LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

O fous lepší, něž konec křížů. Nicméně autor rozhodně není tak vyspělý, aby si mohl dovolit zabít celou polovinu knihy poměrně obyčejným vyprávěním. Opravdu neumí takový příběh ozvláštnit, či okořenit. Akční část je již na dobré úrovni.

Zajímavé, promyšlené, velice sugestivní. Líbí se mi vysoký stupeň naturalismu, s kterým Miéville přistupuje ke svým hrdinům a světu. Jediná věc mi trochu kazila požitek ze čtení – příliš často opakovaný postup, kdy se k nějaké události, nebo postavě rozvíjí retrospektvině její pozadí , či příběh (což sice zvyšuje plasticitu a barvivost románu, ale zároveň snižuje čtivost)

Na Bulyčova trochu nezvyklá spaceopera, nicméně poměrně slušné úrovně, něco ve stylu Edmonda Hamiltona a jeho Hvězdného vlka nebo ságy o Marku Stoneovi. Postavy jsou poněkud nepropracované a děj je chvílemi nepřehledný, ale to nakonec u spaceopery není nic nezvyklého. Hlavní postava Andrej Bruce mi něčím připomíná Milese Vorkosigana od Bujoldové.

Výborná antologie, zřejmě to nejlepší, co před rokem 1980 vyšlo u nás. Bohužel nízký náklad a tudíž spíš sběratelská raritka.

Spolu s antologií Labyrint pravděpodobně jedna z nejkvalitnějších povídkových antologií vydaných před rokem 1980.

Slabší 3* Zdá se mi, že pan Feist vaří z stále tu samou polívku- stále ty samé motivy, v čele dospívání dvou mladých kluků v muže, které se odehrává v temných časech. A hlavně záporák, kterého prý zabijí pět knih či kolik. To je opravdu vrchol trapnosti. I tak se panu Feistovi nedá upřít to, že se z něj stal klasik dobrodružné fantasy, ta kniha je taková jednohubka. Inu, budu se těšit na druhý díl.

Tak túto knihu by mohol napísať aj Stephen King. Obsahuje všetko čo dobrá kingovka potrebuje. Americké reálie, k tomu adekvátne postavy, svižný dej, tajomného nepriateľa. Ale to by bolo na recenziu troška málo. V jednom americkom mestečku je každý mŕtvy, zisťuje to miestna lekárka so sestrou, ktoré ihneď informujú miestneho šerifa. No ako na potvoru má dostatok schopných kolegov aby celú situáciu zvládli sami s menšou skupinou odborníkov. O čom presvedčí aj guvernéra, bývalého kolegu, a tak sa mestečko môže uzavrieť. Čo už sa dávno stalo bez ich vedomia. Tým sa končí aj prvá časť knihy, v ktorej sa čitateľ dostáva do obrazu. Nastáva druhá časť, v ktorej sa Dávny nepriateľ predstaví v plnej sile. K jeho predstavenie autor našťastie vytvoril dostatok sympatických aj „menej sympatických“ postáv, ktoré sú rovnako nezaujímavé ako hlavné postavy. Podobne ako oni nestoja za pomenovanie v recenzii. Ale aspoň spĺňajú svoj účel a môžu sa predhadzovať neznámemu protivníkovi. Dá sa povedať, že sa dostávame do najlepšej časti knihy, ktorá nás pekne oklame. Autor nás presvedčí, že postavy bojujú s nadprirodzeným nepriateľom a všetko je márne, kto však drží v ruke knihu, vie že to nemôže takto skončiť. Čo však nevadí lebo sa to stále číta, lepšie a lepšie. Koontz nám pekne dávkuje nové informácie, ktoré sprostredkuje anglický spisovateľ, to len aby všetky postavy neboli len Američania . No máme všetky informácie. Je čas na finále. Aj keď je slabšie ako prostredná časť knihy určite nesklame. Čo sa vierohodnosti týka je asi jediné možné. Začo treba Koontza určite pochváliť hlavne s porovnaní s ostatnými knihami, ktoré som od neho čítal (iba dve). Každému je jasné že kniha smeruje k happyendu. Na ceste k nemu pomrú ďalšie postavy, čo je nevyhnutné. Osobne mi nevadilo, že je koniec románu viac menej jasný od druhej tretiny knihy, veď sa to dobre číta. Možno to nie je hlavné, určite dostačujúce. Čo povedať na záver, ak niekto minul knihu pred vyše desiatimi rokmi, ako ja, je čas to napraviť. Necelých štyristo strán je uspokojivá dĺžka, ktorá dokáže naplniť knihu zaujímavým čítaním. Na začiatku som spomenul Kinga, kniha sa jeho najlepším dielam nemôže rovnať. Osobne si myslím, že aj majstrovi v niektorých dielach prospel rovnaký rozsah.(Nespavost a Nezbytné veci aj iné). Zdá sa mi, že existuje aj elektronická verzia, tak záujemca nemusí riešiť ako sa k tomu dostať od toho je tu toto fórum.

Prevzaté z ebookfora

Pokračování Průsmyku je podle mého ještě kvalitnější než předchozí část. V knize se objevuje hlavní postava cyklu- lékař Slava Pavlyš, jako člen posádky kosmické lodi, která zkoumá planetu. Netuší, že zde před 20 lety ztroskotal kosmický koráb Pól a někteří lidé stále žijí. Eddings by popsal 3000 stránek, Bulyčov vše shrne na rozsahu větší novely. Jediným záporem knihy, je poněkud odbytá typografická úprava (propojení obou dějových linií do jednoho souvislého textu), která ruší při čtení.

Druhý diel prológu je oveľa lepší než diel prvý a preto som hodnotenie prvého zmenil :) Zo začiatku sa to ale nezdá, dej ja zameraný na Vor-niečo spoločnosť, na predstavovanie nových postáv, na Cordeliino spoznávanie sveta. Koudelka a Bothari majú väčší priestor ako v prvej knihe a nové postavy (najmä Drou) zaujmú. V polovici knihy nastane zvrat a dej je už dynamickejší a zaujímavejší. A oproti prvej knihe oveľa viac. :) Postavy si obľúbite, dej je celistvejší a vzťahy medzi postavami naberú na obrátkach. Nie sú len nejakým doplnkom príbehu, ale sú veľmi dôležité pre skvelý čitateľský zážitok. „Nakupovanie“ je ozaj pamätná scéna :) V rámci epilógu si stihnete obľúbiť aj samotného Milesa. Som zvedavý ako budú pokračovať vzťahy postáv starých (Koudelka, Bothari, Pjotr) a nových (Miles, Gregor, Elena, Ivan) v hlavnej Milesovej sérii. Rozhodne doporučujem :)

Zatiaľ nepoznám reálie Milesovho sveta a asi preto mi tuto BorgDog doporučil čítať najprv tento „prológ“ pred samotnou Milesovou sériou. Na jednej strane som sa pripravil o narážky na príbeh tejto knihy, na strane druhej sa ľahšie zorientujem v tejto politicky prepletenej sérii. Aspoň z pohľadu čitateľa, ktorý prečítal len túto knihu autorky. Kniha ma zaujala od prvých riadkov, po niekoľkých vetách sa čitateľ ocitá v napínavej situácii. Očakával som skôr akčnejšiu knihu, no táto ma veľmi prekvapila. Celý dej je zameraný na napätie medzi dvomi postavami – Cordeliou Naismith a Aralom Vorkosiganom. Aj keď sú z pohľadu vojny nepriatelia, napätie medzi nimi je také ako medzi mužom a ženou, ktorí na seba pokukujú, spoznávajú toho druhého… a postupne sa zamilujú. Neberte to však ako nejakú červenú literatúru :). Skôr romancu. Diplomatickú a prepletenú romancu. A perfektne napísanú. Ešte ma prekvapilo vykreslenie Bety a Barrayaru. Knihu napísala žena a je to poznať – postavy sú veľmi dobre vykreslené, rovnako aj seržant Bothari, ktorý ma najviac zaujal. Som zvedavý, ako sa bude jeho osud vyvíjať, je to skutočne pozoruhodná a tragická postava. Cením si knihy s postavami, ktoré si tak obľúbite, že by ste o nich čítali aj blbosti nesúvisiace s príbehom. Dej je takmer bez akcie, ale mimoriadne pútavý. Pri čítaní som sa chvíľami usmieval (pri očakávaní bozku, a ten stále neprišiel :)) a chvíľami som bol zhrozený a naozaj som ľutoval Bothariho, či som bol pobúrený (zaobchádzanie s Cordeliou po návrate k mame). Chvíľami som sa strácal v politike ale to je asi jediný mínus. Zatiaľ dávam 90% (teraz už o 10% menej). Možno sa to tým, čo prečítali Milesovu sériu zdá priveľa, no hodnotenia časom niekedy mením. Uvidíme, či sa toto zmení po prečítaní ďalších kníh.

K téhle knize člověk musí přistupovat podobně jako k předchozímu Jeruzalémskému masakru, to znamená nebrat ji úplně vážně. Autor tam neustále cituje z profláklých scén profláklých filmů i knih a prostředí je jedním slovem ujeté. Navíc si pan Procházka vzal k ruce atlas hub a tak se o těch podivných věcičkách čtenář nechtěně dost dozví. Ale je to zas o něco menší úlet než už zmíněný Neffův díl.

Tak na tuto knížku jsem se hodně těšil a i přes celkem vysoká očekávání mě tato komunistická satira rozhodně nezklamala. Autor nám vtipně a s nadhledem předkládá svět ve kterém jsou všechny osoby plně programovatelné (v programech HUMAN BASIC, HUMAN PASCAL případně experimetální HUMAN NONCONFORM) a tím pádem i kontrolovatelné. Knížka ovšem obsahuje i pasáže ze kterých mi při čtení běhal mráz po zádech a geniální pointu. Moje nadšení trošičku upadlo na začátku Druhé části knihy, která je hodně předvídatelná a samoúčelná. Snaha ukázat nám pohled z tzv. druhé strany barikády by přece jenom možná šla napsat napínavějí a více nepředvídatelně. Každopádně závěr knihy to všechno bohatě kompenzuje. Doporučuji.

Moc hezké zakončení trilogie, jednodušší koncept, lepší čtivost, silný závěrečný motiv.. 80% akorát

Četl jsem několikrát v době kdy bylo fantasy knih jako šafránu. A vždy se mi to líbilo.

Zkáza to je maximálně tak mravů autorů dnešních knih. To co by se jinde vešlo tak max do 2 a půl kapitoly, to tu je roztahané na celou knihu. Navíc nic moc dějově. Tváří se to skoro do konce jako nudná duchařina a zjištování čarodějnictví, aby to na konci bylo celé rychle utnuto. Sice se dozvíte kdo to způsobil, ale jak a proč už autor nevysvětlil (navíc mu teď ještě militantní antiextremisté můžou přišít podporu pravicového nacionalizmu :P).

Výborně napsané, bohužel ne úplně nedomyšlené. Možná, pokud by vyšly další knihy tohoto cyklu, pár věcí by se ještě objasnilo, ale ani to by nic nezměnilo na konci, kde mi přijde, že autor se pro to, kdo je vrahem, rozhodl stylem „ententyky“. Nicméně za přečtení ta kniha určitě stojí, i když být ještě trochu lépe promyšlená, hodnotila bych výše.

Velice čtivá kniha se zajímavým příběhem. Je to spíše úvod k druhému dílu, kde děj naplno vyvrcholí. Děj je popisován z pohledu několika výborně vymyšlených postav, kterým fandíte od začátku do konce. Každý milovník české tvorby by nad tímhle dílem neměl otálet.

Musím říct že jsem ke knize přistupoval s částečnou skepsí zaviněnou dosavadními špatnými zkušenostmi se SF/F autorkami. Nevím proč, ale ženský přístup mi ve fantastice nesedí. Tady jsem sice také našel klasické ženské prvky, ale byly vynahrazeny zajímavým příběhem s dobrou pointou, takže palec nahoru. Co mi trochu vadilo jsem už naznačil – hlavní hrdina je dokonalý hezounek po kterém ženy jen letí a všichni ho mají rádi. Takhle by to autor-muž nepojal :-)

Prozrazovat děj by byl hřích. Mohu jen shrnout důvody proč si tento román přečíst. Miéville stvořil dech beroucí svět, který dokáže dlouze popisovat, přičemž čtenáře neunudí k smrti, ale o to silněji ho vtáhne do děje. Hlavni postavy románu nejsou papírové, žijí. Příběh samotný není nejoriginálnější, občas se ze stroje zjeví bůh, ale je natolik silný a vícevrstevný, aby tyto nedostatky smazal. Autor nemoralizuje, závěry nechává na čtenáři. Malé nedostatky by se našly, ale posledních cca 30 stránek a to, že jsem po dočtení nemohl dlouho usnout, mě přesvědčilo dát 100%.

Dost dlouho jsem váhal zda dát tři nebo čtyři hvězdičky (asi nejblíže by bylo hodnocení 70%), neboť tento díl Anitiných dobrodružství, v němž hlavní hrdinka vycestovala mimo St. Louis, rozhodně není bez chyb. Hlavní příběhová linie je sice zajímavá, některé pasáže knihy dechberoucí a zejména ženské čtenářky asi potěší posun ve vztahu mezi Anitou a Jean-Claudem, avšak v knize se tentokrát vyskytuje až příliš mnoho nelogičností (zejména v chování hlavních hrdinů i záporáků) a deus ex machina řešení situací, některé postavy se v průběhu knihy z děje téměř zcela vytratí a konec knihy mi ve srovnání s předcházejícími díly přišel málo napínavý.

Co k tomu říci. Po přečtení této knihy jsem měl smíšené pocity. Je pravda, že kus této knihy byl místy zbytečně podrobný. Ale myslím si, že autor tím chtěl získat čas před hlavním finále. Po přečtení prvního dílu jsem nad touto sérií lámal hůl. Po přečtení druhého dílu, mi to už tolik nepřipomínalo starwars. Bylo to doceela povedené. Možná měl druhý díl končit v půlce třetího. No a po přečtení třetího dílu jsem žasnul. Kniha, která mi ze začátku přišla špatná se změnila. Mám zato, že autor prošel velkým vývojem a ikdyž se mu pár věcí nepovedlo, čtvrtý díl bude ohromný. Třetí díl mne zkrátka mile překvapil.

Čtivá kniha, některé věty jsou vyloženě trefné perly. Osudy jednotlivých hrdinů jsou zajímavé, občas se zasmějete, občas vás zamrazí, ale doufám, že v druhém díle už autor konečně začne ze střípků mozaiky skládat obraz a dá tomu celkový rámec, pak bych ještě hvězdičku přidala.

Možno som emancipovaná upírka :), ale mňa tento štýl baví. Opäť sa stretávame s drsnou hrdinkou, ktorá k pravej upírke ďaleko nemá. Jej priateľ je vampír, ktorý je slušne vychovaný, vzdelaný, brnká na lutnu… áno, v porovnaní s Lotou pôsobí menej mužne. :) a opäť sa tu rieši mimo premnožených kožomeňcov aj pôsobenie dlhého života na upírov, ktorí pre tú nudu zdivočejú. Tieto body by nasvedčovali, že sa jedná o kópiu Tiny Salo. Alraune však pridala do knihy oveľa viac postáv, niektoré sú prekreslené viac iné menej, ale zážitok z knihy zaručia. Napr. zaklínač „vleze na všechno“ Torge, prefetovaný Ingolf či znudený Enno. Počas celej knihy nechýbajú vtipné britké dialógy a nutné reči o sexe (ktoré sú prevedené decentnejšie) – a to Alraune ide. Z môjho pohľadu sa jedná o ďalšiu vydarenú knihu, ktorá stojí hlavne na dialógoch a sexe, ale aj takýto žáner treba. V iných knihách ma sexuálne scény rušia a pôsobia na mňa nevhodne. V prípade kníh Petry Neomillnerovej však viem do čoho idem a v spojení s humorom prečítam s chuťou aj sexuálne scény. Ak niekto vie písať, nemusí postaviť knihu na príbehu. Len tak ďalej Alraune :)

Jak již tady psali jiní je to taková dobrá akční oddechovka, ale..... Celou knihu mě pronásledoval pocit že tomu něco chybí. Ano je tu akce, sex, násilí, sex, násilí, sex, sex, sex… Mám takové podezření, že Alraune (Petra Neomillnerová) se tak trochu nechala pohltit prací a začala vydávat knížky jako na běžecím páse bez pořádného příběhu. Ale, když někdo umí psát tak příběh nepotřebuje. Je to dobrá oddychovka, ale… (Emancipované ženy si k mému hodnocení přidají dvě a upírky tři hvězdičky.)

jedním slovem – slátanina. doslova. autor splácal vše, co se mu dostalo pod ruku: eccovské „hledání templářů“ (děsivě naivní a hloupé), rádoby vhledy do nitra hlavní postavy (okopírovaný lukjaněnko i s chlupama) a společenský román. ten mu jde nejlíp. takže první * je za scény z ruského vězení, skvěle napsané, a druhá * za přehršel úžasných ruských a sovětských vtipů (absurdita kojená paranoiou). neustále mě ale pronásleduje pocit, že si ze mě jako čtenáře autor (s)prostě vystřelil; bohatý a úspěšný muž se nudil a tak si napsal a nechal vydat knihu. a já vůl mu na to skočil. doufám, že aspoň on se u toho psaní bavil, protože já se u čtení převážně nudil.

Musím souhlasit.Poměrně dlouho jde spíš o zajímavý detektivní příběh,ale ke konci je vše trochu jinak…Kratší kousek od autorů,který lze označit za odpočinkový.Roz­hodně nadprůměr a mix žánrů detektivky a scifi se tentokrát opravdu povedl.Bohužel ve vydání Saturn je ke konci chyba,kdy jedna stránka chybí a jedna je 2× a údajně je to ve vetším množství.Ale vydáních je víc, tak pokud máte bratry Strugacké rádi,určitě stojí za přečtení.

Poměrně přelomový díl. Jsou zlikvidování úhlavní nepřátelé, nalezeny ty správné hledané předměty a celé je skoro ukončené. Ovšem v zájmu pokračování se tu objeví noví záporňáci a nové otázky. Z hlediska série určitě nadprůměrný díl, protože téměř až do konce je tu samá akce, takže není čas se moc nudit.

Jednotlivé příběhy byli zmatené na sebe nenavozující a plné logických chyb. Hlavní hrdina se snažil hláškovat, ale byla to teda bída. Povídky postrádaly pointu a atmosféru. Tu jednu hvězdičku dávám Kudělkovi pouze za nápad.

Není tady už co psát – vše bylo již napsáno v předchozích komentářích. Tato skoro 60 let stará kniha mě prostě nadchla. Skvěle napsaná jedna dějová linie očima hlavního hrdiny. Hned od začátku se vžijete do prostředí i do pocitů hlavního hrdiny až vám běhá mráz po zádech.

Edice Pevnost kniha č. 41 – Smrt & potěšení. Introvertní hlavní hrdina, detektiv, žijící v temně ponuré tajuplné atmosféře Prahy současnosti je podklad pro příběh, který u mě osobně solidně funguje a stejně tak to bude s touto sbírkou povídek, u které mě mrzel jediný fakt, a to ten, že to nebyl samostatný příběh, protože to bych si dokázal užít daleko více než jednotlivé povídky. Každopádně z těch povídek jsem měl dobrý pocit, svižně se to četlo a i když v nich bylo pár hluchých míst dokázalo mě to na pár hodinek příjemně zaujmout. Bral bych nějaký velký příběh, protože jsem si českého „Marlowa“ docela oblíbil. Hlavně se mi líbí ten styl jak jsou ty povídky napsané, což není ve skutečnosti v dnešní době u nás nic neobvyklého, ale pokaždé to na mě dokáže působit, protože každý má osobitý styl psaní a každý tu atmosféru dokáže vydat ze sebe trošku jinak. Nižší hodnocení dávám hlavně proto, že je to soubor povídek, které se občas letmo opakovaly, ale i tak měly svoje kouzlo. 6/10

Skutečně čtivě napsáno, už douho jsem žádnou knihu takhle nehltala. Nebýt toho, že některé akce jsou dělané vyloženě pro efekt a logika kulhá, dala bych plný počet, výborně jsem se bavila.

Moje nejoblíbenější verneovka. Podmořský svět: ponorky, potápěči, žraloci, chobotnice, obří krabi a podobné potvory – v této společnosti mi v dětských letech bylo moc příjemně, fantazie pracovala na plné obrátky (a nevěřím, že nějaké akční přepracování poskytne mladým čtenářům, o starších ani nemluvě, lepší zážitek). Pochválit musím vypiplané ilustrace, vytkla bych naopak některé ukecanější pasáže. Nepochybuji, že se někdy v budoucnu ještě nejednou vrátím 20.000 mil pod moře:-). 90%

To byla teda blbost. Celej děj byl zmatenej, místy nelogickej a Neff se po celou dobu snažil snad jenom dokázat jak se vyzná v autech, ve víně, v bojovém umění, v technice ukřižování atd. Na děj, jakoukoliv logiku, nebo psychiku hlavních postav se s prominutím vysral. A tak proč ty dvě hvězdičky? Protože i když tahle knížka byla pravděpodobně napsána za jednu bezesnou noc plnou drog a alkoholu, psal to přece jenom Neff. A Neff umí i když na to prdí. Jedna hvězdička za nápad a druhá za vtip. I když hodnocení za moc nestojí, je to uzoučká knížečka a času strávého nad Jeruzalémským masakrem nebudete zase tak litovat.

Průměrná prodloužená povídka, kterou ovšem hodnotím nadprůměrně kvůli výběru hlavních záporňáků. To co tu autor předvedl v originalitě arcinepřítele se moc často nevidí.

Jsem hardcore fanoušek Barkera a Mysterium mě trochu zklamalo. Barker v knize opět stvořil zvláštní svět a místa v klasickém našem světě, což mu vždycky šlo dobře. Tady se ale lehce opakuje motiv věčných poutníků, nesympatická dvojice muže a ženy, co cestují věky po světě (už se taky mají plné zuby a čtenář jich brzo taky) a natrefí na hlavní postavu Willa. Do toho se promítá prvek vymírání živočišných druhů na Zemi a vývoj kluka Willa do dospělého homosexuála, aby vše během pár desítek let dospělo do šíleného finále. Bohužel, fantasy prvek tady nemá takovou šťávu a mnohem zajímavější je linie sledující fotografa Willa, který od objevování své homosexuality v dětství projde k divoké éře 70–80.let v gay čtvrti Castro v San Franciscu a posléze i k účtování za vášnivý život svých někdejších milenců skrz AIDS a smrt. Tahle část, ne příliš související s příběhem šťávu má, má i emocionální a erotický náboj a tipoval bych si že se v ní objevilo spoustu autobiografických prvků autora (podobně jako King narouboval zamaskovanými vzpomínkami na mládí a své přátele v geniálních Srdcích z Atlantidy). Škoda jenom, že se Barker nesoustředil jen na jedno a nenapsal dvě knihy, určitě by se mu to povedlo líp než s Mysteriem.

Edice Pevnost kniha č. 40 – Ochránce rodu. Názor beru jen a pouze z vlastního hlediska a to je takový, že se mi kniha nelíbila. Hlavně tedy šlo o příběh, který mě nedokázal na plno chytit a na pracné fantasy mě nedokázalo pohltit. Ten nápad by v tom byl, ale jakoby se mu nechtělo ven. Možná příště, knížku jsem nakonec přečet, a ani mi to moc práce nedalo. 4/10

Mám rád „velké“ SF, kde jsou spousty ras a cesty vesmírem. V tomto díle (a celé sérii) jsem si obého užil do sytosti. Styl je podobný sérii Pozvedání od D. Brina. Vedle sebe běží 2 dějové linie, které se postupně sbíhají. V jedné sledujeme osud dětí, které ztroskotají na planetě osídlené jedněmi z nejzajímavějším mimozemšťanů, jaké kdy SF zplodila. Jsou to „Spárové,“ zvláštní psovitá zvířata u nichž jednu osobnost tvoří celá smečka. V druhé linii se ze středověké planety Spárů dostáváme do hi-tech vesmíru. Je zachyceno volání o pomoc od trosečníků a připravuje se záchranná výprava. Tento díl dramaticky končí v okamžiku, kdy se výprava připravuje ke startu a věci se nečekaně komplikují útokem neznámé vesmírné mocnosti. První díl je pouze vstupem do hlavního děje, v originále obě knihy vyšly v jednom svazku.

Vesmírná robinzonáda. Trosečníci se dostanou na planetu, která se až nápadně podobá Zemi ve čtvrtohorách. Musí se téměř bez prostředků postarat o přežití a případnou záchranu. A protože se jedná o výkvět lidstva, tak jsou schopni vytvořit vše co potřebují (paradoxně k tomu se ale někdy chovají až nečekaně naivně). Ze začátku to vypadá, že se budou řešit i partnerské vztahy (z 22 lidí jsou 4 ženy), ale autoři z tohohle postupně nějak rychle vycouvali, a dojde tak k přirozenému výběru bez větších problémů. Jinak trosečníci prožívají klasická dobrodružství v souboji s přírodou a obyvateli planety jako v každé správné knížce žánru i když řešení jejich problémů jsou někdy nečekaná. Knížka je určená mládeži, byla napsaná v roce 1961. Tomu odpovídá obsah i forma a na to musí brát zřetel i případný čtenář.

Svižné, peprné a čtivé… Připomíná mi to staré dobré „Vetřelce“. Skvělý zástupce military!

Nejakčnější „kingovka“, co jsem zatím četl. Díky filmu s Arniem jsem sice čekal něco úplně jiného, ale ani za mák mi to nevadí. Hnusná budoucnost, plná odporných lidí i her vytváří perfektní atmosféru. Hlavní hrdina je sympaťák, kterému člověk fandí až do konce. A právě konec je opravdu výborný (Jen tak mimochodem: začínám Kinga považovat za zvěstovatele pohrom na U.S.A. – na konci Nadaného žáka je jeden ne příliš lichotivý fenomén dnešní Ameriky, na konci Running mana je situace, která vám nejspíš připomene jinou známou, a svým způsobem převratnou, událost – ale to jen tak na okraj, aby jste byli pořád napjatí, jak to dopadne :-)). Dlouho jsem zvažoval zda dát 4, nebo 5. Díky výbornému konci ale převážilo 5*.