LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

https://www.scifi.sk/spacenews/9622/Vychadza_Jupiter_16_.html

Ahoj, vyšlo 2. vydání knihy Kdepak je má kravička?, nakladatelství Talpress 2023. Díky :)

@Lucc[11917]: Dalo by se to řešit pravidlem, že každý, kdo přidává odkaz, ho zároveň musí uložit na nějakém webovém archivu :-)

@barbar[11943]: take si myslim, ze Jiří Suchý prispel urcite nekolika lit. dily do SF a obecne fantastiky!
Ja zas napriklad znam treba tohle raritni dilko:
Jiří Suchý – Elektrická puma
https://www.jiri-suchy.cz/elektricka-puma/
… kdyz odlistujete na tom webu kus textu v te samotne hre, tak je tam pak zverejnen cely ten roman(?novela?) – puvodne vsak vychazel jako:
„Předloha divadelní hry Elektrická puma od Jiřího Suchého, která vycházela v roce 1971 v časopise Ahoj na sobotu jako "román na pokračování“… …"
A mel nadherne ilustrace od Bohumila Bimba Konečného – Suchý to znovu zverejnil na webu nekdy kolem roku 2009 – plny text + puvodni ilustrace naskenovane z casaku Ahoj:
http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009040097
…dalsi pokracovani najdete pomoci vyhledavani – maji tam ten web uz nejak naruseny…
a nebo take pak z toho nekdo udelal e-book (s obrazky):
https://uloz.to/tam/5dda8fe4-1e09-475a-96aa-88584747828b

… SF prvek je tam jasnej – je to prave ta tajna ultimatni zbran: Elektricka puma

:o)

Snažím se u sebe o trochu kulturní osvěty a dneska jsem si pustil Člověka z půdy od Suchého. A napadlo mne, proč tu vlastně (jako text divadelní hry) není uveden: spisovatel Antonín Somr ovládá své postavy tím, co o nich napíše na stroji, čtyři šílení vědci tančí, Hedvičina duše vyslaná na Měsíc.

Samozřejmě, není to ucelený příběh, spíš takové střípky, a není z toho ani jasné, zda je to „stará umělecká veteš“, kterou Suchý pohrdá, anebo ho naopak fascinuje. V dávných dobách bych v tom přímo fantastiku nehledal, ale Suchého poetismus mne vždy fascinoval a taky mám dojem, že se dost změnilo síto, podle nějž se sem dneska přijímají texty. Tož tak; berte to jako velmi opožděný návrh, protože fanouškem Jiřího Suchého jsem již od raného mládí…

@Polinius[11941]: CE + Garagun mne presvedcili, ze deleni v techto pripadech (cenzurovane/ne­cenzurovane verze) je asi nesmysl … s jedinou vyjimkou: Pohadka o Trojce @Garagun[11934]: … zatim… :O))

tyto dve verze teda nespojovat do jednoho:
https://www.legie.info/index.php?search_text=pohadka+o+trojce

@FerryH[11938]: @Garagun[11937]: je teda nějaké finální stanovisko ohledně bratrů Strugackých? Tahle debata se tu táhne několik let. Nejprve se řešilo kdo vlastně překládal Piknik u cesty a že Marie Uhlířová byla jen krytí pro Blažka který měl od komunistů ban na práci. Samozřejmě jsem zaznamenal, že Triton dělá nové překlady původních necenzurovaných rukopisů, což se ještě komplikuje tím, že tenkrát třeba u toho Stalkera u nás vyšel méně cenzurně zasažen překlad časopisecké verze příběhu a ve S. svazu vyšla jako kniha daleko okleštěnější verze.

Jsou to teda nové knihy a nebo ne? Mají se označovat hvězdičkou v názvu a nebo to stačí dát jako nové vydaní s vysvětlujícím textem u vydání že je to nový překlad bez cenzury?

@Polinius[11929]: Děkuji a Teblorové taktéž!

@FerryH[11938]: No já až/jestli se k tomu Lesohlemýždi někdy dostanu, jakože k novému překladu (a tahle knížka je v první pětce Strugackých, co se teď ještě s Tritonem – hóóódně předběžně – chystáme vydat, i když není úplně první v pořadníku), tak se pokusím vyzkoumat, „jak to tenkrát bylo“ a co konkrétně se měnilo a upravovalo. Bylo by to fajn téma do nějakého toho doslovu.

@Garagun[11936]: @Garagun[11937]: jo, to cos dovodil a analyzoval z ruskych zdroju kolem toho Ulitka na sklone zhruba odpovida tomu, co mi rikal kdysi Libor a co vypravel na nejakejch tech Conech, kdysi – alespon tak si to pamatuju – coz nemusi byt presna pravda – zname to, jak si s nama hraje nase RAMka. :O)

Kazdopadne bych byl zvedavej pokud by u nas vyslo to co v rustine puvodne a pak i ten mix, jestli by se to take dalo dat do jednoho dila … ;O) to bylo jen takove mensi rypnuti, ze ta Pohadka o Trojce nemusi bejt uplne posledni dilo Strugackych, kde by se hodilo ty verze dat oddelene… :O))

K tomu nazvu Les … nevim co k tomu Libora vedlo, ale da se docela odhadnout, ze to byl prave ten problem, ze v SSSR vysel tehle roman jen jako pulka (knizne) a druha pulka pak nekde snad v casaku (opet oddelene) zmenou nazvu to mozna chtel nejak odlisit od toho co bylo vydane v SSSR, ale je to jen odhad…

@FerryH[11935]: Jo, a jinak k těm necenzurovaným verzím, co teď s Tritonem děláme, obecně… On člověk nemůže přece jenom čekat, že dostane do rukou úplně jiné dílo než zamlada. Ta cenzura takhle nefungovala, aspoň u Strugackých určitě ne: Slovíčkařilo se, to jo, něco se muselo upravit, změnit, občas se škrtlo jméno, fráze… Sem tam došlo i na posun ve vyznění, ať už nějaké scény, nebo celkovém… Ale že by se vyloženě rozhrábla dějová linka, aby se z toho de facto stala úplně jiná kniha, tak to zas ne. Já si teda dál stojím za tím, že necenzurované verze v novém překladu jsou potřeba, že mají smysl… Ale prostě to nejsou doopravdy úplně nové, jiné knížky – to by bylo přehnané očekávání.

@FerryH[11935]: No ono jestli ona u toho Lesa (mimochodem, nikdy jsem nechápal, proč to u nás vyšlo pod tímhle názvem, a ne tak, jak by mělo) není situace ještě složitější. Pokud si správně vzpomínám, tak to tady u nás (a asi i leckde jinde) jako jedna knížka vyšlo dřív než v Rusku. Tam vyšly ty dvě linie každá samostatně, někdy na konci šedesátek, a potom nadlouho utrum. To by odpovídalo tomu, co říkal Libor Dvořák, ne? Ale Strugačtí to střídání kapitol určitě chtěli – nejprve ve variantě Nepokoj (ze světa Poledne), ale s tou nebyli spokojení, a potom už tedy v téhle variantě Hlemýžď na úbočí. A jak moc jiný byl originál, ze kterého překládal Dvořák; jak moc se lišil od „kanonického“ textu, jehož finální obnova za spolupráce Borise Strugackého proběhla někdy 15 roků zpátky, to je… dobrá otázka, na kterou já ovšem neznám odpověď :) Zrovna ten Les/Hlemýždě každopádně máme s Tritonem v širším merku, jakože na nový překlad/vydání, ale ještě jsme se k tomu nedostali, no.

@Garagun[11934]: dooobre…
…beru to tak, ze nic neni 100% „NE“…
vsad se, ze kdyz se oba zamyslime, tak najdem i jen u tak uzkeho vzorku jako jsou Strugacti neco dalsiho… ;O) ......
eeeee… co treba Les? jestli si dobre pamatuju, tak Libor rikal, ze mu to Strugacti davali ve dvou rukopisech, a ze pry to tak a tak chteli puvodne zkombinovat … a tak to pry tehda v SSSR nikdy nedovolili vydat … takze cesky preklad mel v tomto dost premieru, ne?
jak to bylo v te rustine? jak to tam vyslo? jako u nas – stridani kapitol z lesa a mesta – nebo ne?

@FerryH[11933]: U Pohádky o Trojce se hádat nebudu, to je dost specifický případ, protože tam skutečně máme co do činění se dvěma citelně odlišnými texty: Jeden je ten autorsky ořezaný a pokrácený, aby vůbec mohl v 70.letech v SSSR vyjít, no a ten druhý je delší, dějově obsáhlejší, troufl bych si tvrdit, že zrovna tohle je ta „nejautorštější podoba“ textu, ale vyšlo to v Rusku až koncem 80.let (protože dřív tahle verze neměla šanci projít, už i ta první měla dost problémů). Toho, že u nás tahle druhá verze vyšla v té Sovětské literatuře, jsem si všiml až nedávno – původně jsem si myslel, že u nás nevyšla vůbec… Ale to odbočuju :) Chci říct, že u Pohádky o Trojce jsou i v ruských zdrojích oficiálně uváděny dvě verze, třeba na Fantlabu (https://fantlab.ru/work561 versus https://fantlab.ru/work38163). A já bych se v tomhle konkrétním případě taky přikláněl k tomu vnímat to jako dvě samostatná díla, nejenom vydání. Ale jenom tady! U ostatních knížek Strugackých se podle mě pořád jedná o stejné dílo, ať už v cenzurované nebo necenzurované podobě.

tady jsou nacionale k doplneni te druhe verze Pohadka o Trojce:
vyslo v casopise – Sovetska literatura č. 1–2 (dve pokracovani) 1989
Translation © Libor Dvořák

a ten prekladal z tohoto: (porovnaval jsem to)
© Аркадий а Борис Стругацкий – Сказка о тройке;
Смена 1987; № 11, С. 25–30; № 12, С. 25–31; № 13, C. 25–31; № 14, С. 25–32
http://smena-online.ru/stories/skazka-o-troike-2
http://smena-online.ru/stories/skazka-o-troike-1
http://smena-online.ru/stories/skazka-o-troike-0
http://smena-online.ru/stories/skazka-o-troike

@Garagun[11930]: @ce[11931]:  – dobre uznavam, ze kdyz se na to podivam z toho vaseho pohledu, tak asi mate pravdu …
jenze!!
…co treba Pohadka o Trojce? tam co varianta/verze, to uplne, ale UPLNE jine dilo… zkouseli jste se na to nekdy podivat a porovnavat to odstavec po odstavci? a pritom oboji je preklad Libora D. (mimochodem zda se mi, ze tu je jen jedna varianta – ta z knizky a teda ta priserne cenzurovana? a ta druha z casop. Sovetska literatura 1989 tu chybi? (pozdeji pak napisu informaci kde a jak to vyslo a poprosim o doplneni)

Zpatky k te Pohadce o Trojce – tam snad neni odstavec stejnej … je to jeste jedno dilo? podle mne ne…
…co chcete delat s tim?

@FerryH[11928]: Je to jedno dilo a tak to patří k sobě. Že je něco změněno ne tom nic memění, jde jen o jiné vyjádřeni stejného díla. To že jde o upravenou verzi je potřeba řešit vhodnou poznámkou u vydání, připadně u díla, někdy je třeba jen uvedeno v poli vydání «2 upr.» nebo «2 dopl.» nebo «2 zkr.». To bys každé pozměněné vydání dával jako nové dílo? (To by bylo na legii poněkud nepřehledné – ale třeba se někdy přejde ze současného modelu DÍLO → VYDÁNÍ na model DÍLO → VYJÁDŘENÍ → VYDÁNÍ, kde by to bylo přirozeně zachyceno.)

@FerryH[11928]: Já o tomhle něco vím… a je to sporné, s tou úplně novou verzí :) Je to nový překlad, to každopádně, a ten originál se místy mírně odlišuje od originálu, ze kterého překládal Libor Dvořák v 80. letech… ale jsou to spíš drobnosti, a jediný větší rozdíl je v asi dvou stránkách na samotném konci. Stačí takové rozdíly, aby se to bralo jako úplně nová verze? Nevím. To by se pak ale třeba o novém překladu Pikniku u cesty taky dalo říct, že je to nová verze, jelikož tam je taky pár věcí navíc a některé věci jsou jinak… Ale ať už se rozhodnete jakkoli, určitě by se tyhle „Dravé věci“ měly přidat do téhle série: https://www.legie.info/serie/868-alexej-bykov

@Hrutwang[11926]: Máš to tam. Udělal jsem knihu i sérii a ještě jsem opravil detaily na databázi knih (špatný počet stran, špatné ISBN a chybějící ilustrátor) Jo a když porovnám který systém je více uživatelsky přívětivý pro přidávání knih, tak jen řeknu že na Legii se pořádá dvojdenní školení a v Databázi to může dělat každý. Ale tam nejsem admin. :(

https://www.legie.info/kniha/22972

@Garagun[11927]: . ja bych to nedelal! tohle to vydani je spis jakoby jina verze romanu a ne nove vydani tehoz – viz anotace:
„…
Jediné předcházející české vydání románu (z roku 1985 pod názvem „Dravci mého století“) bylo neblaze zasaženo dobovou cenzurou. Jedno z nejdiskutova­nějších děl se nyní konečně dostává do rukou čtenářů v novém překladu, založeném na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu (dílo zrestauroval v roce 1997 S. Bondarenko se souhlasem Borise Strugackého).“

Poprosil bych o propojení těchto dvou titulů, aby bylo vidět, že tohle

https://www.legie.info/kniha/22965-strugackij-strugackij-drave-veci-nasi-doby

je nový překlad (a první samostatné vydání) tohoto:

https://www.legie.info//kniha/10971-dravci-meho-stoleti

Poprosil bych o přidání knihy https://www.databazeknih.cz/knihy/kniha-svedku-buh-nedba-489037

@Mnata z Lvovic[11924]: Doplněno.

Já bych také prosil o přidání knihy „Hetéra, Mythický Sen“ od Arnošta Czecha z Czechenherzu:

https://www.databazeknih.cz/knihy/hetera-270422

https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:c509dd10-efb0-11e7-a97b-005056827e51?page=uuid:43ba5ae0-42f4-11e8-a5f3-005056825209

@FerryH[11922]: Tyhle věci se většinou spraví, když tam někdo napíše nový příspěvek. Což se dneska stalo.

@jirka[11921]: ted to zacalo chodit… asi nekdo zasahl, mozna i deus ex machina… ;O)

@FerryH[11919]: I když čas od času to naběhne :-(

@FerryH[11919]: Jojo, taky mi to nechodí, jen se objeví hláška že na diskuzi mohu reagovat u konktétního díla (nebo tak nějak) – ale to už trvá pár dní.

nefunguje mi „příspěvky u povídek“
kdyz na to kliknu nic tam nevidim …
dela to jen me neboje to vseobecne? zkousel jsem na Firefoxu i na Edge

prosim o pridani https://www.databazeknih.cz/knihy/konias-konias-aamp-bakly-mrtvi-muzi-520737

@Polinius[11916]: Je to mrzuté, ale asi se s častými pohyby na webu budeme muset smířit. Toto mohou opravit všichni uživatelé, tak považuji za dobré, aby každý, kdo hodnotí nebo píše komentář zkontroloval i odkazy. Je jasné, že to bude dělat jen pár poctivců, ale to je život.

nevím jak se tomu systémově bránit aby na legii nebyly mrtvé odkazy a nebo odkazy úplně někam jinam. Napadá mě nejsnazší metoda a to vzít celý text recenze bez grafiky a uložit kopii na legii bez odkazu na zdroj. Ale to by asi neprošlo. :D

Koukám, že žánrový web dagon.cz na který odkazují některé linky na recenze z legie skončil a nový majitel tu adresu používá jako přesměrování na web o loteriích a hazardních hrách – https://www.playarena.cz/

A ještě kdyby to šlo, do odkazů bych ráda stránky které jsem udělala k jednotlivým knihám – jsou tam napři ukázky a informace o křtech knížek. Adresy jsou podle názvu mých knih tyto:

https://www.petrastarkova.cz/seif/ https://www.petrastarkova.cz/odkaz-zpovednika-z-loudunu/ https://www.petrastarkova.cz/e-kniha-fantasy-povidek-morituri-te-maturitas/ https://www.petrastarkova.cz/navrat-vlkodlaku/

Díky moc a zdravím

Petra Štarková

Prosím o přidání

https://www.databazeknih.cz/knihy/morituri-te-maturitas-495067

a

https://www.databazeknih.cz/knihy/navrat-vlkodlaku-510935

díky

@Polinius[11910]: Pokud je stejné ISBN a nakladatel navic pise, ze jde o dotisk, pak by se myslim mel uvest do poznamky k vydani, s pripadnymi dalsimi udaji o rozdilech – jako treba cena za kterou se prodava.
Například: «Dotisk 1997, 2001 (cena: … Kč), 2007».
Datum pripadne uvest presneji, pokud je znamo.

Pokud je stejne ISBN, tak by to mela byt stejna kniha a to co se tyka i upravy – celkem to nakladatele dodrzuji ohledne varianty v tvrde nebo mekke vazbe, ale co se tyka elektronickych publikaci, tak tam na to dost casto kaslou i kdyz kazdy format (pdf|epub|mobi|…) by mel mit sve jedinecne ISBN.

@Polinius[11910]: Pokud jde o zahraniční licence, zpravidla jsou na pět let, tzn. „dotisk“ po více než pěti letech by měl být označen za nové vydání a měl by mít nové ISBN.

Hele přátelé jak je to s dotisky. Kniha X poprvé vyjde v Česku v roce 1995 v roce 1997 se udělá první dotisk který to má napsáno i v tiráži. V roce 2001 a 2007 vyjde další dotisk prvního vydání což má opět uvedeno v tiráži. Nebylo by logické ty dotisky číslovat? A nebo se nemusí když má kniha stále stejný EAN a ISBN jako tenkrát? Je běžné aby česká nakladatelství měla tolik peněz k dispozici aby dotisk z roku 2007 byl tak obrovský, že by byl ještě deset let na pultech?

@Polinius[11908]: Já zatím marně čekám než mi přijde v rámci předplatného …

Možná že jsem brzda, ale nikde jsem nezaznamenal informaci, že XB-1 je opět v trafikách. :-( Myslím si, že sleduji poměrně dost kanálů a nikde jsem o tom nečel a nakoupil náhodou. Očekávám že asi nejsem sám.