RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

156789101112131415poslední (592)23662 příspěvků celkem
povídka: Voda, která padá odnikud - Chu, John
vyšla v: XB-1 2015/01
Madam Brbla | *** | před 65 dny

Zaujalo mě zdejší diskuzní flambování, takže: Láska, tajemství, upřímnost a zajímavý jev, který by se ve skutečnosti velmi hodil. Zvláště politika by pak vypadala úplně jinak. Povídka na mě působila trochu jako epizoda telenovely a tak si nemůžu pomoct, ocenění Hugo nejspíš získala jen za odvahu psát otevřeně na tabuizované téma homosexuality. Proč je lesbický sex častou (a dle četnosti zřejmě vyhledávanou) náplní nočních programů, ovšem jakmile se políbí dva chlapi, zvedne se vlna kontroverze? Nebyla jsem u vytržení ze „Zkrocené hory“ a zrovna tak nejsem úplně cílová skupina pro „Vodu, která padá odnikud“, nejsem však šokována ani znechucena. Fantastický prvek by potřeboval nějak vybrousit, jakkoliv chápu, že v povídce šlo primárně o vztahy. 60%
P.S.: Gus působil jako milý a pohledný chlap, škoda, že je to gay a navíc imaginární:-D

kniha: Kyberiáda - Lem, Stanisław
Phoenix | ***** | před 65 dny

Netušila jsem, co od Kyberiády čekat, ale výsledek byl skvělý. Je to soubor několika ne nijak zvlášť nápadných, poučných nebo zábavných povídek, všechny se točí kolem dvou géniů, kterým ne vždy vše dopadne tak, jak plánovali. Co je na této sbírce unikátní a jedinečné je jazyková vybavenost autora a u nás překladatele. Nad tímto musí zaplesat každé lingvistické srdce.

kniha: Tma - Neff, Ondřej
gan112 | *** | před 66 dny

Tak toto pre mňa priemerne dielo, by mi neuškodilo, keby bolo v poviedkovej forme. Takto mi to prišlo síce akčne a spádom v poriadku, ale celé nejak neprepracované. Obrovské skoky v deji, kde dôležité situácie zostali opomenuté a pôsobili čisto funkčne. Politika a trochu zvláštny politický humor, ktorý priznávam miestami brnkal na kvalitnejšiu satirickú strunu ale poväčšine grotesknel až na frašku. No nejako ma to nezaujalo. Možno negatívne prílišnou snahou hnať drsnosťou veci do extrému a svojpomocne tak šokovať čitateľa. Myšlienka elektrickej smrti je fajn, obrazovo a žánrovo sa to dá pekne využiť až na hranu steampunku, myšlienkovo mi téma prišla ale z veľkej časti nevyužitá a aj záver a celá zápletka slabšia, jednoduchšia. Záver: priemerné dobrodružné čítanie, pri ktorom mi najviac prekážala nekonzistencia dvoch hlavných prvkov humoru a drsnosti, avšak s rýchlim tempom deja.

kniha: Harry Potter a prokleté dítě - kolektiv autorů
Gaarq | **** | před 66 dny

být autorem masově oblíbené knižní série (ještě navíc pro mládež, která u ní vyrostla) je prokletí samo o sobě. rowlingová už to má napsané na čele a i kdyby napsala jinou superbomba knihu, lidé budou srovnávat a hodnotit podle potterovské ságy. však také nejúspěšnější byla pod pseudonymem. jenže ať už z vlastní nostalgie nebo pod nátlakem mas (a možná i složenek) se autorka uchyluje i k rozvrtávání hrobů a oživování mrtvol – fantastická zvířata a prokleté dítě, např. to prvně jmenované mě nudilo i jako film, to druhé bych naopak docela rád v divadle opravdu viděl.

autoři (rowlingová je uváděna především jako autorka námětu) scénáře této divadelní hry (je publikování obtížně čitatelného scénáře sadistické laškování s nadrženými čtenáři?) si vybrali zajímavý námět a dlužno říct, že ho zpracovali docela dobře. ano, je to plné klišé o rodičovské lásce, emoce a cukrkandl z toho kanou v míře větší, než má mysl zvládá bez pobouřených úšklebků, ale zpracování je až na pár bohů ze stroje slušné, psychologie postav životná. se zápletkami je to horší, dost často si pomáhají autoři výše zmíněnými nástroji. vyloženě naštvali mě jen jednou, i když to bylo zásadní – nechali po náročné bitvě utichnout jeden konflikt a pic, vygenerovali ten samý konflikt v bledě modré, jen aby měli co psát v druhé půli. oh, my… čistě koncepčně jim to umožnilo téma rozvinout, ale příběhově to byla podpásovka. docela se mi líbilo, že spousta dialogů mezi albem a scorpiem (ne, pane medku, mě nedostanete živého!!!) byla celkem vtipná (i když asi nerealisticky vzhledem ke stáří oněch hochů) a obecně, odsýpá to, má to tah a nikde se to neseká. také scénograficky se mi to zdá jako náročné představení, proto bych to chtěl i vidět.

nakonec jsem váhal mezi třemi a čtyřmi astrami a skončil u čtyř. i přes výhrady to není špatné, ba ani průměrné.

kniha: Hry Nemesis - Corey, James S. A.
gokudo | ***1/2 | před 67 dny

Uch…pata kniha Expanze ve ktere se nasi hrdinove vydaji na sva vlastni dobrodruzstvi. Subjektivne konstatuji ze Nemesis a Leviatan patri mezi nejlepsi knihy v teto serii. Uvedomeni a politicka korektnost tu trochu zapacha, jak uz je posledni dobou zvykemu u amickych autoru, ale devastace jedne urcite planety je jeden velky antiklimax. Kandidatem na blbecka se protentokrat stava Naomi a Holden je docela v klidku, i kdyz par facaku by mu prospelo. Robertu Heinleinovi by se to mozna taky libilo. Televizni serie je porad lepsi!

povídka: Voda, která padá odnikud - Chu, John
vyšla v: XB-1 2015/01
gokudo | nehodnoceno | před 67 dny

BD pise… „komentář jednoho Legionáře výše pokládám za dost trapnou ukázku homofobie, u fanouška SF zvlášť smutnou.“ To je jeho problem, tak nevim proc se o tom vlastne zminovat? ;)

série: Divocí a zlí
BorgDog | ** | před 67 dny

Zatímco „Vládci strachu“ i „Cesta krve“ měly alespoň jasně vymezenou, pochopitelnou zápletku, tato série se někdy od poloviny mění v cosi „totálně dada.“ Kulhánek jako by rezignoval na veškerou logiku, veškerou dějovou posloupnost nebo snahu o srozumitelnost. Je to jedna z nejnázornějších ukázek prakticky všech možných nešvarů „časovek“ na jednom místě, co jsem kdy četl. Naprosto začátečnické, koncepčně nezvládnuté.

Jediný důvod, proč jsem to dočetl, byla zvědavost, jak se taková psychedelie dá ukončit. A musím přiznat, že při tom, co vyráběl předtím, to Kulhánek zvládl ještě slušně. Právě za ten konec přihazuje 10%, jinak je to bída a zmar. I když případné příběhy z Patejlova Času a války ústředního týmu s Protivníky by mohly být docela zábavné.

série: Cesta krve
BorgDog | **** | před 67 dny

Z toho, co jsem od Kulhánka zatím přečetl, se mi toto zamlouvá asi nejvíc. Čímž chci říct, že ani tak žádným nadšením neskáču. Ale obě knihy mají jednak hlavu a patu (což se o sérii „Divoci a zlí“ opravdu říci nedá), jasně definovatelnou zápletku, a Kulhánek dokáže vyždímat i nějaké emoce a napětí, navzdory opět nezničitelnému, nezdolnému a nepřemožitelnému hlavnímu hrdinovi.

Ne, nehltal jsem to s nosem zabořeným do knihy, ani se necítím ohromený. Ale nadprůměrně spokojený ano.

P.S.: Jsem spokojen i s částečně otevřeným koncem a nemyslím, že by případný třetí díl kvalitu zásadně zlepšil, spíše naopak. Moudrého… výtvor jsem četl, a kdybych ho měl hodnotit, musel bych se z 0% nejspíše přesunout do záporných hodnot.

povídka: Voda, která padá odnikud - Chu, John
vyšla v: XB-1 2015/01
BorgDog | ** | před 68 dny

Téma přiznání se k homosexualitě v prostředí tradiční čínské rodiny je bezpochyby bolestné a autor ho předkládá velmi věrohodnou i citlivou formou. Rozhodně není tím, co mi na povídce vadilo, a komentář jednoho Legionáře výše pokládám za dost trapnou ukázku homofobie, u fanouška SF zvlášť smutnou.

Důvod, proč této povídce dávám nízké hodnocení, je jinde: V naprosto očividném nezájmu autora o SF. Chtěl bych vědět, jak v jím popsaném světě může fungovat soudnictví nebo policie. Chtěl bych vědět, jak může vypadat politika, film, anebo třeba divadlo – i herci přece na jevišti „lžou.“ Chtěl bych vědět, jak tento fenomén vznikl, anebo jak se k němu staví věda, jak změnil společnost. Nic z toho se nedozvím. Pro autora je ten nápad pouhá rekvizita a pomůcka, jak stupňovat rodinné dilema hlavního hrdiny. Víc ho nezajímá, a smutná pravda je, že povídka by dokonale fungovala i bez něj. Pak je udělení ceny Hugo tím nepochopitelnější, a nedivím se, že slouží jako munice pro palbu nejrůznějších „smutných štěňat“.

Jako čtenář jsem zklamaný, a jako SF fan cítím v krku nehezkou pachuť – 40%.

povídka: Díry na Marsu - Bixby, Jerome
vyšla v: Ikarie 1991/04; Těžká planeta*
PB | *** | před 68 dny

Zvláštní zápletka, kdy první průzkumníci Marsu nepřikládají vůbec žádný význam objevu inteligentního mimozemského života a jsou zaujati něčím úplně jiným, to celé navíc ještě proloženo průpovídkami kapitána výpravy, které by nemohly vyjít ani v tragické knize „Tisíc a jedna vtipná průpovídka“. Nicméně ta pointa, která vyskočí v poslední věte, mě dostala a zvedla mi náladu.

kniha: Smečka ze čtvrtého pokoje - Petrosjan, Mariam
Malaga | ****1/2 | před 68 dny

Obtížně se mi popisují dojmy z této knihy a stejně tak marně hledám adekvátní srovnání s jinou již přečtenou…

Autorka nabízí vhled do světa zapadlého internátu pro mládež trpící různými fyzickými i psychickými hendikepy. Světa neskutečně pestrého svou podobou (a to hned ve dvou rovinách…), přezdívkami jeho obyvatel a bizarními pravidly, které si oni sami stanovili. Máloco je přímo vysvětlováno, vypravěči se střídají a děj skáče rovněž v čase. Nečekejte ovšem žádnou nesrozumitelnou psychedelickou haluz nebo hutnou popisnou sondu do myšlení, ale naopak pečlivě promyšlenou příběhovou kostru. Je třeba udržovat pozornost a soustředit se i na detaily, leccos do sebe náhle začne překvapivě zapadat, přestože kniha zodpoví jen málo otázek.

Z knihy jsem byl nadšený pro její jinakost, proměnlivou atmosféru a postupné rozkrývání příběhu Domu. Uznávám, že nejde o čtení pro každého. Jsem nyní uprostřed druhého (neméně kvalitního) dílu, finále trilogie potvrdí nebo rozhodí můj výsledný dojem z celého díla.

kniha: Záře supernovy - Pitzmos, Aleš
KeB | *** | před 68 dny

Přečteno před měsícem a záměrně čekám, kolik toho zůstane v hlavě. Už to pomalu vyprchává. Takže, děj přímo navazuje na pulsar. Je to napsané trochu jinak a nejsem si jistý jestli lépe. Ubylo trochu akce a přibylo trochu víc nelogičností. Přitom by se jim dalo předejít. Tady jsem měl pocit, že si to autor poněkud ulehčil a to je vždycky strašně poznat. Není to špatné, ale mám z toho trochu horší, ale i lepší pocit než z pulsrau. Nechám lehce nižší hodnocení.

Abych nebyl jen příkrý není to špatné a rozhodně to není srágora. Jen by to mohlo být nohem lepší. Jako krmná scifi to je v poho. A můžu doporučit :)

kniha: Kontrolní bod - Cole, Myke
trudoš | *** | před 68 dny

Na to, jak atraktivní námět si Myke Cole vybral, nepředvedl kupodivu nic, co by nezvládli už filmoví X-Meni ve třech prvních filmech. Snad jen s tím rozdílem, že u Kontrolního bodu jsem se o dost víc nudil a to především kvůli nezáživnému vývoji. On totiž autor s akcí poměrně šetří a většinu příběhu točí kolem staré písničky „Ta naše armáda je tuze proradná taratatá.“ Komicky z toho pak nejvíc vychází hrdina, který (aby učinil zadost morálce) tak dlouho špekuluje a mění strany, až kvůli tomu rozebere všechno, co se jen rozebrat dá. Vlastně kdyby od začátku poctivě vojákoval – tedy držel hubu a krok – situace mohla celkově dopadnout daleko pozitivněji.
Ale když už nic jiného, všechno to rozumbradování má hlavu a patu, což určitě ocení náročnější čtenáři. Na můj vkus ho jen bylo na odpočinkovou střílečku zbytečně moc. Lovci monster byli v tomhle ohledu větší legrace a Ničitel světa zas akčnější jízda. Cole balancuje na hraně jednoho i druhého, ale ve výsledku se nepřikloní tam ani tam.

Se sirotčince, jsem trochu na rozpacích. První třetina knihy mi přišla zdlouhavá a poněkud nudná. V podstatě vše po příjezd na ostrov mohlo být scvrknuto na jednu kapitolu, aniž by to mělo vliv na děj, ale ono to může být jen subjektivní dojem. Na ostrově už mě děj bavil a oceňuji originalitu a nápad, se kterým se dá úžasně pracovat. Také fotografie jsou pěkné zpestření. Určitě nechci nikterak kritizovat autorův rukopis, nicméně, přes všechny klady je knížka velmi jednoduchá a nakonec zapadne do kastlíku „to jsem někdy myslím četl“. Škoda.
Knihu jsem měl v seznamu k přečtení nějakou tu dobu a v podstatě se stejnojmenným filmem jsem byl nucen přečíst, než uvidím. Vždy je důležité číst a poté vidět!


Stejnojmenný film podle knižní předlohy:
Když jsem viděl, že Sirotčinec skončil v rukou Tima Burtona můj zájem, jak o knihu, tak film, celkem povyrostl. Když jsem knihu dočetl, uměl jsem si představit, co s ní Burton bude umět vykřesat. Jaké zděšení bylo, že NIC.
Opravdu mě tento počin nutil přemýšlet, jestli to Burton dělal z donucení, nebo jen pro zisk, ale ten film je, BOHUŽEL, neuvěřitelná slátanina. Scénář je opravdu hloupý, ale opravdu hodně. Vůbec nerozumím tomu, proč byly hlavním hrdinkám prohozeny schopnosti? Jestli jen kvůli podvodním scénám, tak je to opravdu trapné. Obsazení s přivřením očí přejdu, ale otec se nepovedl a Samuel a závěrečná bitva nebitva byla tragická. V podstatě pouze tři momenty, které mě nadchly. A to ten okamžik souboje dvou „postaviček“ v sirotčinci a dvě podvodní scény. Vůbec to nechápu, ale nehodlám Sirotčinec chválit jen kvůli Burtona. Tohle jsem opravdu nečekal. Hodně mi to připomíná ztracený potenciál, jako u Eragona. Dvě hvězdy a ani o chlup více. A to jsem milovník fantasy a Burtona.

povídka: Voda, která padá odnikud - Chu, John
vyšla v: XB-1 2015/01
edo_nick | **** | před 68 dny

Homosexuálny podklad ma priznám sa zaskočil a je mi proti srsti čo by poviedku zhodilo na * až **. Štýl a psychológia postáv však nepustia pod ***. No a špekulácie o existencie sveta kde nemožno „beztrestne“ klamať pridalo ešte jednu ****. Určite by sa o tom dalo napísať aj zaujímavejší a dlhší príbeh ale toto na poviedku úplne stačilo.

kniha: Stíny minulosti - Sanderson, Brandon
Madam Brbla | ***1/2 | před 68 dny

„Poselství práva“ bylo fajn oddechovkou, ve které jsme se seznámili s novými hrdiny a modernějším prostředím. „Stíny minulosti“ plynule navazují dalším samostatným příběhem, nic však nevysvětlují, předpokládají znalost světa, historie, postav i fungování schopností. Tentokrát kdosi (nebo cosi?) usiluje o život vrchních představitelů města a rozvrat Elendelu, proto Wax Ladrian musí odložit přípravy na svatbu a zahryznout se do případu – hezky tvrdě po svém, jak oficiální zástupci práva nemohou. Nechybí Wayne v roli komického pomocníka, strážník Marasi s její snahou začlenit se do policejního sboru a připojí se několik (staro)nových zajímavých charakterů.
Sanderson doladil psychologii postav, každá z dějových linií má trochu jiný tón: s Waynem je větší sranda, Marasi drnká na strunu emancipace, Wax je zkrátka odhodlaný buldozer – bylo tomu tak už v předchozím díle, ale teď je na vše kladen větší důraz.
Akčně detektivní zápletka má své slabší i silnější momenty, některými zvraty autor nepřekvapil -
v tom směru mi hrdinové připadali poněkud zabednění. Nicméně závěrečný tragický obrat mi docela zaimponoval a mohl by přinést energii do pokračování.
Nenudila jsem se, bylo nad čím přemýšlet, pořád jde o nadprůměrnou krmnou fantasy se steampunkovým nádechem. Hodnotím jen o procento hůř než „Poselství práva“. 74% P.S.: Mám drobnou výhradu k překladu. Od upjaté dámy z vyšší společnosti bych čekala spisovnou mluvu, nikoliv pražský přízvuk pouličních buranů.

povídka: Lev a jednorožec - Kuttner, Henry
vyšla v: Více než lidé
quinnet | ***1/2 | před 69 dny

HK ďalej rozvíja svet Lysákov. Posúvame sa pár desaťročí ďalej, kde sledujeme jednak náročný ‚zákopový‘ boj proti paranoikom a jednak sa zoznámime s telepatom vyrastajúcim mimo civilizáciu v spoločnosti divokých Ježovcov. Ku koncu sa obidva príbehy pretnú a dej získava na zaujímavosti. Páčila sa mi rozdvojenosť v mysli hlavneho hrdinu, keď zvádzal vnútorný boj či ostane medzi ostatnými Lysákmi alebo sa vráti do divočiny. Ale nejaká tá patina 40ich rokov tam cítiť.

kniha: Světlo a stíny - Bardugo, Leigh
Lokina | **** | před 69 dny

Já jsem velké očekávání u této knihy neměla, ale mile mě překvapila. Je to něco nového, ale přitom povědomého, co znám z jiných YA knih. Je to lehce nadprůměrná příjemná záležitost. Je to čtivé, oddychové, určitě to není top mezi YA literaturou, ale ani by nebylo fér tvrdit, že kniha nemá potenciál a že je to blbost a nechat knihu ležet ladem. Takových knih s podobným duchem je na trhu habaděj, ale takové knihy vycházejí a vycházet budou nadále. Alina jako hlavní hrdinka nijak nevyčnívala, ničím mě nepřekvapila, začala jako obyčejná holka a skončila jako griša s výjimečnými schopnostmi (jak šokující). Zato Temnyj, to je moje krevní skupina, badboy, kterého jsem si hned oblíbila, no a Mal, to je takový hodný ochranitelský méďa. Kniha rozhodně stojí za přečtení a já s radostí budu očekávat druhý díl :-)

kniha: Zapomenutý ostrov - Hohlbein, Wolfgang
louza | ***1/2 | před 69 dny

Wolfgang je úderník v jehož režii vznikly pulpové pecky jako Dinoland, takže jsem měl po právu obavy. Nicméně téma odkazu Verna uchopil poměrně zručně. Přímý čtivý text bez příkras jasně odkazuje k mládežnickému publiku. V první knize sice jen utváří herní pole, ale podklad pro své příběhy vytvořil celkem slušný. Uvidíme jak naváže dále.

kniha: Tarzan nezkrotný - Burroughs, Edgar Rice
louza | ***1/2 | před 69 dny

Po výškrabcích v podobě Tarzanova syna, recyklovaného byť trochu lepšího Oparu a sbírky povídek nabírá autor druhý dech a vchází do další románové fáze Tarzanské existence. Kniha je vlastně dvoj knihou obsahující první část, reflektující dobový celosvětový konflikt, kde Tarzan přichází o ženu i majetek ve válečné vřavě. Za což se průběžně mstí zapojením do partyzánské války. Druhá, poněkud typičtější část, zachovává hrdiny z první půli knihy, které přivádí do tajemného města šílenců. Nepřemožitelný Tarzan není vyloženým mistrovským dílem, ale stále si zachovává punc výjimečného hrdiny a dobrodružného čtiva se správným pulpovým nádechem.

kniha: Pelyněk 1 - Tučka, Daniel
snop | **** | před 70 dny

Velmi příjemný počin, který jsem přečetl jedním dechem. Sympatičtí hrdinové – včetně padouchů – svižné netříštící se vyprávění, zajímavý svět. Ten svět je samozřejmě steampunk, nicméně s příchutí magie, bohů, atd. Aluze na spoustu jiných knih (namátkou třeba Královnu Tearlingů, ale cítím tam i Sandersonův Steelheart) jsou spíš pozitivem, člověk má pocit, že onen svět už zná. Koneckonců, Británie je Británie, i když se tak nejmenuje. Jediné, co mi nesedělo, je občasné pomrkávání autora na čtenáře, ale to jsou jednotky kusů.

Velmi se těším na pokračování, jen se trochu obávám, že z místa, kde děj skončil, se vydají dvě skupiny dvěma rozdílnými směry, což povede k roztržení děje, což nemám rád. Ale tak co už.

Sneogg sa od prvého precitnutia nachádza v jednej miestnosti s viacerými ľuďmi, ktorí trpia viacerými vrodenými vadami. Aj on sám má problémy s nervovou sústavou. Pomocou vzdelávacích videí sa postupne dozvedajú viac… Poliaci sú špecialisti na deprimujúce poviedky z rôznych alternatícnych svetov, kde by sme sa nechceli ocitnúť. Začiatok vás nešetrí a čitateľ sa musí začať orientovať čo a ako. Po pár stranách keď začneme sympatizovať s obyvateľmi izby, a pre hlavného hrdinu dvere otvoria a ďalej je to Orwellovská klasika. Výborná atmosféra, ktorá vtiahne do deja.

povídka: Zrádné světlo - Kosmatka, Ted
vyšla v: XB-1 2010/12
quinnet | ****1/2 | před 70 dny

Nevenujte sa kvantovej mechanike, pokiaľ nechcete trpieť depresiami. To medzi riadkami odporúča hlavný hrdina tejto poviedky. Pokusy s dvojštrbinou a svetlom sú známe už z 19. storočia, keď sa však vedci Teda Kosmatku začnú zaoberať týmto problémom z trochu iného hľadiska, je o kvalitnú hard SF postarané. Autor pekne uviedol do deja chlapíka v nie práve najlepšom rozpoložení, čo poviedku poľudšťuje. Pointa je pomerne prekvapujúca, pravdupovediac, nie som si istý ako s ňou naložiť. Napadli ma viaceré vysvetlenia a so všetkými som spokojný :) Príbeh, ktorý vás prinúti premýšľať a dohľadať si nejaké tie informácie.

povídka: Dilema - Willis, Connie
vyšla v: Ikarie 1996/06; Přátelé Nadace
Phoenix | ***** | před 70 dny

Skvělá povídka, která pěkně zapadá do Asimovova universa. „Nevykrádá“ nějakou konkrétní scénu z nejslavnějších autorových knih, ale bere si od každého malý kousek a sestavuje nový příběh, který působí velmi realisticky.

povídka: Den, kdy zamrzlo Peklo - Bouda, Rostislav
vyšla v: Star Trek Kusy
Phoenix | **** | před 70 dny

Nejprve mi trochu vadilo, že posádku neznám. V povídce není prostor na dlouhé charakteristiky. Po chvíli bylo jasné, proč je posádka neznámá. A když všichni umřeli, strašně moc mi události připomínaly Clarkovu Odyseu. Originální povídka to úplně asi není, přesto se dobře četla a děj odsýpal.

povídka: Moje oči vám osvietia cestu - Vigaš, Boris
vyšla v: Star Trek Kusy
Phoenix | ***** | před 70 dny

Skvělá, úsměvná povídka s jednoduchou zápletkou a originálním koncem. Autor hezky odhadl, co by se asi jednotlivým členům posádky mohlo honit hlavou a kočičí reakce jsou adekvátní. Borgové jsou už je třešnička na dortu.

No, čekal jsem od trochu trochu víc. Na jedné straně mne sice potěšilo trochu větší rozšíření univerza o Hastura, Carcosu a Hayády, na druhou stranu ale trochu rozčarovalo neustále nadužívání jedné a té samé zápletky, kdy se cca. polovina povídek točí kolem toho, že někdo zdědil po svém předkovi/příbuzném zabývajícím se zlopověstnými uměními jeho dům a potýká se s jeho tajemstvím. Ačkoliv i tady se dozajista najdou lepší kousky (Ten, kdo číhá na prahu, Pozůstalý, Temné bratrstvo, Rybář z Falcon Point) musím i nadále trvat na tom, že podivný pán z Providence byl i se svou imaginací zkrátka jenom jeden.

PS: A cpát do lovecraftovského vesmíru cosi jako „dobro“ vysloveně zavání svatokrádeží…

kniha: Poslední - Oliva, Alexandra
trudoš | ***1/2 | před 71 dny

Alexandra Oliva sáhla hned po dvou oblíbených motivech – hra o život a konec světa. Akce tedy může začít. Jenže právě v tomhle bodě stvořitelka záhadně chybuje. Pravidla hry načrtne už v úvodu, pak ale pod dojmem tvůrčí geniality sklouzne k psychologickému dramatu o jedné osobě. Ačkoli proč ne, kdyby přišla na přetřes i nějaká ta zápletka. Jenže když do konce příběhu začne zbývat dvacet stran, už je vám víceméně jasné, že tenhle odpal bude jen prázdným promachem.
Co však knize upřít nelze, je neskutečný švih. Přestože se víc jak tři čtvrtě románu neděje nic zásadního, člověka to prostě nutí číst dál a dál, aby poodhalil roušku katastrofických událostí. Na třísetstránkovém prostoru však lezou na povrch nedokonalosti a jakmile zaregistrujete jednu, spustí se s nimi příval. Ať už jde o opakující se leitmotiv popírání skutečnosti, nebo absolutní nedotaženost pandemického kolapsu, s každým dalším detailem začíná celek ztrácet na kouzlu. Což je obrovská škoda, protože potenciál byl ohromný.

kniha: Kříže - Kulhánek, Jiří
trudoš | **** | před 71 dny

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.

kniha: Temný prorok - Kulhánek, Jiří
trudoš | ****1/2 | před 71 dny

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.

kniha: Hardcore - Kulhánek, Jiří
trudoš | ****1/2 | před 71 dny

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.

kniha: Čas mrtvých - Kulhánek, Jiří
trudoš | ****1/2 | před 71 dny

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.

kniha: Prokleté domovy - Aaronovitch, Ben
snop | ****1/2 | před 71 dny

Jednoznačně zatím nejlepší díl série. Méně nových specialit magického světa a nových postav, více vyšetřování. Jedna dvě kapitoly stále imho přebývají (například ta o jarní slavnosti je zcela zbytečná), nicméně bylo to potěšení číst. Těším se na další díl.

kniha: Puzzle - Cigan, Chaim
Gaarq | **** | před 71 dny

po zběsilém piano live tu máme podstatně dějově umírněnější skládanku, ve které do sebe začínají jednotlivé kousky zapadat (třeba zjistíme, proč se série jmenuje tak, jak se jmenuje. a ne, bez znalosti židovství nemáme my, gojim, šanci se toho dobrat). s tím se pojí jeden z nejvýznamnějších posunů – sbohem sci-fi, máme tu židovské náboženství a mystiku v celé své kráse, předznamenané abrahamem abulafiou a nyní doplněné třeba o dybbuky, athanasia kirchera či mesiáše samého. druhou hlavní ingrediencí jsou tentokrát mezilidské vztahy. autor je využíval již v předchozích dílech měrou vrchovatou, ale teď mají i výraznější příběhotvornou roli a pokud něco vytváří stěží přehledný mišmaš, pak jsou to právě ony vztahy zpestřené dvojníky z alternativních realit. až na to, že jsem se ve druhé třetině začal opět zvolna ztrácet v tom, který vlak je který, je to snesitelné. v minulém díle jsem byl zoufalejší. těchto nových 500 stran je opět lukulskými literárními hody a nějaká ta blicí mísa a husí pero by sem tam bodli, páč se to sice čte dobře, ale člověk má docela často neodbytný dojem, že autor podlehl démonu vyprávění a chová se trochu jako dědeček na rodinném setkání, který kontext sem, kontext tam, zahrnuje rodinu přívalem historek, sice zábavných a nikdo zbla netuší, proč zrovna těchto. tímto podotýkám, že mi trvalo přečíst tento díl jen polovinu času, který jsem potřeboval na ten minulý právě z důvodu solidní zábavnosti vyprávěného. abych jen nekritizoval, autorovi nelze upřít, že on sám v tom má jasno, protože v posledních dvou kapitolách dokázal skloubit talmudskou mystiku s vlastním příběhem a s děsivou moderní verzí vstupu lidstva do téže historické stoky, do níž s oblibou ve vztahu k židům gojim vstupují. díl je ukončen slušným visákem, takže fabulace čtvrtého dílu (outsider) jako dodatečného a nepřímo souvisejícího tímto odsouváme do kategorie roztomilého mlžení, které celou sérii doprovází (vřele doporučuji pseudo-medailonek o našem fiktivním autorovi, který tvoří doslov prvního dílu). už se na něj těším!

kniha: Pistolník - King, Stephen
Strider | ** | před 72 dny

Táto kniha ma ťažkým spôsobom minula. Na oltár budovania atmosféry je obetovaný akýkoľvek zrozumiteľný dej. Máme tu síce putovanie pištoľníka za mužom v čiernom, ale o príčinách tohto prenasledovania sa nedozvieme takmer nič. Temná veža je tiež len enigmatický cieľ na horizonte, o ktorom ani Roland nevie povedať prečo sa za ním ženie. Metaforické opisy a flashbacky mi síce prišli spočiatku zaujímavé, no bez poriadneho príbehu som pomerne rýchlo skĺzol do nudy a čítanie mi išlo zťažka. Do ďalších dielov idem len kvôli tomu, že podľa ohlasov sa prvá časť série vymyká (aj kvalitatívne) zvyšku. 4/10

kniha: Tři vyvolení - King, Stephen
Strider | **** | před 72 dny

Prehrýzť sa Pištolníkom bolo veľmi ťažké, ale zvesti o kvalite pokračovaní neklamali. Hneď druhý diel to roztočil vo veľkom štýle a verbovanie prvého vyvoleného bolo dokonca strhujúce. Potom to síce skĺzlo k solídnemu nadpriemeru, ale finiš bol opäť vynikajúci. Keď už si človek myslel, že ho King už v druhej polovici nemá čím prekvapiť, prehodil výhybku iným smerom a knihu ukončil vo veľkom štýle ako majster rozprávač. Som náramne zvedavý kam sa to celé vyvinie, lebo rozohrané je to nesmierne zaujímavo. 8+/10

kniha: Pustiny - King, Stephen
Strider | *** | před 72 dny

Po vynikajúcom druhom diely sú Pustiny rozhodne sklamaním. Dej sa kompletne presunul do Stredosveta a žáner sa opäť zmenil – tentokrát na fantasy verziu postapokalitického survivalu. Rolandova skupina sa za veľmi dramatických okolností doplní o posledného člena (ak nerátame rozkošného brumláka) a záveru v rozkladajúcom sa veľkomeste nechýba tempo ani gradácia, ale mimo týchto pasáží moja pozornosť značne upadala. Podaktoré prvky mi viac (Mašinka Šš-šš) či menej (robotický medveď) nesadli, na iných miestach bol dej príliš rozťahaný. Aj preto je výsledný dojem nakoniec len ľahko nadpriemerný. 6+/10

kniha: Ztracené království - Rinehart, J. D.
snop | *** | před 72 dny

Příběh potemněl a stal se hlubším, změna jednoznačně k lepšímu. Ale zase trochu utrpěla čitelnost. Neoriginalita trvá.

Nemůžu si pomoct, ale autorka by prostě neměla psát divadelní hry. V klasickém vyprávění nevadí, když se skáče z jednoho do druhého, ale když si tohle (i jiné její hry) představím na pódiu, největší zážitek musí být z přestavování kulis. Scéna na půl stránky se dvěma větami není nic výjimečného. Ve výsledku je poměrně složité sledovat linku příběhu, když někdo někde pořád běhá a příběh připomíná tornádo. Jako klasický příběh si umím Fantastická zvířata představit mnohem lépe napsané a při čtení prožité.

kniha: Orionovi psi - Bennet, Christopher L.
Phoenix | *** | před 73 dny

První Titan byl vynikající, druhý velice dobrý a třetí už je bohužel sotva dobrý. Změnil se autor a je to vidět. Nejvíce na příběhu, který neodsýpá jako ty předchozí. K tomu změť postav, ve kterých mám bordel i po třetím díle a do toho přibyly jakési slepice jako hlavní padouchové, i když tak jednoduché to samozřejmě nebylo. Všechno v příběhu mělo minimálně dva úhly pohledu, nic nebylo černé ani bílé. Je to první Star Trek kniha/příběh, který na mě působil totálně odtržený od reality. Teorie IDIC je moc hezká, ale tady je jí prostě moc.

156789101112131415poslední (592)23662 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu