RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

156789101112131415poslední (612)24464 příspěvků celkem
povídka: Odvěký meč - Sanderson, Brandon
vyšla v: Tři tváře
Madam Brbla | ***1/2 | před 81 dny

„Young adult“ – pomrkávalo na mě z každé stránky, ne-li z každé věty „Odvěkého meče“. Povídka je napsaná na základech hry a je to na ní hodně znát. Akční fantasy příběh křížený se sci-fi prvky, ve kterém předurčený mladý hrdina putuje za svobodou a poznáním, questy si přitom zadává víceméně sám. Není na té cestě osamělý pořád, proto se může velmi často pouštět do slovních přestřelek se svou nevyzpytatelnou společnicí, případně páčit informace (nejen) o světě kolem sebe z různých NPC. Verbálním soubojům je věnována stejná pozornost jako těm fyzickým s meči, šípy či firebally. Přímočaré vyprávění se začíná klikatit ve druhé půlce děje, aby v závěru lehce sklouzlo z vyjetých kolejí hrdinských fantasy. Být o polovinu mladší, nejspíš bych sem v extázi švihla 100%, leč bohužel, stará vyzobaná kukuřice (jako já) obvykle potřebuje při četbě více rafinovanosti a originality, aby pocítila alespoň záchvěv někdejšího nadšení. 69%

povídka: Rok krysy - Čchen Čchiou-fan
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | ***** | před 81 dny

Poviedka pravdepodobne reflektuje minulé a súčasné reálie komunistickej Číny s kapitalistickým náterom. Je jednou z dvoch najlepších v tomto čísle. Je antimilitaristická, poetická a výsostne čínska. Rozpráva o tom, že všetci sme len drobnými figúrkami na obrovskej šachovnici, vo svete, kde už niet priestoru pre Bohov. Ich rolu zastupujú nevidené šedé eminencie Orwelovského typu, ktorých ťahy tie šachové figúrky nemajú šancu odhadnúť.

Veľký hráči rozhodujú a geneticky pretvárajú živočíchy podľa toho, ako im to vyhovuje. Neberú ohľad na to, že tieto môžu nadobudnúť inteligenciu, následne náboženstvo, kultúru a pod. Zostávajú len mäsom, produktom vytvoreným veľkými hráčmi. Poviedka je o tom, že nepriateľ, voči ktorému bojuješ, nie je tvojim nepriateľom… Vynikajúci text so spodnými prúdmi na zamyslenie. Takéto mám rád…

povídka: Tchung-tchungino léto - Sia Ť’ia
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | ** | před 81 dny

Technooptimistická poviedka o tom, ako nové technológie spáchajú ďalšiu revolúciu v sociálnych vzťahoch ľudstva. Text akoby vypadol zo šuplíka ktorémusi literátovi píšúcemu v duchu sovietskej školy. Podobné texty sa písali niekedy v 70. – 80. rokoch na našej strane barikády. Naviac autorkou je žena. Na texte to badať. Príbehy písané z pohľadu malých detí sú síce milé, u mňa však príliš nebodujú. Teda jedná sa tu vlastne o tom ako by sa mohol vyriešiť problém so starou a bezvládnou generáciou…

kniha: Učedník a válečný mág - Matharu, Taran
snop | **1/2 | před 82 dny

Je to stále hrozně naivní a ploché, autor by asi udělal lépe, kdyby svá díla nechal pouze na internetu. Ale četlo se to o něco lépe než minulý díl, především proto, že několikrát změníme prostředí i příběh. Takže nejdřív putujeme po Aetheru (mimochodem, autor neudělá ani krok směrem k nám, čtenářům, kteří již dávno zapomněli, kdo je kdo a jaké má s hlavním hrdinou vztahy, takže to, že někdo je trpaslík, buď vylovíte v paměti, nebo vás zmínka o tom překvapí někdy po 100 stranách), což je takový zvěřinec nejrůznějších chimér a příběhově únikovka, pak tu máme mezihru s trochou politiky, a pak druhou část, ve které Fletcher kolonizuje zděděné Raleighshire a musí se bránit proti invazi goblinů. A pak velký nástup se vzpomínáním a zatmívačka. Jsem docela rád, že už je konec.

kniha: Probuzený milenec - Ward, J. R.
trudoš | ** | před 82 dny

Tak tohle bylo děsivé. Ba přímo šíleně děsivé. Naivní, laciné, přitroublé, ukecané, nevtipné, přepjaté, afektované, nudné, kýčovité a hloupoučké. Zápletka postavená na tom, že pan drsňák má problém dělat to s holkama, protože byl v mládí zneužíván nymfomankou, naštěstí narazí na spanilou svlečnu, která mu ochotně pomůže se traumatu zbavit a to nijak komplikovaněji než skrze soulož. Asi jela podle Freuda nebo tak něco.
Prostě peklo. Ale počítám, že dost podobně vnímá hezčí polovička lidstva mužskou úchylku na Transformery. Každý holt máme to svoje. Někdo megatunové peroucí se roboty, jiní rozervané ranaře, jež potřebují zasvětit do tajů lásky. A J. R. Ward prostě jen seká to, o co je zájem.

PS: Byly mi přislíbeny šťavnaté erotické scénky. No, je jich tu cirka pět a to takřka na pěti stech stranách. Navíc pouze soft porno. To už se raději vrátím k Bertrice Smallové, která s tím zdaleka nedělá takový štráchy a na výrazně menším prostoru. Pět scén, cha! Paní Birdová, máte ještě co dohánět.

kniha: Ritmatik - Sanderson, Brandon
snop | ****1/2 | před 82 dny

Cetl jsem v anglictine, ale bylo to tak dobre, ze si to prectu jeste jednou v cestine. Ani s tim slabym zaverem nemuzu souhlasit, ale pro jistotu jeste napisu po opakovanem precteni. Jinak obcas je prekvapivym zvratem i absence prekvapiveho zvratu :-)

kniha: Tarzan strašný - Burroughs, Edgar Rice
louza | ***1/2 | před 82 dny

Autor pokračuje v započatém příběhu a vleče Tarzana z románu do románu po stopách milované Jane, které ho tentokrát zavedou do tajemné země Pal-ul-donu. Země plné prehistorických příšer a opolidí v předstupni vývoje před člověkem. Burroughs bohužel ne zcela využívá lukrativního prostředí, které se mu podařilo vymyslet a i když základní příběhové linky a zlomy sedí, kniha obsahuje zejména v druhé půli dost politizované vaty a autor až nepříjemně propracovává složitou politickou situaci ve dvou Pal-ul-donských městech. Kniha místy ztrácí švih a nedosahuje tak úrovně dobrodružných předchůdců i když je v mnoha aspektech určitě více propracovaná.

kniha: Sex, drogy & cyb'n'roll - Heteša, Petr
tiradentes | **** | před 82 dny

Priznám sa, že som po tejto knihe siahol, aby som nahliadol do cyberpunku a vyplatilo sa. Zaujímavá hlavná postava, dej má spád a nenudí a prostredie je príjemne bizarné. Vytkol by som akurát niekoľko zbytočných pasáží a jednu zbytočnú dejovú líniu (koncert), prehnanú naivitu, alebo skôr imbecilitu policajných zložiek mesta, ktorá je málo uveriteľná (v reále to tiež nie je bohviečo, ale všetko má svoje hranice) a ten koniec-nekoniec.

Schizo povídka o neurčitosti a nejistotě vzpomínek. Ale kým pak lidé jsou, když jsou to právě vzpomínky, které nás do značné míry utvářejí? Dick je jako vždy myšlenkové hutný a snaží se to zároveň zabalit do čtivého kabátu, v tomto případě i lehce akčního, ale musím říct, že transfer těch silných myšlenek na mě v jeho podání moc nepůsobí. Mám raději jednodušeji a po lopatě podaná moudra. Ale jinak super věc, obzvláště pokud si něco zobnete a chcete mít bad trip.

Podobenství o míjení se lidí, o nepoznatelnosti druhého, byť blízkého tvora. Kromě toho se povídka jen tak mimochodem vypořádá s věčnou touhou po úspěchu a penězích a uvěřitelně vykreslí, co vyhrává – prachy nebo „milovaná“ osoba? Hutnost se Dickovi upřít nedá. Velmi dobré, znepokojivě pravdivé až čtenářsky nepříjemné.

Vizionářství Filipovi nechybělo. Zhoubný vliv vlády jedné strany na Čínu je dokonale uvěřitelný. Všudypřítomná paranoia před spolustraníky jako vystřižená v východního bloku. Sledování lidí při TV projevech Vůdce a okamžité jednání Bezpečnosti, když se někdo náhodou nedívá nebo dostatečně neklaní je namířena přece jen ještě kousek dál za dnešek, ale opravdu ne o mnoho. Tajná, možná revoluční organizace, které jde o poznání identity Vůdce a balíček s drogou zase působí jako z Matrixu. Hodně hutná povídka, které bohužel schází jasné zakončení. Je odtažitě podivná a vyvolává nejistotu jak v hrdinech, tak ve čtenářích. Jenže trip je prostě jen trip, který vyšumí. U děje bych si představoval jasnější záměr a zakončení.

kniha: Ptačí srdce - Woodall, Clive
trudoš | **1/2 | před 84 dny

Příhody z ptačího prostředí vytvářel původně Clive Woodall pro své malé ratolesti a právě o tuhle večerníčkovou atmosféru vyprávění nepřišlo ani po svém knižním vydání. Se kterým se mimo jiné autor nejdříve rozhodl vyrukovat na vlastní pěst, než si jej povšimlo renomované nakladatelství a nabídlo mu víc než vstřícnou smlouvu.
Problém románu spočívá především v jednoduchosti zápletky. Autorova obrazotvornost je náramná, jenže stylistika je řemeslně v plenkách a dějová linka se ničím nevymyká standardům literatury pro děti. Což je náramná škoda, protože potenciál byl ohromný. Variace na nacistické šílenství 2. světové války, okořeněné netradičním prostředím a brutalitou přírodních zákonů, to prostě přímo křičí po spektakulárním dobrodružství. Zlí jazykové by mohly argumentovat, že antropomorfní hrdinové nic komplikovanějšího nabídnout ani nemohli, ovšem kdo četl legendární Dalekou cestu za domovem, ví svoje. A tak pro mě Ptačí srdce bylo nakonec spíš zklamáním, než čtenářským zážitkem.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
Lokina | ***** | před 84 dny

Sci-fi podle mého gusta! Originální, čtivé, akční. Nevadilo mi ani, že se do toho autor nebál zapojit politické tahanice a hrozbu války, kterou způsobil tak nečekaný objev v celé historii lidstva. Z postav se mi velice líbil pan tajemný, o kterém nikdo nic nevěděl. Mám ráda takové typy charakterů, tajemné, nikdo o nich nic neví a vše jako s mávnutím kouzelného proutku bez povšimnutí řídí. Kara, jako ženský charakter, mi též byla sympatická. Měla bojovného ducha a nechyběla jí svéráznost a prořízlá pusa. Kniha psaná formou zpráv a rozhovorů se četla úplně sama i s těmi občasnými vědeckými popisy. Už teď se těším na druhý díl, protože konec knihy byl hodně šokující a překvapivý.

kniha: Turnus - Howey, Hugh
Madam Brbla | ***1/2 | před 84 dny

Hmm… no, jakkoliv mám utkvělý dojem, že politika přitahuje převážně psychopaty posedlé mocí a zkorumpuje či zničí těch pár idealistů, co původně měli dobré úmysly, stejně je pro mě autorova vize záměrů a událostí na vyšším, poněkud nepravděpodobném levelu šílenství.
Knihu lze rozdělit na čtyři části: 1) Předtím, kdy se dozvídáme, jak i kongresman USA může být naivní, nevědomou loutkou. 2) Potom, v Silu 1, sledujeme zmatenou loutku snažící se pochopit ten nový, uzavřený svět, co pomáhala vytvořit. 3) Poznáme mladého nosiče Missiona, který se ocitne v soukolí rozvratu v Silu 17. 4) A pak je tady pohnutý osud starého známého Jimmyho alias Sóla. Každá kapitola je opatřena údaji kde a hlavně kdy se odehrává, je vhodné v tom neztrácet přehled. Části 1) a 2) jsou plné těch podstatných zjištění, kupodivu mě však nechávaly vlažnou, pravděpodobně kvůli nesympatickým postavám (ta hlavní si tedy jistou účast zasloužila, leč nevydojila ze mě patřičné emoce). Naproti tomu vycpávkový děj v silech 17 a 18 mě táhnul vpřed a nechával zavzpomínat na lepší momenty z úvodní knihy.
S ohledem na zdejší komentáře jsem od „Turnusu“ nečekala mnoho a nejsem zklamána. Linii kongresmana Donalda bych hodnotila 50–60%, Missionovy peripetie vidím tak na 70–75% a Sólo mě vzal za srdce nejvíc, tomu bych vrzla možná i 90%.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
trudoš | **** | před 85 dny

Jedna z těch knih, co mi byla sympatická anotací a po několika stranách jsem už věděl, že skončí v mé knihovně. A nebylo to kvůli netypickému slohu, jenž je z 99 % tvořen rozhovory mezi hlavními aktéry. Co mě zaháčkovalo především, byl odlehčený tón vyprávění, který dává na srozuměnou, že v tomhle případě nepůjde o žádnou vyšší dívčí. Navíc to má přesně ten drajv kosmického záhadotajuplna, který u science fiction tolik miluji.
Problém je, že Sylvain Neuvel si s motivem nálezu mimozemského artefaktu neporadil právě na jedničku. Jak se parádně rozjede, po stovce stran ustrne na místě a nepohne se dál už ani o píď. Třenice o dispoziční nárok totiž trvají prakticky do konce románu, a i když se přijde s teorií, co že se to vlastně našlo, je to na úrovni sousedského „jedna paní povídala“, vyřčeno od extrémně podezřelého stařečka. Ale přes výhrady k zápletce musím autorovi přiznat cit pro dovedné budování napětí a hlavně skvěle rozepsané figury, takže jsem vážně zvědav, co přinesou další díly.

kniha: Kroniky Jakuba Vandrovce - Pilipiuk, Andrzej
Lucc | **** | před 85 dny

Dostal jsem víc, než jsem čekal. Dva vrcholy sbírky, Hochštapler a Proti prvnímu přikázání, knihu táhnou nahoru z bahna nucené, byť velmi zábavné řachandy a jsou pro mne příslibem, že Vandrovcovské universum by mohlo být i do budoucna velmi zajímavé. Už proto, že autor si neláme hlavu s konzistencí jeho postavy, která je většinou opilou jen tak tak přežívající troskou, aby jindy získala kontury až starověkého hrdiny, bojujícího proti zlu. Herkules v Bakchově těle.
Zamrzí místy kostrbatý překlad (Akta X facepalm, místy podle mě překladatel nepochopil autorův záměr a místy text kazí záludné překlepy), ale celkově jsem hodně spokojen. 84 %

povídka: Proti prvnímu přikázání - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ***** | před 85 dny

Už v Hochštaplerovi Andrzej naznačil, že jeho silná poloha je horor. Umí několika slovy vykreslit mnoho a ještě víc naznačit. V této povídce překvapivě není po humoru ani stopy a možná právě proto je z celé sbírky nejlepší. Je inovativní v několika ohledech. Jednak vnáší do spíše slovanské sbírky anglosaské téma degenerované komunity a druhak velmi zajímavě používá prvek katolické církve. Ve současné literatuře je církev podávána vesměs negativně. Je to v módě. Pilipiuk jako Polák má ale jiný pohled. V Proti prvnímu přikázání je církev, její struktura a její rituály správě podávány jako obrana proti zlu. Nebo spíše Zlému. Kněží zde vystupují bezmála jako hrdinové z akčních filmů. Také Vandrovec je zcela jiný. Není to cynický věčně ožralý poživačný povaleč, ale cílevědomý muž morálních zásad. Prostě někdo úplně jiný. Hrdiny vysoké literatury. Pěkně temné literatury.

povídka: Pohádečka pro vnoučka - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | *** | před 85 dny

Vandrovec uspává vnoučka a povídá mu pohádku. Domotá kde co a konec je takový příjemně nečekaný, ale jinak v tom nic hlubšího není. Jako ve většině Pilipiukových tex­tů.

povídka: Tajemství vody - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Ikarie 2002/10; Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ****1/2 | před 85 dny

To je vončo. Vandrovec na dovolené na priglu. Má dietu a díky ní se chová úsporně a účelně. Příjemně slovanské strašidlo proti němu nemá žádnou šanci.

povídka: Z archívu Y - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | *** | před 85 dny

Už ten špatně přeložený název mě měl varovat, že toto bude slabší kousek. Polský alkohol a Hollywood nejdou moc k sobě.

povídka: Hotel U loupežníka - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | **** | před 85 dny

Přeplácané a odnikud nikam jdoucí. Pilipiuk neměl vůbec plán. Prostě psal, co mu prsty na klávesnici přinesly. Prázdniny, hotel, mafiáni, duchové, satanisti, policajti, peklo. Je to vtipné, má to drajv a je to ztřeštěné, ale Andrzej má na víc, jak několikrát ukázal.

kniha: Vendeta - Correia, Larry
trudoš | **** | před 86 dny

Druhý díl mi přišel o chlup slabší než ten předchozí, což je dáno hlavně tím, že se toho v koncepci vlastně moc nezměnilo. Snad jen charakterizace hlavního hrdiny začíná překračovat chlapáckou mez uvěřitelnosti, protože údajně tupý bijec těch nejhorších monster začne být citlivý, chápavý a kdesi cosi. Díky tomu vyprávění občas sklouzává k fantaziím náctiletého chlapce o hustejch týpcích a cool šťabajznách. Paradoxně navíc ubylo nadsázky, pro kterou jsem si sérii původně oblíbil, takže občas scény působí až příliš kýčovitě. Larry Correia však naštěstí o humor zcela nepřišel, takže vždy v ten pravý čas umí všechno shodit do roviny sympatické nadsázky.
Jinak opět nabité nepřetržitou akcí, která nemá jiného významu, než vyplnit prostor mezi začátkem a koncem, poněvadž o nutnosti finálním střetu čtenář nepochybuje od prvních stran. Ale ta megalomanská obrazotvornost prostě okouzlí, stejně jako některé potrefené nápady. Například trpasličí gangy vás dostanou, i když jste sebevětší škarohlíd.

Překvapivě čtivý životopis, na němž je znát, že autor úzce spolupracoval s rodinou JRRT. Nejedná se ani tak o přesný a suchý popis dnu za dnem, roku za rokem, jako spíše o poměrně barvité líčení Tolkienova života rozčleněné do několika výrazných etap. S tím se ovšem pojí jediná výtka, kterou bych ke knize měl – některé kapitoly se časově překrývají, takže je občas složitější se zorientovat v čase, nicméně to je spíše kosmetická vada na kráse a daň za členění. Za mě spokojenost.

Je úžasné, jak se za necelé století pootočí kolo literárních klišé! Potkat domorodého medicinmana, který nechce hrdinovi sdělit Velké ekologické poselství o selhání Bílého muže, nýbrž mu zcela přízemně usiluje o život, je velmi osvěžující! Howard má stále ještě vytříbený jazyk (čteno v originále), pointa je samozřejmě průhledná, neboť ji po něm využili celé generace literátů.

Na brakovku, navíc německou, to není špatné. Mít to redaktora, který by dokázal autora kočírovat, aby zápletka někam směřovala, mohla z toho být neskutečná zábava. Ale jak se to bere vážně, výsledek působí dojmem nízkorozpočtového béčka. Příběh ovšem šlape v povedeném duchu military sci-fi, kdy lidstvo na plné čáře projíždí invazi mravenčího šmejda z kosmu. V rozpacích jsem byl pouze z rozdělení vyprávění do dvou dějových linií, protože se zbytečně znepřehledňovala pospolitost gradace. Navíc mě bavila spíš ta rekapitulace makabrózní prohry, než co špatného z toho vzešlo. Jen by možná stálo za úvahu nedělat z hrdinky největšího borce v galaxii, který si poradí s kde čím, jen chlápek s pistolí v ruce znamená konečnou. Charity Lairdová je jinak okatou coververzí Ellen Ripleyové, přičemž podobnost s vetřelci je vůbec v mnoha bodech výrazná, i když si Wolfgang Hohlbein jde čistě vlastní cestou. Závěr naneštěstí prvoplánově utnut v bodě, kdy nutnost dalšího pokračování je prakticky nezbytná.

kniha: Malý bratr - Doctorow, Cory
Methat | ***** | před 87 dny

S Malým bratom som navýsosť spokojný. Odporúčam všetkými desiatimi. Začiatočné udalosti vás budú drviť a Marcusove trápenie sa vám dostane pod kožu. O to silnejšie s ním sympatizujete a sledujete jeho zvraty, nápady a hackerstvo. Kniha je veľmi silná na to, aká je mladá (2008) a odkazuje na dnešný svet, v ktorom sme sledovaní, len o tom nevieme. Práve to, že kniha nemá ani desať rokov je plus, pretože autor píše o existujúcich systémoch, hardware a software, takže človek, ktorý sa ako-tak okrajovo vyzná v počítačovej terminológii bude chrochtať blahom.

Občas je text pretechnizovaný a je únavné čítať niektoré riadky. Najviac musím skritizovať záver, ktorý mi tam akosi nesedel a očakával som trochu iný. Nechcem zbytočne spoilerovať. Zadná anotácia aj tak odhalí cca 100 strán knihy, na druhú stranu sa dozviete zápletku. Ako sa kniha dostáva do záveru, je neskutočne emočne nabitá. Sám som mal slzy na krajíčku, pretože autor emócie hlavnej postavy opísal bravúrne. Romániky medzi Marcusom a ženskými som bral ako pozitívum, aspoň hlavný hrdina mohol na chvíľu újsť z toho celého šialenstva.

Ak ste hrali Watch Dogs 2, ktorý sa točí okolo hackeroch a San Franciscu, neváhajte a prečítajte si túto skvelú knihu. Ak ste ju už čítali ale hru ešte nehrali, odporúčam naopak hru. Sám som bol prekvapený, ako rýchlo som Malého brata prečítal. Po Kingovom tisícstranovom Svědectví mi kniha prišla ako taká väčšia poviedka.

Kous, kous, kous, kous, kous!

kniha: Bez srdce - Meyer, Marissa
Lokina | ***** | před 87 dny

Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.

kniha: Ilustrovaný muž - Bradbury, Ray
Pista | nehodnoceno | před 88 dny

U prvních pěti povídek v ebooku není uvedeno kdo je překladatelem. Pokud má někdo informace, kdo je přeložil, ať dá vědět.

kniha: Zabudnutý vesmír - Stiffel, Anton
quinnet | ***1/2 | před 88 dny

Zabudnutý vesmír je ucelenou zbierkou poviedok AS. Niektoré poviedky si pamätám ešte z čias vychádzania časopisu Fantázia. Autora som zapamätal ako jedného z mála, ktorý sa nebál pustiť aj do poriadnej SF s pomerne dobrými výsledkami. Najprv som sa chystal hodnotiť klasicky jednu poviedku po druhej, ale neskôr som zistil, že by to nemalo význam a niektoré kusy by to dosť schytali. Názov knihy korešponduje s názvom literárneho vesmíru, v ktorom sa väčšina príbehov odohráva. A majú tým pádom aj mnoho spoločného. Či už hlavných hrdinov, miesto deja aj spôsob rozprávania. Je viditeľné, že sa autor časom zlepšoval v podaní príbehu. Slabinou sú však dialógy, ktoré mu zjavne nejdú. Väčšinou sa jedná o suchý slovný ping pong, ktorý je dosť iritujúci. Mimochodom, stal som sa pri tejto knihe alergickým na sloveso „uškrnúť“, ktoré je hojne nadužívané. Väčšina príbehov je dosť zvláštnou kombináciou romantickej melodrámy so space operou okorenenou ľahkým kyberpunkom. Mužské postavy sú pilotmi bojových stíhačiek, adminmi virtuálnej reality, inštruktormi a podobne. Človek by povedal, že samí tvrdí chlapi. Opak je však pravdou – naivní rojkovia, romantici, idúci za láskou skrz hyperbrány, virtuálnu realitu a tak podobne. To ženské hrdinky sú trochu tvrdšieho charakteru, samozrejme len na oko. Láske ani ony neuniknú :) Vysneným cieľom pre všetkých je Letná planéta. No a aby to nebila taká nuda, AS celkom zdarilo dáva do hry aj umelé inteligencie na rôznej úrovni vyspelosti, ktoré sú dôležitým hýbateľom deja. Najmä tá mimozemská. A komu by chýbali mimozemšťania, tiež sa nejakí nájdu. V pozadí tohto všetkého zúri v blízkom vesmíre pravá space vojna medzi dvoma ľudskými frakciami. Skratka a stručne je Zabudnutý vesmír skutočne pestrou zmesou všetkého možného. Nie každý asi pretrpí romantické časti deja (najmä vinou nepodarených dialógov), ale treba uznať, že to ako celok má istú gradáciu a ja osobne som bol zvedavý ako to celkovo dopadne. Koniec mi však prišiel pomerne rýchlo uťatý, najmä čo sa týka diania v pozadí mimo hlavných postáv (MZ artefakty, teleport s Cudzincami atď). No, hádam to autor ešte dopíše. Zaujímavosťou je, že poniektoré poviedky nepatria priamo do cyklu Zabudnutého vesmíru a sú akoby náhodne vsunuté medzi hlavné poviedky. Celú zbierku hodnotím kladne, i keď na 100 percent to určite nie je. Vidím to – dajme tomu – na slabých 7/10 alebo silných 6/10.

kniha: Zakuti v oceli - Žamboch, Miroslav
frana | ***** | před 88 dny

Neskutečně parádní postapo nářez. Přečetl jsem jedním dechem, takových románů víc. Konec mě překvapil, čekal jsem něco jiného, ale ani tak nezklamal. Dávám pět hvězd. Byl jsem doslova nadšený.

povídka: Čip - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | *** | před 89 dny

A je to tady. Mimozemšťané nás čipují! U Jakuba Vandrovce ovšem nepochodí. Je to blbina, ovšem souboj v pití byl fajnový.

povídka: Vzpoura vepřů - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | **** | před 89 dny

Stejně jako v Na rybách tu zvířata mluví.To je ale jen ta vtipná omáčka jinak docela drsného střetu Jakuba s téměř rovnocenným protivníkem. Přijdou na řadu další Jakubovi exorcistické a magické postupy. Jediné, co mi haprovalo, byla motivace protivníka a pasáž o rozdělení Jiných podle farností. Jinak super.

povídka: Kontrola - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ***1/2 | před 89 dny

Krátká vtipná črta o střetu Vandrovce-paliče s orgány.

povídka: Hochštapler - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ****1/2 | před 89 dny

V této povídce Pillipiuk konečně naplno ukázal své možnosti. První polovina je naprosto skvělá, možná proto, že v ní není Vandrovec (objeví se jen jako postava v TV a navíc ani tam nepůsobí moc vandrovecky). Atmosféra je řádně hororová, historické, sociální, sociologické a politické postřehy ji nádherně dobarvují a celé to působí naprosto uvěřitelně – podnikatel, strašidelný dům-továrna, duchové, problémy s pracovníky, … Pak přijde i kus humoru a nakonec Vandrovec. Zakončení je příliš zbrklé a fanfarónské, ale proč ne. Opravdu dobrá povídka. Možná i proto, že do ní autor pustil pár skutečných postav a ne jen karikatury, a že jsem se konečně dočkal toho exorcismu.

kniha: To - King, Stephen
Dilvermoon | ***** | před 89 dny

Pěkně vylíčené prostředí i postavy, kterých je hodně, ale není problém se v nich orientovat. Vždyt na to bylo dost stránek. Navíc hrůza, která cloumá městem Derry, podle mého názoru nepatří mezi obvyklé hororové rekvizity, což mě potěšilo. Román jako celek je horor, o tom není sporu. Nicméně já osobně v něm (možná ještě více) vidím příběh o nezničitelném kamarádství party dětí a to až do dospělosti. Autor se místy věnuje jejich dětské sexualitě, nejprve jen tak letem světem náznaky, ale překvapilo mě, kam až si troufnul zajít u party dvanáctiletých. Různé jejich činy ve městě nebo na Ladech jako by mi připomněly mé vlastní dětství. A to včetně nepřátelské party naprostých kreténů, která je ovšem v Derry nastavena na opravdu vysoký level. Dospěláci jsou v naprosté většině hodně problematičtí. No zkrátka tak, jak nás vidí děti. A navíc město Derry to ještě podporuje… Atmosféra v knize strhující, bylo to dlouhé, to ano, ale vůbec mi to nevadilo a klidně bych snesl ještě něco navíc v podobném duchu. Zatím jsem za nej od Kinga považoval Nezbytné věci, ale To je ještě hutnější a vymakanější. No, asi bych dal obě knihy na stejný stupínek.

Malá připomínka. Jedna z postav neustále během celé knihy používá na své astma respirátor. Má jít o lahvičku s tekutinou, kterou si čas od času stříkne do úst. Toto zařízení se snad nazývá inhalátor, pokud mi něco neuniklo.

kniha: Tajemství noci - Koontz, Dean Ray
trudoš | *** | před 90 dny

Krátké kapitoly, svižná gradace, nápaditý děj – to vše dělá z Tajemství noci solidní čtení a nebál bych se říct, že možná i to nejlepší, co Dean Koontz na poli klasického hororu v poslední době napsal. Je to sice taková brzda plyn, kdy se morbidní scény střídají s nudným patosem, ale budiž, fandové hrůzy zas moc na výběr nemají. A zápletka o vrahovi, který se vrací z říše mrtvých prostřednictvím nevidomých obětí, aby splnil, co před dvaceti lety slíbil – to je jednoduše béčko jak má být.
Románu ani tak nevyčítám hrátky s pořadím naplánovaných zločinů, které působí lehce absurdně, a dokonce bych odpustil i hlavním postavám, že čekají na vraha jako dobytek na jatkách. To všechno se dá ustát při srovnání s ucházející strašidelnou zábavou. Jenže pak přijde závěrečné deus ex machina a já hořce zaplakal. Křesťanství je pěkná věc, o tom žádná, ale řešit s ním svízelné situace s psychopatem z podsvětí, to už mi přijde trochu moc. A tak všechna ta legrace vzala na konci dost za své, bohužel.

kniha: Luciferův učeň - Andersen, Kenneth Bøgh
snop | ***1/2 | před 91 dny

Párkrát jsem se upřímně zasmál, ale jinak je to jenom taková jednoduchá pohádka, jak v každém zlu je kousek dobra a i v dobrákovi je kus zlouna.

kniha: Jiný svět - Rus, Dmitrij
snop | ***1/2 | před 91 dny

Po Machaněnkově Úkolu přežít přichází na český trh další „gameplay“ MMORPG. Tentokrát je vnější svět spíše marginální, hrdina hupsne do virtuálu co nejrychleji a vypracovává se na elfa nekromanta/rytíře smrti. Takže farmí moby, dělá kvesty, čistí danžny, a pomalu skiluje a levluje. Pokud někoho zarazila předchozí věta, nebude to asi kniha pro něj, protože autor se vůbec nestyděl a takový jazyk užívá ještě s větší volností než Machaněnko. Sice na konec knihy přidal slovníček, ale obávám se, že pro člověka nepolíbeného RPG bude kniha utrpením.

Je nutné ocenit také premisu celého příběhu – hraním v celotělové kabině pro VR dochází ke „vtažení“, kdy vědomí hráče přestává být vázáno na tělo, které může klidně umřít (proto se hlavní hrdina nechává vtáhnout – v „realitě“ je na smrt nemocný), a existuje už jen ve virtuálu (kde ovšem není zničeno ani výmazem databáze).

Pokud pomineme ten herní jazyk, tohle hrdinovo zařizování si virtuální existence se dobře čte a dokonce už se nám rozehrávají i zajímavější motivy, které ovšem čekají na další díly. Zde končíme de facto tím, že máme středně nabušeného hrdinu, který je finančně zajištěný a může vyrazit na pořádný kvest.

Gabriel García Márquez byl romanopisec s darem od boha. To je fakt, který člověk přijme, otevře-li kteroukoliv z jeho knih. Slovutným povídkářem se však nikdy nestal a ani se o to nepokoušel. Což je taky důvod proč soubor Dvanáct povídek o poutnících vznikal bratru osmnáct let. A přestože výsledek je trochu proměnlivý, jedno autorovi upřít nelze – nepotřebuje pro své příběhy nosnou pointu, ale bohatě si vystačí s poetikou textu samotného. Ovšem ne že by stavěl pouze na tom, takhle prvoplánový zdaleka není. Je to život, co má v jeho případě hlavní slovo. Někdy se v něm fantazie mísí s realitou, častěji je to však tragikomika, která dává zabrat hrdinům z různých společenských vrstev. Díky tomu utkví člověku nejvíc v paměti povídky Přišla jsem si jen zatelefonovat a Stopa tvé krve ve sněhu, ale jsou tu i další nezapomenutelné kousky, jež na každého budou působit jinak. U mě v žebříčku rozhodně vede nostalgické Letadlo se spící krasavicí a pak kouzelně surrealistické Světlo je jako voda.

kniha: Šestá hlídka - Lukjaněnko, Sergej
Gaarq | *** | před 92 dny

vše se chýlí neodvratně ke konci. autor se snaží smotat všechny nitky do uzlu, aby se mu příběh netřepil. nu, jak se mu to daří? žádná sláva. základní motiv působí dost násilně, filozofické vysvětlovačky jsou o třídu horší, než na co jsme u mistra zvyklí. pořád je tu spousta malý dobrých příběhů, ale celek skřípe. lukjaněnko, pokud něco umí, tak psát, jeho postavy jsou živé, dialogy přirozené, sem tam trefná poznámka. často docela dobře odhaluje, co se děje v hlavě vzdělaného a přemýšlivého rusa; exotika, ale ne úplně jako výlet na havaj, spíš návštěva kremelského mauzolea. nicméně je poznat, že uzavření jeho příspěvku k hlídkám (autor popustil svět v plen jiným autorům) si vyžádalo několik bohů ze stroje (malá vykrádačka duny a u pár scén si člověk nemůže nevybavit českého velikána járu cimrmana „já totiž nejsem tvůj otec. jsem tvůj syn.“). co autorovi přiznám je zajímavý konec – tak, jak je podán a jak jsem si ho přežvýkal, je to zajímavý skoro postmoderní dialog se čtenářem, který by si zasloužil lepší omáčku. nuž, naši milí hrdinové světla a tmy, světla se tlumí a opona padá.

ps. také jsem si snad poprvé v hlídkách všiml nedobrého překladu, často nepochopení originálu a tím špatný překlad víceznačných slov (ток – tok/proud v elektronice, to si teď vybavuju jediné).

156789101112131415poslední (612)24464 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu