RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (334)13336 příspěvků celkem
kniha: Padesát odstínů ostudy - Merkin, Fanny
trudoš | ***** | před 45 dny

Dokonalá parodie. Sice tenhle názor asi nebudou sdílet lidé, jejichž smysl pro humor nikdy nepobral Bláznivé střely nebo Žhavé výstřely, ale to mém dojmu nic nemění. Možná to má co dělat s tím, že mi prodejnost Odstínové trilogie navždy zůstane záhadou a nudné chvíle, které jsem nad ní strávil, byly touto novelou bohatě vynahrazeny. Nečekal jsem příliš, ale Andrew Shaffer mě dokázal rozesmát už úvodním odstavcem a vydrželo mu to až do poslední stránky.
První polovina příběhu si střílí hlavně ze samotných Padesáti odstínů, později se však zcela vymyká kontrole a doslova eskaluje v ty nejbláznivější situace. Velkým kladem je prostořeká hrdinka Anna, která podléhá šarmu multitutymilionáře Earla Greye. Ovšem nenechá si nic líbit, taky je to holka z farmy a ta ví, kam se točí svět. Jen má trochu moc nadšení pro výtahy (páč se s nimi nikdy nesetkala) a panickou hrůzu z létání (aby ji nespálilo slunce). Spojení „kouzelně střelená“ ji jen okrajově vystihuje, což ostatně platí pro celou knihu.

V pořadí čtvrtý román se zvláštním agentem Pendergastem nás zavádí do slunného Kansasu, zemědělské oblasti, kde nejen že chcípnul pes, ale taky kočka, myš i hejno blech. Proto série brutálních vražd ospalým městečkem Medicine Creek pořádně zacloumá. A i když se místní šerif snaží vše vysvětlit přirozenou cestou, Aloysius X. L. Pendergast si rozhodně myslí něco jiného. Zlo, které se v Medicine Creek probudilo, má podle něj s přirozeností hodně málo co společného…
Zátiší s vranami má vše, v čem jsou Douglas Preston a Lincoln Child tolik dobří – nenáročný děj, punc hororu, živé postavy a sympatického hrdinu. Nejde o přelomové dílo v žánru, na to jsou oba autoři příliš šestákoví, ale jako oddechovka je to naprosto ideální. Možná jen konec působí dojmem horké jehly a pár stehů se nepovedlo tak úplně zahladit, ale pro tu parádní jízdu předtím dokážu nad tímhle nedostatkem klidně přivřít oči. Jižanský agent navíc v tomto díle vůbec poprvé vystupuje v hlavní roli a vyprávění to jen svědčí.

kniha: Boží bojovníci - Sapkowski, Andrzej
Lucc | ***1/2 | před 47 dny

Oproti sevřenějšímu Narrenturmu roztahanější a vatovitější, jak se na prostřední díl „sluší“. Co nezmizelo je Sapkowa erudice a sebevědomá samozřejmost, s jakou ji používá. K mnoha jazykům prvního dílu přibyla ve dvojce i polština. Historická fakta se tu přirozeně mísí s jejich realistickou aplikací autora, který si ale umí utahovat sám ze sebe, např. prostřednictvím vysvětlivek. Přesto považuji Boží bojovníky o dost horší než Narrenturm. Důvod je prostý – Sapek moc neví, co chce psát, jenom ví, že se musí pořád něco dít. A že štěstěna musí stát při hrdinech i kdyby byl samotný šejtán proti. Když je Reynevan šťastně zachráněn podruhé, ok. Potřetí, hm, …, a počtvrté? Popáté? Šťastné shody náhod a „nečekaná“ setkání a nabídnuté pomocné ruce se v knize objevují v míře nebývalé a leze to na nervy. Chování hrdinů si o smrt na mučidlech, někde ve škarpě nebo na bitevním poli přímo říká a přesto pořád nic. Zamrzí to obzvláště proto, že je to zbytečné. Stačilo příběh trochu sestříhat.
Pro každého také nebude Sapkova pověstná rytířská vztahová romantika. Mně to nevadí. Geralt s Yennefer mne vždy spolehlivě rozněžnili a nejinak je tomu u Reynevana a jeho milé nebo u jiných vážných vztahů v knize. Naopak toto považuji za Sapkův klad – velké vztahy „jako vystřižené z romancí Chrétiena de Troyes“, abych také z Božích bojovníků něco zacitoval :-) Ale je jasné, že hodně lidem toto bude vadit.
Kniha je kvalitní, bavila mne číst a hodně jsem se z ní dozvěděl, obzvláště o historii, ale nemohl jsem se ubránit mnoha naštvaným úšklebkům, proto jdu s hodnocením hodně dolů.

kniha: Temné vody - Suzuki, Kodži
trudoš | **** | před 48 dny

Kodži Suzuki je českým čtenářům znám především skrze kultovní horor Kruh a jeho volná pokračování. Tentokrát se však představuje jako povídkář a samozřejmě jak jinak než s hororovými historkami.
Země vycházejícího slunce má v sobě cosi prazvláštního. Valná část její prozaické tvorby připomíná v důsledku spíš poezii s důrazem na obrazotvornost a zachycení okamžiku. Ani Temné vody z tohoto proudu zásadně neodbočují, odlišují se pouze vítanou přímočarostí a stručností. Sedmero krátkých povídek začíná často jako civilní příběh, nečekaně se vyhrotí v hrůzu nahánějící etudu a povětšinou končí vrácením se do původních kolejí. Nelze říct, že každá práce má hlavu a patu, ani že vám při čtení bude kolabovat srdeční komora, na druhou stranu, některé obraty se mi natolik zaryly pod kůži, že už se jich zřejmě nikdy nezbavím. A nejsou to proudy krve ani vyhřezlé vnitřnosti, pouze představivost, co vám bude zvedat chlupy v zátylku. Díky autorovi pro mě třeba sklenice vody už nikdy nebude tím co dřív…

kniha: Anihilace - VanderMeer, Jeff
idle | **** | před 48 dny

Filmová premiéra se blíží, je tedy třeba nastudovat originální podklady.

Dvanáctá průzkumná výprava vyráží do oblasti, odkud se zatím málokdo vrátil. O které se toho ví málo. A to, co se ví, není jisté. A navíc se informacemi ještě škudlí, podle neznámých plánů kdesi za oponou.

Autor si docela usnadnil práci s hlídáním logiky, protože už od začátku naznačuje, že svobodná vůle a uvažování všech zúčastněných můžou být ovlivněné. Že věci nejsou tím, čím se zdají být. A když na to čtenář přistoupí, projde se s hlavní hrdinkou opravdu zvláštní krajinou, potká podivné úkazy a tvory a dostane akorát takové množství informací, aby to fungovalo jako příběh.

Ve výsledku nejsem nijak ohromená, ale spokojená ano.

kniha: Zrada - Cherryh, Carolyn Janice
yerry | **** | před 48 dny

Román štýlovo zapadá ku všetkým ostatným od tejto autorky. Dal by sa definovať ako soft scifi, ale s tým, že v rámci toho „soft“ je to poriadne hard. Únia a Aliancia sú dve vesmírne zoskupenia. Alianciu reprezentuje Zem s pridruženými planétami a Úniu neustále expandujúce ľudstvo, ktoré sa od Zeme separovalo. Táto séria je písaná z pohľadu Únie. Ťažiskom sú genetické experimenty a psychologické programovanie jednotlivcov, ktorí majú už vopred vypočítanú a určenú budúcnosť. Na prvý pohľad sa spoločnosť Únie javí ako úplná totalita, autorka to však nepodáva takto čiernobielo. Uvádza tu pohnútky a dôvody, čo viedlo celú túto spoločnosť k takémuto vývoju. Okrem toho, je tu pomerne dosť psychológie, intríg a politiky.

Text je miestami trochu úmorný a vlečie sa, kvalitou však nikdy neklesá k priemerným hodnotám. Každý ho asi neskúsne, ale ten, kto už pozná autorkyne texty, asi už vie, prečo ich číta. Séria je pôvodne písaná ako jedna poriadna tehla, následne bola rozdelená do troch zväzkov, takže podstatné linky v tomto zväzku stále len štartujú.

Cherryhová je poriadny grafoman, nechytá sa na ňu ani taký Erikson, takže táto séria je len čriepkom jej širšie tvoreného univerza a takto treba chápať aj tento kváder Cyteen trilógie. U mňa zatiaľ nie síce vynikajúce ale minimálne veľmi dobré určite…

kniha: Mrakodrap démonů - Dark, Jason
Speedemon | **1/2 | před 48 dny

Klasický průměr. Zápletka vycucaná z prstu kde moc věcí nedává smysl. Paneláku hrozí, že bude celý zničen a John nechává všechny uvnitř a nenařídí ani evakuaci. Jinak sem tam nějaký boj, potom výzva od uctívačky satana na souboj. Pár stránek vaty a pak přiletí Suko s plamenometem a je vymalováno. Plus je využití Suka, použití magické křídy a plamenometu a na své poměry i zajímavé řešení případu (návštěva gay architekta vede :) )

Najlepší ročník Fantázie z posledných troch, ktoré som mal možnosť si prečítať. Samozrejme, antológia obsahuje aj pomerne dosť subjektívne slabších kúskov ale celkový dojem je veľmi dobrý.

Z môjho pohľadu tu kraľujú dve poviedky: akčný Preplatok od Anny Olejárovej a nekromantská, nechutnosťami nabitá Táto krajina nie je pre slabých od Lenony Štiblaríkovej. Veľmi dobrými poviedkami sa tu prezentujú Anton Stiffel a jeho časovková Adeptka , Miro Švercel s telepatickým textom Keď spomienky mrú… , ďalší text o nekromantoch z pera dvojice dvoch Marekov – Slabeja a Brenišina Jazvy, láska a oceán hnisu . Alternatívno historický Most Európy od Richarda Zameca, farebná scifi Muž, ktorý vymyslel farbu a neroduverná dystopia Rež a rúbaj do krve od Tomáša Hrábeka, sú tiež texty, ktoré ma dostali. Tie subjektívne dobré tu už ani spomínať nebudem, nájde sa ich tu tiež niekoľko. Suma sumárum, tentoraz z mojej strany bez výhrad…

kniha: Odvrácená strana světa - Bronec, Michael
Svarec | **** | před 49 dny

Standardní Žoldnéři, na nejlepší ročníky to sice těsně nemá (přecijen jim chybí nějaká povídka, která by mě bez výhrad zcela strhla), ale k těm horším to má také daleko. Narozdíl od předchozího ročníku je tady občas poznat, že je to „jen“ soutěžní sborník, některé povídky na mě působily lehce nevypsaně, občas mi přišlo, že mají autoři strach naplno využít potenciál svého napadu a zbytečně se drží při zemi. U jiných povídek mi zase přišel nezvládnutý konec. Nicméně žádná z povídek není vysloveně špatná, všechny jsou napsané kvalitně a zábavně, přecijen Žoldéři jsou renomovaná soutěž a vyslovený šlendrián se na příčky vítězů nedostane. Celkově solidní sborník.

kniha: Ukuti v ohni - Weber, David
Nelson | ***1/2 | před 50 dny

Nijak zvláštní antologie ze světa Honor Harringtonové. Za zmínku a vlastně i za důvod k přečtení stojí pouze povídka Smím prosit. Mimo povídek je zde i „technická stať“ Úvod do konstrukce pancéřování moderních hvězdoletů, kterou oceňuji jako doklad vypracovanosti tohoto světa, ale měl jsem docela problém ji přečíst, je sepsána jako skutečná technická příručka a těm já moc neholduji.

