RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (637)25444 příspěvků celkem
povídka: Pohlednice od Natálie - Laben, Carrie
vyšla v: XB-1 2017/10
yerry | *** | před 26 dny

Ďalšia fantaskná poviedka tohoto čísla XB-jednotky. S tými pohľadnicami som to veľmi nepobral. Nič konkrétne v poviedke nie je, zostáva len tušenie a spôsob ako si ju vyložíš. Text nepôsobí hororovým dojmom, zasieva nepokoj a rôzne domnienky. Neuchopiteľný pôvod nepokoja však býva niekedy účinnejší ako uchopiteľná hrôza. V tejto poviedke to platí tak pol na pol…

povídka: Rafael - Jones, Stephen Graham
vyšla v: XB-1 2017/10
yerry | **** | před 26 dny

Partička detí si rozpráva hrôzostrašné príbehy. Počas jedného takéhoto sedenia sa odohraje tragédia. Nie je úplne jasné, čo je skutočnosť a čo pokrivené videnie osoby z ktorej pohľadu je príbeh podávaný. Z tohoto dôvodu príbeh zasieva viac nepokoj ako hrôzu, a to tušenie zla sa počíta. Veľmi dobrá poviedka…

kniha: Stín věcí ztracených - Islington, James
Gwilian | ****1/2 | před 26 dny

Moderní epické fantasy, které se nebojí vzít staré známé motivy a spojit je do skvěle odsýpajícího příběhu plného zvratů. Na začátku jsem byla trochu skeptická – skupinka opovrhovaných mladých mágů těsně před složením klíčové zkoušky, prastaré zlo za zdí na severu, někdo se ztrátou paměti…Přes všechny pochybnosti však pro mě příběh fungoval a to skvěle, takovým tím stylem, co vás nutí dočíst to ještě ve tři ráno. Postavy se v průběhu pěkně vykreslily, stejně jako svět (právě tady jde asi vidět největší vliv Jordana, stejně jako vliv Sandersona u systému magie). A pod tím vším byl pocit, že tady jde o něco víc, že všichni jsou součástí čehosi trvajícího celá tisíciletí. Kladly se otázky, naznačovalo se, epicky bojovalo a konec byl jedním z nejlepších, co jsem za nějakou dobu četla. A můžu ujistit, že autor ví, kam míří a druhý díl je ještě lepší.

povídka: Dos grojse genareraj - Kotleta, František
vyšla v: Ve stínu Říše
Gaarq | *** | před 26 dny

tohle byl první text, který jsem od kotlety četl. krvákům a řezničině neholduju, takže ani nebyl důvod. a můžu na rovinu říct, že to je velmi divný, byť nikoliv nezajímavý text. nevím, byl-li to záměr či je to běžný autorův styl, ale takřka absolutní absence jakékoliv psychologie hlavního hrdiny z něj dělá extra šíleného psychopata. ostatní postavy na tom nebyly lépe, ale zase nedostaly, krom felixe, ani moc prostoru. sex byl takový nijaký (a hlavně zbytečný), hlášky poněkud mdlé. nicméně, hlavní námět byl dobrý, ona myšlenka s níž pražský čaroděj pracuje byla opravdu nápaditá. text trochu vyzněl jako úvod k něčemu, ale v zásadě byl uzavřený. řekl bych ze svého pohledu, že kdyby kotleta nefičel na kultu zběsilého autora, který píše žabikuchem máčeným v krvi mluvňat, asi by to bylo i ke čtení – nápady má a docela slušný sloh, but who am i to disagree? :)

povídka: Dým nad Mnichovem - Šenk, David
vyšla v: Pevnost 2017/11; Ve stínu Říše
Gaarq | * | před 26 dny

co to, pro bohy, bylo? o_O je fakt, že autor a já nejsme na stejné vlně, ale tohle byla docela silná káva. nezajímavý, nemastný, neslaný a docela přímočarý příběh, který se z jakési tuctové romance, psáné naivistickým stylem nedělních příloh bez nějakých záludností a přesahu, změnil doslova v řezničinu. jedna astra za celkem vtipný reichstag a buřty pro vůdce.

kniha: Naštěstí (ne)máme mléko - Gaiman, Neil
trudoš | **** | před 27 dny

Po výtvarné stránce naprosto dokonalé, ilustrace Chrise Riddella jsou natolik legrační, až si troufám říci, že bez nich by byl zážitek z knihy možná jen poloviční. On samotný základ příběhu není špatný, jenže jde spíš o takovou anekdotu, která je slaběji rozjetá, ale o to lépe zakončená. Sledovat tatínka, který narychlo montuje historku odůvodňující jeho pozdní příchod z nákupu mléka, je ve své jednoduchosti zkrátka kouzelné. Stejně tak překotný styl vyprávění, jenž přímo evokuje prášilovské tendence děj nelogicky až furiantsky vyhrocovat.
Takže ano, osnově lze vyčíst nesystematičnost a absurdnost, ale v tom je právě ten vtip, kdy Neil Gaiman i jeho čtenáři vědí, že jde o pohádku, ale stejně si to jedni i druzí užívají. A právě ten přehršel nápadů vypovídá o magii improvizace víc než leckterý umělecký traktát. Finále (jak to magické, tak to reálné) pak trefně podtrhuje podstatu celé té hříčky. Hodnotit titul jako plnohodnotnou knihu moc nejde, ale rozhodně jsem si jí užil bezezbytku.

Autismus, hudba, touha po porozumění, souznění, jednotě – zhruba takhle heslovitě lze popsat cestu jedné dívky (nebo spíše tří charakterově odlišných dívek) do rozpolcených hlubin své duše. Citlivá povídka, líbilo se mi přiměřené dávkování informací, které nutí čtenáře přemýšlet a nedává vše po lopatě. Přesto mám dojem, že se z dané tématiky dalo vymáčknout víc… je to však jen neurčitý pocit, nikoliv jistota. Možná povídka potřebovala více stran a intenzivnější prožitky, abych se s děvčaty líp poznala, především tedy s těmi poněkud hrubě naskicovanými implantáty. 70%

povídka: Jitro po zlé noci - Bandžuch, Tomáš
vyšla v: Ve stínu Říše
Gaarq | *** | před 28 dny

kdyby se autor dokázal stylisticky ukáznit a zvládl první třetinu stejně dobře jaky ty poslední dvě, byl by můj dojem podstatně lepší. takhle jsem se úvodem prokousával s dosti výrazným odporem. v povídce je spousta světlých momentů, zajímavých historických i kontrafaktuálních momentů, aktualizací dobových dilemat, ale sem tam mi tam proskočil nějaký anachromizmus (přenosná rádia v pozdních 30. letech?) a podivnost (co je to řecké křesťanství?) a já už mám tu hloupou vlastnost, že je to pro mě jako kapka vody do vřelého oleje – prská to neúměrně podnětu, c'est la vie. po konci věku páry jsem čekal trošku víc.

povídka: Opona padá, hra skončila - Nováková, Julie
vyšla v: Ve stínu Říše
Gaarq | ** | před 28 dny

velmi zajímavý úhel pohledu na česko-německé vztahy v brně. zrovna divadelní rivalita byla docela silná. celkový dojem kazí mdlé zpracování, které ve mně nedokázalo vzbudit napětí a imho ne úplně domyšlený fikční svět, v němž vyvolávání duchů je běžnou realitou, což ovlivňuje i příběh samotný.

kniha: Adarhargský jed - Kopřiva, Štěpán
trudoš | ***1/2 | před 28 dny

Prima změna oproti Stoneovskému stereotypu, protože autorův příznačný humor se nezapře. Až mi bylo skoro líto, jak moc se Štěpán Kopřiva snaží napasovat do vesmíru, který není jeho, což je nejvíc znát na charakterech nejdůležitějších postav. Ovšem bez ohledu na původní kánon ohromná zábava, sic některé fóry laciné, děj sem tam prvoplánový a ne všechny zvraty dotažené. A měl-li bych zápletku dodatečně zrekapitulovat, jediné, co se mi v hlavě vybaví, je závěrečný výbuch a nic víc.
Tohle je zkrátka Mark Stone dle akčních pravidel Dutého plamene, o čemž svědčí i fakt, že rozsah povídky by osnově sedl daleko víc. Každopádně Jean-Pierre Garen se kvůli téhle gangsterce v hrobě určitě neobrátí, ovšem jeho skalní fanoušci budou mít dost pravděpodobně s Adarhargským jedem problém. Už jen proto, že android Ray si nezasouloží, chudák jeden elektronická. Za mě však spokojenost, masakruje se tu jak o posvícení a tvůrčí metafory jsou vymazlené k dokonalosti. Škoda že podobných kousků není v sérii víc.

kniha: Volání z jiného světa - Dark, Jason
Speedemon | **** | před 29 dny

Napínavý díl téměř bez hluchých míst. Je to dáno především absencí vedlejších postav. Buď sledujeme Johna, Suka, Billa nebo Sheilu. Na Sheilu to už konečně přišlo a chystá se rodit. Byla by to divná náhoda, kdyby její klinika nemělo co do činění s temnými silami. Dalším „geniálním“ plánem není nic lepšího než nechat Sheilu porodit a s celou rodinou ji popravit ve jménu Černé smrti. Skutečně nevím co je na tom tak geniálního a proč jim to trvalo tak dlouho vymyslet a připravit :) Příjemné zpestření bylo i záhrobní volání Sheilina otce, který na dceru dává pozor i po smrti. Záhadou mi však zůstává smysl ostatních třech mrtvých upozorňujících telefonem své manželky. Celá část na hausbótu je dost nesmyslná a proč je odtamtud Suko magicky přenesen na kliniku když mohl umřít přímo na lodi je taky otázka. Navíc Suko zde zmiňuje, že podnikl cestu časem, přitom se pouze přemístil na jiné místo. I tak pěkných 80% a máme na světě novou postavu, Johnny Connolly :)

kniha: Orfeus v podsvětí - Harper, Tom
trudoš | **1/2 | před 29 dny

Achillovou patou Toma Harpera jsou ústřední protagonisté, na kterých stojí takřka každé vyprávění. U něj však paradoxně zaujmou spíš postavy vedlejší, než ty hlavní, a v tomto románu tomu není jinak. Platón i Jonah splňují požadavky na hrdiny a nic dalšího, chybí jim šmrnc, osobnost, jež by je dělala zajímavými a především zapamatovatelnými.
Fakt je, že zápletka Orfea v podsvětí jim příliš vyniknout nedává – linie ze současnosti má sice šťávu, ale adrenalin brzy vyšumí a finále pak podkope celou logiku věci. Oproti tomu Platónova dobrodružství sice neoslní vývojem, ale člověk si alespoň může užít disputačních rozprav na klasická témata o životě, vesmíru a vůbec. Což ovšem může znamenat dosti nepěkné překvapení pro ty, kteří od knihy čekají akcí napěchovaný thriller. Kdo si však u knih taky rád popřemýšlí, bude víc než spokojen.
Autor tak u mě dostál svým standardům, přičemž opět klopýtá v nerozhodnosti jakou dát románu vlastně melodii – jestli se brát vážně, nebo popustit uzdu nadsázce.

kniha: Probuzení - Lebbon, Tim
Madam Brbla | ***1/2 | před 30 dny

Vše podstatné o knize bylo napsáno: pokud máte náladu na sérii o vetřelcích, ale všechny filmy znáte nazpaměť, tato kniha je jedna z vhodných alternativ. „Probuzení“ má tématicky nejblíže k prvnímu dílu, najdeme však koření prakticky z každé filmové části. Před dvaceti lety bych z Lebbonova výtvoru pravděpodobně učůrávala blahem… bohužel už nejsem tak mladá, vnímám kritičtěji, je sakra těžší mě nadchnout, ani akce mě nebere zdaleka tolik jako dřív. Uvítala bych hutnější atmosféru, lépe zpracovanou psychiku postav a přítomnost Ripleyové celkem zbytečně omezila příběh. Osud posádky těžební lodi Marion je zřejmý od první stránky a důvod, proč se o nich Ripleyová logicky v budoucnu nezmíní, byl odhadnutelný zoufale snadno. Mírně mě iritovala také určitá technická zaostalost (např. svícení baterkami, šňůra holých žárovek v dole, ošetřování zranění pomocí kovových svorek) a není mi jasné, proč musela posádka chystat zásoby pro dlouhou cestu vesmírem až na poslední chvíli, bez pořádného plánování, když o evakuaci věděli několik dní předem (nehledě na fakt, jak by vše potřebné dokázali naskládat v daném prostoru).
Považuji se za fanouška vetřelčí série, dovolím si tedy podlehnout nostalgii a malinko „Probuzení“ nadhodnotit: 69%

kniha: XB-1 2017/09 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 30 dny

Z inak priemerného čísla vystupujú u mňa do popredia dve poviedky. Sú nimi predovšetkým punkovo ladená Nanosekunda a věčnost českej proveniencie od Pavla Housera a evolučná hard scifi Ne tak úplně Taterona kempi od Ryana Norrisa proveniencie zahraničnej.

povídka: Průsmyk - Pecinovský, Josef
vyšla v: XB-1 2017/09
yerry | ** | před 30 dny

Opäť meandre času. Tentokrát je v tom historický Hanibal. Nemôžem si pomôcť, forma ani obsah mi jednoducho nesedia…

povídka: Nanosekunda a věčnost - Houser, Pavel
vyšla v: XB-1 2017/09
yerry | ***** | před 30 dny

Ten chľast normálne zo stránok presakuje, text je ním teda poriadne napitý. Na podobné texty som bol zvyknutý skôr u punkových fanzinov. Teraz neviem, či niektoré časti Prahy boli len fabuláciou alebo sa skutočne vyskytujú. Slovné zvraty, undergroundové (opak popkultúrnych :) odkazy a myšlienkové kotrmelce nemali chybu. Text bol tentoraz podružný ale tá anarchistická forma nemala chybu… Čistý PUNK bez prívlastkov ;)

povídka: Krev a křemík - Bella, Matúš
vyšla v: XB-1 2017/09
yerry | *** | před 30 dny

Docela dobre zvládnutá spaceopera. Vesmírne lode, skoky, androidi, bojové panciere, rôzne úrovne vedomia, paľba zo zbraní rôznych kalibrov, nekromantka, telepatickí otrokári a kopec akcie – tej je tu viac ako dosť… U mňa dobré…

povídka: Ne tak úplně Taterona kempi - Norris, Ryan W.
vyšla v: XB-1 2017/09
yerry | **** | před 30 dny

Spočiatku ma táto hard scifi poviedka príliš nechytila, ale ako autor postupne zaplňoval skladačku, začalo to byť zaujímavé. Ako sa píše v medalóniku, Ryan Norris sa zaoberá evolučnými vzťahmi hlodavcov a v tomto duchu sa nesie aj poviedka. Tá má niekoľko rovín alebo časových úsekov.

  1. Vedátor skúmajúci hlodavcov v Afických lokalitách a pokúšajúci sa jazykom DNA napísať odkaz prípadným mimozemšťanom, ak sem priletia, keď už tu žiadne ľudstvo nebude. Opíše svoj jeden deň…
  2. Žiadni mimozemšťania nie sú, no napísaný odkaz pretrval a 50 miliónov rokov po zániku ľudstva sa ho pokúša lúštiť vedátor rasy, ktorá v evolučnom rebríčku nahradí ľudí. Tou rasou sú vzdialení príbuzní krýs :)
  3. 210 miliónov rokov po udalostiach z (2.) na odkaz narazí ďalší dominantný druh…

Napokon hodnotím poviedku ako veľmi dobrú napriek slabšej čítavosti. Čo stráca v čítavosti nahrádza svojou výpoveďou…

kniha: Kolejmoří - Miéville, China
trudoš | ***1/2 | před 31 dny

Na jednu stranu China Miéville opět uchvátil svou obrazotvorností, na druhou stranu zklamal, co se osnovy týče. Samotný nápad je dokonalý, svět tvořený rozsáhlou sítí kolejí, na nichž se prohánějí parní lokomotivy, přímo parafrázující velrybářské výpravy v době jejich největšího rozmachu, to prostě musí nadchnout každého čtenáře s duší dobrodruha. Logika jde samozřejmě stranou, na tohle se v Kolejmoří nehraje. Autor navíc cílí hlavně na mladší čtenáře s hlavou plnou fantazie, alespoň dle mého odhadu. Vyprávění je tak hravé, akce strhující a nápady ohromující.
Naneštěstí zápletka je rovná jako pravítko. Učedník narazí na artefakt, jenž by mohl osvětlit existenci celého světa a tak se rozjíždí cesta plná dobrodružství – na jejímž konci ovšem nečeká žádné zásadní odhalení, pouze autorova dobrá nálada. Přinejmenším se ale člověk neztrácí ve zvratech, jako v případě Krakena. Osobně mi však v příběhu chyběly výraznější postavy, které by děj spíše ovlivňovaly, než aby jím byly ovlivňovány.

kniha: Hladové hry - Simmons, Dan
trudoš | ****1/2 | před 31 dny

Upíři Dana Simmonse nepijí krev, ale živí se lidskou myslí. A rozhodně netrpí jakýmikoli výčitkami svědomí. Jsou to šelmy, pro něž je život druhých zcela nepodstatný – záleží pouze a jen na tom jejich. Je tedy v celku očekávatelné, že jejich „společenské povyražení“ nebude nic pro slabší povahy.
Hladové hry jsou krutou, smrtonosnou šachovou partií, ve které není vůbec jasné, kdo hraje s jakou barvou. Obě strany konfliktu jsou totiž temné, až z toho bolí oči. Právě spor o dominanci mezi soupeřícími skupinami tvoří ústřední zápletku, do níž ale více než malou měrou zasahují ti, kteří už odmítají být jen bezbrannými oběťmi.
Děj románu se odehrává především v osmdesátých letech minulého století, ale pomocí flashbacků se vrací třeba i do dob 2. světové války. Dokonale propracovaný motiv bestiálního zla, hravě ovládajícího lidské masy, povyšuje jednoduchou hororovou vyvražďovačku na filozofičtější podobenství, v němž má vždycky smysl postavit se mocným a nezůstávat pohodlně jejich loutkami.

povídka: Pohyb a bolest - Asprin, Robert Lynn
vyšla v: Bouřlivé období
yerry | **** | před 31 dny

Ak sa Janet Morris v poslednej poviedke predchádzajúceho zväzku rozhodla vykonať koniec hry, autor antológie Robert Asprin je očividne inej mienky. Už prakticky mŕtveho otrokára a bývalého gladiátora Jubala so šípmi rozstrieľanými kolenami vracia do hry. Zachránil ho totiž jediný jeho spoľahlivý človek – pobočník. Celá táto poviedka je o jeho bolesti, sile a vôli. Jubala tu vidíš nielen ako záporáka, ale hlavne ako človeka so všetkými jeho kladmi a zápormi.

Na úvod veľmi dobrá a pútavá poviedka.

kniha: Stíny Asyla - Asprin, Robert Lynn
Abbey, Lynn
yerry | **** | před 31 dny

Aj keď prevažná väčšina poviedok zo sveta Asyla bola mnou subjektívne hodnotená ako priemer, až na tri, celkovo dvíham hodnotenie tohoto zväzku na úroveň „veľmi dobrá“. Je to vďaka epicko – klasickému poňatiu fantasy s určitou pridanou hodnotou vďaka ostrieľaným autorom. Veľmi zaujímavé sú rôzne druhy pohľadu na jednotlivé postavy a fakt, že pôsobia veľmi plasticky. Po tomto zväzku máš na výber, ktorá je tá tvoja obľúbená…

Najlepšia poviedka je samozrejme od autora antológie o rybárovi a jeho synovi pod názvom Dar na rozloučenou , nasledujúca krvou nasiaknutým Vivisektorom od Andrewa Offutta a krásnou vraždiacou čarodejnicou Ischade od C. J. Cherryh.

povídka: Co mi editor nikdy neřekl - Abbey, Lynn
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | *** | před 31 dny

Spoluautorka antológie sa tu zamýšľa nad niektorými nejasnosťami, nepresnosťami a nelogickosťami A­syla…

povídka: Muž a jeho bůh - Morris, Janet
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | *** | před 31 dny

V poviedke je poodhalená minulosť takmer nesmrteľného ďasa Tempusa. Samozrejme nie je tým, čím sa zdá byť. Rany po vivisektorových sadistických pokusoch sú už zhojené. Otvára sa však rana nová. Na scénu prichádza mladý Pastorek, ktorý zasvätil svoj život bohu so svojim žoldnierskym rádom, ktorý Tempusa miluje…

Tak trochu melodramatický text o láske medzi mužmi ;) Okrem toho to tu vyzerá, ako keby sa Janet Morris rozhodla ukončiť celú túto sériu a pouzatvárala takmer všetky otvorené linky…

povídka: Tanec Azyuny - Abbey, Lynn
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | *** | před 31 dny

Azyuna je mladé dievča – otrokyňa, ktorá má byť pri každoročnom obrade ponúknutá Vashankovi, Rankanskému bohovi, Hromovládcovi a patrónovi dobyvatelských armád Ranke, aby s ňou súložil. V prípade, že po akte otehotnie a zostane nažive, získa slobodu a možno aj moc. Vtip je v tom, že Vashanka si žiada desať ľudských obetí a v hre sú aj politické ambície a žiarlivosť. Všestravujúci oheň bude blčať a Azyuna to nebude mať vôbec ľahké…

Klasický fantasy text a klasické hodnotenie…

povídka: Nosorožec a jednorožec - Paxson, Diana L.
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | *** | před 31 dny

Dostať dar od čarodejníka ako maliar v poviedke a zužitkovať ho nemusí byť tá najlepšia vec. Tvoje obrazy môžu byť až tak vynikajúce, že dokážeš vystihnúť dušu toho, kto sa na portréte nachádza. Svojim zjavom krásny(a) ako jednorožec totiž zvyčajne býva vo svojom vnútri obyčajný nosorožec … a naopak…

Nie veľmi originálny námet poviedky…

Po přečtení tohoto dílu jsem se rozhodl, že striktně budu číst jenom Garrena v této sérii. Ačkoli Garren je odpočinková literatura, to co předvedl Mostecký, to byla naprostá žumpa a šok.

Děje jednotlivých částí na sebe nenevazují, jsou hodně neuměle sešity pomocí špatně padnoucích oslích můstků. Autor si nedělá naprosto žádnou starost s tím, aby děj byl trochu konzistentní. Přišlo mi to tak, jako kdyby autor po napsání několika stránek zapomněl, co bylo na předchozích stránkách. Když se blížil k posledním několika stranách si nakonec vzpomněl, že by také kniha měla mít nějakou pointu – a tu tam našil stejně násilně a nepřiléhavě jako celá předchozí kniha.

Psychologie postav jsou nulové. Děs a hrůza. Postavy prakticky nemají žádnou osobnost, chovají se tak nějak různě, asi jako schizofrenici.

Vše je nedomyšlené, spíše mi vypadá, jako kdyby alkoholik ve 4. cenové skupině náhodně a v notném stavu opilosti dával dohromady děj, který se několik každých stránek poměrně nekonzistentně mění. Možná ani sám autor nevěděl, co chce psát a napsat.

Je to moje první kniha Mosteckého, a byl jsem tak hluboce negativně otřesen, že Mosteckého nebudu nikdy číst a dal jsem si ho na blacklist.

Něco tak špatně vymyšleného, tak špatně napsaného s tak slabou psychologií a nekonzistencí jednání postav jsem nečetl už celá desetiletí.

kniha: Elantris - Sanderson, Brandon
Madam Brbla | **** | před 33 dny

Znáte ty pohádky o zakletých princeznách ve strašidelných hradech a statečných princích, kteří bojují proti Zlu, aby vše završila královská svatba… Tak to je ve zkratce „Elantris“, akorát genderově obrácená: v roli zakletého je princ Raoden, třeskutě kladný, inteligentní a odhodlaný objevit tajemství města, kde je spolu s dalšími ubožáky uvězněn, zlepšit jejich trýznivou existenci, vrátit ztracenou lidskost. Umíněná, emancipovaná princezna Sarene zatím využívá veškerý politický um, tedy hlavně přetvářku a pletichaření, aby ubránila svou vlast (rodnou i tu novou, kam se přivdala) před dobyvačnými sousedy a jejich agresivní vírou. Ve třetí linii pak sledujeme úspěchy, minely a duševní pochody zástupce padouchů Hrathena. Časem se jejich osudy jako obvykle spojí.
Stylem je to typický Sanderson (s náběhem ke škatulce young adult): román je navzdory jednoduchosti a naivitě příjemně čtivý, trochu však zamrzí předvídatelnost – spoilerem je už samotná obálka, přímo inzerující, že princ nezůstane ošklivým zombie žabákem navěky. Přičtěme si k negativům mnoho šťastných náhod a zachránění v poslední vteřině, černobílou realitu – hrdinové ze strany dobra jsou natolik urputně sympatičtí správňáci, až z toho životem otřískaný čtenář chytá kopřivku. Takhle dokonalí, nesobečtí, morálně čistí jedinci patří jedině do tvorby pro děti. Protistrana je hotový Mordor, jedině „zlosyn“ Hrathen představuje rozporuplnou postavu (díky za něj, jakkoliv má nejnudnější linii).
„Elantris“ se tváří jako samostatná kniha, autor si nicméně ponechal otevřená vrátka k pokračování, příběh není kompletně dořešený. Možná bych měla zkusit vyhledat povídku „Naděje Elantris“, jestli vše patřičně uzavírá.
Celkem jasně si uvědomuji, že je dost důvodů k nižšímu hodnocení, ovšem tenhle román mi poskytl jaksi milou duševní relaxaci, tudíž přivřu oko… no, zavřu obě oči a udělím 75% s ušima spíše urvanýma, než odřenýma.

kniha: Apokalypsa II - Giordano, Mario
trudoš | ** | před 33 dny

Poetika braku je v případě druhého dílu Apokalypsy dokonalá, ale celková zmatenost snad ještě dokonalejší. Místo toho aby Mario Giordano řekl něco naplno, motá se přes pět set stran v různých náznacích či opakujících se motivech, aby nakonec se staženým ocasem vyklidil scénu s obligátním „pokračování příště“. Tentokrát však příběh rozjel s mnoha fantaskními prvky, takže už nemůže být pochyb o žánrovém zařazení. Jen s tím neumí moc pracovat, jako by pro něj bylo důležitější to v příběhu mít, než použít – možná aby se to nerozbilo? Pročež všechny ty brány pekelné nebo bionické ruky přijdou kapánek nazmar. Ale mám pocit, že to už tak nějak patří k tradici velkého německého spektáklu.
Kdyby se autor celou dobu nebral tak smrtelně vážně, bavil bych se alespoň nadsázkou. Takhle převládal jen údiv nad tvůrčí imaginací, která se snaží popasovat s historickými skutečnostmi, aby byla alespoň trochu in jako Dan Brown. No, jsem zvědav, jestli se Knižní klub někdy odhodlá k vydání závěrečného dílu.

kniha: Stín věcí ztracených - Islington, James
snop | **1/2 | před 34 dny

Jordan, Ryan, Goodkind, ale hlavne ten Jordan. V techto vodach se inspiroval James Islington, a sestrojil prvni dil sagy o ctyrech mladych lidech, na jejichz bedrech nakonec stoji osud celeho sveta.

Spousty cestovani, utikani, cestovani casem, predvidani budoucnosti, prekvapivych odhaleni… presto… nikdy to uplne nenudilo, ale vypravecska nejistota spolu s nenapaditym prekladem ucinila, ze clovek ma na jazyku takovou trochu pachut.

Prekombinovane a obcas hrozne naivni, to jsou asi ty hlavni vytky, kvuli kterym nakonec jenom 50 %.

kniha: Zloděj příběhů - Pyper, Andrew
trudoš | *** | před 35 dny

Drobné zklamání, hlavně kvůli nejednoznačnému závěru. Zloděj příběhů se často tváří jako fantaskní, aby pak autor přišel s jakýmsi thrillerovým motivem, který by nebyl špatný, kdyby neměl tolik děr. Ono tu ale nefunguje víc věcí. Skvělý rozjezd je rychle utlumen návraty do minulosti, které zabírají bezmála polovinu románu, takže gradace bere za své. Přestože se zápletka točí kolem čtenářsky atraktivního kurzu tvůrčího psaní, ten vlastně nemá jiného významu, než převyprávět pár zajímavých historek a šlus. Informační hodnota nulová, zato spousta divných lidí. A když se pak Andrew Pyper konečně vrátil k hlavní lince, už mě nedokázal zvednout ze židle. Všechna ta nejistota co s čím jak souvisí, trvala na můj vkus příliš dlouho, přičemž odhad, že finále vysvětlí všechno jen z polovic, nabyl prorocké podoby. Atmosféra je vskutku mrazivá a děj sympaticky proměnlivý, jenže ta nerozhodnost, zda být hororem nebo detektivkou mi z toho nakonec udělala průměrné čtení s několika pěknými momenty.

povídka: Vivisektor - Offutt, Andrew J.
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | **** | před 35 dny

Takmer nesmrteľný ďas Tempus sa stratil. Mladý miestodržiteľ Asyla má záujem na jeho nájdení. Touto úlohou nebude poverený nikto iný ako Tempusov takmer priateľ Stínolez. Samozrejme tajne a neoficiálne. Ten to tentokrát nebude mať vôbec ľahké, keďže jeho protivníkom bude sadistický vedátor z predchádzajúcej autorovej poviedky. Temné, akčné, krvavé, pútavé a veľmi dobré…

povídka: Dar na rozloučenou - Asprin, Robert Lynn
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | ***** | před 35 dny

Ak si čítal romány ako Biela veľryba, Starec a more a pod., táto poviedka je z podobného súdka. Nie je akčná ale poetická. Je o ceste mladého rybára, ktorý chce zanechať svoj údel a žiť inak ako jeho otec. Pred rozlúčkou s ním čaká od neho výčitky, otec mu však odovzdá jeden dar. Ten dar nieje materiálneho charakteru ale vďaka nemu mladík pochopí jednu podstatnú vec: Je jedno kým si a čo robíš. Nehanbi sa za svoje postavenie. V akomkoľvek postavení si, rob svoju prácu dôkladne a s ostatnými jednaj ako rovný s rovným. Každej druhej strane, s ktorou prídeš do styku, nezostane iná možnosť, len ťa akceptovať.

Rybárom na mori trhá siete neznámy netvor. Všetci len zúfajú. Riešiť situáciu sa rozhodne jediný človek, otec mladého rybára. Krásna poviedka s myšlienkou…

povídka: Ischade - Cherryh, Carolyn Janice
vyšla v: Stíny Asyla
yerry | **** | před 35 dny

Na C. J. Cherryh nezvyčajne dejová poviedka bez dlhších fylozofických pasáží, zato s mierne erotickým nábojom. Do Asyla pribudne krásna čarodejnica Ischade, za ktorou zostáva len kopec mŕtvych milencov. V hre je aj miestny čarodej, ktorý je pre zmenu nesmrteľný, no chcel by už konečne zomrieť. Kdesi v strede rozohratej hry sa ocitá Hanse alias Stínolez, ktorý je tu viac štatistom ako ústrednou postavou, čo nieje u tejto autorky nič nezvyčné, keďže ženy sú v jej konceptoch silnejšie ako muži.

Poviedka ma zaujala a hodnotím ju ako veľmi dobrú…

kniha: Příbytek hrůzy - Dark, Jason
Speedemon | 1/2 | před 35 dny

Jo, toto je slušná hovadina. Prakticky nic tu nedává smysl. Bohatí manželé mají v domě soukromé muzeum jehož součástí je čínský pokoj, kde přebývá uvězněný bůžek. Ten začne vraždit lidi. Proč to dělá, nevíme. Jakou má moc, nevíme. Jak ho zničit, nevíme. Navíc to neví ani John se Sukem a nenapadne je nic lepšího než v pokoji přenocovat a zla se zbavit magickou křídou. Nemůžou si vzpomenout na žádný ochranný symbol a tak jen čmárají na zeď dokud se něco nestane. Ne že by neměli dost času si něco nastudovat, ale zde opravdu zdravý rozum nečekejte. Jediné, co díl zachránilo před brakem je, že to bylo tak blbé, až to bylo místy vtipné :)

Pomalé vyprávění, k uzoufání pomalé. Přesto si myslím, že úspěch Becky Chambersové je pochopitelný, vzhledem k tomu, že její jazyková vybavenost má daleko k zabředávání do technických zhůvěřilostí či metafyzických nepochopitelností. Navíc staví na atraktivní premise, kdy určující pro příběh jsou hlavně vztahy mezi prapodivnou posádkou na jinak obyčejné kosmické lodi.
Jenže jak je autorka mistrnou znalkyní lidské i mimozemské psychiky, úplně zapomíná na to nejpodstatnější – zápletku. Ačkoli základní motiv se rozehraje hned zkraje, to důležité se stane až na konci a všechno mezi tím je pouze soubor epizod, jež by se skutečně dobře vyjímaly v televizním zpracování, kdybychom se bavili o seriálové realizaci. Něco je slabší, něco silnější, o všem ale platí, že se to nebojí ožehavých témat stran náboženské nesnášenlivosti, kulturní xenofobie či mezidruhové promiskuity. Přičemž je třeba brát na zřetel jemnou ruku dámské režie, protože tohle prostě je ženská obdoba dobrodružného vyprávění.

kniha: Zkřížené hnáty - Briggs, Patricia
Speedemon | **** | před 37 dny

Souhlas s tím, že úvod je rozvleklý. Rozjede se to prakticky až na konci. Do té doby se řeší opět dominance uvnitř smečky. Do toho se pokračuje v upíří příběhové linii z minula což je fajn, ale nejlepší je část s vymýtáním ducha, která prvně ani nevypadá, že má s dějem nějakou spojitost. Malej Chad je prostě hrdina a pokud neskončí na psychiatrii, tak by s ním ještě mohla být sranda. Četlo se to pořád dobře, jen to tempo by mohlo být vyrovnanější a neřešit furt kdo se komu může dívat do očí a podobné bullshity.

povídka: Epos dravce - Kaganov, Leonid
vyšla v: XB-1 2018/06
Polinius | **** | před 38 dny

Příjemná hříčka. Hříčka na téma interpretace a smyslu příběhů a vlivu na naše chování. Žijeme pod vlivem příběhů a jazyka.

povídka: Martský obelisk - Nagata, Linda
vyšla v: XB-1 2018/06
Polinius | **1/2 | před 38 dny

Já jsem té dojemnosti a humanitě nepodlehl. Autorka to nenapsala vůbec špatně, ale zase je to jen krasopisné popisování emoce/situace. Nechci se pouštět do hloubkového rozboru díla, protože v tom je jistě něco co jsem nepostřehl, ale není „zločin“ v někom vzbuzovat falešnou naději? ;-)

povídka: Tři už jsou kolektiv… - Brown, Eric
vyšla v: XB-1 2017/09
yerry | *** | před 38 dny

Tretia nadväzujúca poviedka z pera tohoto autora snažiaceho sa o klasický pulpový výraz ako z 30. rokov 20. storočia v žiadnom prípade nenudila. Máš tu strašne sexy androidku pobehujúcu po vesmírnej lodi len v šortkách a so striedmo zahaleným poprsím. Jej zadoček je vraj božský. Hlavného pilota, zároveň aj hlavného hrdinu nenechávajú tieto jej kvality ľahostajného, až do tej miery, že zabúda na samotnú akciu, čo mu vyčíta jeho žiarlivá kolegyňa. Nechýbajú samozrejme mimozemšťania akéhosi pomnožného tvaru, nechutne pichľaví so svojimi bodlinami, vrhajúci kyselinu z ústneho aj ritného otvoru…

Vo svojej kategórii je poviedka kvalita ako sa patrí. Nič jej nechýba. Zhltneš ju raz-dva. S vedou to síce nemá nič spoločné ale zabavíš sa. Zlatá klasická fantastika. Vďaka za tento typ poviedky. Nemá síce na vyššie hodnotenie, zato má svoje čaro…

12345678910poslední (637)25444 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu