LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Já beru jen návnadní kočku z kanálu… :))

@Eli[803]: … dochucená banánovým listím. :-)

@idle[802]: Proč ne? Taková podrážka na blátě, to je úplná haute cuisine :-D

Takže jako doprovodnou literaturu k malazskému univerzu máme časem očekávat nejen encyklopedii, ale i Teholovu a Buggovu kuchařku?

@BorgDog[800]: Ublala a slepice :-D Skvělá scénka. Ono vůbec Teholovy a Buggovy gastronomické rozhovory nemají chybu :-)

@Reader[799]: Tam je toho víc – třeba Ublala a slepice. :-) Ale jinak, mě v pětce dostala třeba ta návštěva Templu – přesvědč tu zatracenou démonku, ať odsud vypadne! :-D

@BorgDog[797]: Nemůžu než souhlasit, např. scéna s Ruket mě dostala do kolen. Za to by se nestyděl ani Douglas Adams.

@BorgDog[797]: Ovšem v sedmičce už to není takový překvapení, když už je znáš. :)

@Dext1[796]: No, troufám si říct, že Tehol s Buggem jsou ještě MNOHEM lepší v sedmičce než v pětce. :-)

@BorgDog[793]: No, moc jsi mě nepotěšil:-) Ještě k tomu věštění Péřové čarodějky, možnost, že nejde o chybu, pokládám jen za čistě teoretickou, z toho textu (a i vzhledem k ostatním věštbám v pětce) je to v podstatě jasné a taky informace o obsazení trůnu držby zvířat nemá pro samotný příběh pětky absolutně žádný význam a zjevně slouží jen k tomu, aby se čtenář zorientoval v čase vůči dalším paralelně probíhajícím příběhům, no a bohužel to Eriksonovi opět o pár let nesedí. Každopádně mi už tady ty časové nesrovnalosti přestaly vadit a dost možná je to paradoxně i tím, že jich není úplně málo. Jinak musím říct, že pětka je prostě parádní (celkově mi liché díly připadají ještě lepší než ty sudé), a dvojice Tehol Beddikt + Bugg je snad ještě vtipnější než Kruppe, takhle jsem se nenasmál ani u Pratchetta:-)

@Eli[794]: Tohle je právě „neletopočtové,“ a navíc typ chyby, co se zatím myslím u Eriksona nevyskytl, nebo já ho aspoň nezaznamenal. A jak říkám, netroufnu si odhadnout, zda je to OPRAVDU chyba, anebo část nějakého budoucího plánu. Pokud část plánu, můžou nás ještě čekat zajímavé knihy a malazský svět neradostné časy míru a spravedlnosti. :-D (Po přečtení pochopíte).

Ona se občas chybka objeví i „neletopočtová“, jsem zvědavá na co ještě při druhém čtení narazím :-) @BorgDog[793]: Huš, takhle lidi namlsávat, já sliním jak Pavlovův pes, co ses poprvé zmínil o betačtení Chromého :-)

@Dext1[792]: Taky si přisadím – i v tom „Chromém bohu“ Eriksonovi „utekla“ jedna zajímavá a (relativně) viditelná věc, třebaže není úplně na 100% že to je bug, a ne část nějakého rafinovaného záměru do budoucna. V knize to zůstane, neodvážili jsme se s Danou K. „opravovat“ originál, tak budu docela zvědavý, kdo a jestli někdo si toho pak všimne. :-)

@Reader[791]: Trefil jsi jednu z několika těch dalších nesrovnalostí, o kterých jsem se zmiňoval. Vyřešil jsem to tak jako ty – utěšuju se tím, že věštila do budoucna, i když to tak pravděpodobně není. Jednak tam mluví v přítomném čase a celkově z kontextu to spíše nasvědčuje tomu, že odkrývá právě se odehrávající události, a pak taky při vykládání (ať už karet nebo destiček) se snad vždycky mluvilo o tom, co se děje teď, nebo co se má stát v bezprostředně blízké budoucnosti, tady, ať už Trullův příběh začíná v roce 1159 nebo 1161, by to musela být věštba docela dost let dopředu, protože trojka začíná v roce 1164 a k obsazení držby zvířat dojde až na jejím konci. Ale jak říkáš, úplně vyloučit se to nedá. Je tam ale pár dalších věcí, které zřejmě nebudou sedět. Radši si ale počkám, až to dočtu komplet a až pak se o ně podělím:-)

Tohle mi nikdy nedošlo, zato mi připadlo divné, že v pátém díle Péřová čarodějka věští vzestup vlků na trůn(a nezdá se mi, že by šlo o věštění do budoucna, ale jen odhalování -v reálné době probíhajících- mocenských převratů). Přitom vzestup vlků je popsán v díle třetím, a to už se objevuje zmíňka o nájezdnících z moře, nehledě na onoho Maelem utopeného Edura, který je objeven Paliči. Ale tohle je samosebou sporné…koneckonců mohlo jít o věštění věcí příštích.

Jop, v tom máte pravdu. Taky mi to při čtení moc nesedělo a tak jsem pátral. No a kdesi jsem se dočetl, že to přiznal sám Erikson, u Trulla mělo obojí být 1159.

Dřevnov: Obléhání trvalo přes tři roky.

Edit: Máte pravdu, mluví se tam o pádu Dřevnova. I u Karsy by teda měl být rok 1163, stejně jako u Měsíčních zahrad. Ňák těch nesrovnalostí přibývá. :/

@Eli[787]: Jsem nakonec i rád, že si nepíšu poznámky, protože i bez nich se těch chyb dá najít dost, a není to jen o časové ose. Ale jak píšeš ty, nezbývá, než prostě číst a užívat si skvělý i když ne úplně dokonalý příběh:-)

@Dext1[786]: Ne, časová osa nesedí, viz. příklad, o kterém jsi psal ty, nebo třeba to, že Karsa se na svou výpravu vydal v r. 1159, ale když sešel do nížin padla zmínka o bitvě u Dřevnova, která byla v r. 1163, a tou dobou už byl Karsa podle Domu mrtvých u ša´ik na Raraku. Já z toho byla prvně zmatená, pořád jsem se to nějak snažila napasovat do sebe a jako správný puntíčkář jsem z toho byla lehce nervní. Ale nakonec jsem nad tím mávla rukou a jen si užívala příběh ;-)

Mám stále silnější pocit, že Erikson nemá časové údaje zrovna moc pod kontrolou. Na začátku Dómu řetězů píše, že Trull Sengar byl přikován v roce 1159 a v Půlnočních vlnách, kde popisuje to, jak k této události došlo, příběh Trulla Sengara začíná v roce 1161, kdy si pobíhá se svými bratry, kteří ho měli už dva roky před tím přikovat. Pětku ještě nemám dočtenu a Erikson je schopen téměř všeho, ale pochybuju o tom, že se časem dočtu, že se všichni vrátili v čase zpátky, jen aby Trulla Sengara přikovali. Podobných (i když ne tak do očí bijících) nesrovnalostí jsem našel víc a musím říct, že z toho začínám být lehce zklamán.

Admirál Nok v jednom rozhovoru s Gametem a Tavore říká, že jejich pobyt v Domu mrtvých jim poskytl dlouhověkost (Dóm řetězů, str. 228, frajeřím, protože to zrovna čtu :-D). Takže za dlouhověkostí staré gardy opravdu stojí azath. No a tu drobnou nepřesnost, co se týče Dujeka, bych viděla podobně jako Nurvel :-)

@idle[783]: Hmm…tak Esslemont to spíše ještě zamotá :))

@Strýček Biolit[782]: V desítce se tyhle věci neřeší. Pokud jde o věci Malazské říše, sázela bych spíš na Esslemonta, když už.

@Reader[778]: Buď Erikson uzná chybu (z Měsíčních zahrad víc údajů nesedí – a asi by nebylo marné, kdyby Erikson text nějak zrevidoval a bral ohled na další knihy), nebo to zaonačí na Azath…a nebo to v desítce vymyslí tak, že budeme zírat s otevřenou tlamou :))

@Dext1[780]: Já tuhle malou nesrovnalost taky přikládám změně autorových plánů. V jedničce byl Dujek prostě jen obyčejná postava v roli slavného říšského generála, přítele císaře. V následujícíh knihách se z něj ale stala o tolik zajímavější postava, až se Eriksonovi rozleželo v hlavě, že by se mu hodilo zvýšit mu punc zvláštnosti a zařadit ho mezi zakladatele říše a nejbližší spojence císaře. A tak si to prostě přizpůsobil. Usnadnil si tím řešení minulosti říše a obecně všeho kolem Kellanveda. Nic víc bych v tom nehledal.

Takže Dujek s Kellanvedem a spol. vstoupí do Domu mrtvých, pak vystoupí, Kellanved vládne 96 let jako císař a Dujek má o těch 96 let později díky tomu, že byl před těmi asi 96-ti lety v Azathu, o nějakých 50 let míň než by měl mít? Touto návštěvou Azathu to asi nebude (jedině že by Dujek z Azathu do „reálného světa“ vystoupil o těch 50 let později než ostatní, což se nestalo, protože říši pak pomáhal Kellanvedovi od začátku budovat, nebo by o 50 let později museli vystoupit všichni a to se taky zjevně nestalo). Přicházelo by to v úvahu v případě, že by se později Dujek dostal do Azathu sám, což je možné, jsem teprve u knihy č. 4 a pokud o tom nic není v dalších pěti knihách, tak se to třeba ještě objeví v té poslední. Moc nadějí tomu ale nedávám.

@Reader[778]: No, tuším, že někde v sedmičce se to i přímo říká, že v Azathu neplyne čas normálním způsobem – když tam odnesou těžce zraněného Chaura, co by jinak venku brzy zemřel. Takže, potvrzené to vlastně je…

@Strýček Biolit[777]: Azath(Dům mrtvých) má zcela jistě kořeny v tom, že se lidé z původní císařovy gardy (i ti „obyčejní“ jako Kalous nebo Dujek) byli schopni dožít tak vysokého věku, a k tomu ještě slušně vitální. Jinak nevím v čem všem může mít ještě azath kořeny.

Bych teda řekl, že v tom bude mít drápky Azath…

@yerry[775]: zajímavá hypotéza, pokud bude o něčem, co by tomuto nasvědčovalo v některé z knih aspoň zmínka, tak by to mohlo vše krásně vysvětlit, pokud tam žádná taková zmínka nebude, tak bych i s ohledem na to, co píše Reader, bral jako pravděpodobnější variantu s pozdější změnou plánů autora, asi nemá smysl to teď už dál rozebírat, všem díky za názory k tomuto mému malému dilematu:-)

@idle[772]: těžko říct, já tak nějak předpokládám, že na většinu čtenářů čeká druhé čtení, uvidíme za pár měsíců.

@yerry[771]: tak v tom případě by němělo být Dujekovi v Měsíčních zahradách ani 79, ani 120, ale třeba 150 :-) v Měsíčních zahradách se píše, že v roce 1154 trvá Malazská říše 96 let, tohle já beru jako fakt a jestli to Erikson počítá od okamžiku, kdy Kellanved ovládl ostrov Malaz nebo až od chvíle, kdy ovládl nějaký další stát, je mi celkem fuk, pochybuju, že tuto věc nějak důkladněji řešil i sám autor

@Dext1[770]: To si nejsem jistá. Jasně, chápu tvou motivaci, ale mám dojem, že jakmile má člověk dočteno, tak ho diskuse zajímají už jenom chvíli. Probere pár věcí, které mu utkvěly v hlavě, přečte si pár nápadů jiných čtenářů a pak rozečte něco dalšího a tohle se pomalu odsune do pozadí. Zatímco během čtení se k tématu vrací průběžně pořád, může teoretizovat, co bude v dalších dílech (třeba těch, které u nás ještě nevyšly) a to udržuje pozornost u tématu.

Uvidíme, jestli diskuse po vydání desátého dílu narostou nebo upadnou.

@idle[769]: Myslím, že v okamžiku, kdy u nás vyjde poslední díl a bude už dost lidí, kteří budou mít celou sérii dočtenou, tak se určitě někde něco rozjede. Já jsem si třeba dal takový malý osobní závazek, že dokud to celé nedočtu sám a neudělám si vlastní názor, tak se do žádný diskuzí zapojovat nebudu (s výjimkou dotazů na konkrétní věci, které mi nějak nesedí) a nebudu je ani číst, abych se náhodou nedozvěděl něco, k čemu jsem se sám ještě nepropracoval. Tak snad je nás takových víc.

@Dext1[768]: Já se popravdě řečeno divím, že u nás neexistuje žádný další web, kde by se fanoušci Malazu sdružovali a probírali detaily. Je pár klubů na diskusácích, ale ty jsou spíš polomrtvé, a jinak kde nic tu nic. Legie je zdaleka nejaktivnější.

@idle[763]: ještě že tu Legii máme, jinak bych si s tím musel lámat hlavu sám :-)

@Reader[764]: Tak to jo, dá se pochopit, že v rámci takové megasérie může autor časem provést nějakou korekci původních záměrů (zvlášť pokud sérii začal rozvíjet s větším časovým odstupem po MZ, to jsem vůbec netušil). Já osobně se taky jednoznačně přikláním k první možnosti, Kellanved ovládl ostrov Malaz a začal budovat (založil) říši. Nešlo mi ani tak o to, že by Erikson mohl udělat chybu, ale spíš jsem chtěl vědět, jak to vlastně bylo s tím založením říše a dobou Kelanvedovi vlády, což mi přišlo pro celý příběh poměrně důležité. Dík za info.

@Reader[765]: To bych si nikdy nedovolila – koneckonců, tys dodal mnohem víc podrobností.

@idle[763]: jak vidím jsi rychlejší než má myšlenka…opět?

@Dext1[762]: Ne, tak jsem to nemyslel. Vzhledem k tomu, že některé postavy byly schopny od Měsíčních zahrad měnit pohlaví, některé charakter, nijak by mě nepřekvapilo kdyby si Erikson v dalších dílech upravil i tento údaj, aby mu lépe seděl do celkového -rozvinutého- kontextu. Pamatuj na to, že MZ byly napsány daleko dřív (tuším 1992) a že některé informace autor prostě v dalších dílech upravil, jak na původní příběh nabaloval další a další informace… Takže souhlas s 1. Koneckonců i Goethe měl svého Urfausta, díla nevznikají jen tak lusknutím prstů z ničeho, a musíš počítat s tím že se vyvíjí, zvlášť u takového Molocha(myšleno v pozitivním smyslu) jakým je MKP.

@Dext1[762]: Myslím, že poznámka k „nedůvěryhodnosti“ Měsíčních zahrad míří spíš k tomu, že některé údaje v nich zmíněné už byly samotným Eriksonem dementovány (tuším, že počet chodeb, kterými vládne Rychlej Ben, a ještě něco).