kniha: Běsné město - Rusková, Dana
trudoš | *** | před 51 dny

Dobrý nápad, nečekaně však minimálně využitý. Přitom samotné povídky Dany Ruskové nejsou špatné, jen se ve většině případů odbudou bez valného smyslu. A ač má kulisy magického Brna autorka moc hezky zpracované, krátký rozsah jednotlivých textů jí brání je výrazněji představit.
Po detektivní stránce nechybí příběhům nápaditost, jak dokládají například povídky Umění zla či Vzdušné zámky. Pouze se víc než na kriminální vyšetřování soustředí zápletky na fantastično a výsledek tak zůstává nějak mezi – ani to, ani tamto. Přesto nelze spisovatelce upřít talent, vzhledem k tomu, že většina vyprávění je tvořena jakoby myšlenkovými pochody ústředních představitelů. Přitom se účel pro uměleckou formu nevytrácí a nechybí ani jistá dávka napětí. Opomenu-li tak nedotažené charaktery postav, které chvílemi působí až úsměvně, nejvíc ze všeho mě mrzely předvídatelné finiše. Celku by proto možná slušela spíš románová forma s koncem a začátkem, než sbírka drobtů, neobsahující v důsledku nic zásadního.

kniha: Hvězdné hry - Novotný, František
Gaarq | *** | před 51 dny

po všech stránkách důstojný omnibus kratších děl františka novotného. je vidět, že se do toho celý tým vložil s maximálním úsilím – je to pěkná kniha. horší je to s obsahem, ale to už je především můj problém – až na výjimky (a ty zase pro mě většinou září), františkův styl i témata mi moc nesednou. nedokázal jsem často vůbec začíst, drhla mi vnitřní logika a příběhy mi často nedokázaly přinést to, co od nich především očekávám – originální myšlenkový přesah.

zajímavé jsou autorské poznámky. zkusil jsem si něco takového i tady na legii jako autor a je docela zábavné pozorovat, jak se často autorské vnímání díla diametrálně liší od toho čtenářova. teď jsem to poznal i ze strany čtenáře. pro mě to bylo důvodem, proč jsem přestal psát. u některých autorů, kteří na čtenáře primárně nemyslí (ve smyslu nepodbízí), se pořád najde dost čtenářů, kteří jeho dílo ocení, mně se to nepovedlo. františek také potřebuje „své“ čtenáře, protože jim to rozhodně nedělá lehké ;)

kniha: Saturnský ruchch - Forward, Robert Lull
Madam Brbla | ***1/2 | před 52 dny

Co takhle si zaletět k Saturnu, přímo do jeho atmosféry, levně odtamtud vytěžit prvek nutný pro cestování vesmírem a dozvědět se o planetě něco víc, než zatím prozradily sondy? Příležitosti se chopí šestice astronautů – pilotů, vědců a odborníků na leccos. Jejich cesta probíhá formou diskutování o překonávání gravitačních studní, pojmů jako apogeum, perigeum, trojanský bod a tak dále. Robert Lull Forward byl profesorem fyziky a na jeho knihách je to zkrátka hodně znát. Předpokládám, že „Saturnský ruchch“ je plný cca 20 let starých poznatků, přesto na mě kniha působila jako z období zlatého věku sci-fi, kdy vědomostí nebylo mnoho, ale fantazie jela na plné obrátky – neomezována fakty. Atmosféra Saturnu je velmi živé místo, kde má nejvíce práce týmová bioložka. Fauna je rozmanitá, zajímavá, ale žádný z vymyšlených tvorů mě nijak extra neuchvátil, ani ten klíčový ruchch, protože jsem se s nimi v různých podobách setkala už dříve v dílech jiných spisovatelů.
Narozdíl od „Dračího vejce“ a „Hvězdotřesení“ je tentokrát kontakt s odlišnou civilizací zprostředkováván převážně lidskou optikou, mimozemských vhledů je málo. Bohužel autor nedokázal vytvořit sympatický tým, kterému by čtenáři mohli v krizových situacích držet palce, hryzat si rty napětím, smáčet stránky slzami, prostě události náležitě prožívat. Mužská čtveřice mi byla lhostejná a obě zástupkyně ženského pohlaví mi lezly na nervy. Jak na potvoru těm dvěma bylo věnováno nejvíc prostoru, především atraktivní pilotce Chastity, která přebírala roli kapitána a řešila nejkrizovější situace. Ve volném čase pak v rozporu se svým jménem dohlížela na to, aby nikdo z mužské části posádky nemusel masturbovat.
Když už jsme u negativ, je nutno zmínit překlad a redakční práce: to první místy pokulhává a to druhé se pravděpodobně vůbec nekonalo. V textu zůstaly desítky překlepů, hrubek, komolení jmen i vyložených nesmyslů. Občasné otrocké převádění do češtiny nepotěšilo (jako například udělat z Central parku „Ústřední park“ a z věty „Two minutes to go!“ „Dvě minuty do jedem!“). Za těchto okolností mě opravdu nepřekvapuje, že jsem v tiráži nenašla jméno odpovědného redaktora – pokud někdo takový byl, styděl se zřejmě pod svou mizerně odvedenou práci podepsat.
S ohledem na předchozí Forwardovy knihy jsem měla vysoká očekávání… moje chyba. Tohle je „jen“ docela dobré hard scifko, které si od českého vydavatele zasloužilo kvalitnější péči… a od spisovatele méně obratů o soustředěných očích zkušebního pilota, stejně jako přiznání vyšší inteligence posádce i jejich UI Jeevesovi, jelikož ve finále vypadali všichni jako banda idiotů. Určitě nejsem jediná s tímto názorem – předchozí majitel knihy ji hustě poznamenal tužkou při podtrhávání chyb (několik přehlédnul:-)) a psaní faktických připomínek. 70%

kniha: Chlapec a jeho robot - Wilson, Daniel H.
trudoš | *** | před 52 dny

„Tohle je Mechos. Podivné tu je normální, zatímco normální neexistuje.“
Kombinace Alenčiných dobrodružství a Čaroděje ze země Oz, převlečená do modernanokybe­robotického hávu. Což by nebyl problém, kdyby Daniel H. Wilson dokázal knize propůjčit podobné kouzlo jako Lewis Carroll nebo L. Frank Baum. Hrdina, příběh, prostředí, atmosféra – to vše má hezky vymyšlené, ale nějak jsem postrádal osobitý drajv. Když pohádkové bytosti vyměníte za roboty, ještě to neznamená, že Nobelovka je na cestě.
Pakliže si však na svéráznou imaginaci potrpíte a od zápletky nevyžadujete příliš inovátorství, není jediný důvod, proč byste se knize měli vyhnout. Je milá, krátká, nápaditá i humorná. Jen nevybočuje ze standardu, který literatura pro mládež běžně nabízí – prostě se jde na výpravu za záchranou kybernetické říše a když se přijde na konec, pořeší se co se pořešit má a hurá domů. Ovšem jakékoliv dítě milující roboty vám kvůli ní pravděpodobně utrhne ruce. A možná i nohy. To se jako úspěch taky počítá.

kniha: Armada - Cline, Ernest
SONP | **** | před 53 dny

Když se Armada dostane na stůl čtenáře , kterou napsal autor, kterýžto strávil své dětství hraním stejných her, koukáním na tytéž filmy a posloucháním té samé hudby, projede tímto dílkem čtenář jako nůž máslem – takhle rychle už jsem dlouho žádnou knihu nepřelouskal, asi je to díky všem těm popkulturním odkazům, kterými je kniha doslova prošpikována. A po přečtení některých komentářů se sice trochu stydím, ale musím otevřeně přiznat, že si mi to dost líbilo. A to přesto, že kniha je jednoduchá, zcela předvídatelná, obsahující snad všechna hollywoodská klišé a žalostně neoriginální (v tomto směru ale autorovi budiž ke cti, že takřka všechny vykradené knihy a filmy jsou zde ocitovány). Autor si zkrátka na nic nehraje a stvořil pařanskou jednohubku s jasnými filmovými ambicemi. A taky proč ne, není každý P.K. Dick nebo Asimov. Jednu hvězdičku oproti RPO srážím za to, že mi jsou přeci jenom bližší osmibitové pixelové pařby než moderní 3D bojové. 80%

kniha: Naslouchač - Stehlíková, Petra
dva mraky | *** | před 53 dny

Originální svět a námět, kde je plno tajemství, staré konflikty a křivdy a smrt tam chodí často. Prostě potenciál pro epický děj. Utlačovaná třída sklenařů má svým způsobem obrovskou moc danou schopností zpracovávat nerost sklenit, jsou ale cele pod konrolou vládnoucí třídy z nížin. Lidstvo sklenaře bezpodmínečně potřebuje ke své existenci. Svět je rozdělen na část otrávenou válkou a tu kde žijí lidé, oddělenou ochranným polem. Tahle zalidněná část je rozdělená dál na část za ochranným polem – reteou kde se nedají používat žádné pokročilejší technologie a nížiny, které jsou asi futuristickým světem blahobytu(a které budou v dalším díle). Příběh je o osudech děvčete Ilan, je to brusička sklenitu, což mají normálně dívky zakázáno, ale ona se vydává za chlapce. To není až tak těžké, protože sklenaři jsou působením nerostu často různě deformovaní a takoví pak chodí zahalení. Osud chce, že nakonec pracuje pro elitní skupinu bojovníků z nížin – pětadvacítku. Parádní námět a kulisy příběhu jsou bohužel efektivně torpédovány autorkou, která se na tom učila psát. První polovinu jsem protrpěl. Nevhodně volené tempo vyprávění, zabíjí životnost příběhu. Snahy ukázat jak jsou sklenaři utlačováni se pohybují často za hranicí klišé. Popisy toho, jak co funguje mě zoufale kolikrát nudily. Dějiny objevu sklenitu a prvních lidí co s ním pracovali působí násilně a rušivě(zapomeňte na Rumuny, jak pravil jistý recenzent) Naštěstí se kvalita textu průběžně lepší, takže když Ilan vyráží se vznešenými bojovníky na jejich cesty, už se to čte lépe, je více dobrých dialogů a jak vyprávění ztrácí svůj rekapitulační styl, ožívá příběh i postavy. Jen nikdo nesmí mít ústa sevřená do tenké linky, to pak jdu z jistých důvodů se smíchem pod stůl. Ale přes četné výhrady se mi to líbilo a přestože první díl je úplně otevřený a zas tak moc se tam nestalo, konec je znatelně lépe napsaný a celé se to vyhýbá klasickým pastem YA literatury. Uvidím, co druhý díl.

kniha: Pod ochranou pohanského boha - Severin, Tim
trudoš | ***1/2 | před 53 dny

Pod ochranou pohanského boha je psáno v duchu starých severských kronik. Díky tomu se připravte na minimum dialogů a spoustu popisů, ať už tradic, krajů či historických událostí. Samotný děj pak připomíná odyseu prostého Vikinga, který měl to štěstí/smůlu, že mu bohové dali do vínku drobné magické nadání.
Kronikářský styl vyprávění ovšem nemusí sednout každému, ač je pro podobné romány jako dělaný. Bezdějové putování napříč severským územím postrádá konkrétní cíl, vyvažuje to však informační hodnota. V porovnání se synchronně vydávanými řadami Havran a Přísežné bratrstvo nejsou sice Vikingové Tima Severina taková řezničina, laděním se nicméně blíží autentické dobové atmosféře zdaleka nejvíc. Hrdina navíc působí dojmem skutečné lidské postavy a ne jako neporazitelný hrdina z legend. Něco jako Malý velký muž na drakkaru, čemuž odpovídá i jazyková stylistika. Paradoxně tak knihu oceňuji víc až po jejím dočtení, kdy i přes zdlouhavou popisnost musím uznat, že něco na tom Thorgilsovi je.

kniha: Králova klec - Aveyard, Victoria
Lokina | ***** | před 53 dny

Po vlažnějším druhém díle, který pro mě byl trochu zklamáním, přišlo třetí pokračování Králova klec. A tento díl byl uspokojivý a dobře propracovaný. Autorka udělala dobře, že nechala příběh vyprávět i jinými postavami než Mare. Nebylo to tak jednolité a monotónní, ale nabralo více spádu, bylo to záživnější a plynulejší. Mohli jsme vidět i jiný úhel pohledu z jejich strany a taky jsme se mohli více seznámit se s jejich charaktery a chováním. Evangelinu jsem vůbec neměla ráda, ale po tomhle dílu, jsem ji zařadila k mým oblíbeným postavám. Mare mi byla od druhého dílu trochu nesympatická, v tomhle díle se zmátořila a její postava se dala vystát. Konec byl hodně akční a hlavně nečekaný. Jsem tedy zvědavá, jaké bude čtvrté pokračování :-)

kniha: Drake - McLean, Peter
Lokina | **** | před 53 dny

Drake slibuje vtipnou urban fantasy a při dočtení poslední kapitoly, kniha dostála svého slibu. Příběh byl vážně čtivý, dynamický, zábavný a i s tou větší dávkou vulgarity a násilí Drake dokázal, že tyto knihy mám v oblibě. Nebylo to tak přehnané a dalo se to číst, aniž by se vám z toho zvedal žaludek. I když Drake byl neustále pod parou a dostával se z jednoho problému do druhého, prostě tomu zoufalci nešlo nefandit, aby to s ním skončilo dobře. Spálený muž byl jeden z pilířů celé knihy, záhadná postava sršící oplzlé vtípky a hlášky, prostě si ho nešlo neoblíbit. Drake není nějaká super bomba, ale mou pozornost si získal. Takže Drakeu, očekávám, že na tebe nebudu muset dlouho čekat :-)

kniha: Playground - Kepler, Lars
trudoš | **** | před 54 dny

Manželé Ahndorilovi upustili od dalších příhod nekompromisního vyšetřovatele Joony Linny a zavítali do záludných vod fantastické literatury. Vznikl přímočarý thriller s jednoduchou zápletkou, kdy matka bojuje o život svého syna, jenž je netradičně okořeněn volbou prostředí, kterým je Babylón mrtvých. Autoři vycházejí z čínských legend, které povýšili nad ostatní a hrdinové se tak ocitají v podivuhodné verzi očistce, kde musí bojovat „na hřišti“, velmi specifické verzi gladiátorských her.
Je to poměrně kruté čtení, které si nebere servítky, přičemž pointa je v tom, že vyhrát ještě neznamená obživnout. Připočteme-li k tomu fakt, že víc jak polovina knihy se odehrává v průběhu deseti minut reálného času, je až s podivem, že autorům při psaní nerupla nějaká ta žilka. Navzdory povedené imaginaci se však nedokázali oprostit od různých nešvarů skandinávské literatury. Ovšem i přes řemeslné kličky, majícími za účel větší počet stran, se o románu Playground dá říct s nadšením jedno – drsárna.

kniha: Zaklínačka Lota - Neomillnerová, Petra
Durgas | ***1/2 | před 54 dny

Veľmi oceňujem drsnosť Lotinho sveta a naturalistický štýl, ktorým ho autorka vie písať. Čo mi naopak vadí je jednak zbytočne dlhá časová osa poviedok a ľahkovážne až detinské správanie sa postáv, ktoré majú sto rokov a viac, tým pádom už toho majú zažitého až až a na ich správaní by sa to malo odzrkadľovať. Proti sexu nemám nič (práve naopak), ale už mi prišlo umelé a samoúčelné, že Lota skočila snáď na každého, koho stretla, po tretej poviedke mi to pravdupovediac už trošku liezlo na nervy.

kniha: Putování - Bronec, Michael
Svarec | ***1/2 | před 54 dny

Druhý díl začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil, a s nějakým uváděním do děje se moc nemaže. Ačkoliv jsem jedničku před četbou zběžně prolistoval, stejně jsem v první polovině občas plaval, než jsem se v příběhu a zákonitostech světa trochu zorientoval. Jinak první díl byl vlastně prolog, který představil svět a postavy, dal do pohybu zápletku, ale skoro nic se v něm nestalo. Čekal jsem, že ve dvojce se příběh konečně rozběhne, jenže ono nic. Hrdinové řeší epizodní problémy, putují, bojují, dále se s nimi sbližujeme a poznáváme svět, ale celé je to takové bezcílné a na konci nejsme o nic blíže cíli než na začátku. Některé pasáže mi přišly zbytěčně dlouhé nebo vysloveně zbytečné. Kniha končí obřím cliffhangerem, jako by ji někdo najednou usekl. Z doslovu se pak dozvíme, že druhý díl příliš nabobtnal, takže byl rozdělen na dvě části a v ruce držíme tu první, čímž se pomalé tempo a náhlý konec vysvětlují. Zase to ale nechci přehnaně zkritizovat. Čte se to pěkně, postavy jsem si oblíbil, svět mi přijde hodně zajímavý (a rozhodně má potenciál do budoucna utáhnout další příběhy v rámci sdíleného „univerza“, jak je v doslovu naznačeno). Jen by to zkrátka chtělo, aby se příběh v dalším díle konečně pořádně rozjel.

kniha: Studie v kouzelné - Kurland, Michael
toms | ***** | před 54 dny

Třetí román s lordem Darcym je zasazen do atraktivního prostředí alternativní Aztécké říše. Mexický kouzelník lord John Montezuma, ve spolupráci s irským kolegou Seanem O´Lochlainnem se snaží pod vedením lorda Darcyho odhalit vraha aztéckého prince. Příběh je oproti předchozím románům znatelně dobrodružnější, zřejmě ve snaze autora navázat na Doylovu knihu Studie v šarlatové, s níž však má společného pramálo. Příběh opět provází vtipné narážky i zajímavá kouzla, ale samotné ladění má tentokrát blíže k špionážnímu thrilleru než klasické detektivce.

Lehkým povzdechnutím na závěr je konstatování, že se jedná o zřejmě poslední setkání se sympatickou dvojicí hlavních postav z alternativního anglo-francouzského svě­ta.

kniha: Leviatan - Westerfeld, Scott
trudoš | ****1/2 | před 55 dny

Scott Westerfeld přepsal historii jak ji známe a vytvořil vlastní originální svět, ve kterém je Evropa rozdělena na dvě poloviny – tzv. Darwinovce, kteří po vzoru svého jmenovce ovládli tajemství DNA a začali vytvářet monstrózní „stroje", jež jsou výsledkem různých mutací. Proti nim stojí Industriálové, kteří zůstali věrni mechanickým vynálezům a postavili svůj svět na ozubených kolečkách a páře. Oba tyto směry se bytostně nesnášejí, a tak máte jedinečnou možnost sledovat konflikt, jehož základ sice znáte, ale rozhodně ne v této podobě.
Leviatan je přesně ten druh knihy, kterou koupíte dětem za vysvědčení, či dobré chování, a pak jim ji seberete k vlastnímu potěšení. Dobrodružství funguje od první stránky a kupodivu zůstává poměrně neodhadnutelné, což se v literatuře pro mládež nestává zas tak často. Doprovodné ilustrace Keitha Thompsona pak nejenže úžasně korespondují s dějem, ale zároveň ho perfektně vizuálně dotvářejí.
A co vy? Raději byste své válečné stroje krmili anebo promazávali?

kniha: Deset malých čarodějů - Kurland, Michael
trudoš | ***** | před 55 dny

Podmanivě kouzelné vyprávění, ve kterém je znát jak úcta k původní předloze, tak vlastní invence stran uchopení světa stvořeném Randallem Garrettem. Oceňuji přitom, že detektivní pátrání nestojí na magické berličce, kdy stačí mávnout hůlkou a vrah je na světě. Lord Darcy se Seanem O Lochlainnem tvoří rovnocenné duo, kdy jeden doplňuje nedostatky druhého, takže je nutná souhra obou, aby byl pachatel dopaden. Mimo jiné hodně pobavil nenápadný odkaz na Nero Wolfa v roli lorda markýze.
Slabší je Michael Kurland pouze ve stavbě zápletky. Ne že by jí neuměl rozehrát, právě naopak – od prvních stran vrší jeden nevysvětlitelný zločin na druhý, až z toho má člověk brzy popletou hlavu. Nicméně v momentu, kdy přijde ke slovu finále, všechny tajuplné skutky vezmou za své. Je v tom jasně promyšlená koncepce, ale zpětné vysvětlení jednotlivých zločinů sfoukne autor jednou dvěma větami, takže se najednou zdají málem až všední. Celkově ovšem parádní návrat k něčemu, co je u nás bohužel nepříliš známo.

kniha: Měsíční píseň - Briggs, Patricia
Speedemon | **** | před 56 dny

Hodně dobrá oddychová zábava. Nemůžu moc srovnávat s výše zmíněnými hrdinkami, ale četba to byla svižná, ne moc akční a kupodivu ani ne moc romantická. Vše tak nějak akorát vyrovnané. Kromě neustálého vrčení vlkodlaků, kteří si „přeměřují, kdo ho má většího“ tu nic rušivého nebylo. Mercy i většina hlavních postav je sympatických a těším se na další díl. Svět má určitě co nabídnout. Ještě nutno podotknou, že kniha má uzavřený děj a dle anotací to tak bude pokračovat i v dalších dílech.

kniha: Tři bábiny kobyly - Mertlíková, Věra
Svarec | **** | před 56 dny

Debutující autorka a podivný název ve mně příliš důvěry nevzbuzovaly, ale novou historickou fantasy se slovanskými motivy jsem si prostě nemohl nechat ujít, zase tolik jich u nás nevychází. A nakonec se z knihy vyklubalo velmi příjemné překvapení (byť teď koukám, že povídky autorky jsem v minulosti hodnotil dost kladně, takže zase takové překvapení to není). Prvně je třeba říci, že kniha nemá klasickou strukturu, je to v podstatě úzce provázaný povídkový román – hrdinové putují a cestou plní různé „questy“, jako červená nit se tím v pozadí vine ústřední zápletka, která teprve v poslední třetině dostane více prostoru. Jak to píšu, tak to nezní bůhvíjak poutavě, ale naštěstí je to napsáno velmi čtivě a koneckonců i ta samotná cesta má v příběhu určitý smysl. Na knize je taky poznat, že si autorka pečlivě nastudovala historické reálie, takže se jí skrze různé detaily podařilo vtisknout knize správnou atmosféru – drsný svět raného středověku mi doslova ožíval před očima. Ústřední trio hrdinů je sice poněkud jednorozměrné, ale sympatické. Škoda, že všechny ostatní postavy jsou jen lehce načrtnuty a nemají skoro žádný prostor. U některých je to trochu problém, jelikož v příběhu později hrají značnou roli a společně s hlavními hrdiny bychom k nim zřejmě měli něco cítit, přitom je skoro neznáme (mluvím o těch dcerách). Dochází pak k paradoxu, že epizodní postavičky z první poloviny knihy jsou mnohem zajímavější a vykreslenější než důležitější postavy z druhé půlky. Menší problém mám také se závěrem, který mi přišel dosti uspěchaný. Všechno do sebe sice zapadne, ale některé věci působí křečovitě a nepřirozeně. Potenciálně emotivní scény nemají potřebný dopad a jak to dopadne s hrdinovou milostnou zápletkou mi bylo jasné už od začátku (a celou dobu jsem doufal, že autorka vymyslí něco jiného). Kromě toho ale nemám co vytknout, přečetl jsem to jedním dechem a celou dobu jsem se bavil. Na úrovni Červenáka to samozřejmě ještě není, ale to jsem ani nečekal. Těším se na další počiny autorky, v nichž si snad dá pozor na zmíněné neduhy.

kniha: Skvrna - Flynn, Gillian
trudoš | ***1/2 | před 57 dny

Novelka, která měla raději zůstat součástí antologie Darebáci, pro kterou byla původně napsána, protože její samostatné vydání okouzlí maximálně technickým provedením než bůhvíjak skvostným obsahem. Mezi jinými povídkami by kvalitativně zapadla, samostatné vydání však ve čtenáři automaticky evokuje něco výjimečného. A ono jde spíš o takovou cynickou hříčku, nic víc. Tedy ne, že by se mi Skvrna nelíbila, pouze jsem čekal něco… něco lepšího.
Ale abych jen nebrečel, jsou tu dobré nápady. Hrdinka je prostě skvělá, přesně v duchu sympaticky svérázných žen, které Gillian Flynnová umí tak perfektně vykreslit. Své kouzlo má rozhodně i strašidelná zápletka, minimálně do chvíle, než přijde na přetřes rozřešení. Jakmile však autorka začne vykládat karty na stůl, propadl jsem skepsi. Přestože se snaží čtenáře přesvědčit, že má královskou postupku, všichni vidíme, že jde pouze o dva páry. A i když se mi pointa líbila, zpětně hapruje logika jednání postav, stejně jako základní uvěřitelnost. Ško­da.

kniha: Lovci monster - Bronec, Michael
Svarec | ****1/2 | před 57 dny

Už pár let se v Žoldnéřích z nějakého důvodu střídají slabší ročníky se silnějšími a tohle je zase ten silnější. Vlastně až překvapivě silný. Všechny povídky působí sebejistě a profesionálně, autoři píší poutavě a vesměs se jim daří dávat svým povídkám zamýšlenou atmosféru. K tomu vynikající hostující text od Bandžucha, který navzdory své kvalitě ostatní povídky nijak nezastiňuje, což opět jen svědčí o nevídané síle tohoto ročníku. Škoda jediné slabší povídky, jinak by to bylo za pět. Na soutěžní sborník opravdu hodně kvalitní.

Nejprve jsem chtěl hodnotit 50% jako naprostý průměr, ale přece jen se později našlo pár zajímavých nápadů, které padly na úrodnou půdu. Pár erotických scén a pár vtípků sedlo. Předchozí díl jsem četl už před delší dobou a proto jsem neměl úplně přehled, kdo je kdo a čemu se přesně mám smát.

kniha: Nezdejší - Rečková, Jana
Svarec | **1/2 | před 59 dny

Mohl bych podepsat snopův komentář, jen jsou moje dojmy o něco rozpačitější. Ještě jsem snad nečetl knihu, která by mě vlastně bavila a přitom se četla tak těžce. Autorčin styl mi vůbec nesednul. Dlouhé, neživé popisy, místy až „stěny textu“, u nichž je těžké udržet pozornost, jindy jsou zase důležité informace a události odbyty ledabyle uprostřed věty a je snadné je přehlédnout. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se v textu ztratil a musel se vracet o pár odstavců dál, abych zjistil, co mi uniklo. Naštěstí to vyvažuje epický, poutavý příběh s osudovým nádechem a sympatické postavy, byť se nezapře, že to napsala žena. Bez těch popisů ztepilých, ladných těl a neustálých projevů náklonosti jeden k druhému bych se klidně obešel… Nicméně první díl jsem navzdory těžkopádnému stylu přečetl s chutí. Bohužel s druhým dílem to jde citelně dolů, příběh se rozplizne, odněkud se vynoří další postavy a na stránkách románu začne být poněkud „přeplněno“. V milostných trojúhelnících až mnohoúhelnících jsem se začal ztrácet a přišlo mi, že se postavy náhodně zamilovávají jedna do druhé a některé snad nemají jiný účel, než se stát součástí milostného trojúhelníku. V třetím díle se pak příběh totálně rozpadne, musel jsem se do čtení nutit. Postavy chodí nekoncepčně z místa na místo, o hlavním motivu knihy, nezdejších, se prakticky nic nedozvíme. Ústřední příběh vyšumí do ztracena a za finále knihy je maskováno řešení jedné vedlejší zápletky. Kdybych musel hodnotit každý díl jednotlivě, první je za čtyři hvězdy, druhý za dvě a třetí za jednu. Škoda, v prvním díle to mělo slušně nakročeno, ale místo aby autorka s tím poteciálem něco udělala, tak se jí to vysloveně rozpadlo pod rukama.

kniha: Dvorana zvrhlosti - Neff, Ondřej
Polinius | ***** | před 59 dny

Výběr těch opravdu nejlepších starších povídek autora. Pro čtenáře předchozích knih nepřináší kniha nic nového. Není potřeba číst a natož vlastnit. :)

kniha: Kniha rozkoše a hrůzy - Tesáček, Michal
trudoš | ***1/2 | před 59 dny

Parodie nikdy nebyla mým šálkem, takže jsem tuhle sbírku humoristických povídek otevíral s jistotou, že ji minimálně po prvním příběhu zavřu a zapomenu. Hovno Majere, hovno máš.
Tedy ne, že by šlo o nějak moc stráveného času. Těch necelých dvě stě stran uteklo jako voda, přičemž literární eskamotérství Michala Tesáčka okouzlí svou hravostí natolik, že člověk svět kolem ani nevnímá. To je dáno tím, že se autor málokdy opakuje a každý text představuje něco jiného, než co předložil o chvilku dříve. Takže jestli vám nevadí vpravdě šílený humor, pak je Kniha rozkoše a hrůzy skvělou volbou. A jste-li na kočičky a taky trochu zoofil, pak už nemáte vůbec co řešit. Přes všechnu tu chválu však soubor poskytuje jen krátké hříčky. Něco je poctou obrozenecké pornografii, něco zas utahování si z historické fantasy, jinde je znát fascinace tvorbou Káji Saudka a kdo rád Frantu Kotletu, může se dozvědět, jak to ve skutečnosti bylo s jeho osudem.
PS: Slipy z předkožky ledního medvěda jsou hodně cool.

kniha: Jak lvové - Schink, Petr
Svarec | ** | před 60 dny

V podstatě můžu podepsat snopův komentář. Pro steampunk mám slabost, Schickovi se podařilo vytvořit zajímavý svět a rozhodně mu nejde upřít bohatá fantazie (proto aspoň ty dvě hvězdy), ale co je to všechno platné, když je to tak příšerně nečtivé a nudné. Ke čtení jsem se musel nutit… Občas jsem měl pocit, že se do toho skoro dostávám, jenže v takovém případě se vždy objevil nějaký otravný flashback (některé jsou dlouhé desítky stran) a můj index zábavy se opět propadl hluboko do záporných hodnot. Narozdíl od snopa nevidím smysl v dočítání knih, u kterých trpím nudou, takže zhruba v polovině jsem to odložil. Škoda, přitom Století páry kdysi bylo fajn.

kniha: Prefekt - Reynolds, Alastair
Speedemon | **** | před 61 dny

Návrat k sérii po dlouhých šesti letech. Díky tomu moc netuším kolik tam bylo různých odkazů na sérii, ale jelikož se děj odehrává před událostmi předchozích dílů, tak to není nic podstatného. Jinak mi nedělalo žádný problém se opět „vžít“ do promyšleného a vrstevnatého Reynoldsova vesmíru. V praxi jde vlastně o vesmírnou detektivku, která se postupně rozvine v něco víc. Postavy mi byly hodně sympatické (až trochu na Thálii, díky které byly některé pasáže z Aubussonu zdlouhavé). Děj krásně plynul a i když je kniha docela dlouhá, díky různým autorovým překvápkům pěkně odsýpá. Já jsem spokojen. Mírně mě však zklamal neslaný a nemastný závěr.

kniha: Taltos - Brust, Steven Karl Zoltán
trudoš | **1/2 | před 62 dny

Je důležité upozornit, že Taltos se chronologicky odehrává ne po jedničce (Jhereg) ani po dvojce (Yendy), ale před nimi. Vlad si právě vydobyl vlastní území a hezky zčerstva se snaží zapadnout do záludných i výnosných vod zločinu, přičemž jeho dráha profesionálního zabijáka teprve začíná. Jenže jestli jste četli předešlé díly, přibližně od strany třicet vám bude naprosto jasné, o čemže to Steven Brust hodlá psát. Naneštěstí i to, jak příběh ukončí, takže co se zápletky týče, příliš překvapení fanouškům série neposkytne. Co autor v předchozím románu nastínil několika málo větami, zde roztáhl na dvě stě stran. Díky tomu má kniha paradoxně šanci zaujmout spíše nové čtenáře, než ty, co do vlaku naskočili už s prvním dílem, protože ohledně stylistiky je to pořád stejná písnička. Líbivá pro svou zábavnou jednoduchost, ale ničím výjimečná a tak velmi snadno zapomenutelná. Pozitivní ovšem je, že příběhu se tentokrát vyhnuly expresionistické větné kreace, nad kterými dříve zůstával rozum stát.

kniha: Pomníky zimy - Hlávka, Jan
Vybíralová, Jana
Svarec | **** | před 62 dny

Mírné zklamání. Čte se to stejně dobře jako Tenký led a rád jsem se zase vrátil ke svým oblíbeným postavám, ale po příběhové stránce je to trochu slabota. Všechny dějové linie se odvíjí až příliš předvídatelně a unyle. Nejsem člověk, který by vyžadoval šokující zvraty v každé kapitole, ale v Pomnících zimy to autoři hrají až příliš na jistotu. Navíc je celý příběh až příliš roztříštěný, hlavně na Menabaranu se všechno rozpadlo na zbytečně velký počet dějových linií. Nejvíce jsem si tak nakonec užil takřka horrorovou linii se sestrami Vanbergovými a Darrenem Iverssonem, naopak viridianští špióni mi byli úplně ukradení a měl jsem chuť jejich pasáže přeskakovat (a pokud mi něco neuniklo, tak byla jejich linie ke zbytku dění na Menabaranu úplně irelevantní). Konec opět trochu cliffhanger, snad se autoři nebudou s dalším dílem moc flákat :)

kniha: Pojď blíž - Gran, Sara
trudoš | ***1/2 | před 63 dny

Čtivá novela o démonickém posednutí, jejíž jedinou a nejvýraznější slabinou je neochota Sary Granové rozehrát zápletku. Přitom potenciál tu je a dokonce i pár atraktivních zvratů, jenže nakonec celá historka skončí u dramatu, naznačeného už v úvodu. Což mě mrzelo setsakra nejvíc, protože vše ostatní tu v rámci žánru funguje skutečně dobře. Děj se řítí vpřed rychlostí blesku a s neodvratností pandemie, postavy jsou přitom dostatečně lidské, aby jim člověk držel palce. Zároveň jde o jednu z mála knih, kde bych uvítal rozsáhlejší počet stran – strohost příběhu je sice plus, jenže výsledný produkt připomíná spíše delší povídku, které chybí nosná pointa, než regulérní román s plnohodnotným obsahem. A že možností by tu bylo nepočítaně, nicméně těch několik hororových etud autorka nijak dějově nerozvine a pouze je využívá k psychologickému formování hlavní hrdinky.
Jinak ale příjemné překvapení, už jen pro ten pocit mrazení v zádech, který mě po celou dobu vyprávění ani jednou neopustil.

kniha: Magie spojuje - Andrews, Ilona
Vlask | ***1/2 | před 63 dny

Jeden z nejslabších dílů. Nepřítel je předem znám a chybí pocit jakéhokoliv neznáma, či noví mýtičtí nepřátelé. Kniha je tak spíše o posilování vlastních schopností, hledání spojenců a okrajově o chystání svatby (nejzábavnější čás­t).

kniha: Zrození Adepta - Drescher, Alex
Vlask | ***1/2 | před 63 dny

První díl byl klasická urbanka. Druhý se nám proměnil v military žánr, protože je prakticky celý o jedné velké bitvě. Což je jeho hlavní problém. Jen co se vystřílí jedno nepřátelské vojsko, tak ihned kreativně nastupuje na jatka další strana konfliktu. Autor si jich po vzoru Warhammeru nachystal dost na celou knihu, ale chybí nějaký vývoj v ději a po nějaké době už je vám úplně jedno jestli po sobě střílí elfové a vlkodlaci, nebo někdo další.

12345678910poslední (334)13336 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu