RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (689)27555 příspěvků celkem
kniha: Jiskry války - Powell, Gareth L.
gokudo | ***1/2 | před 1 dny

Military SF ktere se trochu lisi od tech standarnich slatanin o zelenych mozcich ve vesmiru. Jeden velkej suprzelenej je az na konci. Autor se zrejme inspiroval Asherem, ale tohle je vic umirnene s hollyvudskym finisem. Favority jsou zde emzak Nod och vyslouzila valecna lod Vrtosiva fena (Trouble Dog), haha ten preklad mne dostal. Ten druhy dil v serii Fleet of Knives je o trochu lepsi a doufam, ze ho Triton taky vyda.

PS: ta obalka nema nic s dejem v knize spolecneho. Hvezdne valky part 25?:)

kniha: Údolí vykoupení 2 - Reynolds, Alastair
Madam Brbla | ***1/2 | před 1 dny

Jednou to přijít muselo. Reynoldsovy zajímavé světy, originální technologie, nejrozmanitější lidské frakce a podmanivé (či odstrašující) vize mi zřejmě zevšedněly. Navíc autor postupně odstavil většinu charakterů, se kterými jsem se byla schopná jakž-takž ztotožnit. Štír coby náhrada za Clavaina pro mě nefungoval, chybí mu charisma (říkejte mi rasistka, je to prostě prase:-)). Aura je zklamáním – ani sympatické děvče, ani podivná entita, jen zmatené děcko trousící nejisté informace. Kuriová je i po tolika knihách totálně bez osobnosti. A už jsem odhalila, jakou roli má nováček Vasko: být za všech okolností za debila.
Místo monumentální závěrečné bitvy se Zmary je čtenář nucen zkousnout stručný a poněkud chaotický epilog. Kde se vzali, tu se vzali: Deus Ex Lastura. Možná spisovatel nevěděl, jak to celé smysluplně uzavřít, možná už ho tento vesmír přestal bavit, alespoň tak mi to připadalo.
Drobné rozladění dovršilo překladatelské duo, které mě svou prudérností KAKALO k nepříčetnosti. Postavy občas ve vypjatých okamžicích přirozeně fuckují (ověřeno v originále), ovšem v češtině mi PROSTITUOVALY zážitek výrazy jako z „Hochů od Bobří řeky“. Představte si situaci, kdy je hypervepř s násilnou zločineckou minulostí opakovaně peskován, že v přítomnosti dítěte použil slova „hromsky“ či „zasmolený“. K dokonalé přehlídce trapnosti už scházelo jen „do prčic“. Pokud se překladateli příčí užívat vulgarity, případně se snaží čtenáře vychovávat, měl by se zřejmě soustředit na kuchařky, literaturu pro děti a podobně. Nejsem zastáncem nadbytečných sprosťáren, ovšem někdy mají v textu své opodstatnění; preferuji zachování autorského záměru a vetknutí ultrakorektního slovníku do SEDINKY. 66%

kniha: Hledání smrti - Žamboch, Miroslav
Hrutwang | *** | před 2 dny

Povídky s Baklym se mi líbí více než romány. Ubral jsem jednu hvězdu v hodnocení za jazykové chyby, kterých bylo na můj vkus v celé knize strašně moc. Kniha buď neměla korektora (nebo hodně špatného) anebo neměl sazeč v tiskárně svůj den.

kniha: Viriconium - Harrison, M. John
jirikk | ****1/2 | před 2 dny

Pokus o fantastiku napsanou vysokou, čistě uměleckou formou. Což není vůbec nezajímavé, na druhou stranu Viriconium jsem poprvé četl po vydání a teď, o nějakých 9 let později, jsem si z něj již nepamatoval vůbec nic. To se mi u knih obvykle nestává, leccos to tedy naznačuje, možná spíš o mně než o knize. Vše jsem tedy zopakoval a kupodivu musím říct, že silněji působí povídky než románová trilogie. V té se Harrison vydal nejdále v prostředním svazku, bohužel se mi jeho kouzlení se slovy zdá zejména v tomto případě příliš samoúčelné, což v menší míře platí pro většinu viriconských příběhů. I přes to ale zdvihám původní hodnocení o hvězdičku nahoru, zejména za dobu, kdy příběhy vznikaly. Autor srdnatě prošlapával cestu pozdějšímu new weird a britský náhled na fantastiku ovlivnil opravdu výrazně. Za nebojácnost a odvahu, se kterou zde sází své obrazy a metafory, si těch 90 procent zaslouží.

kniha: Dary - Le Guin, Ursula K.
louza | ****1/2 | před 3 dny

Komorní příběh z hodně netypického fantasy světa, kde v prostředí horalských vesnic žije pár jedinců ovládající velmi specifický druh magie, který vlastně ani magií není. Skvělé téma a premisa jde ruku v ruce s lehkým vypravěčským jazykem vtahujícího čtenáře do života postav tak mocně, že mu vlastně ani nebude chybět výrazné vyvrcholení knihy. Protože tohle je kniha o lidech a o životě. A život jde vždycky dál. Skvělá a hodně svébytná kniha co možná nepotěší hardcore příznivce fantasy, ale rozhodně nabudí fanoušky kvalitní literatury.

Strýček John tentokrát musí letět do Tunisu zachránit krk Billovi. Ten mu pošle extra zašifrovaný telegram, aby ho na místo vylákal. Mezitím John bojuje s pár Araby a podaří se mu zastřelit hada :) Zmítán nerozhodností zda věřit své průvodkyni Alie se probojuje až k finále, kde nás čeká klasický rychlý klišoidní závěr. I přes všechny nedostatky je to jeden ze svižnějších a čtivých řadových dílů, navíc od jiného autora, což je znát především v nabourávání zajetých postupů (např. John střílí stříbrnými do auta a oslabuje vliv démonů na řidiče, apod.)

kniha: Mrtvý lotr - Korněv, Pavel
snop | **1/2 | před 4 dny

Ve srovnání s ostatními LitRPG knihami (Machaněnko, Rus) je to šablonovité a neajímavé. LitRPG kulisy jsou nejen nezajíavé, ale dokonce rušivé, předělání do normální fantasy by bylo krokem správným směrem. Ke konci, zejména díky postavě Chlapce, se kniha aspoň trochu vymaňuje z podprůměru, nicméně nevím, zda si přečtu další díl.

kniha: Hotel Poslední naděje - Thornton, Nicki
snop | ***1/2 | před 4 dny

Trochu naivnější kniha cílená asi spíše na mladší děti, zejména osoba Tiffany je dosti neživotná, nicméně celkově je to velmi nápadité a zábavné i pro dospělého.

kniha: Zloba říše - McClellan, Brian
snop | **** | před 4 dny

Zloba říše je podobně dobrý počin jako první díl, malinko ztrácí tím, že se ještě více než ten zaměřuje na různé aspekty války, ale není to nějak moc výrazné.

Opět máme tři PoV, Vloru (s Tanielem), Bena (s Ka-poel) a Michela. Michelova linka je nejzajímavější, protože se vymyká schématu „někam jdu a při tom bojuju“, ačkoli i ona je vlastně uváděna do pohybu McGuffiny. Každopádně právě v ní se dozvíme více o kultuře Dynizanů, kteří přestávají být pouhou anonymní hrozbou na obzoru, ale lidmi z masa a kostí, dobří i zlí. Dynize je stále okupační mocnost, ale není ani zdaleka tak jednolitá, jak se zdálo v minulém díle.

A dozvíme se něco i o minulosti Ka-poel. A možná přijde i kouzelník!

kniha: XB-1 2020/03 - kolektiv autorů
yerry | **** | před 5 dny

Trochu som bol sklamaný z toho, že sa v čísle nachádzali len dve zahraničné poviedky, ktorých rozsah bol len tretinový vzhľadom na priestor poviedkam vyhradený. Inak ale celkovo som s úrovňou poviedok spokojný. Z tej dvojice zahraničných tá ruská Zima, hlad, inteligence od Olega Divova mala veľmi dobre vystavanú logiku príbehu. Z domácej proveniencie dej výborne gradovala Anna Olejárová vo svojej najnovšej poviedke Praktická ekologie na domácí použití . Dovolím si tvrdiť, že prekladom do češtiny jej texty trochu strácajú na údernosti. V slovenčine je tá jej eskalácia násilia a dialógov ešte razantnejšia…

povídka: Měsíční prach - Záhora, Zdeněk
vyšla v: XB-1 2020/03
yerry | * | před 5 dny

Kratučká poviedka naviac ešte delená do viacerých fragmentov o jednom zabijakovi a mladom dievčati, ktoré nie je úplne tým, čím sa zdá byť. Ak by príbeh autor trochu viac rozviedol, mohol mať naviac. Pointa bola dosť slabá…

povídka: Smolný den ve Skerlandu - Kalaš, Radoslav
vyšla v: XB-1 2020/03
yerry | *** | před 5 dny

Ak máš rád severskú fantasy a Conanovky, docela fajn poviedka. Vikingami nešliapneš vedľa. Takmer klasický text. Avšak nič nové pod slnkom…

Splatter lady opäť nesklamala. Autorka do svojej poviedky zakomponovala viacero motívov. Predovšetkým hlavným hrdinom je záporák, ktorý nemá rád prírodu a všetko, čo s ňou súvisí. Na udalosti sa pozeráš jeho očami. Dostaneš tu vo výborne vystavanom a postupne gradovanom príbehu rôzne mutácie, krv, sliz aj zombie. Nadsádzku má autorka veľmi dobre zmáknutú, násilie sa stupňuje až do jeho záverečnej eskalácie…

povídka: Probuzení - Hohenberger, Martina
vyšla v: XB-1 2020/03
yerry | *** | před 5 dny

Akcia, v ktorej hlavnými aktérmi sú upíri. Slušne napísaný splatter. Zo zbraní rôzneho kalibru tu lieta striebro aj klasická munícia. Na odreagovanie dobré…

povídka: Ve viriconiu - Harrison, M. John
vyšla v:
jirikk | ****1/2 | před 5 dny

Z mého pohledu asi vrchol trilogie. Autor tentokrát oproti předchozímu dílu ubral na metaforách a obraznosti, věnuje se Viriconiu a role umění v něm. Zajímavé je neukotvení oproti předchozím dílům, vystupují zde některé známé postavy (Tlustá máma, mihne se Mědenka), nicméně do časové posloupnosti nijak zvlášť nezapadá, spíše se zdá, že jde o jakési alternativní Viriconium. I tady bohužel autorovi v závěru trošku dochází dech, jako by si z té spousty nabízejících se motivů nedokázal vybrat žádný, který by plně vytěžil (třeba nákaza a karanténní policie by snesly určitě víc prostoru), ve výsledku jde ale o zajímavější kousek než Bouře křídel.

kniha: Ve Viriconiu - Harrison, M. John
jirikk | ****1/2 | před 5 dny

Z mého pohledu asi vrchol trilogie. Autor tentokrát oproti předchozímu dílu ubral na metaforách a obraznosti, věnuje se Viriconiu a role umění v něm. Zajímavé je neukotvení oproti předchozím dílům, vystupují zde některé známé postavy (Tlustá máma, mihne se Mědenka), nicméně do časové posloupnosti nijak zvlášť nezapadá, spíše se zdá, že jde o jakési alternativní Viriconium. I tady bohužel autorovi v závěru trošku dochází dech, jako by si z té spousty nabízejících se motivů nedokázal vybrat žádný, který by plně vytěžil (třeba nákaza a karanténní policie by snesly určitě víc prostoru), ve výsledku jde ale o zajímavější kousek než Bouře křídel.

Tfuj, mám to za sebou. Nakonec i ta poslední megapovídka měla podivný konec. Přemýšlím proč mě ta kniha tak nebavila… Asi bych to shrnul slovy autora. „Při konfrontaci s bezduchým dynamismem zrcadla, spekularizace země, skrze biceps který se v peristaltických vlnách zatínal a povoloval, dávila obrovskou sílu, čirou nádhernou energii.“ Velice rád bych poznal všechny ty, kteří tyto žvásty povýšili na vrcholné umění. Anebo raději ne.

povídka: Delenda est - Anderson, Poul William
vyšla v: Stráž času; Stráž času**
louza | **** | před 6 dny

Skvěle našlápnutý text, jehož pointa sice maličko vysublimuje do ztracena, ale základní změna paradigmat v období Římské říše působí hodně zajímavě a svět, který autor předestírá vysloveně vybízí k většímu zkoumání. V tomhle prostředí by šel postavit celý román a pěkně zpracované je tu i dilema stráže.

Pěkně vymyšlené téma kolonizace Ameriky i potenciálních důsledků, které bohužel v pointě zdegeneruje do naprosté triviality. Škoda. Text měl opravdu pěkně našlápnuto. Stačilo to jen trochu domyslet.

Kratší příběh o záchraně z úsvitu historie. Ač má stráž času bránit přirozený chod věcí, vypadá to, že oni sami jsou tím kdo pravidla nejvíce porušuje. Paradox, který se tu řeší je dobře machanicky vymyšlený, ale to průměrnou povídku bohužel moc nespasí.

povídka: Odvaha být králem - Anderson, Poul William
vyšla v: Stráž času; Stráž času**
louza | ****1/2 | před 6 dny

Hodně pěkná povídka zobrazující jeden ze strážních paradoxů. Ukazuje co se stane, pokud některý strážce uvízne v čase proti své vůli. Text má skvělé historické pozadí, dobrou nosnou zápletku a perfektní pointu. Výborná věc.

povídka: Stráž času - Anderson, Poul William
vyšla v: Stráž času; Stráž času**
louza | *** | před 6 dny

Úvodní povídka cyklu, která zavádí hodně pěkný koncept cestování časem. Ten je z principu takřka nevytěžitelný. Autor dostává na hraní všechny historické epochy lidstva i nelidstva. Přehršle osudů, postav… Jazyk i styl je svižný a čtivý a jako časová dobrodružka více méně funguje. O to víc pak zamrzí detaily naprosto nezapadající do logiky a vlastně i odosobněný styl textu, která se dobře čte, ale zase tak úplně moc toho ve čtenáři nezanechává. Povídka má ohromný potenciál, který zůstal v rozstřelu trochu nevytěžený.

kniha: Bouře křídel - Harrison, M. John
jirikk | **** | před 7 dny

Oproti Pastelovému městu Harrison přitvrdil, a to směrem k poezii. Rozbujelý jazyk (překlad musel být opravdu zběsilá fuška) vykresluje šílené město i svět okolo, opět se dočkáme i SF rekvizit a dalších poznatků ze světa Odpoledne / Večera. Zprvu jsem byl nadšen, nakonec však té samoúčelné obraznosti na mě bylo až příliš.

kniha: Klan - Rus, Dmitrij
Methat | ***** | před 7 dny

Táto kniha a séria celkovo má jedinú chybu – ma málo strán a knihy vychádzajú jedna za rok. Inak sa číta sama od seba, opäť ide o kvalitný text. Dej sa nám trochu komplikuje a akoby ani autor nevedel, kam skôr skočiť, čo skôr urobiť, otvára sa tu príliš veľa možností, aby na to autor náhodou nedoplatil. Koniec opäť končí cliffhangerom, tak som si radšej prečítal kapitolu tretej knihy, aby som mohol v kľude zaspať.

kniha: Ruská ruleta - Heteša, Petr
marty63 | brak | před 7 dny

Plně se ztotožňuju s komentářem Siria. Ta kniha je nejen utahaná, ale i hloupá. Zápletka, vykreslení postav (ředitel, tedy manažer,za každým slovem „vole“, dialogy, ruské stereotypy (furt se chlastá vodka ať je to situaci úřiměřené či nikoliv). Divím se, že to vůbec Brokilon vydal. Pro mě brak a ruce od toho pryč.

kniha: Nohy z jílu - Pratchett, Terry
Speedemon | **** | před 7 dny

Díly s Hlídkou opravdu nedokážou zklamat. Příběh má povedenou zápletku a nejde o žádné jednotlivé taškařice propojené do jednoho celku. Skutečně se zde řeší policejní příběh. U Zeměplochy jsem měl poprvé pocit, že by autor dokázal zdařile psát i seriózní nehumornou literaturu. Několik pasáží bylo fakt napínavých, bez humoru (ať už chtěného nebo nechtěného) a zajímavě to příběh doplňovalo.

Po minulém hugovsko-nebulovském nářezu nemohlo toto číslo konkurovat kvalitou povídek, ale dokáže konkurovat jejich zajímavou skladbou a kombinací s dalšími texty – recenzemi a publicistikou. Skoro bych řekl, že jsem tak zajímavě poskládané číslo ještě nečetl. Už jen juxtapozice metatextu Charlese Platta o invazi japonské SF a Nordenovy povídky Kletba Mhondoro Nkabele je prostě…geniální. Tradičně i po těch letech potěší recenze Petra Kotrleho a hororové ladění čísla (nejméně 3,5 povídky z 9 jsou horory) podtrhne Kosatíkův kapesní průvodce legendární antologií Hlasu krve, jedné z mých vstupních bran do světa literárního hororu. Někde souhlasím (Campbell, Ligotti), jinde tolik ne, ale je super číst o tom, jak to vidí on. Moc se s tím totiž nemaže. Důležitost čísla podtrhne listárna, kde mne jeden z pisatelů usvědčil z povrchního čtení. Opravuje totiž názor Františka Novotného na tulení lid z jeho rozboru Holdstockovy sbírky povídek Les kostí – a připomněl mi, že já bloud přece před nedávnem viděl zajímavý animák Píseň moře, kde tuleňka vystupuje – a při čtení Novotného eseje mne to vůbec netrklo! Long story short – toto číslo se hodně povedlo a svou zásluhu na tom tentokrát mají pánové Kocián a Svoboda, protože ho dokázali skvěle umíchat a pozvednout ho nad kvalitu povídek a novel něčím víc. Když už jsem ale u těch povídek, kromě výše zmíněné mrazivě humorné perly o západoafrické superstar mezi spisovateli scifi doporučuji také výborný horor Spřízněná duše o špíně lidského nitra.

povídka: Kletba Mhondoro Nkabele - Norden, Eric
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/04
Lucc | ****1/2 | před 8 dny

Je jasné, že si povídku nemohu užít naplno, protože, jak píše BorgDog, k opravdovému vychutnání bych musel být znalec US fandomu. I tak mi ale koutky cukaly a úplně jsem viděl mentorského (a samolibého) Asimova či sebestředného (a taktéž samolibého) Ellisona a tak trochu jim přál všechny ty patálie s jedním obézním západoafrickým spasitelem dekadentní americké SF.

Je zajímavé, jak některé texty člověku utkví. I přes propast čtvrt století jsem si povídku jasně pamatoval a těšil se, jak se zase dobře pobavím. Fungovalo to tak napůl. Poprvé se mi čtení líbilo moc, ale podruhé už v textu vidím chybky a hlavně mě štvala autorská onanie nad formou, která začne brzy nudit. Přesto jsem měl pocit, jakoby se někde mezi 2. a 3. třetinou textu ztratilo pár stran, jak hopem to autor završil. Musím nějakou tu hvězdu strhnout. :-/ I tak je to ale jeden ze dvou vrcholů čísla. Přinejmenším jde o povídku, která vám z hlavy, podobně jako dunění bubnů šéfredaktoru Magazínu E. L. Fermanovi, jen tak nezmizí.

povídka: 8:29 - Sullivan, Edward S.
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/04
Lucc | *** | před 8 dny

Rozverně napsaný dobrodružný textík o tom co se může stát, když vykročíte z rutiny všedního dne. Mohl by totiž nastat konec světa… nebo taky ne :-) Příjemná fi ze zlatého věku. Sci se dočkáte jen maloučko, vlastně spíš vůbec. Nic převratného, ale četlo se to hezky, ne že ne.

Text příjemně plyne a vyvolal mi nostalgii, protože jsem si při četbě vzpomněl na odcházení galských bohů v mé oblíbené podbízivě ilustrované dětské knize Mýty a legendy – Egypt, Řecko, Galie, ale nemohu se ubránit pocitu, že toto mohlo a mělo mířit výše. Vždyť nejde o nic menšího než o alternativní historii Římské říše. Chybí ovšem bod rozdvojení a vlastně i jakýkoliv fantastický prvek. Čekal jsem, kdy se dostaví prozření, nějaký důvod, proč autor povídku vůbec napsal. Pořád jsem doufal, že tam opravdu je, ale buď to zazdil překladatel nebo je natolik umně skryt, že jsem ho neodhalil nebo jsem prostě jen důvěřivý moula a Silverberg se hlubší smysl prostě do povídky neobtěžoval vtělit. Nebo to měla být alegorie USA? Nebo dokonce SSSR?

povídka: Prastará temnota - Sargent, Pamela
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1996/04
Lucc | *** | před 8 dny

Bouře zahnala světlo. A tam, kde světlo chybí, přichází temnota, která nemá v lásce ani lidi ani nic živého, pěkného nebo světlého. V povídce se objeví hezká myšlenka o bílé magii, kterou lidstvo umí temnotu zahnat a konec je docela příjemně definitivní, ale celkově to není žádné veledílo. Prostě jen dobře napsaná spíše temná fantasy než plnotučný horor.

Je to správně šedesátkově uhozené a staromilsky perverzní, asi jako Barbarella nebo tak něco, ale jinak je to vlastně jen rozvinutý vtip. Pohl píše s přehledem, obzvláště dialogy, ale ambice na víc než lehký nadprůměr to vzhledem k plytkosti příběhu mít nemůže.

Noir by měl zpozornět, pokud to tedy už nečetl, protože toto je naprosto dokonalý pomalý horor, kdy jasně cítíte co všechno je špatně a kam to asi tak povede a zároveň víte, že z šikmé plochy není cesty zpět. Trumfovým esem je vypravěčka, dokonale napsaná čubka, které i kdyby se mělo stát něco zlého, tak jí to budete ze srdce přát.
Škoda méně úderného lehce lovcraftovského konce. Jinak by to bylo za plný počet. Za mne povídka čísla.

Příjemná kedrigernovština o mizerném mágovi Fayhornovi, jeho věrném sluhovi a lovci mytických tvorů, který hodlá doplnit informace o poslední chybějící potvoře do svého rodinného bestiáře. Neurazí, nenadchne, i pár myšlenek se mihne…

Lehounce hororový nádech a pěkně vykreslená bažinatá a bujně zarostlá planeta – to jsou devízy této novelky. Chybami pak jsou plytkost a naprostá nedomyšlenost ekosystému, který by tak, jak je popsán, jednoduše nemohl vzniknout – leda že by byl za účelem interakce s kolonizátory planety stvořen. Potom by ale měl záchranný tým zatraceně rychle začít řešit zcela jiné věci – kdo a proč to takto připravil? Nemohu ovšem říct, že by to nebylo příjemné čtení svým charakterem patřící spíše na konec zlatého věku než do 80. let.

kniha: Co to žere a kde to spí - Heteša, Petr
trudoš | ***1/2 | před 8 dny

Petr Heteša s oblibou kombinuje nezvyklé motivy, jako jsou démoni, drogy, magie, kyberprostor, sex a hudba. Pokaždé s humorným nadhledem, který dává na srozuměnou, že primární je čtenáře pobavit a v druhém plánu pak donutit k zamyšlení.
Aktuální novinka není výjimkou. Jednoduchá zápletka je rozehrána v průběhu několika stran a pak už následuje akční jízda prostá zbytečných násilností. Autorovou doménou jsou přitom svižné dialogy, na kterých je vystavěna většina textu. Naneštěstí dějová osnova drhne v technickém vyšetřování, protože to, co provádí hrdinka, se za detektivní práci snad ani označit nedá. Ovšem pravdou je, že spisovatel jí to moc neusnadňuje, když ji umístil do prostředí stoprocentní korupce, kde i ruce co myjí ruce, mají ruce, co je myjí. S rozsahem románu pak příliš nesouzní pointa, jež je sice pro svou cynickou podstatu dokonalá, ale slušela by spíše povídce.
Jít o hudbu, nazval bych to rockem, protože právě takové Co to žere a kde to spí je. Hard, punk, blues i glam.

povídka: Ocet a skořice - Hoffman, Nina Kiriki
vyšla v: XB-1 2020/03
yerry | *** | před 9 dny

Niečo pre mladšie ročníky, ktoré majú radi príbehy typu Harry Potter. Škola mágie tu nieje, keďže začínajúci mladí mágovia sú tu skôr začínajúci samouci. Niet preto divu, že sa im občas niečo nepodarí. Napriek tomu aj neúmyselne pobudnúť v koži malého ošklivého zvieratka má svoje kúzlo. Na mňa už tieto príbehy síce nezaberajú, ale ak ich máš rád, prečo nie?

povídka: Zima, hlad, inteligence - Divov, Oleg
vyšla v: XB-1 2020/03
yerry | ***** | před 9 dny

Ruskí autori takéto vedia :) Zima, mráz, medvede, vlci, tiger, jedno malé zvieratko, hlad, žranica, lopata (tá samozrejme musí byť :) a množstvo robotov obmedzených len algoritmami svojho programového vybavenia. Posthumánna spoločnosť v tom zmysle, že sa tu žiadny humanoid nevyskytuje, a ani ho tu netreba. Jednoducho skvelá jazda, v ktorej náhodilosť je presne vypočítaná. Na tomto som si zgustol.

Moc dobrá sbírka povídek se zaměřením na detektivku ve sci-fi/fantasy žánru ke které se čas od času vracím a s chutí se začtu do nějakého z příběhů. Zaujaly mě především kousky: Muž, který vypil robota, Případ rudé gladioly, Dobří zlí a bohatí, nebo Ztracená apokalypsa, ale ani ostatní povídky nejsou o nic horší, do sbírky přispěli opravdoví mistři česky psaného slova.

kniha: Underground - Kotleta, František
marty63 | *** | před 11 dny

Tak moje první setkání s Kotletou dopadlo velmi dobře. Dostal jsem to, co jsem si představoval- noir, cyberpunkovou „tvrďáckou“ detektivku z dystopické budoucnosti. Podle recenzí dalších děl se domnívám, že Leoš píše nadsazenou „kulhánkovskou“ řežbu a tady se snaří o trošku „vážnější“ téma. Jeho popis budoucnosti Prahy ovládané korporacemi je excelentní a opravdu to na mě zapůsobilo jako bych se ocitnul uprostřed bangladéšského slumu. Některé věci ale mi tam bohužel neseděly. Zejména nepromyšlené používání expresívních výrazů, které už v takovém „vážnějším žánru“ by mělo být odstupňované a přiměřené situaci a osobě. Například když spolu mluví hlavní postava s kapitánem Adamem tak oslovovení se omezí na „ty píčo“, ty čuráku"a nic jiného. Osobně si myslím, že nějaké „ty vole“ by tam sedlo líp.Dále mi tam vadilo používání citoslovců vyjadřujících nějaký děj nebo pocit – např. „škvrnk“, „jéééé“. To se hodí do komiksu nebo fakt brakové literatury, kterou asi teď Leoš úplně psát nechtěl. To ale podle mne měl ohlídat odpovědný redaktor a trošku ho zkrotit. V každém případě se to čte výtečně, děj má spád a nevydechnete ani na chvilku. Rád bych se do této Prahy vrátil v nějakém dalším titulu a moc rád bych to viděl i jako komiks.

12345678910poslední (689)27555 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu