla v: Síň slávy evropské SF
quinnet | **** | před 3 dny

Stačí otvoriť omylom nesprávne dvere a ste zapísaný do kurzu Pokročilých techník čítania. Veľmi zaujímavý nápad, ktorý koketuje s fantasy žánrom. Vo všeobecnosti mám rád, keď autor operuje s viacerými vrstvami reality, samozrejme je veľké plus, keď to vie dobre podať. Postava študenta bola dobre napísaná a zmena v psychike vyzerala úplne prirodzene.

kniha: Dolů k zemi - Silverberg, Robert
louza | ****1/2 | před 3 dny

I přes svou vizuální okázalost intimní kniha o cestě za vykoupení muže, který si uvědomil, že možná stál na špatné straně barikády. Býval vysoký zástupce pozemské korporace uvalující nucenou správu nad jednou zvláštní a svébytnou planetou, jejíž filosofie se docela míjí s tou pozemskou. Teď se vrací na svět, který mu dávno nedá spát, aby objevil mysterium, které mu tak dlouho unikalo. Propriety džungle a mimozemského života v ní jsou tu krásně vykreslené, stejně jako načrtnuté osudy pozemšťanů žijící na okraji poznání. Háv tajemství autor postupně zvedá s tím, jak jeho hrdina postupuje na cestě poznání mimozemského světa, ale hlavně sebe sama, aby spolu se čtenářem na konci zakusili šťavnatou pointu knihy. Nezbývá jen žasnout na tím, kolik témat a děje nacpal Silverberg do relativně krátké knížečky z níž by jiní udělali pentalogii s několika spin-offy. Výborný příběh patřící do zlatého fondu fantastiky.

povídka: Oněmělá hudba - Maryson, W. J.
vyšla v: Síň slávy evropské SF
quinnet | ***1/2 | před 3 dny

Antiutopistická poviedka, kde sledujeme pomerne úspešnú herečku, ktorá ide na každoročné testovanie užitočnosti. Tí, ktorí nezískajú dosť bodov, končia v tehelni… Prvá polovica je štandardne dobrá, pociťujeme napätie a nervozitu spolu s hlavnou hrdinkou ako sa blíži čas testovania. Druhá časť je akousi umeleckou parafrázou, na ktorú odkazuje aj samotný názov poviedky. Mne osobitne to veľmi nesadlo, ale ja zas nie som ani hudobník – ocenil som viac začiatok poviedky.

Dokonale mimo. Povídka která měla být literárním gurmánským zážitkem, ale z nejrůznějších důvodů není. Zbývá jen naprosto chaotický pokus děj dávající pramalého smyslu.

série: Zeměmoří
Gaarq | *** | před 4 dny

hodnotím jen první tři knihy o gedovi. originální, ale slabší fantasy, pro mě hlavně v tom, že jí imho chybí nějaká přísada, která by ji zvýraznila. vše působí tak nějak šedě, nevýrazně. párkrát se mihne i zajímavé myšlenkové dilema a výzva, ale jen tak, jakoby mimochodem projdou a zase zmizí. nějaký tah, či co. ano, UlG nikdy nebyla autorka nějakých extra akčňáren, a to mi rozhodně nevadí, ale ta umírněnost, krotkost, je tu cítit a spolu s jistou předvídatelností (autorka píše hodně klasicky mytologicky, což vede k tomu, že je tu spousta dobře dešifrovatelných stereotypů a tudíž málo překvapení) a to se mi zas tak moc nelíbí. inu, není to úplně můj šálek čaje, ale v dějinách žánru je to jedno z děl, které dnes tvoří jeho pilíře.

ps. jako jazykovědec jsem ocenil práci s konceptem tzv. prvotního jazyka. ať už to byla tolkienovská inspirace, nebo inspirace rodinným vědeckým pozadím, alespoň to dodalo dílu zvláštní ráz, i když místo mi přišlo, že si autorka nedělá moc hlavu s vnitřní logikou a trousí nějaké ty bohy ze stroje, když se dostaneme k nějakému zvratu (někdy jména známe a někdy ne, někdy jako by nebyla potřeba, a tak).

asi nejtemnější, doslova i přeneseně, příběh ze zeměmoří, který završuje životní dráhu hlavního hrdiny. téma smrti a nesmrtelnosti opět pojaté velmi komorně (prakticky jsou tu tři postavy, zbytek jsou více méně statisté), originálně, nicméně na mě to moc nezabíralo. le guinová má barvité popisy (praotce draků nebo suché země), ale jsou na mě takové, jak to říct, tuctové, originální v tom, že se liší o běžných mytologií, ale suché v tom, že nejsou moc nápadité. takový bennett v svých městech byl podstatně nápaditější, ač to pořád držel funkční a na uzdě přiměřenosti (na rozdíl třeba od miévilla). je alespoň fakt, že autorka v závěru nedojí emoce, ač se vlastně loučíme, a uzavírá svůj příběh mytologicky, to jest něco nového začíná ;) dobré, ale něco tomu chybí, nějaká jiskra.

kniha: Elementálové - McDowell, Michael
jirikk | **** | před 5 dny

Nakonec vcelku přiměřená spokojenost, i když očekávání byla u této jižanské gotiky možná ještě vyšší. Problém není v McDowellově stylu, ten je z hlediska psychologie postav sice poněkud svérázný, drží se ale v hranicích uvěřitelnosti, alespoň vzhledem ke zvolenému žánru. Nějak ale nedokážu přistoupit na premisu, kdy rodiny po desetiletí jezdí na evidentně prokleté místo a nedokáží si pravidelné pobyty v alabamském vedru odříct. Atmosféru nicméně autor navodit dokáže, ospalý a horký americký jih ze stránek knihy opravdu dýchá, takže ve výsledku OK.

povídka: Tony a betláci - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ***** | před 5 dny

Když si dopěláci hrají své vražedné hry, proč by jejich děti nemohly hrát ty svoje? Spolu; navzájem. No jo, ale záleží na tom, kdo vyhrává a kdo naopak dostává na frak, tedy na skafandr. Slušná satira kolonialismu, imperialismu a xenofobie.

povídka: Lezouni - Dick, Philip K.
vyšla v: HAL 9000 I.; Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ****1/2 | před 5 dny

Působivá povídka z rodu těch, co ukazují, jak si lidstvo slízává, co si navařilo. Ale není to žádná Válka s mnohozvířetem. Finální pocity? Lítost, znechucení a svědivý stud za lidstvo.

povídka: Exponát - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ****1/2 | před 5 dny

Pěkný kousek, kde krom fyzikální hříčky hraje podstatnou roli osobní frustrace hlavního protagonisty, jeho touha po úniku. Esence pocitů, jež občas sám zažívám. Líbí se mi, že povidka se šalamounsky vyhnula popisům dystopické budoucnosti. Ta je prostě vším, čím „zářivá“ minulost není. Nechybí autorův charakteristický cynismus.

povídka: Nulovost - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | ***1/2 | před 5 dny

Na jedné straně bezcitná racionalita a logika. Na druhé straně lidskost a emocionalita. Jak asi může dopadnout jejich konfrontace, když program prvních je „Unifikací k absolutnímu Gestaltu“? Drsná a absurdní fraška.

povídka: Oběšenec - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky
jasonix | **** | před 5 dny

Malý človíček v soukolí zrůdné konspirace. Tradiční námět SF hororů a survivalů. Dickova variace je znepokojivá především tím, že se odehrává uprostřed našeho všedního světa, obývaného obyčejnými, nevšímavými a lhostejnými občany.

povídka: Bije to do očí - Dick, Philip K.
vyšla v: Podivný ráj a jiné povídky; Povídky
jasonix | ***1/2 | před 5 dny

Vtípek založený na velmi jednoduchém nápadu s paranoiou a svéráznou interpretací idiomů. Připomíná spíš natahovanou anekdotu, jež by se dala odbýt pár větami. Stačí málo, aby se četba náhodně nalezeného knižního braku změnila v boj s mimozemskou invazí. Jen je v tom malý (do očí bijící) háček. A není rybářský… :-)

Cesty evoluce mají své zákony a posloupnost a to platí i v postapo světě. Opět jedna z povídek, kde se čtenář za lidstvo trochu stydí. Tady je už civilizace daleko na cestě k degeneraci, ale popsané mody chování mají univerzální platnost. Zne­pokojuje mě, že do takového stadia se můžeme dostat i bez války a bez emzáků, stačí když budou pokračovat současné trendy automatizace. Kon­strukce postapo světa je originální a přes svou fantastičnost funguje.

Malá vystrašená a trochu umanutá dětská dušička v bezcitné hře mocných. V dystopickém světě, kde trh je ovládán strachem a paranoiou. Taková dílka plodila doba studené války.

kniha: Tráva - Martin, Anya
trudoš | **** | před 5 dny

Hororová novela, pracující s podobným motivem jako román Tvář vody dvojice Guillermo del Toro a Daniel Kraus, ovšem namísto dojemné love story nabízí mnohem střízlivější pohled na milostnou aférku dvou naprosto rozdílných bytostí. Bizarní setkání třetího druhu nemůže probíhat jinak než podivně, přičemž pod pojmem „bizarní“ si protentokrát odmyslete ztřeštěné příběhy z mysli Carltona Mellicka III. Anya Martin je daleko jednodušší co se výstředností týče, dokáže je však do vyprávění zasadit mnohem citlivěji, až působí takřka reálně. Dokonale přitom zpracovává psychologický rozpad člověka, který přestane vnímat skutečnost kolem sebe a nechá se unést sexuálním poblouzněním, jež zcela zatemní jeho dosud inteligentní jednání. Tráva je rozsahem kratičké dílo, obsahově ale překvapí vycizelovanou stylistikou a drsným průběhem, kdy si autorka pohrává s nekonvenční imaginací v kontrastu s obyčejným lidským neštěstím. Zelený porost kolem svého doupěte od teď budu kosit s úplně novým odhodláním.

povídka: Transfúze - Wintrebert, Joëlle
vyšla v: Síň slávy evropské SF
quinnet | *** | před 6 dny

S týmto textom môžu mať čitatelia trochu problém. Z veľkej časti je písaný abstraktne, i keď v pozadí možno vytušiť hororovú drámu. To však neznamená, že by sa poviedka čítala obtiažne. Spisovateľka nemá ťažkotonážny štýl, ktorý by to pravdepodobne celé zabil. Zaujímavý kúsok, i keď asi nie pre každého.

kniha: Svět na konci času - Pohl, Frederik
jasonix | **** | před 6 dny

Jak čtenář pochopí od první stránky, vše tu stojí a padá s plazmatickou bytostí Wan-Too. Plní roli boha, ďábla i zlobivého fracka, posouvá děj… občas mám pocit, že je to takový systematický bůžek ze stroje. Pohl těží z dichotomie bytostí newtonovských a těch kvantově-mechanických. Místy s lehkostí, místy zas těžkopádně míchá fyziku s náboženstvím, hard SF s lovestory, kolonizační drama s dystopií. Nepříliš empatický Viktor je jako Jeníček hledající v temném lese světýlko, ale současně i Šípková Růženka, co pořád dokola upadá do stoletého spánku a taky trochu Don Quijote bojující s větrnými mlýny. Těch aluzí tu člověk může vidět kolik chce. Nápady jsou zdařilé, najdeme tu silné pasáže, zajímavé odborné výklady, no a holt i trochu té naaranžované mezilidské vaty. Za mě text trpí zbytečnou nabobtnalostí a také dílem operetním a dílem budovatelským závěrem. Jistě, je to pořád Pohl, jen Gateway prostě nasadila laťku výš. Líbilo by se mi ukecat Spielberga s Tarkovským, aby z toho natočili tříhodinový celovečerák plný emocí a filosofie. Pak bych si z toho pro osobní potřebu vyzobal ty kosmické a abstraktně-kvantové scény, no a z těch si sestříhal sedmiminutový videoklip, řekněme s hudbou Dream Theater. To bych si pouštěl a byl spokojený na 100%. :-) Takhle je to kapku míň.

kniha: Strach moudrého muže - Rothfuss, Patrick
Zbyna | ***** | před 7 dny

Vynikající zážitek. Nádherný jazyk, nepředvidatelný děj a neuvěřitelné pochopení pro bytost jménem člověk!

Uletený príbeh opereného vyslanca, ktorý so svojím lemurovitým symbiontom pricestuje do Lisabonu. Veľmi to vtipné nebolo, autor sa zrejme snažil o nejaký druh satiry ma tému oslobodeneckého boja. Zaujímavý na tom bol len ten symbiotický vzťah.

Povídka o revoltě proti systému tak moc tlačí na pilu v ujetosti propriet, až je to až antizábavné. Ellison ukázal, že umí být originální a úderný s mnohem větším málem, než několika tunami rozsypaných bonbónů.

12345678910poslední (758)30284 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu