LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

asi chápu, co měl autor na mysli, ale zpracování mě nezaujalo vůbec ničím. bezbarvé, nudné, zkrátka bída.

o co v té povídce šlo? buď mám mentální výpadek a nepochopil jsem autorův záměr, nebo tam žádný není. napsané dobře, ale pointa z mosta do prosta beze smyslu (pro mě). eh?

docela zábavná povídka, musím se přiznat, že ze začátku jsem trochu protáčel panenky, ale pointa nebyla zlá a docela jsem se pobavil. šlo by to napsat určitě líp, ale budiž.

tohle by mohla být super povídka, kdyby autor uměl psát. takhle je tah na pointu zmatečný, rozvleklý, bez napětí, bez čehokoliv, co by bylo zajímavé. ale když si ji převyprávím po svém, tak ano, líbí se mi ;)

ale blé… jedna z těch pitomější časovek. i na dobu vzniku je prudce neoriginální a díky rozsahu, po uhodnutí pointy (po pár větách) nezůstane nic víc, než plácnutí do prázdna…

jedna z mnoha variant na smlouvu s ďáblem. tahle je maličko vynalézavá a přespříliš mravoučná, ale dá se to. napsané je to dobře, má to hlavu i patu, jen mě autorovo poselství moc nebere.

přesušený žert, který významně těží ze znalosti americké historie. kdo ji nezná, nemá šanci. i když strýček gúgl dneska najde všechno. ale taková tantrická pointa by mě nebrala.

docela svižně napsaná povídka, na svou dobu i s moderními kulisami, ale samotná zápletka a její vyústění se mi nelíbili. jistě, měli vyvolat určitý dojem a autor nám ho na konci polopaticky naservíroval, ale tomu já pointa neříkám.

další nevinný žertík, těžící z dnes už asi těžko uvěřitelné vlastnosti tehdejších telefonů. a opět žel, nic víc v tom není.

víceméně neškodný žertík, utahující si patrně z v té době panující americké kampaně za bezpečnost silničního provozu (bezp. pásy). jinak nic zajímavého.

Briliantná a bezkonkurenčná old-school poviedka o našlapanom Šroťákovi, alias Hadley-Watsonov rychložehliaci a skádací stroj, model 6. Ako hlavnú postavu tu hrá policajný strážnik Hunton, ktorý je ale viac detektívom, než policajtom(a v poslednom rade aj exorcistom). Hneď prvá scéna, kedy príde Hunton do prádelne a uvidí tam to, čo uvidí(a vy si to predstavíte), bude vám hneď jasné, že toto bude poriadne krvavá jazda. Celá poviedka graduje až do velkolepého finále. Poviedka bola na môj vkus až moc krátka – dala by sa o Šroťákovi napísať kniha(keďže vyšli už 3 filmy podľa tejto poviedky). Varovanie: Pri čítaní poviedky, možné žalúdočné problémy…

„Vypadala dokonale vyvedená z míry, dokonale šokovaná, asi jako kdyby jí kněz poskytl svátost oltářní a pak ji plácl po zadku.“

Blbosť, totálna deb-lina, idi-tina, trápnosť. King, King, pri tejto poviedke som zaspával – doslova. Jednoznačne podpriemerná poviedka, ktorá mi nič nedala a nepovedala. Žiadny dej, úvod ani záver.

Ehm… táto poviedka v knihe „Noční směna“ ani byť nemusela. Aj keď som ju prečítal a vôbec ju nepochopil(až na ten koniec), je úplne o ničom. VĎAKA Bohu(Kingovi), že je taká krátka…

Poviedka plná krys… kto ich nemá rád, nebude príliš nadšený a o to autorovi išlo. Príbeh sa točí okolo Halla, slobodného muža, ktorý chodí po svete(Amerike) a pracuje tam, kde mu dajú robotu. V tomto príbehu sa ocitáme v Gates Falls, kde Hall pracuje u potieracieho stroja – v textilke. Poviedku King veľmi dobre napísal(ako je u neho zvykom) a jednotlivé stránky budete hltať. Zlom v deji nastáva vo chvíli, keď začnú pracovníci upratovať suterén v nočnej smene, keďže cez deň sú nehorázne horúčavy. Trochu mi vadilo finále, no koniec bol skvostný…

Konečne poviedka, ktorú nie je problém zhltnúť na jeden šup, aj keď je dlhšia, ktorá obsahuje atmosféru a napätie, je pútavá, nenudí… skrátka v tomto vidno Lovecraftove kvality nielen v oblasti obsahu, ale aj formy. Zaslúžená deväťdesiatka.

špatné… takové kuchyňské žertování, šťávu to nemá, vtip taky moc ne… hm :-/

werich to ve fimfáru zvládl na jedničku, ale ritchie se s tématem taky celkem popral. je to vtipné, odsejpá to, neklopýtá, pointa mohla být výraznější, ale jde.

autor si tohle dílko asi užil více než já (jeden z původních názvů pro to svědčí více než dost ;). celé to má být asi šokantní a ujeté, ale myslím si, že to autor přehnal s pokusem o autenticitu a pak mi škobrtala logika…

asi jsem očekával víc, protože to, co jsem dostal mě rozladilo. mělo to zajímavý náběh, hry se jmény mají své kouzlo, jenže pak se to obrátilo v docela chabý závěr. ani ten fantastický motiv tu nebyl pořádně využit. bída.

základní námět už ani v roce 1977 nebyl nijak objevný, ale napsané je to celkem fajně, autor nás nešidí, jen je to děsivě sterilní (jako většina asimovových věcí), byť silný humanistický podtext to vyrovnává.

v celku průměrná, ale dobře napsaná, hříčka o posmrtném životě, jenže pointa je dosti profláklá.

na svou dobu stylisticky docela zajímavá SF povídka, obsahově tuctová.

pitominka bez nápadu. a ještě navíc nudná.

dobře, ale nudně a neobjevně využité téma dvojníků s námětem alternativních svě­tů.

nebýt ne příliš kvalitního zpracování geniálního námětu, máme tu plnohodnotného konkurenta boba shawa a jeho odborářské odyssey. jenže námět je mírně znehodnocen ne příliš logickou strukturou děje. je to vtipné, ale ne realistické, a to je u takového příběhu podstatné. jak si jinak plně vychutnat pointu?

u téhle povídky jsem dlouho váhal s hodnocením. napsaná je dobře, námět je zajímavý, ale čímsi pokřivený, jako kdyby na krásném obličeji byla bradavice. asi jde o nelogičnost vyústění příběhu. máme tu klasickou dvojitou pointu, ale proč je ta alternativa tak šokující? zmatek. ale pokud si to pochopím po svém ;) tak jsem spokojen.

skvělá humorná mikropovídka o upírech. nemohl jsem se nesmát :)

totální kravina, víc se k tomu snad ani nedá. námět jako ze slohovky na prvním stupni. wtf? těch Nelsonových 80 % nechápu ani omylem.

na rok 1960 neuvěřitelně moderně napsaná povídka. tahle povídka totiž netrpí nemocemi SF 60. let: žádné pitomé okecávačky, technikoidní naivní příběhy, ani klasická konverzační poitnovka. autor nás hned hodí do vody, alternativního nebo postapo světa (to je na tom velmi zdařilé, nic se nevysvětluje, jen je líčí prostředí, vztahy atp.), postupně se s ním seznamujeme až k drsnému závěru, který stojí na výborných črtách psychologie postav. a asi proto, že nejsem američan ze šedesátých let, uniká mi pár detailů a proto nemůžu jít na plný počet, jinak je to tutovka.

zapomeňte na příběh a užijte si pár vtipných hlášek, protože o nic jiného tu nejde. stylisticky relativně inovativní text (trochy připomíná čapkovy bajky a podpovídky), obsahově vtipné konotace na téma kulturního šoku. ale žel, taky nic víc.

strašidelné. nikoliv ale povahou příběhu, nýbrž námětem a zpracováním. jak by řekl jirka dědeček, povídka ekologicko-ochranářská, ale napsaná tak pitomě, že nebýt relativně trefné pointy, hodím ji do koše úplně. opěvoval-li jsem v minulé povídce myšlenkovou konzistenci, tady chybí a to úplně. děj i okolnosti jsou vyloženě úplně mimo, je to jen násilí autorovo, které to vše spojilo do hromady, samo by to nikdy nedrželo.

opět jedna perla, která mě oslnila. pomalá gradace, logický vývoj situace a k vyvrcholení. čirá rozkoš ;) autor se neprotiví vnitřní logice, naopak jejím plným využitím dosahuje maximálního efektu, protože jde v zásadě o konverzačku bez děje.

Krátky príbeh o antikristoch, rúhačoch, znesvätených kostoloch, prekliatych domoch a jednom červovi, ktorý môže, ale nemusí existovať. Poviedka(a King) rozpráva o Charlesovi Booneovi, ktorý sa jedného dňa rozhodne nasťahovať do domu. Postupne začne zisťovať viac o svojej histórii a rodokmeni a to ho privedie do prekliateho mestečka Jerusalem´s Lot. Ako napísal Majkl, poviedka je písaná vo forme denníka, takže to robí príbeh „vierohodnotnejší“. Koniec je úsmevný.

Asi najznámejšia Lovecraftova poviedka, ktorá sa môže pýšiť príťažlivejšou formou než dve predošlé. Spočiatku kusé informácie sa postupne dopľňajú ďalšími, až dospejeme ku konečnému opisu stretnutia s mocným bohom Cthulhu. Poviedka trocha zastaralá, ale ovplyvnila mnohých čitateľov a spisovateľov, stvorila kult (mimochodom, existuje roztomilý plyšový Cthulhu! Ideálny darček pre milovníka hororov :)) a svoju silu, pravda trochu zatuchnutú a plesnivú, má aj dnes.

Slabá poviedka o volaní predkov, ktoré primälo hrdinu k zúčastneniu sa na strašidelnom obrade. Chýbajúce informácie, uťahaný štýl, žiaden dej… aká-taká atmosféra, prítomnosť Necronomiconu a citát z neho. Trochu málo.

Krátka poviedka, ktorá môže poslúžiť ako úvod do Lovecraftovho konceptu hrôzy. Máme tu len jedno tajomné stretnutie s bytosťou, ktorá privádza do šialenstva. Na texte vidno, že je starší – nenájdete tu žiadnu akciu, dokonca ani dialógy (tu to nevadí, v dlhších príbehoch to už však chýba). Pochvaľujem si však pôsobivý popis prostredia, mať ešte väčšiu predstavivosť, poviedku by som si naozaj užil (škoda, že je Lovecraft málo konkrétny).

Šlechtova postapo. vždycky stojí za to :)

Mě vůbec celá Maureen nesedí, je to trochu plitké i na parodii :)

O posledním letu starého Lamberta …

Pěkná povídka, biotechnologie, ostrovní prostředí, nepravděpodobná zápletka.