RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (660)26381 příspěvků celkem

Veľmi kvalitná antológia slovenských sci-fi autorov napriek svojmu útlemu rozsahu. Kvalita všetkých štyroch poviedok túto okolnosť však dostatčne vyvážila. Nenájde sa tu ani jedna poviedka horšia ako veľmi dobrá. Sprcovanie e-booku je na veľmi dobrej úrovni, s kvalitnými ilustráciami. Mínusom však je dostupnosť tejto publikácie v jedinom možnom, pre čítačky nie príliš vhodnom formáte PDF…

Vo vesmíre sú prachy nanič. Hlavnou komoditou u vyspelejších rás ako tá naša, a to sú vo vesmíre takmer všetky, sú šťastie a emócie. Lovec zo Zeme zabezpečuje rovnovážny stav, aby tejto suroviny nevznikal niekde prílišný nadbytok a dorovnával nedostatok…

Pomerne jednoduchá zápletka je v tomto prípade obohatená o autorkin typický šťavnatý jazyk s drsnejšími synonimami ako je pre slovenčinu obvyklé. Veľmi dobrá poviedka, nič iné som od tejto autorky ani nečakal…

povídka: Samantha - Čabák, Marek
vyšla v: Malá antológia sci-fi poviedok
yerry | **** | před 44 dny

UI vo forme osobnej asistentky by nemusela byť od veci, ak by nezačala mať maniere ako človek. Asimovovi pozitronickí roboti, ktorým tu autor vzdáva hold, mali svoje tri zákony. Nič také však Samantha implementované nemá, až teda na jeden, tým je spokojnosť zákazníka. Záleží už len na Samanthe ako vyhodnotí všetky premenné k jej dosiahnutiu. Ako to dopadne? Je známa pravda, že každý softvér obsahuje vždy minimálne jednu chybu…

Poviedka v duchu totálnej klasiky a to sa počíta…

povídka: Odkaz Katedrály - Brenišin, Marek
vyšla v: Malá antológia sci-fi poviedok
yerry | **** | před 44 dny

Katedrála bola vesmírna loď vyslaná do kozmu krajinami tzv. Baltského paktu v čase po kolapse EU a NATO, ako predbežný pokus o sebazáchovu pred možnou agresiou niektorou zo svetových mocností, v tomto prípade hlavne Ruska. Tá loď neskončila dobre. Čo bolo príčinou jej kolapsu? To sa dozvieš v tomto príbehu, ktorý sa odohráva približne o 100 rokov neskôr…

Veľmi slušne vystavaná sci-fi poviedka v zaujímavých kulisách…

Je možné využiť emanáciu resp. vyžarovanie Boha alebo aj eón, ktoré má každý v sebe vo väčšej či menšej miere na vedecké účely? A čo tak napríklad aj na vojenské?

Veľmi dobrá poviedka s akčnou zložkou, pointou aj presahom na zamyslenie…

povídka: Chronos a jeho deti - Senček, Richard R.
vyšla v: Fantázia 2018
tiradentes | 1/2 | před 44 dny

Strašne nudné čítanie. Trvalo mi celý víkend a polovicu inej knihy, než som sa k poviedke vrátil. V podstate je to iba schizofrenická „žvanírna“ bez akéhokoľvek emočného efektu. A ako už bolo spomenuté, ani ja som nepochopil ten dôraz na pôvod postavy, ktorý mal pre dej nulový význam (pokojne to mohol byť zelený Marťan alebo nadmieru inteligentný metánovo-ľadový plutónsky medveď). Tiež to chcelo viac ukočírovať slovosled.

kniha: Hustej nářez - Kotleta, František
trudoš | ****1/2 | před 45 dny

Apríl, který přerost v knihu, nebo kniha, která přerostla v apríl? Dlouho se špekulovalo, zda ukázka z románu Hustej nářez není šprýmem, dva roky čekání však dokázaly, že čtenářský zájem občas může být silnější než tvůrčí záměr. A jestli se vám inkriminovaná ukázka dostala do rukou dřív než román samotný, vězte, že to co v ní je, je vlastně celá kniha v kostce. Řežba, která se rozehrává od prvních stran, zvolna (pouze s krátkými přestávkami na soulož) pokračuje až do úplného konce. Střílení, mozky, honičky, lítačky, padání, stoupání, výbuchy, střeva, granáty, robokopové, vojáci, upíři, teroristi, holky, gejzíry krve a mnoho dalšího, to je koktejl, co pro vás František Kotleta připravil.
A že se mu to povedlo, pochopíte už v úvodu. Sarkasmus, nadsázka a vtip, to by autorovi rozhodně šlo. Horší už je to se zápletkou, která se tak nějak potácí odněkud někam a de facto o ni vlastně moc nejde, hlavně že se hodně utrácí. Ale co, brak je přece brak a Hustej nářez se za tohle označení nestydí.

kniha: Krvavé zrcadlo - Weeks, Brent
snop | ***1/2 | před 45 dny

Což o to, série si udržuje svou úroveň a i tento díl je čitelný a celkem zábavný. Na druhou stranu se člověk neubrání jistému pocitu mechaničnosti: musíme dát slovo všem POV, rozehrát další plány, přibližovat se apokalypse, atd., ale skoro to vypadá, že to všechno je pouze z musu, jako by v tom nebylo srdce, ale kalkul (asi ne náhodou je kniha obohacena o rozsáhlou výkladovou přílohu). Hodně prostoru dostává Kip, ale právě jeho linie je zdaleka nejméně zajímavá. Ostatní se vlastně jen tak mrcasí.

Celé to působí dojmem, jako by se autor nemohl rozhodnout, zda bude psát rozmáchlou epiku typu Jordana či Sandersona, nebo jednohubku-žánrovku, jako byl Noční anděl. Lehkost a vtip, kterou jsem byl nadšen v prvním díle, je úplně pryč, děj se sune, navíc začíná být prostoupen různými pseudofilosofickými bláboly (byť naštěstí ne moc). Všichni se chovají, jako by byli radši někde jinde, přibývá bohů a nových pravidel…

Přál bych všem postavám, aby série měla opravdu jen těch anoncovaných 5 dílů.

kniha: Studie v kouzelné - Kurland, Michael
trudoš | ***** | před 45 dny

„Je smutné, že kriminalita v současné Evropě postrádá představivost. Neexistují žádné zločiny, které by zvídavému intelektu umožnily dále se zdokonalovat. Je tu jen nekonečná řada malicherných problémů.“
Když lord Darcy vyřkl svá posměšná slova o evropském zločinu, netušil, že už pro něj spravedlnost chystá nový případ, a to rovnou v Novém světě, kde anglo-francouzské impérium uzavírá mírovou dohodu s Aztéckou říší. A vražda u toho nesmí chybět.
Michael Kurland nápaditě rozšiřuje kánon Randalla Garretta o jeden celý kontinent, přičemž charakter vyprávění zůstává po všech stránkách stejný. Lehce archaický a přitom noblesní, spoléhajíc především na kouzlo staré anglické detektivky, okořeněné důvtipem striktně pragmatické magie. Špetka humoru navíc i exotické prostředí pak dodávají vyprávění neodolatelný lesk. A přestože by název mohl evokovat recyklaci světově úspěšnějšího díla, opak by nemohl být větší pravdou. V tomhle ohledu jde čistě jen o slovní hříčku, uvozující všechny romány cyklu.

kniha: Dvojí spravedlnost - Briggs, Patricia
Speedemon | ***1/2 | před 46 dny

Za mě po předchozím zklamání opět spokojenost. Kniha se už skoro vyrovnala příběhům s Mercy. Zápletka poměrně rychle odsýpá a jelikož kniha není ani moc dlouhá, nezačne nudit. Anna s Charlesem jsou napotřetí už i docela sympatičtí. Jen by si to nemuseli rozdávat při ohledávání místa činu v lese… :) Úplný závěr potom příjemně propojil to, co bylo jen zmíněno v sérii s Mercy, za to dávám další malé plus…

jedno s klasických děl SF, které umně kloubí téma setkání s emzáky (v tomto případě hodně lemovsky – prostě jim vůbec nerozumíme a nemáme tušení, jestli vůbec můžeme), osobní příběhy (především zrzka) a docela nový žánr literární „adventury“. to poslední je pro mě asi nejméně zajímavé, ale zase využívá zkušeností z života v sojúzu, protože využití matiček k předběžnému průzkumu terénu nemá chybu. samotné úvaze na téma, co to vlastně pásmo je, je věnována nevelká část dialogu vědce a obchodníka s artefakty, nicméně je docela silná a vnáší další dávku pesimizmu do rozjuchané doby SF podpořené výsledky kosmonautiky. a zrzkův příběh je příběhem normálního chlapa, kterému jsou emzáci u zádi, který chce žít, který má rodinu a probíjí se, jak to jde. ale i tenhle člověk neváhá, aby zachránil život partnerovi, neváhá, když je to třeba a uchovává si nějakou jiskřičku idealizmus, která překvapuje i jeho samotného.

kniha: Přirozené příčiny - Oswald, James
trudoš | *** | před 46 dny

Docela fajn okultní detektivka. V mnohém mi to připomnělo lepší britské kriminální seriály, jež si umí vyhrát nejen s výběrem postav hlavních, ale i vedlejších, díky čemuž perfektně vyniká tamější kolorit. A kdyby si James Oswald ještě trochu líp pohrál se zápletkou, bez problému by se podle mě dokázal probojovat i mezi žánrovou první ligu, za níž aktuálně kope Ben Aaronovitch. O sympatické hrdiny totiž autor rozhodně nouzi nemá, a je vážně zábavné sledovat jejich vyšetřovatelské peripetie, když se musejí potýkat s něčím, co jim hlava nebere. Jen to trvá moc dlouho – zatímco čtenáři je už tajenka známá, detektivové stále tápou, a moc tomu nepomáhá ani překombinovaná konstrukce zločinu, která je ale v jádru prostinká. Příliš mnoho dějových linií se tak nuceně cpe do jednoho konkrétního řešení, přičemž to nemá jiného smyslu, než dostát hodnověrnému alibi všem vedlejším odbočkám. Vůbec přitom nekritizuji hororový motiv, ten pro mě byl spíš příjemným zpestřením jinak rutinního řemesla.

kniha: Válka starého muže - Scalzi, John
Methat | ****1/2 | před 47 dny

Od Války starého muže som nič nečakal a na oplátku som dostal poriadnu jazdu, ktorá sa zastaví až na konci knihy. Celý dej plynie svižne a vy otáčate stránky zbesilou rýchlosťou. K dokonalosti mi chýbalo akési lepšie ukončenie, aj keď je pravda, že sú tu pokračovania, ktoré dej ďalej rozvinú. Aj tak mi kniha neprišla celistvá, len ako nejaká krátka šarvátka, v ktorej sa ale veľa vecí stalo (pre jednu osobu). V celkovom merítku ľudia vs vesmír sa v podstate nič neudialo a v tomto prípade by som bral aj 3× dlhšiu knihu, nie len 250 strán, ktoré prečítate prakticky okamžite. Kto má rád nenáročné sci-fi, vrelo odporúčam.

kniha: Probuzení bohové - Neuvel, Sylvain
trudoš | **** | před 47 dny

Zpočátku mě zklamalo, že děj sklouzl k bitkaření mezi obřími roboty po vzoru Pacific Rim, brzy ale Sylvain Neuvel dokazuje, že má v hlavě úplně jinou vizi, než si jakou si čtenář usmyslel, a pustí žilou nejen hrdinům, ale rovnou i celému lidstvu. Blízká setkání třetího druhu tak vůbec neprobíhají dle Spielbergovích představ a věda zase jednou musí dokázat, že bez ní (a malé kapky filozofie) bychom už dávno čuchali k Jupiteru zespodu. Takže příběh začínající jako knižní obdoba Transformers končí jako stará dobrá kosmičárna Zlatého věku. To celé opětovně prostředkováno skrze záznamy, rozhovory, zprávy a výňatky. Tahle stylistická forma funguje sice skvěle, ale pouze do okamžiku, než začnou umírat lidé. Když totiž dojde na lámání chleba, emoce, které dokáže vyvolat jeden mrtvý člověk, jsou větší, než když jich znenadání umírají miliony. Podobně nefunkční je finální konfrontace, slušící spíš povídce než románu. Naopak pobavil závěrečný cliffhanger, jenž je pro další díl rozhodně výzvou.

kniha: XB-1 2019/01 - kolektiv autorů
yerry | ** | před 48 dny

Určite sa nájdu čitatelia, ktorým poviedky z tohoto čísla sadnú. Ja k nim aj napriek úpornej snahe bohužiaľ nepatrím. Musím konštatovať, že subjektívne najlepšia je tá pestrá obálka. Ani jedna z poviedok ma mimoriadne neoslovila, pričom dve z nich hodnotím ako priemerné. A to je málo. Potvrdzuje sa mi tak pravidlo, že po veľmi kvalitnom čísle, a to ním to posledné minuloročné každopádne bolo, zákonite nasleduje subjektívne kvalitatívne strmý prepad. Ak to takto bude pokračovať, nasledovať bude pár priemerných čísiel a niekedy v máji hádam dôjde aj na nejaký ten semtex, ktorý rozčesne hladinu najvyššej kvality a zvýšenia môjho záujmu…

povídka: Místa města - Houser, Pavel
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | nehodnoceno | před 48 dny

Ďalšia autorova fraška, tentokrát o prepojených miestach a bytoch. Ani táto sa nedá brať vážne. So slovami to pán Houser vie, ale hodnotiť sa to nedá…

povídka: Tygře, tys mi lhal - Štraub, Jiří
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | ** | před 48 dny

Nevýrazná kratučká poviedka o ochrancoch spiacich ľudí je vhodná snáď do šuplíka so štítkom ezoterika, duchovno a záhady. Teda nič nové a nič pre mňa. Napriek všetkému nie je tak úplne bez kvality…

povídka: Sui Generis - Zábrodský, Vladimír
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | ** | před 48 dny

Pozitívom tohoto autora je fakt, že štýl a vyjadrovacie prostriedky sú veľmi osobité a na domáce pomery originálne. Negatívom zasa, že ako čitateľ jeho príbehov sú naše vlnové dĺžky nekompatibilné a aj napriek snahe o priblíženie dvoch zásadne odlišných vesmírov – toho autorovho a paralelne s ním toho môjho, k prieniku nikdy nemôže prísť. Autorov vesmír nie je mojim vesmírom a naopak…

Ale k poviedke: Ak budeš mať dosť času prelúskať sa surrealistickým textom, plným kultúrnych, popkultúrnych, technických a nerdských odkazov, odporúčam odložiť všetky tajničky a hlavolamy, lebo budeš mať dosť práce s udržaním svojej pozornosti a k záverečnej úvahe, čo týmto chcel autor vlastne povedať. Kvitujem zvyšujúcu sa úroveň technickej a manuálovej stránky autorových textov. Je to to subjektívne lepšie z jeho tvorby. Bohužiaľ s nevalným účinkom na moje chabé mozgové bunky…

povídka: Náruč Leviatanova - Barsch, Alfred
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | *** | před 48 dny

Autor sa od svojich niektorých predchádzajúcich poviedok o dosť zlepšil. Koncepcia a príbeh samotný z prostredia kolonizačnej lode mali niečo do seba. Myšlienka o udržateľnosti ľudského materiálu bola dobrá. Ak by ju autor ladil do hororových kontúr, mohol z nej vyťažiť oveľa viac. Zvolil však detektívnu zápletku s prvkami akcie a dosť naivným konaním postáv. Mimo iného aj z tohoto dôvodu tento text nedosiahol kvalít jeho doposiaľ suverejne najlepšej poviedky Tiché je volání hvězd .

kniha: Upírova past - Dark, Jason
Speedemon | ***1/2 | před 48 dny

Podařené zakončení upíří trilogie. Bezbranný John proti skupině upírů funguje. Navíc je odhalena část tajemství jeho kříže a je poznat, že tohle bude Johnova nejmocnější a primární zbraň. Sešit má i několik vtipných okamžiků. Pobavilo mě Johnovo překvapení z plešatého upíra (wtf?) a Bill, Marek, Jane a Suko letící v jetpacku ze 70.let? No paráda :)

kniha: Rozkol - Scalzi, John
trudoš | **** | před 48 dny

Pátá kniha Koloniálních válek je zase jiná než ty předchozí. Je tvořena souborem různorodých příběhů, propojených stejnými hrdiny. Některé texty přitom fungují jako samostatné povídky, jiným pointa nebo nějaký závěr chybí úplně a jsou tu jen proto, aby vyhrotily hlavní dějovou linku odvíjející se v pozadí. Stinnou stránkou téhle koncepce je, že se vlastně dokola opakuje stejný motiv – kdo může mít zájem na tom, aby Koloniální unie, Shromáždění a Země byly v rozkolu? – bez toho, aby došla nějakého naplnění.
John Scalzi tentokrát perlí hlavně v dialozích, kdy pro věčné špičkování mezi hrdiny, pomalu nezbývá čas pro něco vážnějšího. Překvapivé je, že jednotlivé příběhy jsou poměrně rozdílné, jednou akční, jindy zase emotivní, přičemž celkové vyústění posune ústřední konflikt zase o kus dál, lépe řečeno do ještě větších trablů, než byla situace dosud. Tak trochu to připomíná dobrodružné příhody vesmírné lodi Enterprise, což je fajn změna, ale přiznám se, že autora mám raději v jiné rovině.

kniha: V objetí smrti - Žamboch, Miroslav
snop | **** | před 49 dny

Skvělá žánrovka. Co k tomu říct. Trochu uspěchaný konec, reflekující změnu v autorském záměru, kdy z původně patrně plánovaného složitého rozvrhu plného intrik zbylo jen torzo a hlavní důraz se přesunul na boj s Věcí, nicméně jinak je to velmi dobré. Já bych sice možná ocenil více těch plánů v plánech jiných plánů, ale totální řežba potěšila také.

K mému překvapení jde kniha bez problémů objednat na několika e-shop. Asi se na Slovensku prodávala. (:-)

povídka: Repete - Vaňous, Marek
vyšla v: Fantázia 2018
tiradentes | **1/2 | před 49 dny

Priemer, ale nič viac. Keby hororová časť nebola taká klišoidná, určite by to poviedke prospelo. Alebo nech to aj klišé je, no autor sa mohol viac vyhrať s prostredím a charaktermi (rozumej pridať temnejší pohľad a viac toho hnusu do myšlienkových pochodov), aby sa to čitateľovi zažralo až pod kožu. Nebola však zle napísaná, také oddychové čítanie.

kniha: Anihilace - VanderMeer, Jeff
Gaarq | ** | před 49 dny

asi začnu tím, že srovnávat piknik u cesty a anihilaci je jako srovnávat battlestar galactica a the orville, jistě je tam společný částečný námět, tu nějaká surrealistická zóna, tam nějaký hvězdný koráb, ale jinak je to nebe a dudy.

anihilace je přesně ta kniha, u které váhám, je-li to geniální (mnou) nepochopené dílo, nebo strašlivá slátanina. žena může potvrdit, že při čtení prvních 30 stránek jsem takřka nepřetržitě prskal, protože neohrabanost, s jakou je to vyprávěné, je až děsivá. taková spousta pseudovědeckých klišé (nesmyslné a patrně jen „sexy“ používání biologické terminologie), neobratných vět (opravdu, některé jsem četl i pětkrát za sebou, nahlas, a přesto se nedobral(i) významu) a úplně zmateného příběhu, který nejvíc připomíná nějaký výlet nadšených třeťáků bez paní učitelky (amatérizmus výzkumníků hraničící se sebevražednými tendencemi). bohové vědí, jestli to není autorský záměr, který nám v dalších dílech vysvětlí, ale takhle z voleje to postrádá atraktivitu celkem spolehlivě.

abych jen nehaněl, je tam pár dialogů mezi členkami výpravy, které jsou z psychologického hlediska perlami promyšlenými do posledního detailu (proto neztrácím naději a hodnotím dvěma astrami místo brakem a zavrhnutím dalších dílů).

jinak se to ale potácí od ničeho k ničemu, pár oslnivých efektů (svítící mrtvoly, pěkný, krvavý masakr, popisy podivné krajiny) a hlavně spousta amerického vrtání se ve vztazích. tady bych si přece jen srovnání se strugackými dovolil – i jejich postavy mají hlubší psychologii, ale ta je podřízena příběhu, zde mi celé to freudovské patlání se ve vztahu hlavní hrdinky a jejího manžela přijde samoúčelné a hlavně bezvýchodné.

tož, žena říkala, že třetí díl stojí opravdu za to. tak uvidíme.

kniha: Země prokletých - Lazar, Liliana
trudoš | *** | před 50 dny

Začátek Země prokletých je fajn. Maličko evokuje Louise de Bernièrese, ovšem s jeho jazykovou bravurou se to srovnávat nedá. Pořád je v tom ale hezká dávka literárního umu. Pak bohužel děj sklouzne do vyjetých kolejí a začne být příliš zahleděný sám do sebe. Ono je fajn podbarvit zápletku popisem krás Rumunska, avšak ta přímočaře depresivní linka mi lezla krkem. Hlavní hrdina zavraždí mladou dívku a povede se mu před zákonem ukrýt. Následně je mu uděleno pokání ve formě přepisování biblických textů. Když se pak po několika letech v údolí objeví dobrosrdečný poutník a náš hrdina začne znovu vraždit, hádejte, na kohopak asi padne vina? A to nejsme ani zdaleka ve finále, ještě nás čeká špetka osudovosti, trocha toho pokání a závěrem samozřejmě nezbytné vykoupení.
Já prostě tyhle příběhy, co špatně začnou a skončí totální emoční ždímačkou, moc nemusím. Jedna věc je zachytit atmosféru doby a životních peripetií, druhá je tomu dávat pozlátko antické tragédie, aby kritika mohla jít do kolen.

Lynchovina ako vyšitá, kvôli ktorej mala byť k zborníku pribalená dávka halucinogénov. Spočiatku som v texte dosť plával a nemal som chuť poviedku dočítať, no s pomaly postupujúcim ťažkým zimným dňom na mňa padla depresia, začala dávať zmysel a dokonca bola i vtipná. Každopádne má autorka svoj štýl, ktorý sa jednoznačne vymyká klasike. Bohužiaľ však ide o ďalšiu poviedku s žánrovým problémom. Fantasy beriem, no určite to nie je scifíčko, mimozemšťania-nemimozemšťania.

Bradley Beaulieu rozehrává své vyprávění zeširoka, nenudí ale sáhodlouhými pravidly a zákonitostmi nového světa. Naopak, vrhá se hned do akce a stylisticky se přitom drží ve standardních osnovách, jako by pro něj stará škola byla důležitější než experimentální výstřelky. A přestože se může zdát otřepané, když hodní občas bodnou nůž do zad těm špatným, příběhu to bezesporu propůjčuje charakter reálnosti.
Nejsilnější stránkou jsou ovšem kulisy mající nejblíže k arabským bájím. Plynulost děje sice nabourává občasné užití specifických výrazů, ale to jsou ve svém důsledku podružnosti, na kterých zápletka nestojí. To, oč tu běží, je touha po odplatě, která je pro mnohé víc než spravedlnost. Což přímou měrou vede ke konfliktům, za něž by se nemusel stydět nejeden řecký dramatik.
Má to naneštěstí i svoje mouchy. Zakončení totiž dává na srozuměnou, že pokračování nesnese pouze čtyři pět knih. Jenže, bude-li autor pokračovat v nastavené premise, obávám se, že mu invence dojde někdy u druhého dílu.

Autorka nedávno vyhrala Ohnivé pero s veľmi dobrou poviedkou (v mojom hodnotení tiež na prvom mieste), nuž som sa tešil i na tento kúsok. Tentoraz som však sklamaný. Strašne chaotické spracovanie, zbytočné opisy zbytočných situácií, ktoré pre dej nemali žiaden alebo iba minimálny význam, veľmi jednoduché a hlavne neuveriteľné zakončenie. Poviedka mi od určitého momentu prišla ako vykrádačka filmu „Bride of the monster“ od Eda Wooda, síce so zmenenými reáliami a postavami, no s úplne rovnakými logickými chybami. Za poviedkou opäť trefný komentár Erika Fazekaša.

kniha: Pomysli na Fléba - Banks, Iain Menzies
biafra | *** | před 51 dny

Byl jsem natěšený, ale byl jsem zklamán. Knížka možná mohla působit v roce 1987 jako pecka, ale po Reynoldsovi, Hamiltonovi a Asherovi, působí slabě a nevýrazně. Samotné poselství o nepodstatnosti jednotlivce v soukolí války je omšelé a bylo zpracováno mnohokrát a lépe počínaje Remarquem. Chápu, že Banks se chtěl vymezit proti zálibě některých spisovatelů sci-fi a fantasy ve spasitelích světa, vyvolených Muad’dibech, kteří rozhodnou o osudu galaxie, ale to se dalo udělat i lépe. V dalším rozměru má kniha být jakýmsi vyprávěním o „střetu civilizací“, jak se dnes říká, ale celé to mudrování o civilizačních hodnotách je takové plytké a banální. Navíc obě civilizace jsou představeny velmi vágně – není mi třeba vůbec jasné, jak klanová a teokratická společnost Idiřanů postavená na válečnické cti a víře mohla dospět k technologii cestování vesmírem. K tomu je potřeba něco jako věda a ke společenskému uznání a finanční podpoře astrofyzikálního a technologického výzkumu je zase třeba nějaký institucionální a civilizační kontext. Nebo jim ji dal jejich bůh? Machina ex deo? Řada pasáží je strašně rozvleklá, včetně těch, které mají působit akčně. Nový překlad je většinou slušný, i když některá místa zabolí („anatematici“).

kniha: Kráter - Preston, Douglas J.
trudoš | ***1/2 | před 52 dny

Motiv obřího asteroidu ohrožujícího život na Zemi, byl zpracován už mnohokrát. Douglas Preston však k tématu nepřistupuje klasickým stylem katastrofického románu, ale pustil se rovnou do sci-fi pracující s tématem mimozemských civilizací. Jeho kombinace moderního thrilleru, kde různé dějové linie postupně odhalují netušenou hrozbu, s dějovou osnovou jak ze Zlatého věku science fiction, může připadat čtenářům naivní, ovšem beze zbytku splňuje svůj účel oddechového čtiva.
Přestože autora považuji za jednoho z králů brakové dobrodružky, musím přiznat, že tentokrát měl slabší chvilku. Nejde ani o styl vyprávění či zápletku samotnou, ty se drží v jeho standardech, a čtenáře rozhodně nezklamou. Jen ten závěr, ve kterém člověk čeká velkolepé finále, se příliš nepovedl. Už přibližně na třísté straně paranoidně tušíte, že spisovatel nemá šanci román solidně zakončit, přesto doufáte. Marně. Kráter je tak krásný příklad toho, jak se věci bez pečlivého plánování mohou tvůrci lehce vymknout z rukou.

povídka: Vitraje patriarchů - Oldie, Henry Lion
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | * | před 52 dny

Môj výsostne subjektívny pocit z tejto ruskej fantasy poviedky je dosť rozpačitý. Typický rozvláčny text, charakteristický pre staršiu ruskú literatúru, naviac písaný formou lyrického útvaru prekladaný básňami. Prečítam hoci čo, ale pri tomto čítaní som doslova trpel a do mysle sa mi vkrádali už takmer zabudnuté fragmenty povinného čítania z pred niekoľkých desaťročí. Takejto fantastike neholdujem…

povídka: Mezi ovčáky - Gallagher, Stephen
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | ** | před 52 dny

Poviedka o lekárovi tesne po II. sv. vojne. Počas jej čítania som nenarazil na nič mimoriadne, čo by mi zježilo všetky chlpy. Podľa všetkého to mal byť horor. Dej je však mierne atmosférický so záverom tušenia niečoho zlého. Len taký náznak, nič viac. Poviedka mi nesadla…

povídka: Hvězdný expres - Swanwick, Michael
vyšla v: XB-1 2019/01
yerry | *** | před 52 dny

Poviedka o úpadku ľudstva niekedy v ďalekej budúcnosti. Tento svet mohol byť zaujímavý, rozsah textu mu však jeho dostatočné vykreslenie neumožňoval. Príbeh sa scvrkol na problém s teleportáciou a nenaplnenú lásku hlavnej postavy. Príbeh teda nieje zo sveta mongolského čarodeja ale zachováva si kvalitatívny štandard tohoto cyklu…

Jak mám rád detektivní případy Andrey Cortové, tak tohle bylo jednoznačně zklamání. Jakoby v domnění, že stačí být roztomilý, rozehrává Adam-Troy Castro fantaskní příběh pro děti, postrádající třebas jen špetku napětí. Přitom nápady mu nechybí a vysvětluje všelicos, naneštěstí to celé stejně končí u toho, že v pohádkovém světě je možné prakticky cokoliv, takže proč se držet nějaké vnitřní logiky. Navíc se přiznám, že ilustrace od Kristen Margiottové mi byly z duše protivné pro svou neumělou kýčovitost, jež se k románu nehodí. Chopit se toho Luke Pearson nebo Will Staehle, výsledná atmosféra by podle mě víc odpovídala strašidelně zábavnému vyznění, o něž se vypravěč snaží.
V jádru je jinak zápletka jednoduchá – představí se postavy, děj se hnedka zamotá a zlo nakonec dostane na frak. Navždy ovšem poraženo není, pročež k odhalování zbývá ještě spousta záhad. Jenže všechno se to odehrává v poměrně očekávaných mezích, takže výsledek prakticky ničím nepřekvapí. Myšleno z pohledu dospělého.

kniha: V objetí smrti - Žamboch, Miroslav
Sirius | ***1/2 | před 53 dny

Hledání smrti bylo takové krkolomné, spousta intrik, čarodějů, míň Baklyho. Navíc to celý působilo jako dobře napsanej rozjezd, kniha kde se vlastně rozmotává několik zápletek, ale ve výsledku se nic nestane. Ta pravá bžunda ale přichází s románem V objetí smrti. Tady je míň intrik a možná (alespoň mě se to zdálo) ještě míň Baklyho. Ale vždycky, když tenhle válečník dostane prostor, stojí to za to. Všechno to směřuje k akčnímu finále v podzemí, kde proti sobě stojí Bakly a Věc – takovej hold Věci a Predátorovi. Oba dva romány jsou dobře napsaný, i ty vedlejší postavy vám nějak přirostou k srdci, autorova imaginace je pořád bohatá. Ale… ve výsledku z toho mám spíš hořkosladkou příchuť na jazyku. První půlku bych ani mít nemusel a druhá už je taková lepší oddechovka, kterou ale Bez slitování nebo Na ostřích čepelí strčí do kapsy levou zadní

kniha: Tvář vody - del Toro, Guillermo
Kraus, Daniel
trudoš | **** | před 54 dny

Očekávání jsem neměl velká, protože úspěch se mi zdál být poplatný tak akorát současnému trendu hyperkorektnosti. Z mé strany vyložený nesmysl, tenhle dojem.
Hlavní devizou knihy je přízračná stylistika, pečlivě dávkovaná množstvím krátkých kapitol. Ty totiž nedávají příliš možností pro nějaké přecitlivělé či intelektuální sebehrátky a obzvláště úvodní kapitoly z Amazonie jsou doslova strhující díky takřka hororové atmosféře. Následuje zběžné představení hlavních aktérů a budování komplikovaných vztahů mezi nimi. Se zápletkou je to pak maličko horší, protože originalitou příběh moc neoplývá, i když se autorům nedá upřít cit pro efektní stupňování napětí. Středobodem všeho jsou ovšem postavy a jejich charaktery. Nejvíc přitom vyniká záporák Richard Strickland, kterému bych z fleku dal cenu za nejlepší románový výkon roku. Zbytečná mi přišla akorát milostná linka, bez níž bych se klidně obešel, včetně té krkolomné berličky v závěru, jež má dát neortodoxnímu vztahu oficiálně smysluplnost.

kniha: Upír z okrsku - Pilipiuk, Andrzej
Polinius | **** | před 54 dny

Sám autor se žertovně označil za Velkého grafomana. Toto označení jej plně vystihuje a tato povídková sbírka působí jako výběr nejlepších textů, které na dané téma napsal. Žádná povídka není vyloženě slabá a žádná povídka není klenotem, který by čněl vysoko nad ostatními. Písmena v knize jsou příjemně velká a proto žádná stránka netrvá příliš dlouho. Sám autor povídky vypráví docela kvapíkem a nezdržuje se s přílišnou psychologii postav. Ačkoliv anotace knihy slibuje opak. ;-) Veškeré postavy, jsou karikatury archetypů lidí v socialistické společnosti a kniha velice dobře pracuje s nostalgii po zlatých časech vlády jedné strany. Ano, v knize je zmíněna Solidarita a podobní disidenti, ale většinou se jedná o osoby nespěšné a nepříliš sympatické. V knize vystupuje také velké množství komunistů, agentů tajné bezpečnosti, policistů, veksláků a přímo zločinců a opět se jedná o postavy spíše nesympatické sloužící jen jako figurky v této velké grotesce. Jediný major Nefritov se dočkal alespoň nějakého rozpracování a bylo by velice zajímavé, kdyby další kniha byla jen o něm. Mohla by to být opravdu zajímavá kniha. Jak sám Nefritov říká: Režim neodměňuje nejchytřejší, ale nejvěrnější soudruhy.

Ke knize jsem poměrně kritický, ale Pilipiuk nic tak dobrého dlouho nenapsal a ke knize se určitě někdy vrátím a přečetl jsem ji jedním dechem i když uznávám, že se jedno o Guilty Pleasure.

povídka: Strážce Pevnosti - Kotleta, František
vyšla v: Pevnost 2019/01
Polinius | ****1/2 | před 54 dny

Jejky, jejky. To je ale blbost! Na zakázku psaná povídka ku příležitosti 200. čísla Pevnosti. V jubilejním čísle to má své opodstatnění, ale předložená samostatně, by asi způsobila mohutné zakuckání čtenáře.

povídka: 66 duší - Vargová, Martina
vyšla v: Fantázia 2018
tiradentes | **** | před 54 dny

Fantasy klasika, ktorá ma potešila. Dobre spracovaný text, dej sa hýbe presne ako má, jazyk prispôsobený štýlu poviedky, kvalitné dialógy, postavy uveriteľné a sympaticky prirodzené, žiadne násilné charaktery (čo nebýva zvykom). Paráda, tentokrát som veľmi spokojný, i keď si autorka v závere vypomohla niekoľkými mechanickými bôžikmi. No ak to nie je prehnané, kúzla a čary to vždy znesú. Podľa môjho názoru si zaslúžila nielen žánrové finále.

12345678910poslední (660)26381 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu